Lněné lodě Flax Boats

„Když jsem před osmi lety začínal, lidé mě poplácávali po rameni a říkali, že mi přejí mnoho štěstí,“ vzpomíná Friedrich Deimann. „Dneska je všechno jinak a ptají se mně, proč to tak jako já nedělá víc lidí anebo jak by bylo možné aplikovat mé postupy na sériovou výrobu jachet.“ V hledáčku zákazníků, ale i ostatních výrobců lodí se Friedrich ocitl právě pro své inovativní a k přírodě šetrné postupy při výrobě lodí. Stejně jako ostatní pracuje s laminátem, ale namísto skelné vaty a epoxidového lepidla používá alternativní, ekologické materiály.

Každý, kdo někdy navštívil sportovní loděnice a narazil v nich na staré a už dávno nepoužívané lodě, které jsou sice shnilé, ale o nějakém biologickém rozkládání vůbec nemůže být řeč, pochopí, jak novátorský a důležitý Friedrichův koncept je.

Vášeň pro lodě má Friedrich od dětství

„Jachtaření zbožňuji už od dětství,“ říká o sobě Friedrich. „Jakmile jsem dokončil školu, začal jsem se učit stavět jachty. Hrozně mě to bavilo, ale ruku na srdce – pracovat s laminátem je skutečný horor. Je to nepříjemný materiál a o jeho neekologičnosti ani nemluvě,“ popisuje své začátky v lodním stavitelství.

„Mojí hlavní motivací bylo najít náhražku za laminát, a proto jsem podnikl důkladný průzkum,“ vypráví. „Mám zázemí v práci se dřevem, a tak jsem přirozeně hledal materiály, které se vyznačují stejnou pevností. A narazil jsem na len!“ odhaluje svůj překvapivý objev. „Len se používal po celá staletí, jen spíše jako samostatný materiál, a ne v kombinaci s něčím dalším, a to i navzdory svým neuvěřitelným vlastnostem,“ podivuje se.

První kroky byly náročné

Použití lnu se stalo výchozím bodem dalšího Friedrichova pátrání. V počátcích svého výzkumu navázal spolupráci s univerzitou v Brémách. Tehdy také potkal Alexe Vrolijka. Alexův otec tvořil polovinu známého návrhářského domu Judel/Vrolijk a sám Alex se v té době věnoval své firmě na stavbu lodí Bente Yachts. „To bylo v roce 2013 a moje vize byly tehdy ještě hodně v plenkách. Víc jsem o nich mluvil, než že bych už držel v ruce něco hmatatelného,“ vzpomíná Friedrich s nadsázkou. Alex měl hlavu otevřenou a Friedrichovy plány ho zaujaly. „Domluvili jsme se, že společně postavíme ,zelenouʻ verzi jejich první jachty Bente 24,“ vzpomíná dnes po letech. „A tak jsem se u sebe v garáži pustil do stavby té lodi. Asi je jasné, že i když to byla dvojgaráž, nebylo to nikterak jednoduché.“

Výsledkem byla velmi příjemná jachta postavená celá z konopí s vrstvami lnu spojeného lepidlem Greenpoxidharz, náhražkou klasického epoxidu vyrobenou z lněného oleje. Paluby Friedrich vyrobil z korku a také plachty byly kompletně biologicky rozložitelné.

Poučil se z vlastních chyb

Fungovalo to: „zelenou“ jachtu bylo možné postavit. Problémem byla ale cena. „A nejen cena sama o sobě, jako spíš cena v porovnání s klasickou, nezelenou verzí Bente 24, jejíž trupy byly vyráběny v Polsku mnohem levněji, osvědčeným a takzvaným ,rychlým a špinavýmʻ způsobem,“ vysvětluje Friedrich Deimann. „S naším způsobem práce u mě v garáži to bylo nesrovnatelné: stavěli jsme loď ručně a učili jsme se za pochodu. Také cena za práci je v Německu úplně jinde než v Polsku. Takže finančně z toho ,zelenáʻ verze Bente 24 nevyšla vůbec dobře. I když se mnoha lidem líbila, nakonec sáhli po klasické a levnější variantě,“ vysvětluje Friedrich Deimann.

„Byla jednoduše chyba udělat dvě odlišné verze téže lodi, jednu ekologickou a druhou neekologickou. A tuhle chybu jsme se rozhodli neopakovat, když jsme spustili výrobu lněných lodí Flax Boats,“ říká.

Bez nadsázky se dá říct, že Friedrich se svými loděmi dosáhl úspěchu. Nejenže má jeho Flax 27 v největší možné míře čisté environmentální svědomí, ale je to především elegantní jachta s fantastickým výkonem. „Kromě trvalé udržitelnosti a výkonu je estetika třetím pilířem, na kterém při výrobě našich lodí stavíme,“ potvrzuje Friedrich Deimann. „Plavit se na našich lodích je fantastickým zážitkem nejen kvůli vysokým technickým standardům, kterým naše plavidla dostávají, ale také kvůli tomu, jak jsou nádherná. Lněná vlákna svou strukturou připomínají dřevo a vodní prostředí svědčí i vzhledu korkových výplní. Díky všem těmto detailům jsou plavby na našich lodích nezapomenutelné,“ nešetří chválou Friedrich Deimann.

V budoucnu by se rád zaměřil na stlačení cen svých jachet na úroveň, která by byla schopná konkurovat tradičnějším, neekologickým způsobům výroby. „Jak už jsem říkal – moderní laminát se vyrábí ,rychlým a špinavýmʻ způsobem. Pokud máme obstát, potřebujeme zvýšit efektivitu našich výrobních postupů. Každý den přináší nové výzvy, stále je čemu se učit, co se materiálů týče, loďařství celkově i lidí, se kterými spolupracujeme,“ vykresluje Friedrich Deimann, kam se budou ubírat jeho další kroky.