Nadace FIA si uvědomuje, že děti potřebují dýchat čerstvý vzduch
Dvě miliardy dětí v současnosti žijí ve městech, jejichž ovzduší nesplňuje limity určené Světovou zdravotnickou organizací coby zdravé a bezpečné. Tři sta milionů z nich žije dokonce na místech, kde jsou tyto limity překračovány více než šestinásobně. A jsou to právě děti, které na dýchání znečištěného vzduchu nejčastěji a nejvíce doplácejí. Trpí dýchacími obtížemi, dlouhodobé vystavování toxickému vzduchu můžeme mít neblahé dopady na jejich celkový fyzický stav i kognitivní funkce a bývá často spojováno i s obezitou. V pozdějším věku pak kombinace toho všeho může vést k předčasnému úmrtí.
Nadace kodifikovala práva každého dítěte
V Deklaraci práv každého dítěte na zdravé a bezpečné ulice určila Nadace FIA principy, které představují jakýsi návod, jak správně dětem naslouchat a poskytovat jim prostor pro to, aby přispívaly k důležitým rozhodnutím, která se týkají prostředí, ve kterém žijí a vyrůstají. Nadace si dala za cíl, aby se tato dětská práva stala realitou ve světových metropolích a aby se dětem ve spolupráci s odborníky, vládami a mezinárodními organizacemi dostalo potřebných vědomostí i nástrojů k uskutečnění této reality. V některých městech už se soukolí dalo do pohybu a nadace doufá, že na konci této cesty bude přinejmenším snížení počtu 3,7 milionu předčasných úmrtí, která má znečištěný vzduch na svědomí.
Cleaner Air 4 Schools
V rámci projektu Cleaner Air 4 Schools, který Nadace FIA uskutečnila, se děti ve věku 7–11 let ve třech školách na světě – v Londýně, Nairobi a Novém Dillí – nejprve seznámily s příčinami a dopady znečištěného ovzduší a poté samy naměřily množství oxidu uhličitého na vybraných místech, kterými na cestě do školy procházejí. Po dobu dvou týdnů měřily kvalitu vzduchu pomocí difúzních trubic, které poté prošly testy v britských laboratořích. Děti se naučily získané výsledky analyzovat a dozvěděly se, jak mohou přispět k tomu, aby se vzduch ve městech, kde žijí, stal lepším. Staly se jakýmisi advokáty za lepší ovzduší a naučily se, jak oslovovat širší komunitu – rodiče, vlády i tvůrce legislativ – aby znečištěné městské ovzduší uznali za problém a rozhodli se ho řešit.
Zmapovaly také trasy, po kterých se každý den ubírají do školy, rizika, která pro ně tyto trasy představují, a způsoby, jak se jim nejlépe vyhnout. Měly pak možnost své poznatky sdílet s dětmi z ostatních škol, které leží na jiném kontinentu. Zjistily, že přestože jsou místa, kde žijí, tak odlišná a každé čelí jiným výzvám, je potřeba, aby se ve svém domáhání práva dýchat čerstvý vzduch spojily.
Projekt mnohé změnil
Na počátku projektu si problému znečištěného ovzduší bylo vědomo každé třetí dítě, zatímco ostatní děti prohlásily, že o něm nikdy neslyšely, a když, tak velice málo. Z výzkumů, které děti během projektu uskutečnily, vyplynulo, že významným přispěvatelem ke špinavému vzduchu, který na cestě do školy dýchají, může být automobilová doprava. Většina rodičů si v souvislosti se silničním provozem uvědomovala nebezpečí dopravní nehody, ale znečištěné ovzduší nepovažovali za tak velké riziko, které by mohlo bezprostředně ohrožovat zdraví jejich dětí. V současnosti – v době po projektu – chodí většina dětí do školy pěšky, sama i v doprovodu rodičů, nebo využívá hromadnou dopravu. Všichni hodnotí, že jim pomohlo, že v rámci projektu zmapovali, kudy jejich cesta do školy vlastně vede a kde jsou na ní vystavovány nejvíce znečištěnému vzduchu. Na základě toho si mohli naplánovat nové trasy, které se vyhýbají hlavním ulicím a nepředstavují pro dětské plíce tak velkou zátěž. Upozornili i na to, že mnozí z rodičů nechávali při čekání před školou nastartované motory a děti, které ze školy odcházely, pak dýchaly přímo výfukové plyny. I to se díky projektu změnilo. Nikdo z rodičů, když už náhodou přijede pro své dítě autem, nenechává před školou běžet motor naprázdno.
Všechno samy nezmohou
Díky projektu si děti také uvědomily, že s mnohými opatřeními, kterých je pro zlepšení kvality vzduchu zapotřebí, samy nic nezmohou a že taková opatření vyžadují aktivitu ze strany měst a legislativní změny v mnoha sektorech – dopravním, průmyslovém a zemědělském. Klíčová je podpora trvale udržitelné dopravy, především čistých způsobů dopravy i pohonných hmot, včetně hromadné dopravy a vybudování cyklostezek i cest pro pěší všude tam, kde to je jen trochu možné. V individuální rovině je možné se na zlepšení ovzduší a ochraně vlastního zdraví podílet právě tak, jak to udělaly děti ze škol v Londýně, Nairobi a Novém Dillí.
