Když se z odpadků stane umění

Bettina Wernerová

Rodačka ze severoitalského Milána Bettina Wernerová je ve světě známa coby „solná královna“. Je první umělkyní, která ke své tvorbě používá výhradně sůl. Sůl podle jejích slov představuje vědění a moudrost, má dlouhou historii a intimitu, která spočívá v tom, že je pro lidský život nezbytná. „Je to pátý element – pro život na Zemi je nesmírně důležitá,“ říká umělkyně.

Sůl byla kdysi ceněna víc než zlato, a dokonce se všude na světě používala jako univerzální platidlo. K tomu si jí navíc všude považovali pro její čisticí a léčivé vlastnosti.

Bettinina cesta na vrchol slávy ve světě eco-artového umění začala v devadesátých letech minulého století, když se zalíbila kurátorům jedné z nejprestižnějších galerií světa Marisa del Re Gallery v New Yorku. New York se stal jejím novým domovem a od té doby tu tvoří svá nepřehlédnutelná a v mnohém výjimečná solná díla. Příroda podle ní nabízí obrovské bohatství a ona z něj čerpá tím, že ze sicilské soli vytváří jedinečné instalace, v nichž se snaží uchopit témata jako život, láska a spiritualita.

Andy Golsworthy

Nejlepší umělecká díla nemusí být nutně ta, která nejdéle vydrží. Jako například ta, jejichž autorem je Andy Golsworthy, jeden z nejuznávanějších land-artových umělců na světě. Jeho díla jsou svou samotnou podstatou pomíjivé povahy: některá z nich „žijí“ pouhých pár minut, zatímco jiná vydrží i celé roky, aby ale nakonec také vzala za své.

Za zmínku stojí především jeho instalace With Spire z roku 2008 a Wood Line z roku 2010, na jejichž vytvoření použil materiál nalezený nedaleko míst, kde pak díla nainstaloval – montereyský cypřiš a také eukalyptus, který je považován za invazivní druh.

Dřevo ale není jediným přírodním materiálem, který Andy Golsworthy ke své tvorbě používá. Svá díla už stvořil ze všeho možného, od rampouchů přes bláto po okvětní plátky a kameny. Právě proto, že jsou jeho díla tak pomíjivá, bývají často zachycena jen na fotografiích a ve filmech, například v dokumentu z roku 2001 nazvaném Rivers and Tides, který přibližuje mnohá z jeho děl i umělcův tvůrčí proces.

Golsworthyho instalace With Spire sestávala z 35 cypřišových kmenů, které nainstaloval nedaleko Montereyského cypřišového háje. Aby zajistil stabilitu této „sochy“, obalil hlavní, nosný kmen do kovového návleku a zapustil ho do čtyři metry hluboké jámy zalité betonem. Cypřišová věž je třicet metrů vysoká a okolo její v průměru pět metrů široké základny byly vysázeny nové stromky, které jednou, až věž shnije a rozpadne se, vyrostou a celou původní instalaci pohltí.

Jeff Hong

Newyorský animátor Jeff Hong uchopil a přetvořil disneyovské motto „kde se sny stávají skutečností“ opravdu svérázně po svém a nechal slavné pohádkové postavičky čelit některým drsným výzvám současného světa. A tak se na jeho obrazech mořská panna Ariel s vlasy a šaty potřísněnými uniklou ropou vynořuje ze špinavého moře, Popelka, zjevně po přepadení, vyděšeně stojí v pochybné městské uličce a plesové šaty má roztrhané na cáry, Mulan si svůj hezký obličejík zakrývá maskou, když prochází smogovými ulicemi současné Číny, Bambi přichází o hlavu a visí jako čísi lovecká trofej kdesi na zdi – a mnoho dalších podobných. Svými kýčovitými a kontroverzními obrazy vyjadřuje Jeff Hong velmi jasně a nesmlouvavě svůj socio-ekologický postoj: pokud nebudeme chránit planetu i sebe samotné, nebude mít tahle pohádka šťastný konec.

Marina DeBris

Jak už sám její umělecký pseudonym napovídá, pracuje tato umělkyně, sídlící v Kalifornii, s mořským odpadem, aby obrátila pozornost veřejnosti k znečištění oceánů a pláží.

Její tvorba z upcyklovaného odpadu, kterou nazývá „trashion“ je v environmentálních kruzích, kde se cení dobrý vkus, velmi populární. Šperky, móda i nejrůznější předměty do domácnosti vytváří z vyhozených, znovunalezených a přetvořených materiálů.

Ruth Wallenová

Ruth Wallenová je multimediální umělkyně, která své dílo zasvětila tomu, aby podporovalo dialog o ekologických a společenských otázkách. Většina jejích mnohovrstevných instalací a představení je vytvářena přímo na míru tomu kterému místu nebo se nějakým způsobem dotýká environmentálních či společenských otázek, případně je kombinací obojího.

Vytvořila například zajímavou instalaci založenou na skutečnosti, že ekologové varují, že z mnohých míst světa mizí alarmující rychlostí žáby a že by to mohlo naznačovat blížící se ekologickou katastrofu.

Moses Ocheing a sousoší Pangea

Sousoší, které svým jménem vyjadřuje poctu pravěkému subkontinentu, vzniklo v roce 2014, když Ian Unsworth na svých cestách po Africe narazil na fantastické sochy, které někdo prodával u silnice. Natolik ho zaujala jejich krása a propracované detaily, že se chtěl setkat s jejich tvůrcem – Mosesem Ocheingem, žijícím v Nairobi – a nechal si sochy poslat domů do Velké Británie.

Když sousoší doma nainstaloval, získalo si velkou pozornost a způsobilo velké změny v Mosesově komunitě. Zájem o jeho práci prudce vzrostl, a tak Moses začal vyučovat další a další sochaře. V současnosti pro něj pracuje třicet talentovaných sochařů a řemeslníků a společně vytvořili soběstačné umělecké podnikání. Momentálně pracují na kolekci nejrůznějších zvířecích soch od vysokých a elegantních žiraf a majestátních slonů v životní velikosti po gorily a nosorožce. Každá socha z kolekce je vytvořena z recyklovaného kovu pocházejícího z odpadu automobilového průmyslu a dalších materiálů, které by jinak skončily na skládce.

Aurora Robsonová

Aurora Robsonová je kanadská multimediální umělkyně. I ona svá díla vytváří z odpadu. Posledních dvacet let žije v New Yorku a velmi dobře si uvědomuje, jaký problém odpadky pro město představují. Každodenní odpad přetváří v umělecká díla, která mají lidem připomínat, jak moc odpadu vytvářejí. Její díla připomínají abstraktní organismy či objekty a často jsou nasvíceny úspornými LED žárovkami, což jim dodává nadpřirozený vzhled.