Na Desné pomáhají protipovodňová opatření

Voda dosahovala extrémní úrovně a plošný rozsah a hloubka rozlivů byly nad všechny dosavadní známé hodnoty. Povodeň, která s sebou valila obrovské množství splavenin, se svými parametry vymkla možnostem měření a monitorování.

Bezprostředně po povodních byla spolu s odstraňováním povodňových škod zahájena také příprava a realizace nových protipovodňových opatření v povodí Moravy.

První etapa

Nejvíce bývají povodněmi na Desné zasaženy obce, které leží v údolí řeky. A právě po povodních z roku 1997 zahájil správce povodí a správce toku státní podnik Povodí Moravy práce na komplexním vyhodnocení protipovodňové ochrany celého povodí. Výstup hodnocení byl na světě o dva roky později v podobě Generelu protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy, který komplexně vyhodnocoval možnosti všech opatření včetně transformace průtoků formou rozlivů v údolních nivách, retenčních nádrží, systémem poldrů a dalšími opatřeními v povodí řeky Moravy. Tento generel se stal základem dalších tří studií, jejichž pořizovatelem byl opět správce toku státní podnik Povodí Moravy.

Další studie z roku 2009 prokázala, že protipovodňovou ochranu obcí ležících na řece Desné lze vyřešit kombinací protipovodňových hrází a zdí v místech sevřené zástavby obcí a zejména pomocí nově vybudovaných poldrů v Sobotíně a Velkých Losinách, které pomohou s transformací povodně z průtoku Q100 (stoletá voda) na Q50 (padesátiletá voda).

První etapou celého řešení byla výstavba s oficiálním názvem Přírodě blízká protipovodňová opatření na řece Desné ř. km 14,231–16,840. Tato stavba započala v září roku 2018 a představuje jeden z největších projektů přírodě blízkých protipovodňových opatření v Česku. Nositelem a investorem projektu byla obec Rapotín, jejímiž partnery se staly Povodí Moravy a obce Vikýřovice a Petrov nad Desnou.

Výstavba protipovodňových opatření, která jsou kombinací technických a přírodě blízkých staveb včetně terénních úprav po obou březích řeky Desné, byla naplánována na tři roky a týkala se 2,6 km dlouhého úseku od soutoku Desné s Mertou po jez Červený Dvůr. Návrh opatření ve sledovaném úseku Desné byl vytvořen pro návrhový průtok Q50 = 117 m3/s pro úsek mezi Mertou a Losinkou a Q50 = 131 m3/s pro další dílčí úsek pod Losinkou až po dnešní pevný jez v lokalitě Červený Dvůr v km 14,231.

Samotná realizace projektu spočívala především ve zkapacitnění nevyhovujících mostních profilů, rekonstrukci jezových objektů a spádových stupňů, vybudování odlehčovacích revitalizovaných ramen s biotopy a výstavbě ochranných zemních hrází a betonových zídek podél toku Desné v přisazené i odsazené poloze. Účelem stavby ale bylo také rozšíření a rozčlenění stávajícího biokoridoru, zajištění prostupnosti vzdouvacích a omezovacích objektů pro vodní živočichy a rovněž zpřístupnění toků obyvatelům přilehlých obcí i pro relaxaci v navrhovaných přírodě blízkých povodňových parcích s obtokovými koryty a revitalizačními opatřeními.

Jednou ze zajímavostí stavby je zkapacitnění stávajícího pevného jezu Červený Dvůr  na spodním konci upravovaného úseku. Jeho rekonstrukce znamenala změnu z pevného jezu na jez pohyblivý.

„Malý unikát při výstavbě protipovodňových opatření představuje také vybudování pěti rozsáhlých povodňových parků. Budou plnit funkci nejen ochrannou a transformační při průchodu velkých vod, ale zejména krajinnou a estetickou a budou určeny pro relaxaci a odpočinek místních obyvatel jak v letním, tak zimním období. Parky s obtokovými rameny mají na svém začátku vždy omezovací betonové objekty, jimiž se dá regulovat množství protékající vody v obtokových ramenech při obvyklých průtocích,“ popisuje Martin Medek, který stavbu projektoval.

Nová obtoková koryta a odlehčovací ramena vyhloubená ve štěrkových podložních vrstvách pod malou vrstvou povodňových hlín bylo nutno s ohledem na poměrně velké podélné sklony a relativně velké rychlosti proudících vod při povodňových stavech opevnit v patách svahů a ve svazích stabilnějším opevněním z přírodních materiálů, a to pomocí záhozů z lomového kamene s vyklínováním a urovnáním líce. Projekt rovněž zahrnoval provedení kamenných záhozů a kamenných dlažeb na zbylých částech toku v řešeném úseku stavby, dále osazení nerezových stavidlových tabulí na vtoku do malé vodní elektrárny a dalších stávajících náhonech, zkapacitnění koryta formou jeho prohloubení a výstavbu několika rybích přechodů pro plynulou migraci ryb. „Největší z nich se nachází přímo u jezu Červený Dvůr, je dlouhý celých 153 m a tvoří ho 23 odstupňovaných tůněk. Na jeho nátoku je umístěn stavidlový objekt určující přesný průtok vody v rybochodu,“ popisuje Martin Medek.

Součástí stavby byla také demolice, výstavba a především zkapacitnění dvou silničních mostů na předepsaný průtok Q50.

V rámci projektu byly vybudovány dvě dřevěné lávky pro pěší, z nich jedna umožňuje přístup do dvou povodňových parků. Vegetační doprovod je kromě povodňových parků situován také na rozšířených bermách při břehových hranách nových koryt.

Na stavbě byly provedeny železobetonové monolitické zídky i sypané zemní hráze, přičemž všechny mají utěsněné podloží do hloubky 3–4 m. Tyto zemní práce převyšují hladiny průtoku s bezpečnostní rezervou minimálně 30 cm, zatímco monolitické zídky mají nad hladinou bezpečnostní převýšení minimálně 5 cm. „Důvodem minimálního převýšení je fakt, že obec Rapotín, Vikýřovice a Petrov nad Desnou nemají navrženu protipovodňovou ochranu absolutní a navržená I. etapa je chápána jako první stavba širokého komplexu opatření, který bude v budoucnu obsahovat i další hráze a zejména suché nádrže pro transformování povodňových průtoků,“ vysvětluje Martin Medek.

Cesta k realizaci těchto opatření však nebyla jednoduchá. Téměř patnáct let se starostové a Povodí Moravy dohadovali o způsobu zklidnění tohoto 2,6 km dlouhého úseku řeky. Starostové usilovali o to, aby výstavba protipovodňových opatření řeku a její břehy příliš nezměnila. Povodí naopak uvažovalo o velkých betonových stavbách vhodných i proti stoleté vodě. Nakonec obce dosáhly svého: realizovaná opatření jsou blízká přírodě.

„Nedávné zkušenosti ukázaly, že snaha člověka násilně zkrotit velké řeky se míjí účinkem. Přírodě blízká protipovodňová opatření jdou jinou cestou: snaží se respektovat přirozený tok řeky, krajinu, kterou protéká, a zájmy člověka,“ vysvětluje Jan Šafařík, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro regionální rozvoj.

Přípravy projektu trvaly dalších šest let. „Bylo to komplikované, protože šlo o zastavěnou oblast. Kde byl prostor pro přírodě blízká opatření proti povodním, využili jsme ho maximálně,“ uvedla tehdy Lenka Zindulková z odboru životního prostředí na rapotínské radnici. Obce musely vykoupit i pozemky od soukromých vlastníků. „Musím říct, že většina lidí s projektem souhlasila a pozemky, které jsme pro úpravy potřebovali, nám prodali,“ doplnila.

„Nechtěli jsme jít cestou výstavby obřích hrází proti stoleté vodě, protože lidé by se dívali do dvoumetrových stěn. Snížili jsme ochranu na padesátiletou vodu a hráze budou tam, kde to půjde, co nejvíce odsazené od toku. Vzniklý prostor pak využijeme pro rozliv vody,“ přiblížila. „Slepá zátočivá ramena s přírodními biotopy a navíc i lavičkami k sezení vesnici ochrání před padesátiletou vodou,“ dodává někdejší starosta Rapotína a iniciátor projektu Ondřej Kopp.

Současný generální ředitel Povodí Moravy a tehdejší vedoucí olomouckého závodu David Fína vyzdvihl, že v oblasti Desné se podařilo připravit projekt, který je vhodnou kombinací jak technických, tak přírodě blízkých opatření. „I v místech s poměrně hustou zástavbou se daly najít lokality, kde může s velkou vodou pomoci příroda. Tok Desné nebude tak svázaný,“ pochvaluje si.

Změnu ve filozofii budování protipovodňových zábran vnímají pozitivně i ochranáři. „Je dobré postupovat tímto způsobem. Po povodních v roce 1997 se šlo cestou co nejvyšších hrází a napřimování toků, teď konečně se zase přichází na to, že přírodě není dobré klást stále vyšší překážky, ale lepší je snažit se ji využít,“ zaznělo tehdy z Českého svazu ochránců přírody Šumperk, odkud ochranáři upozorňovali, že nový systém ochrany proti povodním pomůže i v období sucha. „Pokud zaprší, voda hned nezmizí v řece, ale více se udrží v okolí,“ mínili.

Druhá etapa

Na konci října roku 2024 byla na Desné zahájena další etapa projektu, jejíž realizace v současné době stále probíhá. Podobně jako ta první se nese v duchu přírodě blízkých protipovodňových opatření.

Stavební práce budou probíhat čtyři roky v katastrech obcí Rapotín a Vikýřovice a jejich obyvatele ochrání před padesátiletou vodou. Jedná se o úsek od jezu Červený Dvůr po most U Jirsáka.

Základním prvkem protipovodňové ochrany je i v tomto případě kombinace přírodě blízkých prvků s technickými opatřeními. V území vzniknou povodňové parky, ochranné hráze a zídky, budou vybudovány nové rybochody. Součástí akce je také kompletní rekonstrukce mostu U Jirsáka a rekonstrukce jezu.

Cílem projektu je opět ochrana životů, zdraví a majetku obyvatel. Celkem se na území obou obcí jedná o 423 ochráněných objektů. Opět jde o opatření v oblasti předcházení a zvýšení odolnosti vůči mimořádným událostem a krizovým situacím typu povodní.