Může být chytrý telefon šetrný k životnímu prostředí?

/ Zahraničí a technologie
Mobilní telefony zanechávají výrazně negativní stopu na životním prostředí. Někteří výrobci moderních technologií se tuto skutečnost pokoušejí změnit. Je ale vůbec možné, aby byl chytrý telefon k přírodnímu prostředí šetrný?

Dnešní průměrný chytrý telefon je nesrovnatelně výkonnější než například počítače, které před více než půlstoletím naváděly kosmonauty NASA při cestě na Měsíc. To je vcelku působivé, vezmeme-li v úvahu, že takový telefon váží v mnoha případech méně než 200 gramů. Jeho fyzickou lehkost ale vyvažuje těžká a devastující ekostopa. Kromě toho, že je svou samotnou existencí zodpovědný za 40–80 kilogramů oxidu uhličitého, k jeho výrobě je také nutné těžit těžké kovy jako zlato a kobalt, na což je navázáno toxické znečištění v podobě průsaků z dolů a rafinérií.

Fairphone

Zatímco se stalo nepsaným pravidlem, že výrobci mobilních telefonů představují každou chvíli nový model a těm, kteří po něm zatouží, v podstatě nabízejí, aby zastaralejší verze naházely do koše, holandská společnost Fairphone přichází s trochu odlišnou vizí.

Fairphone na první místo žebříčku svých hodnot postavil člověka a planetu, na které žije. Aby svým hodnotám dostáli, vyvíjejí rok od roku sofistikovanější modely, jejichž životnost výrazně prodlužují tím, že není až tak složité je opravit.

Ještě v roce 2017 společnost ve své výroční zprávě připouštěla, že pouze 30 % z výrobních materiálů tehdejšího Fairphonu je možné recyklovat. V roce 2020 už to bylo 50 %. Jak si Fairphone vede ve srovnání s jinými výrobci, je těžké odhadnout – ostatní totiž informace o recyklovatelnosti svých výrobků nezveřejňují.

I bez dostupnosti těchto informací je ale jasné, že každý gram vzácného těžkého kovu, který se z Fairphonu získá zpátky, představuje gram, který nemusí být vytěžen z nitra země anebo úbočí hory a být transportován přes půl světa, aby byl zpracován.

Co společnosti zatím chybí, je plán, jak svou ekostopu smazávat. „Pracujeme na něm,“ říká Monique Lempersová, ředitelka oddělení dopadů inovací na životní prostředí. Dosud se podle jejích slov věnovali tomu, jak snížit emise skrze prodlužování životnosti svých telefonů. „Vypočítali jsme, že pokud nastavíme životnost telefonu na čtyři a půl roku, snížíme tím jeho ekostopu o 30 %,“ říká.

Telefony Fairphone jsou modulární – to znamená, že jejich jednotlivé součástky mohou být vyměněny, pokud se poškodí nebo jsou zastaralé. Tím se liší od většiny ostatních telefonů, které v takovém případě musí být vyměněny celé. Monique Lempersová prohlásila, že vše nasvědčuje tomu, že jejich předposlední model, Fairphone 3, zůstává u svého uživatele až pět let – a to je dvojnásobek doby běžné pro užívání ostatních telefonů.

„Dlouhodobé používání této technologie může přinést ohromující výsledky,“ domnívá se Matthias Huisken ze společnosti iFixit. „Nenahrazovat tyto věci každé dva až tři roky, ale každých pět až deset let by znamenalo obrovský rozdíl v dopadech jejich používání na životní prostředí.“

Přes své dobré snahy zažívají ve Fairphone velkou frustraci. Jejich telefony totiž fungují na googlovském operačním systému Android. Jak se telefonní hardware zlepšuje, Google Android se aktualizuje, aby zvýšil jeho funkčnost, a právě tyto aktualizace činí hardware Fairphonu zastaralým. Fairphone na to reaguje tak, že aktualizace na svých telefonech nevydává tak často. Některé aplikace ale ke svému fungování nejposlednější Android vyžadují. „Když se na svém telefonu nemůžete bezpečně pustit do internetového bankovnictví, protože jsou vám nedostupné nejnovější bezpečnostní aktualizace, ačkoliv váš hardware perfektně funguje, je velmi pravděpodobné, že ho vyměníte, protože budete chtít telefon, který je bezpečný a aktualizovaný,“ konstatuje Matthias Huisken. „Aby nad tím získali kontrolu, musí Fairphone jako společnost vyrůst a stát se významnější,“ dodává.

Cílem společnosti Fairphone ale není soupeřit s velkými výrobci chytrých telefonů. „Chceme se zasloužit o to, aby byl elektronický průmysl zodpovědnější. A tak na vlastním příkladu ukazujeme, že trh pro etický a trvale udržitelný telefon tu je,“ říká Monique Lempersová.

To, že je Fairphone malá firma, považuje za výhodu. „Vidíme, jak se někteří naši kolegové z větších společností bojí investovat anebo odebírat z některých továren či dolů, které potřebují podporu,“ pokračuje. „Myslím, že být malí, přináší výhody stejně jako výzvy.“

Naděje tu je

Fairphone není jediná společnost, která se snaží, aby dopad jejích výrobků na životní prostředí byl co nejmenší. Německý Shiftphone uvedl na trh podobný modulární model, který v loňském roce dokonce získal německou cenu za trvalou udržitelnost Sustainability Award. To odráží potenciální trend telefonů s malým dopadem na životní prostředí.

Je ale možné vyrobit telefon, který na životní prostředí nebude mít vůbec žádný dopad? „Dostat se na nulu představuje obrovskou výzvu. Myslím, že je to spíše o tom, dostat se k ní co nejblíže,“ říká Lofti Belkhir, profesor inženýrství na kanadské univerzitě McMaster a spoluautor studie určující ekostopu elektronických zařízení závislých na síti z roku 2017.

Říká, že telefon s žádným dopadem na životní prostředí je možný jen tehdy, když každý z článků jeho výroby bude takový. V případě Fairphone to znamená, že Google a ti, kteří vyrábějí svůj vlastní hardware, by také museli být takoví. „Nemůžete být coby společnost izolováni a nezáleží, jak jste etičtí, odhodlaní a chytří. A také musíte v takto fungujícím systému obstát.“

Sám je ale optimistou a věří, že telefon bez negativních dopadů na životní prostředí je možný. „Podívejte se na Teslu. Malá společnost, která dokázala přesvědčit téměř všechny výrobce automobilů, aby začali vyrábět elektromobily. Dnes je jejich hodnota na trhu větší než všech tří velkých amerických automobilek dohromady,“ uzavírá.