Na velrybí stezce

Zaběhlý rytmus čtyř ročních období, jež se během roku postupně vystřídají, ve Skotsku nefunguje. Tady se všechny roční doby často vystřídají několikrát během jediného dne. Jasná slunečná obloha se bez varování a během pár minut zatáhne těžkými šedými mraky a spustí vydatný déšť. Po pár minutách se mraky roztrhají, obloha se vyčistí a zase vysvitne slunce. Hra světla a stínů, kterými se krajina na zemi každou chvíli proměňuje, ke Skotsku neoddělitelně patří a dodává mu svérázné, podmanivé kouzlo. I proto je vyhledávaným cílem turistů a cestovatelů z celého světa. Jezdí sem za přírodou i za kulturou, ale jen málokdo do Skotska zamíří proto, aby tu pozoroval kytovce. „A přitom Hebridy jsou jedním z nejlepších míst v Evropě pro pozorování těchto pozoruhodných živočichů,“ říká Karl Stevens z Hebridské nadace pro delfíny a velryby, manažer připravované velrybí stezky. „A tak jsme se rozhodli, že možnost spatřit je přidáme k ostatním krásám, které naše země nabízí. Zdejší moře pro to skrývá obrovský potenciál.“

 Velrybí stezka může nečekaně překvapit

Na celém světě žije něco přes osmdesát druhů kytovců a třiadvacet z nich bylo na Hebridách spatřeno. Někteří tu žijí po celý rok, jiní sem zavítají během svých sezónních tahů a ostatní, ti těžko zachytitelní včetně plejtváka obrovského, jsou spatřeni jen velmi vzácně. Nicméně osm druhů kytovců je na Hebridách běžně k vidění a to je právě to, čím jsou ostrovy ve srovnání se zbytkem Evropy výjimečné.

Největší šance na jejich spatření je na ostrově Mull. Už dvacet pět let tu z hlavního města Tobermory vyjíždějí výletní lodě a z nich výletníci pozorují kytovce ve vodách průlivu oddělujícího pevninu od ostrovů. Hebridská velrybí stezka chce ale nabídnout něco jiného: pozorování velryb z vybraných míst na zemi, ať už na pevnině, nebo na ostrovech. Některé pozorovatelny jsou opravdu atraktivní, například hrad Duart, staré sídlo klanu Macleanovců. Sedí na útesu v moři jen pět minut lodí od pevniny na křižovatce tří mořských cest. Jeho kdysi důležitá poloha je dnes strategická z jiného důvodu – skvěle se odsud pozoruje mořský život. „Včera jsem tu viděl tři kosatky a loni v létě sviňuchu,“ říká jeden z hradních průvodců. Právě tento příslib možného překvapení dodává Hebridské velrybí stezce na přitažlivosti.

Hebridská velrybí a delfíní nadace

A právě tady, na ostrově Mull v samém srdci Hebrid, sídlí Hebridská nadace pro velryby a delfíny, kde se už více než dvacet let zabývají ochranou velryb, delfínů a sviňuch ve vodách západního Skotska. „Věříme, že to, že se tu kytovci prokazatelně vyskytují, je nejlepší základnou pro efektivní způsob ochrany,“ říká Karl Stevens. „Náš výzkum za celé ty roky velmi významně prohloubil znalosti o těch druzích kytovců, kteří se v hebridských vodách vyskytují buď celoročně, nebo jen sezónně,“ dodává. „Vědomosti, které při výzkumech získáme, předáváme dál,“ pokračuje ve výkladu. „Přímo spolupracujeme s místními komunitami a podporujeme je v tom, aby o své moře pečovaly. Naše vzdělávací programy se každý rok dostanou k více než 20 000 lidí, které seznámí s tím, jak moc je život v moři důležitý a jak moc je důležité převzít zodpovědnost za to, že ho budeme ochraňovat pro budoucí generace.“

Právě díky tomu, že se na mapování a dokumentování hebridského mořského života podílejí sami místní, je dnes prozkoumán a ochraňován v takové míře jako nikdy předtím.

Stezka doufá přinést více pozornosti britským velrybám

Hebridská velrybí stezka si dala za cíl propojit existující lákadla a atrakce, které souostroví nabízí, společnou „velrybí“ tematikou. Díky tomu se návštěvníci dozvědí, jak pestrý je ve skutečnosti život v hebridských mořských vodách, a návštěvou stezky podpoří místní komunity a pomohou tak uchovat jejich kulturní a přírodní dědictví.

„Naše ostrovy jsou jedním z nejlepších míst v Evropě pro pozorování kytovců,“ říká Karl Stevens. „Většina pozornosti se ale u nás v regionu upírá k lochnesské příšeře namísto ke skutečným monstrům, která tu žijí. Dokonce i návštěvníci, kteří se zajímají o přírodu, jsou často překvapeni, když se dozvědí, že máme v Británii velryby,“ připomíná. Hebridská velrybí stezka jim nabídne pozorování mořských obrů ze země, a navíc zadarmo a Karl doufá, že je zaujme natolik, že se na stezku budou pravidelně vracet.

Když je hladina jako zrcadlo…

Nejlepší podmínky pro pozorování velryb, sviňuch a kytovců jsou, když je mořská hladina hladká jako zrcadlo, ale to samozřejmě není každý den. Ne vždycky také zahlédneme vyčnívající žraločí ploutev nebo vyskakujícího delfína. Pak je potřeba dívat se po dalších znacích, které nasvědčují tomu, že kytovci jsou ve vodě: rozhlížet se po vzorcích, které na hladině vytvářejí mořské proudy, v jejichž vírech se koncentruje rybí potrava. Někdy nám je třeba prozradí hejno mořských ptáků nad hladinou, to když kytovci k ptačí výhodě nahánějí rybí hejna blízko pod hladinou. Nic a nikdo nemůže nikdy poskytnout záruku, že mořští obři připlují a nechají se spatřit. K tomu, aby se to stalo, je zapotřebí obrovské trpělivosti a velkého štěstí. Ale je to také v tom, že si uděláme čas a naučíme se vnímat jejich přítomnost. Někdy stačí zpomalit a pak teprve můžeme zažít něco nádherného.