Včely přinášejí lepší život lidem i životnímu prostředí

Včely se každý rok postarají o opylení 80% evropské úrody i divokých rostlin. Lidem přinášejí užitek v podobě medu, propolisu, vosku a mateří kašičky, ale také pracovních příležitostí. Včelaření zlepšuje životy lidí na celém světě.

Dopady včelaření jsou dalekosáhlejší, než to na první pohled vypadá. Mohlo by se zdát, že lžičkou medu v ranním čaji celý příběh končí, ale tak to vůbec není. Včely jsou pilné, neúnavné a starají se o nás v mnoha dalších ohledech. Zabezpečují biodiverzitu a udržují rovnováhu v přírodních ekosystémech. Kromě toho pomáhají i v boji s hladem a poskytují dobré pracovní příležitosti v zemědělství i v dalších odvětvích. Včelaření pomáhá lidem na celém světě překonat nepřízeň daných sociálních podmínek a vykročit k lepšímu a kvalitnějšímu životu pro sebe i pro své děti.

Uganda

Victoria Namalikye je ve své komunitě v horách východní Ugandy známější pod jménem Mama Beehive. „Včely mě proslavily, všichni tu o mě vědí“ směje se s nadsázkou. Victoria je včelařka a matka sedmi dětí. „Díky mému včelaření se mé děti mohou vzdělávat,“ říká. Výdělky z prodeje medu bez problémů pokryjí školné i nákup školních uniforem. „Moje děti tím dostaly šanci na dobrý život,“ neskrývá svůj vděk.

Uzbekistán

Bachtivar Menligiev z Uzbekistánu se věnuje včelaření od roku 2014. Za tu dobu svá včelstva rozšířil ze čtyř úlů na osmnáct a v současnosti včelaří na tříhektarové zahradě. Stejně jako ostatní včelaři všude na světě i Bachtivar se stará o udržení zdravé včelí populace, nejraději má ale na včelaření to, že může pracovat se svou rodinou. I jeho ženě, Mehriban, se líbí, jak včely žijí a pracují jako jedna rodina. „V tom jsme si s nimi docela podobní,“ směje se.

Jejich děti, Sevinčaj a Kuwanišbek, zbožňují čerstvý med z rodinného včelína. Kromě medu získávají od včel další výživné produkty, jako je mateří kašička a pyl, i vedlejší produkty – včelí vosk a propolis, které se používají v kosmetice a nejrůznějších zdravých výrobcích.

Guatemala

Stejně jako mnozí ostatní v její guatemalské komunitě, byla Manuela Choc López zvyklá spoléhat se při obstarávání živobytí na pěstování kávy. Nedávná epidemie rzi kávového listu ji ale přivedla ke včelaření, když potřebovala rozšířit zdroje svých příjmů a zabezpečit potravinovou jistotu pro svou rodinu. A díky včelám se naopak zvýšila sklizeň kávy. „Než jsme si pořídili včely, kávovníky tolik nekvetly,“ vzpomíná. „Nyní, díky opylování vidíme velký rozdíl, obrovsky nám pomohly se sklizní.“

Kosovo

Klimatické změny jsou dalším faktorem, který včely v posledních letech ohrožuje. Extrémní teploty, záplavy, sucha a další nezvyklé výkyvy je na některých místech planety zabíjejí po tisících. Například v Evropě od roku 2015 klesají počty včelí populace i výnosy medu místy i o 30 procent ročně. Své o tom ví i třiašedesátiletý Ejup Mustafa z Kosova. Zimy se v této malé balkánské zemi prodlužují a včely tak přicházejí o celý jeden měsíc z roku, kdy by mohly sbírat pyl ze zdejších luk a lesů. „V posledních letech jsou zimy a jara divné,“ říká Ejup. Stejně jako on, i osmatřicetiletý Sadikin, otec pěti dětí a sběrač medu, na opačné straně zeměkoule pociťuje dopady klimatických změn. Každý den, vyzbrojen nožem s dlouhou ocelovou čepelí, kbelíkem a notnou dávkou odvahy, šplhá na největší stromy indonéské džungle, aby tu nasbíral sladký nektar. V posledních letech ale stále více prší a stromy přestávají kvést.

Na jiných místech planety přichází jaro dříve a podzim později, a ne všechny přírodní druhy se změnám přizpůsobují stejným tempem. Květy vykvétají v jinou dobu, než tomu doposud bylo a stává se, že včely u toho prostě nejsou a nemá je kdo opylit. To může mít ve výsledku nedobrý dopad na celé ekosystémy.

O ptácích a včelách

Opylovači, mezi něž kromě včel patří také ptáci, motýli a netopýři, přenášejí pyl z květiny na květinu, a tak oplodňují rostliny. Z květů tak uzrají plody a semena, které jsou důležitou součástí lidského jídelníčku.

Tři čtvrtiny světové úrody jsou na takovém opylování závislé. Ze stovky plodin, které představují 90 procent světové úrody, je 70 opylováno včelami. Není proto divu, že jsou včely považovány za nepostradatelné pomocníky každého zemědělce. Mezi plodiny, které nezbytně potřebují opylení ke zdárnému dokončení svého cyklu, totiž patří kávovník, kakaovník i mandlovník a ně je zase navázáno mnoho pracovních příležitostí a tím i lidských životů, především na malých a rodinných farmách. Třetina potravin vyrobených na světě je závislá na opylování, to znamená – každý třetí žaludek. Včely jsou navíc jediným hmyzem na světě produkujícím potravinu, kterou mohou jíst i lidé.