Krátké zprávy

V Kopřivnici plánují plošný zásah proti přemnoženému jmelí. Cizopasná rostlina v posledních letech stále více ohrožuje městskou zeleň. V oblasti od centra města směrem na jih ke Štramberku bylo identifikováno 167 jmelím napadených stromů. Podle města je velký problém, že výskyt jmelí se už dávno netýká jen starých lip. Napadeny jsou všechny druhy dřevin včetně mladých stromů nebo jehličnanů, což nebývalo běžné. Doposud se v Kopřivnici ošetřovaly především jednotlivé hodně napadené stromy. Teď chce město sáhnout k radikálnějšímu zásahu. Náklady na ošetření celé lokality Kopřivnice-jih se odhadují zhruba na jeden milion korun. Město chce zásah financovat především z dotace, která by mohla pokrýt až devadesát procent nákladů.

S velkými investicemi do svých sportovišť počítá město Varnsdorf. To plánuje postavit novou tělocvičnu u školy na Východní ulici. Na první fázi projektu má město v letošním rozpočtu vyčleněno 25 milionů korun. Celkové náklady na výstavbu však zatím nejsou jasné a budou se odvíjet od výsledku výběrového řízení. Předběžný odhad se pohybuje kolem 100 milionů korun. Pokud vše proběhne bez komplikací, mohly by první stavební práce začít už na podzim letošního roku. Stavbu tělocvičny podpoří Operační program Spravedlivá transformace, ze kterého má město přislíbenu dotaci ve výši 40 milionů korun. Nová tělocvična bude primárně sloužit žákům základních škol.

Do volné přírody v chráněné krajinné oblasti Brdy se vrací mladá samice rysa ostrovida. Jde o historicky první případ v Česku, kdy se podařilo zachránit osiřelé rysí kotě, úspěšně jej téměř bez kontaktu s lidmi rehabilitovat a připravit na samostatný život v přírodě. Osiřelé rysí mládě bylo nalezeno na podzim roku 2025 v západní části národního parku Šumava. Nejprve bylo umístěno do záchranné stanice Správy národního parku Šumava v Klášterci u Vimperka a následně do specializovaného zařízení v areálu zvířecích výběhů Neuschönau v národním parku Bavorský les. Toto zařízení totiž disponuje unikátními podmínkami pro dočasnou péči o zraněné nebo osiřelé divoké šelmy. Záchranné stanice využívají dotace z Operačního programu Životní prostředí.

V Pelhřimově byl dokončen nový centrální depozitář pro krajská muzea. Součástí vybavení jsou speciální klimatické systémy, termokomora i fotovoltaická elektrárna. Samotná depozitní část byla navržena bez oken, aby splňovala přísné bezpečnostní a energetické požadavky. Přízemí i patro budovy jsou připraveny na zvýšenou únosnost. Objekt je vybaven speciálními technologiemi pro regulaci vlhkosti, teploty, prašnosti i osvětlení. Součástí areálu je i fotovoltaická elektrárna, která pomůže snížit energetickou náročnost provozu. Kraj Vysočina získal na energetická opatření dotaci z Modernizačního fondu.

V letošním roce projde historická budova radnice na Horním náměstí v Humpolci komplexní rekonstrukcí vnějšího pláště. Součástí prací bude obnova fasády, výměna současných plastových oken za dřevěná, doplnění tepelné izolace ve střešní konstrukci a výměna zdroje tepla. Kromě revitalizace fasády město provede také energeticky úsporná opatření, na která využije dotaci ze systému pro obchodování s emisemi prostřednictvím Modernizačního fondu. V rámci projektu dojde k zateplení stropní konstrukce k suterénu, zateplení stropní konstrukce k prostoru půdy a k výměně výplní otvorů objektu a bez významného vlivu na energetické úspory projekt řeší i opravu fasády, dále dojde k rekonstrukci plynové kotelny a též k osazení nové dvojice plynových kondenzačních kotlů.

Na začátku června odstartuje v areálu Nemocnice Pelhřimov rozsáhlá rekonstrukce stravovacího provozu a budovy hospodářsko-technické správy. Modernizace přinese energeticky úspornější provoz, nové technologie a kvalitnější zázemí pro zaměstnance i pacienty. Nemocniční kuchyně bude fungovat po celou dobu stavby. Součástí projektu je také modernizace vytápění, rekonstrukce rozvodů, sanace konstrukcí nebo instalace fotovoltaické elektrárny. Rekonstrukcí projde také budova hospodářsko-technické správy. Stavbaři objekt zateplí, vymění okna a dveře a zrekonstruují osvětlení, elektroinstalaci, vytápění a vzduchotechniku. Kraj na rekonstrukci využije dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Město Jablonec nad Nisou podalo žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Projekt podpoří druhovou pestrost, zvýší odolnost lesů a urychlí jejich adaptaci na klimatické změny. Jablonec plánuje realizaci projektu projekt Posílení ekosystémové stability v městských lesích v letech 2026–2029 na území Proseče, Vrkoslavic, Mšena a Lukášova. Projekt reaguje na aktuální stav lesů a potřebu zvýšit jejich odolnost vůči klimatickým změnám. Zaměřujeme se na pestřejší druhovou skladbu a podporu různověkých porostů. Lesní majetek města leží převážně v Přírodní lesní oblasti Jizerských hor a Ještědu. Porosty dnes tvoří hlavně stejnověké smrkové monokultury. Projekt proto cílí na zvýšení biodiverzity a celkové zlepšení stavu lesních ekosystémů.

Vodní nádrž zvanou Knížek zrekonstruovaly za bezmála čtyři miliony korun uprostřed rozsáhlého lesního komplexu u obce Dětenice na pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje Lesy České republiky. Projekt byl spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí. Menší lesní nádrž s mokřadem je součástí přírodní památky Dymokursko-Bahenské louky podél Bahenského potoka. Stabilitu její hráze vážně poškodily nutrie. Hrozilo, že se protrhne a voda samovolně vyteče nejen z nádrže, ale i z přilehlého mokřadu. Nejdříve se ze dna zátopy odstranilo 1 200 metrů krychlových sedimentu. Pak následovaly terénní práce, takže se zmírnil sklon svahů hráze a vodohospodáři snížili i její korunu. Nová je i spodní výpust s železobetonovým požerákem a postranní korunový bezpečnostní přeliv.

Na konci dubna začala rekonstrukce školního sportoviště v areálu 3. základní školy v Chebu. Realizace projektu reaguje na špatný technický stav současného areálu, který je z hlediska technického i provozního na hranici životnosti. Předmětem rekonstrukce je komplexní obnova sportovního zázemí, zahrnující vybudování dvou víceúčelových hřišť, běžecké dráhy, sektoru pro skok do dálky a sektoru pro vrh koulí. Součástí rekonstrukce je kompletní výměna povrchových vrstev a podkladních konstrukcí. Investorem je město Cheb, celkové náklady na realizaci přesahují šest milionů korun. Obnova hřiště je spolufinancována z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Po více než patnácti letech od prvního záměru byla v chráněné krajinné oblasti Český les vyhlášena nová přírodní rezervace Dlouhá skála. Jedinečné území se skalním hřebenem a cennými lesními porosty tak získalo odpovídající ochranu. Přírodní rezervaci vyhlásila na 38 hektarech Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která na vymezení spolupracovala s vlastníkem lesa i hospodářem. „Díky trpělivé a dlouhodobé partnerské spolupráci všech zúčastněných se podařilo najít řešení, které respektuje jak potřeby ochrany přírody, tak hospodaření v krajině,“ říká Tomáš Peckert z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Dlouhá skála je devatenáctou přírodní rezervací v CHKO Český les. Chrání výrazný skalní hřeben s porosty buku a smrku, které vytvářejí pestrou mozaiku stanovišť.

Školáci na ústeckém Střekově se dočkají modernějších odborných učeben a zázemí. Letos se začátkem letních prázdnin se totiž stavaři vrhnou na úpravy v budově ZŠ a MŠ Nová na střekovském Kamenném vrchu. Řemeslníci během prázdnin zmodernizují vestibul a šatny, kam osadí nové skříňky. Projekt počítá také se vznikem učebny pro virtuální realitu a novou podobou tříd pro přírodní vědy a hudební výchovu. Město Ústí nad Labem úpravy a modernizaci financuje v rámci projektu Inspirativní škola prostřednictvím dotací z Operačního programu Spravedlivá transformace. Investice je součástí širšího plánu investic do ústeckých základních škol a školek.

Město Březová nově rozšířilo svůj vozový park o elektromobil. Auto bude radnice používat při běžné práci, například při jízdách po městě, kontrolách majetku nebo zajišťování různých služeb pro občany. Zároveň má pomoci snížit znečištění ovzduší a v budoucnu i ušetřit peníze za provoz. Pořízení vozu je součástí projektu zaměřeného na tzv. bezemisní dopravu. Cílem je postupně nahrazovat klasická auta ekologičtějšími alternativami, které méně zatěžují ovzduší. Nejčastěji je vozidlo využíváno pro rozvoz obědů seniorům. Nákup vozu byl financován z Národního plánu obnovy, Březová na nákup získala dotaci přes 240 tisíc korun.

Během příštího školního roku vznikne v suterénu základní školy v Hradci nad Moravicí modernizovaná učebna dílen včetně zázemí, kde budou žáci pracovat s novými pracovními ponky a vybavením. Součástí úprav bude také instalace schodišťové plošiny, která zajistí bezbariérový přístup. Nová přírodovědná učebna v prvním nadzemním podlaží bude sloužit žákům druhého stupně pro výuku fyziky, chemie a přírodopisu. Vybavena bude moderním nábytkem, laboratorní technikou i interaktivními technologiemi. Ve třetím nadzemním podlaží vznikne multimediální učebna zaměřená na výuku informatiky, která nabídne moderní IT vybavení včetně interaktivních panelů, počítačů a specializovaného softwaru. Součástí této rekonstrukce bude i kabinet pro pedagogy. Město využije dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Město Uherské Hradiště řeší výstavbu nových střešních fotovoltaických elektráren (FVE) na svých budovách. První FVE bude postavena na střechách budov v areálu Aquaparku a její výkon bude činit 171,58 kWp. Druhá FVE bude postavena na střeše budovy Základní školy Sportovní na o výkonu 77,28 kWp. Na obě budovy bude instalováno celkem 541 fotovoltaických panelů, z to 373 na střechy budov aquaparku a 168 na střechy základní školy. Projekt bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, uspoří se emise, které se vyprodukují při výrobě elektrické energie z neobnovitelných zdrojů a zároveň se posílí česká energetická nezávislost. Město na realizaci využije dotace z Modernizačního fondu, který je financován z výnosů emisních povolenek systému EU ETS.

Budova domova pro seniory v Krásném Březně v Ústí nad Labem byla zkolaudovaná již v roce 1988, díky novým úpravám bude energeticky úspornější a klientům se v ní bude žít komfortněji. Město chce omezit tepelné ztráty, a to zateplením obvodového pláště budovy včetně střechy. Součástí projektu je také řešení špatného stavu stávajícího skleněného pláště budovy. Zvýší se tepelný komfort pro klienty domova během teplých letních měsíců díky instalaci předokenních žaluzií s elektrickým ovládáním do každého pokoje, které pomohou regulovat teplotu v místnostech a sníží energetickou náročnost. Nainstaluje se také fotovoltaická elektrárna, což přinese pravidelnou úsporu elektrické energie. Bude doplněna bateriovým úložištěm, které v případě výpadku elektřiny zajistí provoz výtahu. Ten je důležitý pro rozvoz stravy i přepravu klientů v budově. Projekt bude spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí.

Solární panely se brzy mohou objevit na střechách několika městských budov v Nymburce. Radnice už vypsala zakázku na dodavatele fotovoltaických elektráren, které mají městu pomoci výrazně snížit účty za energie. Panely mají vzniknout například na mateřské škole v Resslově ulici, na poliklinice v Okružní ulici, na budově technických služeb, v objektu Hlahol nebo na podnikatelském inkubátoru. Elektřina vyrobená na střechách těchto budov se bude využívat přímo v jednotlivých objektech a část energie bude možné sdílet i s dalšími městskými budovami. Projekt má městu pomoci omezit spotřebu elektřiny z distribuční sítě a zároveň snížit provozní náklady veřejných objektů. Realizaci navíc výrazně pomůže dotace z Modernizačního fondu, která může pokrýt až 45 % nákladů. Fond je financován z výnosů z prodeje emisních povolenek v rámci systému EU ETS.

Klimatické změny, sucho a proměny krajiny nutí města přemýšlet o vodě jinak. V Příbrami to znamená například obnovu menších vodních ploch, které mají zásadní význam pro zadržování vody, ekologickou stabilitu i rekreaci. Projekt „Zelená páteř města“ tak pokračuje další kapitolou. V roce 2025 město dokončilo revitalizaci čtyř vodních nádrží: Jeruzalémského rybníka, Náveského rybníka v Závržicích, Malé vodní nádrže v Lazci a rybníka v Trhových Dušníkách. Celkové náklady dosáhly 20,5 milionu korun, z toho 10,5 milionu pokryla dotace z Národního programu Životní prostředí. Revitalizace zahrnovala odbahnění, odstranění náletových dřevin, výměnu stavidel a požeráků, ekologický dozor i biologické rozbory.

Snížení energetické náročnosti městských objektů, dlouhodobá úspora provozních nákladů a posílení energetické soběstačnosti města. To je cíl instalace nových fotovoltaických elektráren na vybraných budovách ve vlastnictví města Český Krumlov. „Instalace fotovoltaických elektráren je rovněž součástí širší strategie reagující na vývoj cen energií a klimatické závazky. Projekt počítá s instalací technologií na vybraných objektech tak, aby byla maximalizována efektivita výroby elektřiny a současně respektovány technické možnosti jednotlivých budov,“ popsala mluvčí Českého Krumlova Petra Nestávalová. Město už na akci získalo dotaci z Modernizačního fondu. Radní teď schválili zahájení zadávacího řízení na instalaci fotovoltaických elektráren.

Více než stopadesátiletá historie i pouto s místním rodem Nováků ze Sedliska. To v sobě nese dub letní v Chomoutově, který se čerstvě pyšní titulem památný strom. S obvodem kmene přes čtyři metry patří k dominantám regionu. V lednu 2026 byl vyhlášen památným stromem dub letní (Quercus robur L.) v Chomoutově, nazvaný Novákův dub. V Ústředním seznamu ochrany přírody je evidován pod kódem 106597. Tento majestátní jedinec se nachází v severozápadní části Chomoutova na travnaté ploše nedaleko fotbalového hřiště přibližně 200 metrů od silničního mostu přes řeku Moravu. Dub vyniká nejen svou estetickou hodnotou a vazbou na lokální historii (rodový strom rodiny Novákových ze Sedliska), ale i úctyhodnými parametry: vysoký je 31 metrů a obvod kmene je 420 centimetrů. K zajištění zdravého vývoje stromu bylo ze zákona stanoveno tzv. základní ochranné pásmo o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí.

Město Chomutov završuje dlouhodobý projekt rozšiřování varovného a výstražného systému, který slouží k rychlému informování obyvatel při povodních a dalších mimořádných událostech. V roce 2026 bude realizována čtvrtá, závěrečná etapa projektu, v jejímž rámci přibude 67 nových hlásičů a 186 reproduktorů. „Naším cílem je, aby byl celý Chomutov rovnoměrně pokryt a aby se důležité informace dostaly k lidem včas – ať už jde o povodně, extrémní počasí, nebo jiné krizové situace,“ uvedl Milan Märc, primátor Chomutova. Součástí projektu je také zajištění dlouhodobého provozu. Město má uzavřenu pětiletou servisní smlouvu, která zahrnuje pravidelné kontroly, revize, aktualizace softwaru a nepřetržitou servisní pohotovost. Projekt je spolufinancován z prostředků Operačního programu Životní prostředí.