Arboretum Bukovina, stovky unikátních stromů
„V roce 2017 jsme vytipovali rizikové stromy na Zlaté stezce Českého ráje, a tedy i v nejstarším tuzemském arboretu Bukovina, kolem něhož stezka vede,“ popisuje Eva Jouklová, tisková mluvčí Lesů ČR, které arboretum spravují. „V lednu následujícího roku se tam také několik dřevin rozlomilo, takže se začala řešit kompletní obnova arboreta s cílem vrátit mu původní charakter lesnické sbírky z devatenáctého a dvacátého století,“ popisuje.
Projekt na obnovu krajinných hodnot a návštěvnické infrastruktury arboreta tak řešil ošetření třiceti památných stromů a výsadbu nových, zejména sbírkových dřevin, které tvoří vlastní jádro území, včetně pěstební a kompoziční péče o ně.
Arboretum Bukovina je naší nejstarší sbírkou introdukovaných dřevin
Arboretum Bukovina bylo založeno jako zkušební plocha pro introdukci nových dřevin. To, co zkoumali od raného novověku Portugalci, Španělé a po nich Britové, Francouzi a Holanďané, začali Středoevropané zkoušet v devatenáctém století, kdy k nám byly ve větším přiváženy dřeviny z Ameriky i Asie. V té době zuřila prusko-rakouská válka, ale ne všichni se věnovali válčení. Bylo potřeba zjistit, jestli by se mohly tyto druhy stromů stát novými dřevinami našich lesů a v někom tato potřeba rezonovala.
Hrabě Jan Křitel z Aehrenthalu založil v letech 1860–1862 kousek od zámku Hrubá Skála arboretum právě coby zkušební pěstební plochu. Traduje se, že mu v této bohulibé činnosti pomáhal lesník Leopold Anger. Ale skutečnost byla trochu jiná. Známý vrchní lesní rada Leopold Anger se narodil až v roce 1875, takže Janu Křtiteli z Aehrenthalu arboretum pravděpodobně pomáhal zakládat Angerův otec. Dodnes jde o jednu z nejstarších kolekcí introdukovaných dřevin na našem území a jednu z prvních pokusných ploch na pěstování severoamerických dřevin ve střední Evropě. Roste tu několik desítek cizokrajných i domácích druhů dřevin a jejich kultivarů, často úctyhodného stáří, a právě proto sem jezdí řada zahraničních dendrologů. Setkávají se tu a zdejší sbírku studují.
K největším exemplářům arboreta patří jedle obrovská (Abies grandis), která zde byla vysazena již roku 1860, je jí tedy zhruba sto padesát let. Měří 50 metrů a ve výšce 1,3 metru má průměr kmene kolem 130 cm.
Kromě jedle obrovské tu roste také jedle řecká (Abies cephalonica) a jedle kavkazská (Abies nordmanniana), z amerických dřevin pak douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia) a jedlovec kanadský (Tsuga canadensis). Je zde zastoupena také borovice z Arizony, Mexika a Montany, borovice těžká (Pinus ponderosa), z Balkánu pak borovice rumelská (Pinus peuce), ale nechybí ani asijské exempláře v podobě dvou modřínů japonských (Larix leptolepis).
Arboretum se nachází v nadmořské výšce 360 metrů nad mořem a jeho současná rozloha činí 2,73 hektaru – jedná se tak vlastně o historické území hruboskalského zámeckého parku. Na území arboreta je také informační centrum Správy CHKO Český ráj v původním altánu, který byl vystavěn v druhé polovině devatenáctého století ve švýcarském stylu. V roce 2005 byl nově rekonstruován a v letní sezóně zde funguje informační služba Správy CHKO, slouží k propagaci ochrany přírody, regionálních výrobků Českého ráje a také zakládání motýlích luk. Součástí areálu je rovněž vyhlídka Kamenný stůl.
V roce 2000 byla řada zdejších stromů prohlášena za památné stromy České republiky, ostatní stromy v arboretu měly být vytěženy. Avšak v lednu 2007 se přes Český ráj bohužel přehnala vichřice, která několik z nich zničila. V roce 2017 byla zrušena ochrana dalších čtyřiašedesáti památných stromů, které byly vyhodnoceny jako neperspektivní a kompozičně nevhodné. A to už přicházel čas připravovaného projektu na obnovu krajinných hodnot i návštěvnické infrastruktury.
Ošetřovaly se stromy, budovaly chodníky
Na řízení a koordinaci se Lesy ČR coby zadavatel projektu v zastoupení tehdejšího krajského ředitelství v Liberci podílely s Lesní správou Hořice, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou CHKO Český ráj.
„Realizaci projektu předcházela komplexní sada studií připravených ve shodě se zástupci ochrany přírody a s ohledem na historii arboreta,“ říká Eva Jouklová. Nejprve proběhl dendrologický průzkum provedený společností Terra Florida v roce 2016, který analyzoval 505 dřevin, z toho 400 památných. Od téže společnosti následoval roku 2017 návrh krajinářských úprav, který určil cílovou kompozici. Poté proběhly biologické průzkumy. „Vzhledem k poloze v CHKO byly vypracovány i specializované studie, entomologická a ornitologická, včetně posouzení chiropterofauny, aby se minimalizovaly dopady na faunu,“ přibližuje Eva Jouklová. Historické podklady ještě ověřily, že nové výsadby, například rody Abies a Pseudotsuga, odpovídají historicky pěstovaným druhům.
Vlastní realizace projektu proběhla v letech 2019–2021. V rámci obnovy krajinných hodnot byly ošetřeny a stabilizovány stovky památných dřevin, vysázeny nové sbírkové druhy podle historických podkladů a založeny parkové trávníky. Obnova infrastruktury pak obnášela rekonstrukci zhruba 900 metrů mlatových chodníků a instalaci nových interpretačních a odpočinkových prvků.
„Arboretum leží přímo u hruboskalského skalního města, takže návštěvníci mohou spojit procházku mezi exotickými stromy s výhledem na ikonické pískovcové věže,“ připomíná Eva Jouklová.
Arboretum dnes ale slouží především jako živá učebnice dendrologie a krajinné architektury. Střední odborné školy i univerzity mohou využívat sbírku dřevin k výuce o nepůvodních druzích, jejich adaptaci a vlivu na ekosystém. „Bukovina může být vzorem pro obnovu jiných historických parků a arboret, v nichž se kombinuje ochrana přírody s turistikou. Projekt ukázal, že propojení evropských fondů, odborné péče a místní podpory může vrátit historické krajině původní hodnotu,“ hodnotí Eva Jouklová přínos projektu, díky němuž se obnovila naše nejstarší sbírka introdukovaných dřevin.
