Vánoční dárek může být praktický i šetrný k životnímu prostředí

/ Zahraničí a technologie
Marnotratnost, hýřivost a neekologičnost Vánoc je patrná na každém kroku. Množství umělé hmoty, které nás každý rok v podobě výzdoby, obalů i samotných dárků ve jménu nejoblíbenějšího svátku roku obklopuje, je nehorázné. Nemusí to tak ale být. I vánoční dárek může být praktický, a přitom šetrný k životnímu prostředí, podpořit místní výrobu a ještě šířit osvětu nabádající k trvale udržitelnějšímu přístupu k oblékání.

Na účet „měkkých“ dárků se připisuje mnoho dobrých vtipů a pod stromečkem bývaly tradičně tolerovány jako něco, co se tam objevuje, když už opravdu nevíme, čím bychom mohli obdarovat. Doba je ale jiná. Pečlivě vybraný kousek z nabídky pomalé neboli trvale udržitelné módy může skutečně potěšit. Jeho kvalita, originalita i trvanlivost je totiž s běžnou konfekcí nesrovnatelná.

Panuje obecná shoda, že pro záchranu světa, ve kterém žijeme, bychom se měli obrátit k trvale udržitelnému životu. Ve světle každodenní reality se pak ukazuje, že se o tom lépe mluví, než skutečně koná. Aby to mělo smysl, musí se trvalá udržitelnost prolnout do každého aspektu našich životů. Třeba i do oblečení. Nejvíce proti mluví téměř bez výjimky jeho vysoká cena. Samozřejmě, když si koupíme tričko v tržnici, ušetříme i několik stovek korun. Můžeme s ním ale být opravdu spokojeni, když si uvědomíme, kdo, jak a z čeho ho vyrobil, jak se k nám dopravilo, že po pár použitích bude dobré leda tak na vytírání podlahy a jaká je jeho environmentální cena? Nejspíš ne, a tak je dobré znovu zvážit pro a proti.

Pomalá odpověď na rychlost

Pomalá móda vznikla jako alternativa masové a neekologické výroby, která v textilním průmyslu dodnes převládá. Liší se v podstatě ve všem. Klade důraz na to, aby její procesy a jednotlivé kroky od výroby přes marketing až po užívání probíhaly v souladu s principy trvalé udržitelnosti, v úvahu bere nejen environmentální, ale také socioekonomické aspekty.

Jde o neutuchající práci, o neustálé zlepšování celkového životního cyklu výsledného produktu od vytváření designu, získávání surového materiálu, výrobu, dopravu, uskladnění, marketing a prodej až po užívání, znovuužívání, opravování, předělávání, upcyklování a recyklování výrobku a všeho, co k němu náleží.

Z environmentální perspektivy je cílem pomalé módy co nejvíce minimalizovat veškeré nežádoucí dopady životního cyklu výrobku na životní prostředí, a to tak, že v každé fázi dbá na efektivní a rozumné získávání přírodních zdrojů – vody, energie, půdy, zvířat i rostlin a potažmo celé biodiverzity a ekosystémů –, využívání obnovitelných zdrojů energie (větru a slunce) a naopak maximalizuje spektrum dalšího využití a recyklace výrobku a jeho případných komponentů. V socioekonomickém kontextu dohlíží na zlepšování pracovních podmínek svých zaměstnanců. Nepsanou „povinností“ trvale udržitelného textilního průmyslu je také podporovat trvale udržitelný přístup k užívání výsledného oblečení společně s odpovídajícími k životnímu prostředí šetrnými metodami péče o ně.

Česká móda pod letošním stromečkem

Vhodným dárkem pod letošní stromeček by tedy mohlo být něco z dílen českých a slovenských výrobců. Nabízejí oblečení a doplňky z udržitelných a rozložitelných materiálů, u jejichž výroby netrpěla příroda ani lidé. Tím, že jde o oblečení vyrobené lokálně, nepředstavuje environmentální zátěž ani v podobě dopravy. Výrobci české a slovenské módy poskytují svým zaměstnancům, pokud nějaké mají, odpovídající pracovní podmínky i plat a často poskytují práci ohroženým skupinám lidí v regionech. Tomu pak přirozeně odpovídá i vyšší cena za boty či oblečení, které je navíc ušito z kvalitních materiálů a rozhodně ne horkou jehlou.

Tak například mladá česká firma uvedla na trh minimalistické tenisky z technického konopí. Nabízí také oblečení i doplňky do domácnosti, vše je vyrobeno v Česku anebo ve střední Evropě. Konopí má mnoho praktických vlastností a kromě toho je mnohem méně náročné na půdu i vodu než bavlna a podporuje různorodost druhové skladby v přírodě.