Jak se chrání tygr ussurijský

Sikačialjanská rezervace je baštou ochrany tygra ussurijského už od svého založení v roce 1935 a dnes je domovem více než třiceti těchto majestátních šelem. Společnost na ochranu divokých zvířat Wildlife Conservation Society (původním jménem Hornocker Wildlife Institute) zahájila ve spolupráci s rezervací intenzivní výzkum tygří ekologie pod názvem Sibiřský tygr. Jde o nejdéle trvající ochranářský projekt, který k výzkumu využívá radiotelemetrii.

Výzkum a ochrana

Cílem projektu Sibiřský tygr je shromáždit co možná nejlepší vědecké poznatky o tygřím životě, kterých by se posléze dalo využít k naplánování efektivní ochrany těchto velkých šelem. Prostřednictvím radiového sledování více než šedesáti tygrů po více než dvacet pět let studují odborníci ze společnosti Wildlife Conservation Society tygří společenskou hierarchii, využívání teritoria, stravovací návyky, rozmnožování, úmrtnost a vztahy s ostatními živočišnými druhy včetně lidí. Výsledky svého bádání průběžně zapojují do ochranářské praxe. Vycházejí přitom z hlubokého porozumění tygrům samotným i jejich roli v lesnatých ekosystémech ruského Dálného východu. Díky velikosti a délce trvání projektu na ochranu sibiřských tygrů se společnost Wildlife Conservation Society dostala do čela vědeckého výzkumu v Rusku a získala důvěru potřebnou pro to, aby její ochranářské snahy našly pochopení i podporu ze strany místní i státní politiky.

Odborníci pracující na projektu Sibiřský tygr vždycky dbali na to, aby ve své práci propojovali tradiční ruské metody terénního výzkumu, ke kterým patří například sčítání šelem na základě stop ve sněhu, a nejlepší zahraniční přístupy ke zkoumání velkých šelem, jako je právě radiotelemetrie, díky níž mohou získat nové, průlomové poznatky. V současné době se jejich výzkum zaměřuje na úmrtnost tygřat, jejich rozptýlení po teritoriu a následnou schopnost přežít, odhadování hustoty tygří populace několika různými způsoby a porozumění tomu, jaký vliv na strukturu a dynamiku tygří společnosti má pytláctví.

Když tygr potká člověka

V rámci projektu Sibiřský tygr vyškolila společnost Wildlife Conservation Society tým odborníků. Ti vědí, jak provádět odchyt tygrů, dokážou zhodnotit jejich zdravotní stav, zvládnou jejich přemístění a následné sledování. Právě takto vyškolených expertů využívá už od roku 1999 také ruská vláda a každoročně je povolává k situacím, ve kterých dochází ke konfliktu mezi tygrem a člověkem.

Díky vysoké odbornosti a nyní už i zkušenosti vědeckých pracovníků konfliktů mezi tygrem a člověkem ubývá. Problémoví tygři jsou přemisťováni do odlehlejších lokalit, případů, kdy je člověk tygrem usmrcen, rok od roku ubývá, a bezpečnost místních lidí, kteří v oblastech obývaných tygry žijí, se tak naopak zvyšuje. Ruský úspěch v řešení konfliktních situací mezi tygrem a člověkem poskytl vzor pro podobné situace na dalších místech na světě.

Výzkumné a výcvikové centrum

V roce 2008 dokončila společnost Wildlife Conservation Society výstavbu sikačialjanského výzkumného centra, které slouží jako výcvikový prostor pro nadějné studenty biologie divokých zvířat a ochrany biodiverzity. Pod dohledem odborníků z Wildlife Conservation Society a vědeckých pracovníků ze sikačialjanské rezervace v něm ruští i zahraniční studenti provádějí výzkum. Vzniká tu prostor pro kulturní, jazykovou a vědeckou výměnu, předávání zkušeností a získávání dovedností, které budoucí vědci potřebují k tomu, aby se uplatnili na mezinárodní scéně ochrany přírody.

Studenti společně s odborníky spolupracují na projektech odhadování hustoty tygří populace za použití fotopastí, studují chování medvědů a zkoumají hnízdní návyky výra Blakistonova. Samozřejmě se podílejí také na všech metodách projektu Sibiřský tygr od radiotelemetrie přes stopování po odchyt velkých sibiřských šelem. „Naši práci se studenty vnímáme jako důležitý krok k tomu, abychom v nich získali odborníky, kteří budou schopni provádět výzkum a ochranu divokých zvířat na ruském Dálném východě,“ zaznívá z newyorského ústředí Wildlife Conservation Society.