Pandemie plastu a krize recyklačního průmyslu

Má to ještě jeden dalekosáhlý dopad. Pandemie rozpoutala cenovou válku mezi recyklovaným a novým plastem. Na válečných bojištích této nové války stojí ropné společnosti, které vyrábějí nový plast, a ti, kteří již existující plast recyklují. Je to válka, kterou recyklující prohrávají. „Mnoho lidí v našem oboru s tím bojuje a šance na zlepšení mají mizivé,“ říká Steve Wong, výkonný ředitel Fukutomi Recykling a předseda China Scrap Plastics Association.

Důvodem je, že každý plast, který spatří světlo světa, pochází z ropy. A jelikož ekonomické zpomalení narušilo poptávku po ropě, v návaznosti na něj došlo ke snížení cen nově vyrobeného plastu.

Doba plastová

Od roku 1950 svět vyprodukoval 6,3 miliardy tun plastového odpadu, z čehož 91 % nebylo nikdy recyklováno. Většina je totiž jen velmi těžko recyklovatelná a mnozí z těch, kteří se recyklací zabývají, jsou závislí na vládních podporách. Nový plast, nazývaný také „panenský“, je přitom možné vyrobit za polovinu ceny běžného recyklovaného plastu. Dokonce i plastové lahve na nápoje – nejrecyklovanější plastové předměty – ztrácejí od začátku covidové pandemie svou životaschopnost. Recyklovaný plast na jejich výrobu stojí téměř dvakrát tolik co nově vyrobený. Celé situaci pak významně přispělo i to, že mnohé země vyhlásily válku jednorázovým plastovým předmětům a rozhodly se jejich používání zakázat.

Za rok koronavirové pandemie jsme vytvořili větší množství plastového odpadu než kdy před ní a ropné společnosti chystají masivní investice do budování továren na výrobu surovin pro výrobu dalšího panenského plastu. Zdá se, že tak našly cestu, jak si vynahradit finanční ztráty způsobené masivním nárůstem popularity elektromobilů, který s sebou přirozeně přinesl pokles poptávky po tradičních pohonných hmotách. Většina z těchto společností nějakým způsobem vyjadřuje své obavy z narůstajícího množství plastového odpadu, ale částky, které investují do toho, aby se s ním vypořádaly, tvoří jen zlomek toho, co v poslední době investují do výroby nových plastů. Nejtvrdší dopady tohoto nového trendu pocítí země s málo propracovanými strategiemi na nakládání s plasty a nedostatečnou recyklační infrastrukturou. „Už teď se v plastu doslova topíme,“ konstatuje Lisa Beauvilain, vedoucí oddělení trvalé udržitelnosti při Impax Assets Management.

Plast na jedno použití

Jako by nestačilo, co už pandemie přinesla sama o sobě – zdravotnické pomůcky na jedno použití a zvýšenou spotřebu igelitových sáčků. Některé velké společnosti vyrábějící potraviny a spotřební zboží se dušují, že velmi intenzivně pracují na tom, aby se obaly jejich produktů daly recyklovat či znovu použít, nebo například představují projekty do škol, v jejichž rámci vyzývají studenty ke sběru určitého množství igelitových sáčků určených k upcyklaci.

Ale igelitové sáčky se recyklují jen velmi špatně. Ucpávají potrubí, znečišťují vodu, usmrcují mořské živočichy, přitahují hlodavce a nemoci přenášející hmyz, ale stále jsou jen jednou z forem jednorázového plastového odpadu, který nám covidová pandemie přinesla.

Dalším jsou třeba roušky, částečně vyrobené také z plastu. V Číně se jich například loni v březnu použilo 116 milionů, tedy 12krát více než o měsíc dříve, v únoru. Za loňský rok se jich tam vyrobilo více než 100 miliard a například ve Spojených státech během dvou měsíců na vrcholu pandemie vygenerovali takové množství plastového odpadu jako před ní za celý rok.

Z druhého břehu plastových válečníků se ozývá, že jednorázový plast zachraňoval lidské životy. „Zdravotnické obleky, rukavice a masky jsou vyrobeny z bezpečného, sanitárního plastu,“ tvrdil Tony Radoszewski, výkonný ředitel a prezident Plastic Industry Association. Jeho společnost před rokem volala po stažení zákona zakazujícího používání igelitových sáčků. Odůvodňovali to zdravotními hledisky – že prý jsou igelitové sáčky bezpečnější než recyklovatelné materiály. Jen pro zajímavost: o pár dnů později ujistil tým vědců z americké laboratoře v National Institute of Allergy and Infectious Diseases, že koronavirus byl na plastu aktivní ještě po 72 hodinách od aplikace oproti 24 hodinám na kartonu a na mědi.