Doma i v kanceláři můžeme mít stejně čistý vzduch jako u moře

/ Zahraničí a technologie
Na světě jsou lidé, kteří tráví i devadesát procent svého času uvnitř budov. Vzduch na takových místech nebývá často nejčerstvější a třeba ve Spojených státech patří k pěti nejčastějším faktorům ohrožujícím zdraví. Není proto divu, že jsou lidé, kteří se této problematice intenzivně věnují a kromě jiného vymysleli bipolární ionizaci.

Nejvyšší obsah aktivních kladných a záporných iontů ve vzduchu je v blízkosti vody, která se pohybuje – u oceánů, řek, vodopádů a při bouřích. Nejmenší je v místnostech bez oken a v uzavřených dopravních prostředcích. Vyšší obsah těchto iontů stojí za tím, že máme lepší náladu, jsme výkonnější v práci a cítíme se občerstvení. Naopak koncentrace pod 100 iontů/cm3 už může způsobovat bolest hlavy, poruchy soustředění a únavu.

Mnohé testy prokázaly, že bipolární ionizace je nejefektivnější systém čištění vzduchu. Tato technologie navzdory zažitým představám dokazuje, že vzduch uvnitř může být ještě čistší než vzduch venku.

Bipolární ionizace je jeden z Einsteinových objevů

Když Maja, sestra Alberta Einsteina, onemocněla tuberkulózou, léčila se v sanatoriu vysoko ve Švýcarských Alpách a díky čistému vzduchu se úplně uzdravila. Einstein a jeho kolega objevili, že ve vysoké nadmořské výšce je množství aktivních kladných a záporných iontů ve vzduchu mnohem vyšší než jinde. Cesta k bipolární ionizaci byla otevřena. Funguje jednoduše tak, že donutí prach, plísně a další polutanty, aby se nalepili na nabité ionty, čímž ztěžknou a klesnou dolů k podlaze, dostanou se tak z dosahu našich úst a my je nemůžeme vdechovat.

Jednoduchá technologie s velkými výsledky

Společnosti, které se zabývají „výrobou“ čerstvého vzduchu v uzavřených budovách, využívají jednoduché technologie. Většinou jsou to trubice, které rozvádějí záporné a kladné ionty, a ty pak cestují po prostoru, ve kterém dýcháme a kde se ionty vypořádají s alergeny, bakteriemi a rakovinotvornými plynnými elementy. Jakmile se tyto škodlivé částice dostanou z dosahu našeho dýchání, zbyde nám k dýchání vyčištěný vzduch – stejný, jako je na vrcholcích vysokých hor nebo na břehu oceánu.

Děj uvnitř bipolární trubice vychází právě z přírodních fenoménů. Odehrává se tu taková malá bouře, která pročišťuje vzduch. Nabité ionty – aktivovaný kyslík – na sebe navážou kontaminanty, které se vznášejí v prostoru, kde dýcháme – stejně jako se to děje v přírodě. Aktivovaný kyslík odstartuje oxidační proces, který chemicky změní molekuly zápachu i mikroby. Vznikají nové a neškodné látky. Aktivovaný kyslík ničí buněčnou strukturu plísňových spór i bakterie, takže přestávají být aktivní. Aktivovaný vzduch funguje v místnosti jako přirozený uklízeč, obnovuje a vyvažuje vzduch v uzavřeném prostředí. Stejně jako v přírodě se tu pak v prostoru nachází plno nabitých iontů a v takovém prostředí je mnohem těžší cítit se unaveně a bez nálady.

Jako první začali bipolární ionizaci využívat sportovci

Jedni z prvních, kdo začali systémů bipolární ionizace využívat, byli sportovce, konkrétně americká atletická komunita. Je to pochopitelné: sportovci potřebují být ve vrcholné formě a k tomu potřebují dýchat co nejčistší vzduch. Dallaští Cowboys nainstalovali bipolární trubice ve svém ústředí i v tréninkových halách a Univerzita Jižní Karolíny jich začala využívat v Atletickém centru Johna McKaye. V dnešní době se systémy bipolární ionizace neomezují jen na sportoviště, ale jsou čím dál populárnější u architektů a inženýrů, kteří je zahrnují do svých plánů. U bipolárních systémů bylo prokázáno, že jsou schopné odstranit ze vzduchu 90–95 % škodlivých částic. Příkladem je Staples Center v Los Angeles s kapacitou 20 000 sedadel – bipolární systém tu byl nainstalován v roce 2012 a nejenže téměř vyčistil vzduch od polutantů, ale také o polovinu snížil nároky na spotřebu venkovního vzduchu, čímž se celkové energetické nároky budovy snížily o celých 21 %.