Umělé maso

/ Zahraničí a technologie
Umělé maso je maso produkované in vitro, pomocí kultivace živočišných buněk namísto porážky zvířat. Ozývají se hlasy, podle nichž proto představuje velký příslib vyřešení některých palčivých problémů naší přelidněné planety.

Možná nebude trvat dlouho a na talíři se nám ocitne maso, které vyrostlo z živočišných buněk namísto na farmě. Během posledních deseti let se z kultivace umělého masa stal obor, jenž se rozrostl od několika málo začátečnických pokusů nevelké hrstky vizionářů a průkopníků po laboratoře usilovně pracující na tom, aby se maso získávané z těl skutečných zvířat stalo jednou provždy minulostí.

První krůčky této revoluční technologie už máme ostatně za sebou. Došlo k nim před dvěma lety, kdy se Singapur stal první zemí na světě, která komerční prodej umělého masa schválila. Konkrétně jím bylo umělé kuřecí maso kultivované americkou společností Eat Just pro použití v kuřecích nugetech. Od této chvíle se zdá, že podobný krok neodvratně čeká i další země na světě, a my se přirozeně začínáme zajímat o to, co je to umělé maso vlastně zač, jakým způsobem se získává a zda vůbec budeme mít chuť ho jíst.

Výrobci věří, že umělé maso změní svět

„Umělé maso by časem mohlo od základu změnit celý způsob, jakým v Evropě získáváme maso,“ míní Peter Verstrate, ředitel holandské společnosti Mosa Meat. Tuto společnost sám založil společně s Markem Postem, vědcem, jenž stál u zrodu prvního laboratorně vypěstovaného burgeru. Cílí na to, aby se stali jednou z prvních společností, která bude prodávat umělé maso v evropských restauracích a supermarketech.

„Čeká nás velký posun v produkci masa – od výkrmných stájí a jatek k ,továrnámʻ na výrobu umělého masa,“ vysvětluje Peter Verstrate. „Pokud přejdeme k této mnohem efektivnější metodě získávání masa, získáme tím v Evropě mnoho výhod, jako je třeba snížení emisí metanu, které ve velkém přispívají ke klimatickým změnám.“

Pozitivní přínos kultivovaného masa pro životní prostředí je stále velmi těžké předpovídat. Podle některých odhadů by přesun k produkci umělého masa mohl nejen snížit emise metanu, ale především využívání vody a půdy k chovu zvířat, a to až o 95 %. Pěstování masa přímo z živočišných buněk by snížilo potřebu chovatelů dopovat dobytek antibiotiky, což připívá k vzrůstající rezistenci vůči nim v lidské populaci, a v neposlední řadě také růstovými hormony, které jsou velice kontroverzní právě pro svůj vliv na lidské zdraví.

„Umělé maso změní svět,“ říká Daan Luining. I on byl u vývoje první laboratorně vypěstovaného burgeru a dnes je ředitelem další holandské společnosti, která se zabývá kultivováním laboratorního masa, Meatable. „Změní se celkově to, jak na maso vůbec nahlížíme, jakým způsobem získáváme jídlo, jaký druh jídla vyrábíme, kde ho vyrábíme a co od něj lidé očekávají, co se týče kvality, textury, chuti i výživové hodnoty.“

Společnosti, které se výrobou umělého masa zabývají – kromě Eat Just v Singapuru a již zmíněné Mosa Meat jsou to i izraelská společnost Future Meat a americká Upside Foods – očekávají, že v následujících letech uvedou své výrobky na světový trh. Zájem roste i ze strany investorů.

„Vlna zájmu se zvedá a tempo se zvyšuje,“ říká Mercedes Vila, spoluzakladatelka španělské společnosti Biotech Foods, která je dnes součástí masného gigantu JBS. „V posledních několika měsících se i v našem oboru objevili noví hráči – jen v Evropě je to na dvacet nově vzniklých společností. Nepovažujeme se ale navzájem za konkurenci, jsme spíše ambasadory nového konceptu a v takovém případě je vždycky lepší nebýt sami,“ vysvětluje.

Může ještě ovšem trvat poměrně dlouho, než začneme skutečně požívat všech environmentálních benefitů, které by nám kultivování umělého masa mělo přinést.

„Na světě máme miliardy zvířat, která chováme a jíme,“ říká Daan Luining. „Pokud bychom toto množství snížili byť jen o 10 až 20 %, mělo by to na životní prostředí obrovský dopad, ale nemyslíme si, že se to stane během následujících deseti let. Jediná věc, kterou nyní vidíme bezprostředně na obzoru, je to, že se nám podaří zastavit vzrůstající spotřebu tradičního masa. Pokud se nám toto podaří, bude to obrovské vítězství.“

Několik společností pracuje na vývoji umělého rybího masa, například německá Bluu Seafood, izraelská Wanda Fish, americké Finless Foods a Blue Nalu. U tohoto druhu masa jsou i mnohem menší náklady, neboť kultivace rybích buněk vyžaduje nižší teplotu, a tudíž i menší výdaje za spotřebu energie. Společnost Biotech Foods se pak pokusí již v příštím roce uvést na trh umělé klobásy a šunku.

Není všechno sluncem zalité

Ale i umělé maso má své odpůrce. Terčem jejich kritiky je především to, že k růstu masných buněk v laboratoři je zapotřebí jejich výživa sérem vyrobeným z krve nenarozených telat. Látka, jež se získává při porážce březích krav, je velice drahá a je pravým opakem avizované snahy výrobců umělého masa ukončit jednou provždy krutost vůči zvířatům. Většina společností, které se kultivací umělého masa zabývají, proto pracuje na vývoji levnější, syntetické látky.