Ve světě nahrazuje rašelinu v zahrádkách kokosová dřeň
Kokosová drť je na rozdíl od rašeliny mnohem obnovitelnější, a proto i udržitelnější alternativou. Jde vlastně o vedlejší produkt pěstování kokosu. Pochází z obalu kokosového ořechu, který se běžně zpracovává na dlouhá vlákna a ta se pak používají na třeba výrobu lan či květináčů nebo se mohou zpracovávat na prach či krátká vlákna, která pak tvoří kokosovou drť. Ta je posléze promyta, usušena, vyčištěna a stlačena do briket či ponechána v konzistenci prachu. Kokosová drť nemůže sloužit ani jako potrava, ani jako palivo, ale fantasticky podporuje růst rostlin. A právě to z ní činí k životnímu prostředí šetrnou náhražku rašeliny, ideální pro použití při zahradničení a kompostování.
Kokosová dřeň půdě prospívá
Kokosová dřeň má plno předností: skvěle zadržuje vodu, je plná výživných látek a je vzdušná. Je také sterilní, a proto odolává škůdcům i plísním, má neutrální pH, zlepšuje propustnost půdy. Kokosová dřeň se pomalu rozkládá, což znamená, že v záhonu vydrží poměrně dlouhou dobu a není nutné ji často znovu přidávat. Při tak dlouhém poločasu zkompostování se v půdě vytvářejí vzduchové kapsy, čímž se přirozeně zlepšuje schopnost záhonu samostatně hospodařit s vodou.
Je to skvělý vedlejší produkt
V některých zemích už se kokosová dřeň namísto rašeliny při zahradničení běžně používá. Zkvalitňuje půdu způsobem, kterým to půda sama neumí.
Při zahradničení se dá kokosová dřeň využít hned několika způsoby. Jen je důležité si uvědomit, že neobsahuje hořčík a vápník – a ty je nutné doplnit, pokud se jich v půdě nedostává. Kokosová dřeň může být zapracována do půdy anebo – v případě některých rostlin – použita sama o sobě jako bezpůdní substrát. Vzrůstající popularitě se těší právě v hydroponickém pěstování, neboť kořenům poskytuje potřebné množství výživy. Díky své dlouhé životnosti může být použita opakovaně nebo zkompostována.
Ve srovnání s rašelinou, které trvalo stovky i tisíce let, než vznikla a vytvořila rašeliniště, ze kterých se dnes získává, je kokosová drť vysoce obnovitelnou surovinou, o to více, že jde o vedlejší zemědělský produkt.
Typická kokosová palma poskytuje padesát až sto kokosových ořechů ročně. Při každé sklizni se zralé plody rozdělí na dvě části – ořech a obal. A je to právě onen obal, nacházející se mezi ořechem a slupkou, jenž býval kdysi považován za odpad, který se dnes zpracovává a beze zbytku využívá v podobě kokosové dřeně při zahradničení. Dává to tak mnohem větší smysl, než kdyby to celé skončilo na skládce. Otázkou zůstává, jak moc šetrné je používat kokosovou dřeň v naší zemi a dalších, kam také putuje přes půl světa, takže její ekostopa musí být přes všemožné benefity nemalá.
