Americké ženy, které mění svět

Jane Goodallová

Jane Goodallová je světově nejuznávanější odbornicí ve výzkumu šimpanzů a působení na poli ekologie. Její přínos primatologii je nedocenitelný.

Během svého pětapadesátiletého výzkumu popřela všechny do té doby zaběhlé badatelské zvyklosti. Své šimpanze pojmenovávala jmény namísto toho, aby je označovala čísly, a trvala na tom, že zvířata mají své jedinečné, svébytné osobnosti, myšlení a pocity. Položila zcela nové základy tomu, jak dnes zkoumáme primáty, a sama podala důkaz o tom, jak moc je možné jednotlivé obory ekologie navzájem propojovat.

Přestože už překročila osmdesátku, se svým poselstvím dál neúnavně objíždí svět. „Půjčujeme si svět od svých dětí,“ hlásá naléhavě na adresu dnešního konzumního způsobu života a nabádá nás, abychom se zastavili a pečlivě zvážili každý další krok, který bude mít dopad na prostředí, ve kterém žijeme. Je žijící legendou a už navždy bude stát v čele světového hnutí za lepší životní prostředí.

Julia Butterfly Hillová

Julia Butterfly Hillová vtrhla na environmentalistickou aktivistickou scénu roku 1997 v severní Kalifornii, když se na 738 dní usadila v koruně prastaré sekvoje, které přezdívala Luna. Tento v té době odvážný akt občanské neposlušnosti nejen že zachránil stařičkou sekvoj před pokácením těžařskou společností Pacific Lumber Company, ale také výrazně pozvedl mezinárodní povědomí o trvale udržitelných postupech v hospodaření s lesy a upozornil na to, jak je důležité zabezpečit ochranu věkovitých stromů.

Julia Butterfly Hillová v současnosti pokračuje ve své práci aktivistky, motivační mluvčí a zakladatelky neziskové organizace Circle of Life, která se zabývá školením komunit, jež se chtějí zasazovat o společenské změny. Její neporazitelný duch a odkaz její práce, ve které se jako na své největší opory odvolává na lásku, odvahu a oddanost myšlence, nepopiratelně přispěly k tomu, že světové environmentální hnutí je dnes o mnoho silnější.

Winona LaDukeová

Profesorka Winona La Dukeová je environmentalistka, společenská aktivistka, ekonomka, mluvčí a spisovatelka. Pochází z indiánského kmene Odžibvejů. Je zakladatelkou projektu White Earth Land Recovery Project, který usiluje o navrácení 837 000 akrů země jejich původním indiánským majitelům. Domorodý environmentalismus je její vášní. Stojí v čele neziskové organizace Honor the Earth, která šíří osvětu a shání prostředky na obnovu škod napáchaných na životním prostředí. Je bezvýhradně oddaná planetě, na které žijeme. Je vedoucím hlasem v otázkách životního prostředí a trvale udržitelného způsobu života týkajících se amerických Indiánů a původních domorodých komunit na celém světě.

Sylvia Earlová

Profesorka Sylvia Earlová je oceánografka, badatelka a spisovatelka. Má rozsáhlé zkušenosti ve vědeckém výzkumu, coby státní úřednice i ředitelka korporátních i neziskových organizací a je bývalou vedoucí vědeckou pracovnicí americké Národní správy oceánů a ovzduší.

Už v šedesátých letech si vybojovala místo v do tehdy výhradně mužských potapěčských expedicích a od té doby má kontě přes 7000 hodin strávených pod vodou, z nichž několik se odehrálo v rekordních oceánských hloubkách. Kromě doktorátu z Dukeovy univerzity obdržela za svou neúnavnou práci dvaadvacet čestných titulů z dalších světových univerzit, napsala více než sto devadesát publikací a přednáší na téma ochrany oceánské biodiverzity před hrozbou klimatických změn.

Díky Sylvii Earleová, její odvaze a nenasytitelné zvědavosti dnes víme o světovém oceánu více než kdy předtím. Její celoživotní práce přinesla hlubší porozumění tomu, co opravdu znamená žít v duchu trvalé udržitelnosti a ve vzájemné harmonii s životem v oceánech.

Lois Gibbsová

Pro Lois Gibbsovou si environmentalismus došel téměř až domů. V roce 1978 žila v městečku Niagara Falls v americkém státě New York, když zjistila, že základní škola, kterou navštěvuje její syn, byla vybudována na toxické skládce. Při dalším zkoumání se ukázalo, že na této skládce stojí i celá čtvrť Love Canal, kde Gibbsovi bydleli. Lois se s tím nehodlala smířit, oslovila sousedy, založila občanské hnutí a zahájila roky trvající boj se státní i federální vládou. Nakonec dosáhla toho, že ze čtvrti Love Canal bylo evakuováno více než tisíc rodin a došlo k její masivní revitalizaci. Její neúnavné úsilí přineslo i další zásadní plody. V platnost byl uveden zákon, který ukládá povinnost vyčistit také ostatní americké toxické skládky, a zároveň vznikl fond, který na zrealizování této povinnosti poskytuje finanční prostředky.

Lois Gibbsová poté založila krizové centrum na pomoc občanským hnutím podobným tomu, které sama založila, a dnes v něm působí jako ředitelka. Aféra Love Canal je považována za jednu z největších amerických environmentálních katastrof. Díky Lois Gibbsové, která svou houževnatostí a neohrožeností dosáhla změn v tom, jak Spojené státy nakládají s toxickým odpadem, by se její příběh neměl už nikdy opakovat.

Laurie Davidová

Laurie Davidová nakráčela na environmentalistickou scénu ve velkém stylu v roce 2006, když si odnesla Oscara za svůj film Nepříjemná pravda (Inconvenient Truth). Film slavil obrovský úspěch po celém světě a je považován za katalyzátor stoupajícího globálního povědomí o klimatických změnách i znovuoživení světového environmentálního hnutí. Je správkyní Rady pro ochranu přírodních zdrojů, zakladatelkou virtuálního pochodu Stop Global Warming Virtual March a tvůrkyní Earth to America!, filmu, který s komediální nadsázkou burcuje environmentální povědomí diváků. Svou pozici ve světě zábavního průmyslu využívá Davidová k tomu, aby prováděla osvětu v globálních environmentálních otázkách a aby zdůrazňovala, že na tom, aby se naše životní prostředí zlepšilo, se může podílet každý z nás. „Environmentalismus je dostupný pro každého,“ říká přesvědčeně.