Biologicky rozložitelné stavební materiály

Většina nerecyklovatelného stavebního odpadu končí na skládce. Jednak to není vůbec šetrné k životnímu prostředí, jednak místa na skládkách ubývá. Statistiky vykazují, že jen zhruba 20 % světového stavebního odpadu je biologicky rozložitelných, a tak se hledání alternativních řešení stává stále palčivější otázkou. V nabídce biologicky rozložitelných materiálů je přitom z čeho vybírat.

Korek

Korek si mezi stavebními materiály zaslouží přirovnání k superpotravině mezi jídly. Jeho sklizeň je naprosto trvale obnovitelným procesem. Korkovému dubu, z jehož kůry se sklízí, nezpůsobuje žádnou újmu: strom za deset let znovu obroste a je připraven na další sklizeň. Má mnoho skvělých vlastností – dobře odolává ohni, poskytuje výbornou akustickou izolaci a je extrémně vodě odolný. A právě pro tyto vlastnosti je vhodný k použité navenek i do interiérů.

Bambus

Bez nadsázky se dá tvrdit, že bambus v posledních letech pobláznil architektonický svět a díky němu vznikl nespočet bambusových staveb na nejrůznějších místech světa. Není se čemu divit: bambus má nesporné estetické výhody i vysokou hodnotu z hlediska trvalé udržitelnosti. Za jediný den dokáže vyrůst o celý metr, po sklizni znovu obrůstá a je dvakrát až třikrát pevnější než ocel.

Pouštní písek

Materiál nazvaný Finite teprve nedávno vyvinuli čtyři britští studenti, Carolyn Tam, Hamza Oza, Mateo Maccario a Sako Maruyama. Finite je kompozitní materiál srovnatelný s betonem, jen s tím rozdílem, že obsahuje pouštní písek, jehož je na planetě obrovský dostatek, namísto jemného bílého písku, jehož zásoby nám docházejí. Na rozdíl od betonu, který není biologicky rozložitelný, použili studenti na výrobu Finite taková pojiva, která umožňují biologický rozpad, ale také to, že materiál je na konci života stavby možné sebrat a znovu použít v několika dalších životních cyklech, čímž dochází k obrovské materiálové úspoře.

Linoleum

Tato podlahová krytina je k životnímu prostředí mnohem šetrnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Pozor, nepleťme si ho s vinylem, o němž se něco takového pro jeho obsah syntetické směsi chlornatých petrochemikálií vůbec nedá tvrdit! Linoleum se vyrábí výhradně z přírodních surovin: lněného oleje, přírodní pryskyřice, korkového prachu, dřevěných pilin a drceného vápence. To z něj činí materiál, který je po dosloužení biologicky zcela rozložitelný nebo může být spálen a posloužit jako relativně čistý zdroj tepla.

Bioplast ze sóji

Jak se v mořích a řekách hromadí více a více plastu, je naší povinností na jedné straně snížit jeho spotřebu a na straně druhé hledat čistší, biologicky rozložitelné alternativy. Bioplasty se rozkládají mnohem rychleji než syntetické plasty, podobnou rychlostí jako papír, a ještě svým rozkladem vytvářejí biomasu. Jednou z hlavních složek je adhesivum na sójové bázi, které snižuje emise oxidu uhličitého a použití formaldehydu, jenž je karcinogenním polutantem. V neposlední řadě vyžaduje daleko nižší výrobní teplotu. Ačkoli se sójové plasty zatím používají jen na výrobu jednorázových obalů na jídlo a pytlů na odpadky, na základě důkladného výzkumu by se jejich potenciál dal nepochybně využít i při výrobě biologicky rozložitelných stavebních materiálů.

Dřevotříska lepená bramborovým škrobem

Formaldehyd coby vážnou škodlivinu už jsme zmínili. Je to kontroverzní materiál, který po mnoho let vyvolával mnoho otázek a nevole spojené s odpověďmi na ně vzhledem k nežádoucím dopadům, které má na lidské zdraví i na životní prostředí.

Formaldehyd se používá jako hlavní pojivo při výrobě dřevotřísky. Ta kvůli tomu nemůže být recyklována a obrovská množství tohoto jedovatého materiálu končí buď na skládkách, nebo ve spalovnách. Je to problém, kterým se zabývají vědci na několika světových univerzitách. Výzkum prozatím směřuje ke středně hustému dřevotřískovému materiálu, v němž je formaldehyd nahrazen pryskyřicí získávanou z bramborového škrobu.