Postavit slaměný dům lehké nebylo, ale bydlí se v něm skvěle

Jak vás napadlo, že byste si mohli postavit dům ze slámy?

Věděli jsme, že chceme stavět úsporný dům. Původně jsme si představovali dřevostavbu, kterou by nám celou dodala firma. Při výběru architekta jsme zjistili, že kamarádi si postavili dům, který se nám moc líbil. A když jsme zjistili, že má slaměnou izolaci, zaujalo nás to. Tak jsme jejich architekta oslovili a společně začali plánovat náš Slamáček.

Čím se vám tento materiál zalíbil?

My jsme taková environmentálně uvědomělá rodina. S manželkou se oba pracovně pohybujeme v oblasti ochrany životního prostředí a environmentálního vzdělávání a sláma nám k tomuto našemu zaměření sedla. Její využívání je šetrné k přírodě a je to příjemný přírodní materiál. A je také netradiční a zajímavý: mysleli jsme, že tento způsob stavby mohl přitáhnout lidi, kteří by nám přišli pomoci.

Dům postavený ze slámy u nás není obvyklý. Byli jste se například podívat na některé hotové stavby?

V době, kdy jsme stavbu plánovali – tedy asi před pěti lety – bylo v republice asi třicet slaměných domů. Bohužel nikde neexistuje jejich jednotná databáze, a tak je to jen odhad. Od té doby se tento způsob stavění stal v určitých kruzích populární, slaměných domů je u nás nyní určitě přes stovku. My jsme se byli podívat na čtyřech místech. Jít za někým, kdo už staví, a mluvit s ním mi přijde jako jeden z nejdůležitějších momentů v procesu stavby. Setkávám se s tím i na své stavbě: přicházejí lidé, kteří také chtějí stavět tímto netradičním způsobem. Mají načtené nějaké věci z internetu, z publikací, z článků. A podle mých zkušeností jsou tyto zprostředkované informace často hodně vzdálené od reality. Proto rádi sdílíme naše zkušenosti ze stavby.

Je tedy možné říci, že u vás po prvotním nadšení ze stavby či materiálu došlo k vystřízlivění? Bylo při stavbě něco, co vás vyloženě překvapilo?

Největší překvapení a zjištění bylo – a tím projde asi každý, kdo staví –, že postavit barák vlastně jakýmkoliv způsobem není vůbec legrace. Že je to daleko náročnější, než si člověk na začátku představuje, a to jak fyzicky a psychicky, tak finančně. U stavby svépomocí je to ještě složitější, je to dlouhé objevování vlastních hranic a kompetencí. Co se týká peněz, na začátku málokdo ví, co všechno ho bude stát jaké peníze. Potenciální stavebníci se často orientují podle článků typu „Postavil sám slaměný dům za tři měsíce za 300 tisíc a od té doby tam šťastně žije– až do smrti“. Taková pohádka prostě stavění není.

Stavba domu znamená vyřešit a zainvestovat stovky částí stavby v řádech desítek tisíc až milionů korun. Je to všechno od projektové přípravy, architektonických studií, poplatků za připojení elektřiny až po závěsy a hotovou zahradu. Když se tyto částky sečtou, lidé přijdou na to, že to je průměrně o 40 procent více, než si mysleli. To nezávisí ani tak na typu stavění. Náš dům je navíc stavěn svépomocí, většinou v jednom člověku, během necelých tří let. Asi 80 procent práce jde za mnou. Další specifikum je, že jsme stavěli netradiční metodou a že jde o nestandardní materiál, který nekoupíte ve stavebninách a který nemá ustálenou technologii stavby. Vlastní sláma je tedy sice levná, ale stavění s ní je velmi pracné. V důsledku tedy podle mě není stavění z přírodních materiálů oproti standardu levnější.

O stavbě veřejně informujete, k dispozici dáváte stavební deníky, kontakty a věnujete se publicitě. Myslíte, že se vám podaří někoho inspirovat?

My fungujeme spíš tak, že se snažíme lidem, kteří jsou často hodně nadšení a nekriticky optimističtí, předávat zkušenosti. Ne že bychom je odrazovali, to ne, ale snažíme se jim popsat, jak to může reálně probíhat, aby do toho šli s vědomím, co může stavba obnášet finančně i časově a co může také znamenat pro rodinné soužití. Jsou příklady, kdy se lidem kvůli stavbě rozpadla rodina, protože to neustáli, nebo kdy to finančně neutáhli. Já vždycky říkám, že původně jsme měli za cíl postavit si hezký dům. V průběhu let se to změnilo: hlavním cílem bylo to přežít, zůstat zdravý fyzicky i psychicky a zůstat společně jako rodina. To se nakonec podařilo a ten dům už je k tomu jen taková třešnička.

Co samotný materiál? Musí mít použitá sláma některé vlastnosti?

Sláma musí být hlavně dobře slisovaná a suchá. Pak musíte najít balíky požadovaných rozměrů. Sláma se odebírá normálně od zemědělců. Ve stavebninách jí (zatím) nekoupíte…

Sláma je dost hořlavá. Laicky mě napadá, zda je dům ze slámy zcela bezpečný, co se týká požární odolnosti.

Dům je samozřejmě normálně zkolaudovaný, s veškerými osvědčeními a revizemi. Sláma sice velmi dobře hoří, ale jen pokud je volně ložená. Ve slisované slámě ale není k hoření dost vzduchu, a tak v případě požáru jen doutná a vydrží více. Oboustranně omítnutá slaměná stěna dokonce s přehledem prošla protipožárními testy ve zkušebním ústavu. My tak v domě máme krbová kamna, a komín nám dokonce prochází slaměnou stěnou. Je to o precizním řešení detailů a vícenásobné protipožární izolaci. Další problémy může slámě způsobit voda. Sláma při dlouhodobém zamokření degraduje. Nesmí namoknout, a to ani během stavby. Nám se to při stavbě bohužel stalo a sláma začala plesnivět. Nakonec jsme to vyřešili, ale jednoduché to rozhodně nebylo.

Co říkají vaší stavbě sousedé?

Trochu jsme se toho báli. Než jsme začali stavět, všechny jsme je obešli s lahví vína s tím, že budeme stavět netradičně, a pokud budou mít nějaké problémy, ať nám zavolají. Možná i díky tomu to nakonec bylo úplně v klidu. I když někdy například nemohli věšet prádlo, protože při rovnání slaměných stěn létaly na všechny strany kousky slámy a prachu. V současné době není vlastně vůbec poznat, že dům je slaměný. Kolemjdoucí spíše vnímají to, že je relativně moderní.

Jaké jsou hlavní výhody vaší stavby? Jak to máte s energetickou náročností?

Podle mě má určitě smysl řešit energetickou náročnost stavby. Stavba z přírodních materiálů je k tomu bonus, který je spíš o pocitu z interiéru a exteriéru a o souladu s nastavením dané rodiny než o ceně. Energetická náročnost domu v reálu mě hodně zajímá, a tak mám všude měřáky a pravidelně odečítám data pro statistku. V domě bydlí naše čtyřčlenná rodina právě rok. Za tu dobu jsme spotřebovali pouze 75 kubíků vody. Z toho více než třetinu pokrývá dešťová voda, jímaná z většiny našich „zelených“ střech. Tu využíváme na splachování toalet.

Náš dům je energeticky pasivní. To zjednodušeně znamená, že má velmi malou potřebu energie na vytápění. Hlavními zdroji energie v něm je elektřina a dřevo na dotápění v krbové vložce. Asi nejdůležitějším zdrojem je slunce: jednak nám v zimě vytápí interiér přes prosklená okna, jednak máme vlastní fotovoltaickou elektrárnu, ve které ročně vyrobíme 5,5 MWh. V létě prodáváme 3 MWh do sítě, v zimě okolo 2 MWh dokupujeme. Elektřinu používáme na svícení, vaření a společně s krbem i na vytápění akumulační nádrže pro topení a ohřev teplé vody. Máme ale také vzduchotechniku a využíváme saunu. Přesto nás veškerá elektřina stojí ročně asi 8 tisíc korun, což je podle mě při podlahové ploše asi 150 metrů úžasné. Krbovou vložkou si dotápíme.

Jaké jsou největší výhody vašeho domu?

Co si nejvíc užíváme, i když se to dá hůře vyjádřit, je pocit z přírodních materiálů, kterými jsme obklopeni. Sláma sice vidět není, ale v interiéru převažuje dřevo a hliněné omítky. Máme velká okna, dům je hodně otevřený na jih do zahrady. Z domu tak sledujeme ptáky na krmítku nebo se díváme, co nám právě roste na zelené střeše. Propojení interiéru a exteriéru je úžasné. Jsme také nadmíru spokojeni, jak jsme dům společně s architektem vymysleli prostorově, ani po roce bychom na tom nic neměnili. Prostě: proces byl náročný, ale výsledek je úžasný.