Přinese nám koronavirová pandemie čistší vzduch?

Jak se nový virus šíří světem, odhaluje jednu naši slabou stránku za druhou: od kolabujících zdravotnických systémů po obrovské sociální propasti mezi lidmi. Jeho vztah s palčivým, a přitom dlouho zanedbávaným problémem znečištěného ovzduší je ještě komplikovanější: špinavý vzduch přispěl k šíření viru, zatímco díky následné pandemii je vzduch čistý tak, jak nebyl po několik desítek let. Zatímco dnes doplácíme na život, který jsme ve špinavém vzduchu žili, čistší ovzduší, které nám přinesla dosavadní opatření, nás přivádí přinejmenším k zamyšlení nad tím, jaký svět chceme budovat, až pandemie pomine.

Krutá cena za lepší klima

Obloha bez smogového oparu a letadel, divoká zvířata vracející se do čisté přírody a barel ropy tak bezcenný, že nám ropné společnosti budou platit za to, abychom si od nich černé zlato vzali – představa, která by pro mnoho environmentalistů ještě před pár měsíci představovala neuskutečnitelný sen. Anebo pěkný dárek k letošnímu 50. výročí Dne Země. Nebýt právě toho, že zásluhu na očištění planety má smrtící virus.

„Není to velký důvod k radosti, nikdo rozhodně nechtěl, abychom k čistšímu životnímu prostředí přišli takovým způsobem,“ konstatuje Gina McCarthyová z americké agentury pro ochranu přírody. „Je to vlastně takový nečekaný obrovský experiment na snížení průmyslových emisí,“ shodují se ale všichni odborníci.

Podle Paula Monkse, profesora z Leicesterské univerzity, nám tento experiment přinese důležitou lekci. „Za strašlivou cenu mnoha lidských životů máme nyní možnost nahlédnout do budoucnosti, jak by vypadala, kdybychom se přesunuli k nízkoemisní ekonomice,“ říká. Myslí si, že současné pročištění vzduchu by se mohlo nějakým způsobem odrazit na lidském zdraví, i když nejspíše ne ve smyslu záchrany lidských životů. „Mohlo by se ulevit například některým astmatikům,“ míní, „a mohlo by dojít ke snížení rizika přenosu nemoci.“ Čisté ovzduší by mohlo mít pozitivní dopad také na zemědělství, neboť znečištění ochromuje růst rostlin.

Současná situace by mohla být nahlédnutím do budoucnosti

Nejvýrazněji ubylo znečištění nad prvním epicentrem nákazy, čínským Wu-chanem, kde byla ke konci ledna nařízena přísná karanténa. Jedenáctimilionové město je za běžného provozu důležitým dopravním uzlem a stojí v něm stovky továren vyrábějících automobilové součástky a další komponenty do globálních dodavatelských řetězců. Podle pozorování NASA jsou hodnoty oxidu uhličitého nad východní a centrální Čínou o 10–30 % nižší než v době před pandemií.

Voda v italských Benátkách je dnes čistší, než kam sahá živá paměť, na jindy rušných silnicích afrických safari se líně a bezstarostně povalují lví smečky a v opuštěných kempech yosemitského národního parku se potulují medvědi a kojoti.

Jde sice o nejhorší možný scénář, jak dosáhnout ozdravění klimatu, ale přesto se ukazuje, že ani tak drastické zastavení dopravy a průmyslových provozů nestačí k tomu, aby se odvrátila hrozba katastrofických klimatických dopadů na většinu světa. „Nejenže jsme do budoucnosti nahlédli nejhorším možným způsobem, ale současná situace nám také odhalila rozsah potřebných změn, o který musíme usilovat,“ říká Michael Gerrard z Kolumbijské univezity. Teprve až se budeme vracet zpátky do života, bude podle něj jasnější, jakým výzvám čelíme, abychom nutných změn dosáhli. „Chopíme se této příležitosti a vytvoříme například pracovní místa v sektoru obnovitelných energií, aby se naše pobřeží stalo odolnějším vůči klimatickým změnám?“ ptá se. „Současné politické tendence se nezdají směřovat zrovna tímto směrem,“ odpovídá si prozatím.

Gina McCarthyová připomíná indickou situaci: mnoho Indů má poprvé v životě výhled na himálajský masiv, protože se pročistil smogový opar, který ho už desítky let zahaluje. „Samozřejmě si říkáte, jestli se lidé budou chtít vrátit tam, kde byli…,“ zamýšlí se. „Pandemie ukázala, že můžeme změnit své chování, pokud jde o zdraví. To je poselství klimatických změn, na které jsme zapomněli – že jde o lidský problém. Současná situace nám ukazuje, že můžeme mít zdravější životní prostředí a přitom si udržet práci,“ říká.

Koronavirovou pandemií problémy životního prostředí samozřejmě zázračně nezmizely. Arktické ledovce dál tají, ropa se nepřestala těžit a ani čínské trhy s divokými zvířaty, odkud se koronavirus rozšířil do světa, zřejmě nezůstanou věčně zavřené. A tak environmentalisté varují, že návrat k životu, jaký byl před pandemií, velmi rychle vymaže přínosy, které nám celosvětová katastrofa dala. Pokud své chování radikálně nezměníme.