Šetrné Vánoce jsou nejlepším dárkem pro naši planetu

21. 12. 2020 / Zahraničí a technologie

Když do jakéhokoliv vyhledávače zadáme „Vánoce a životní prostředí“, nabídne nám stránky a stránky plné užitečných rad, jak se postarat o to, aby naše svátky byly trvale udržitelné, šetrné k životnímu prostředí. Skutečností ale zůstává, že ve sváteční náladě si rádi dopřáváme a na ekostopě Vánoc je to pak hodně znát.

Spolehlivých údajů, jaká je environmentální cena Vánoc, není lehké se dopátrat, ale o nějaké výzkumy je přece jen možné se opřít. Vypadá to, že například každý Američan uleví své peněžence při nákupu vánočních dárků o téměř 1 000 dolarů, každá britská domácnost pak v prosinci utratí o 800 liber více než v jiných měsících, v Austrálii je to v průměru téměř 1 000 australských dolarů na rodinu a v Kanadě kolem 1 700 kanadských dolarů. Už samotná tato čísla vypovídají o míře utrácení a s ním souvisejícím konzumerismu, který Vánoce každoročně a celosvětově představují.

Celkové výzkumy, jaká je skutečná globální ekostopa Vánoc, neexistují. Obnášelo by to sběr, zpracování a vyhodnocení údajů v takovém rozsahu, že není v ničích silách, aby takový výzkum provedl. Nicméně některé zajímavé údaje ohledně spotřebitelského chování ve vánočním období jsou dostupné a na jejich základě si můžeme vytvořit alespoň přibližnou představu, kolik nás Vánoce v podobě dopadů na životní prostředí každoročně stojí.

Stromeček – pravý, nebo umělý?

Začněme vánočními stromky, neboť právě ony jsou příčinou každoročních dilemat, zda sáhnout po pravých, či umělých. Většina lidí dává přednost skutečnému, voňavému stromku, který vyrostl v lese ze země. Ekostopa takového stromku se výrazně liší podle toho, jak s ním po svátcích naložíme. Pokud ho seštěpkujeme nebo spálíme na ohni, zanecháme po sobě 3,5 kg oxidu uhličitého. Skončí-li na skládce, bude to rázem 16 kg oxidu uhličitého. Oproti tomu stromek umělohmotný představuje 40 kg oxidu uhličitého, což znamená, že ho musíme používat alespoň dvanáct let, než ho stopíme v kamnech, abychom z něj učinili „zelenější“ variantu, než jakou je strom opravdový.

Zabalené dárky a vánoční přání

Vánoční přání a balicí papíry. V Británii každý rok padne na zabalení dárků zhruba 360 000 km balicího papíru, což znamená, že by se okolo zeměkoule omotal devětkrát. K tomu Britové odešlou zhruba miliardu vánočních přání. U Američanů je to rovný dvojnásobek: pro představu, naplnil by se jimi fotbalový stadion do výšky deseti podlaží. V Kanadě nezůstávají nijak pozadu a každé Vánoce spotřebují okolo 540 000 tun balicího papíru a rozešlou přes 2,5 miliardy přání. Když vezmeme v potaz, že 1 kilogram papíru představuje 3,5 kg oxidu uhličitého, je jednoduché si spočítat, kolik nás to, že svým bližním zabalíme dárky a potěšíme je přáníčkem, stojí na životním prostředí. Celkové množství uhlíkových emisí nakonec samozřejmě záleží na tom, kolik z použitého papíru bude zrecyklováno. V Británii je to kolem 79 %, v USA 65 %, takže prostoru pro snižování ekologických dopadů je v tomto ohledu ještě habaděj.

Plýtvání jídlem

Plýtvání jídlem je dalším velkým vánočním a zároveň environmentálním tématem. Odhady nám i zde dávají nahlédnout do děsivých čísel. V Británii se každé Vánoce vyhodí okolo 54 milionů porcí jídla. Plýtvání jídlem je přitom jedním z největších viníků, kteří stojí za uhlíkovými emisemi – podle některých průzkumů má na svědomí až desetinu celkového množství uhlíkových emisí na světě. Další odhady hovoří o tom, že jen v Evropské unii se každý rok proplýtvá kolem 80 milionů tun jídla. Ruku v ruce s tím jdou i nemalé ekonomické ztráty – kolem 143 miliard eur.

A co teprve všechny ty obaly, ve kterých si dnes jídlo pořizujeme! Jen ve Spojeném království je to 7 000 tun obalů krůtího masa společně s 125 000 tunami obalů na ostatní jídlo, 500 milionů plechovek od pití a 13 350 tun skleněných lahví. K tomu se s nemalými čísly přidávají i obaly používané na zboží zakoupené online, cestování při návštěvách rodiny a přátel a elektrický odpad v podobě LED světel, baterií a dalších.