Zařízení mění odpadní oleje v cennou surovinu

5. 2. 2026 / Reportáže

Společnost Trafin oil má již více než osmnáctiletou historii ve sběru a zpracování odpadních olejů a tuků (used cooking oil, UCO). Od svých začátků, kdy začínala se „symbolickými objemy“, se propracovala až na českou jedničku na trhu. Kontinuální růst objemu zpracovaného UCO a zejména predikace další potřeby navyšování objemů s ohledem na klimatické závazky vyvolaly potřebu výstavby nové kapacity pro zpracování této cenné suroviny. Tu bylo možné zrealizovat také díky finanční podpoře z OPŽP.

Použité tuky a oleje do kanalizace nepatří. Každá kapka se počítá, i ta malá z domácího vaření, natož pak větší množství z gastro provozů. Použitý olej nemusí končit jako nebezpečný odpad v popelnici, kanalizaci nebo v přírodě, ale naopak je mu coby hodnotné surovině relativně snadno možné dát druhý život. Ve společnosti Trafin oil si to dobře uvědomují a výstavbou nového zařízení na zpracování použitých tuků a olejů přirozeně reflektovali a doplnili zpracovatelské kapacity rostoucí firmy i trhu.

Přirozený vývoj

Potřeba navýšené zpracovatelské kapacity vykrystalizovala interně a přirozeně z provozních procesů firmy. „Nejen samotná kapacita zpracování, ale především nízká efektivita zpracování objemů hraničící s původní kapacitou nás přiměla otevřít otázku vybudování velkokapacitního, ale i supermoderního závodu na zpracování UCO,“ vysvětluje Jan Hába, ředitel společnosti. Podněty tedy přicházely nejen z finančního oddělení, ale i z provozně-zpracovatelských procesů. „Dá se tedy říct, že na vzniku nápadu nové moderní zpracovatelské fabriky se podílela celá firma.“

Odborná spolupráce a nadčasová technologie

Při přípravě takového projektu je primárním zdrojem informací vlastní zkušenost z oboru a společnost Trafin oil coby lídr na trhu určuje a definuje rovněž i procesní a technologické standardy v tomto oboru. „Máme mnohaleté i hluboké zkušenosti se zpracováním a vyčištěním nejen odpadní suroviny pro účely výroby skutečných biopaliv, ale nekonečnou studnicí zkušeností pro nás byla i opakující se potřeba zpracovat základní vstupní jednotku, tedy barel s UCO, které produkují tisíce restaurací denně, týdně či měsíčně. Tyto vlastní zkušenosti ve spolupráci s energetiky a procesními inženýry, nad to i s pracovníky z oboru automatizace a digitalizace stojí za výslednou podobou tohoto projektu,“ přibližuje pozadí projektu Jan Hába. „Samotná realizace projektu pak probíhala standardně, stejně jako každý jiný proces výstavby haly a továrny spolu s technologickými prvky. V první fázi šlo o založení stavby a zbudování zakrytého skeletu, včetně podlahových ploch, druhá fáze se věnovala instalaci technologických zařízení a dokončování stavby jako takové. Fáze udržitelnosti pak spočívá v naplnění deklarované kapacity, což se nám zatím daří lépe, než jsme plánovali,“ popisuje.

Z dotačních prostředků byla realizována především stavba továrny. „V rámci projektu jsme deklarovali rovněž pořízení kompletního technologického vybavení, avšak v rámci neuznatelných nákladů, a to především z důvodu nízké alokace dotačních prostředků v této výzvě. Na druhou stranu projekt byl a je životaschopný i s ohledem na vyšší vlastní finanční spoluúčast – technologie projektu jsme pořídili z vlastních zdrojů,“ říká Jan Hába.

Tato technologie je nadčasová, pokroková a je nutnou součástí celého projektu. Celý systém automatizace je určen pro depaletizaci plastových barelů z europalet, jejich vyprázdnění, umytí a vrácení čistých obalů do oběhu. Nejnáročnější práci v lince zastávají průmysloví roboti, kterým je svěřena automatická depaletizace barelů a zakládání vyprázdněných barelů do myčky. Za zmínku stojí integrace strojního vidění pro navádění průmyslových robotů, dynamického vážení přepravovaných barelů a myčky palet specializovaného dodavatele. Provozní takt je zhruba 15 sekund na barel, což odpovídá 2000 barelů za směnu při šesti barelech na jedné paletě během 16hodinového dvousměnného provozu.

Fyzicky náročná manuální práce tu byla plně nahrazena automatizací.

A výsledek?

Projekt je ukončen a vstoupil do fáze udržitelnosti, a proto v rámci tohoto dotačního projektu nebudou již další věci realizovány.

„Projekt hodnotím nadmíru pozitivně. Fabriku jsme projektovali a plánovali trochu nadčasově, s využitím všech nejmodernějších prvků automatizace a digitalizace, ale také s ohledem na udržitelnost a energetickou a surovinovou náročnost výroby. Na druhou stranu se nám podařila veškerá vylepšení naškálovat tak, aby nešlo o revoluci, ale spíše o evoluci toho, co jsme se za historii firmy naučili. Tedy nové upgrady technologie i postupu zpracování UCO se nám naplno podařilo po počátečním odladění implementovat a všechna vylepšení oproti minulé technologií fungují na jedničku,“ pochvaluje si Jan Hába.

Hlavní přínos pro firmu vidí nejen v umožnění realizace navýšené kapacity zpracování UCO, ale z hlediska ekonomického i v okamžitém snížení jednicových, to znamená variabilních nákladů na zpracování základní jednotky, jednoho kilogramu UCO.

Pro trh jako takový pak vidí přínos projektu nejen ve vybudování nové kapacity zpracování odpadu, a tudíž potenciálně přísunu cenné suroviny pro udržitelnou palivovou energetiku, ale také v tom, že v rámci Česka vzniklo v dané oblasti něco, co nemá příliš obdoby v Evropě, ba ani ve světě. „Jako firma se nebojíme udávat směr velkokapacitního zpracování UCO,“ uvádí Jan Hába.

Použitý olej, který nyní Trafin Oil zpracovává hlavně z restaurací, má celkem dobré využití. Používá se hlavně při výrobě biopaliv takzvané druhé generace, tedy ne z potravin, jako je řepka či kukuřice. Biopaliva se pak používají nejen pro auta, ale i pro letadla.

„Význam naší fabriky je definován přidanou hodnotou jednoho kilogramu UCO. Tou je relativně jednoduché zpracování, které zahrnuje vyčištění odpadních olejů od mechanických nečistot a vody, ruku v ruce s tím, že takto dobře vyčištěný olej může být přímo využitelný jako surovina pro výrobu skutečných biopaliv pro automobily i letadla. UCO je jedním z nejvíce efektivních nástrojů, jak snižovat emise skleníkových plynů v dopravě a zároveň zvyšovat vlastní energetickou a palivovou soběstačnost,“ potvrzuje Jan Hába.

Tento průmyslový obor však podle jeho slov není v Česku, ale ani v Evropě nějak intenzivně rozšířen, a proto je do velké míry zapotřebí neustále vzdělávat a edukovat veřejnost, firmy i státní a veřejný sektor. Cílem společnosti Trafin oil a tohoto projektu je tedy podle něho nejen maximalizovat zpracování a využívání UCO, ale i o tomto oboru rozšiřovat povědomí a ukazovat „skrytou hodnotu ukrytou v odpadech“.

„Projekt zbudování nového závodu na zpracování UCO je pro naši firmu doposavad největším projektem. Mimo jiné i díky SFŽP se jedná o úspěšný projekt, který přináší efekty již v prvních letech své existence. Spolupráci se SFŽP oceňujeme jako příkladnou ukázku spojení potřeb a podpory privátních subjektů v akceleraci jejich projektů, které mají přesah i do naplňování národních i evropských strategických priorit,“ uzavírá prozatím projekt úspěšného projektu.