Krátké zprávy

Město Uherské Hradiště řeší výstavbu nových střešních fotovoltaických elektráren (FVE) na svých budovách. První FVE bude postavena na střechách budov v areálu Aquaparku a její výkon bude činit 171,58 kWp. Druhá FVE bude postavena na střeše budovy Základní školy Sportovní na o výkonu 77,28 kWp. Na obě budovy bude instalováno celkem 541 fotovoltaických panelů, z to 373 na střechy budov aquaparku a 168 na střechy základní školy. Projekt bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, uspoří se emise, které se vyprodukují při výrobě elektrické energie z neobnovitelných zdrojů a zároveň se posílí česká energetická nezávislost. Město na realizaci využije dotace z Modernizačního fondu, který je financován z výnosů emisních povolenek systému EU ETS.

Budova domova pro seniory v Krásném Březně v Ústí nad Labem byla zkolaudovaná již v roce 1988, díky novým úpravám bude energeticky úspornější a klientům se v ní bude žít komfortněji. Město chce omezit tepelné ztráty, a to zateplením obvodového pláště budovy včetně střechy. Součástí projektu je také řešení špatného stavu stávajícího skleněného pláště budovy. Zvýší se tepelný komfort pro klienty domova během teplých letních měsíců díky instalaci předokenních žaluzií s elektrickým ovládáním do každého pokoje, které pomohou regulovat teplotu v místnostech a sníží energetickou náročnost. Nainstaluje se také fotovoltaická elektrárna, což přinese pravidelnou úsporu elektrické energie. Bude doplněna bateriovým úložištěm, které v případě výpadku elektřiny zajistí provoz výtahu. Ten je důležitý pro rozvoz stravy i přepravu klientů v budově. Projekt bude spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí.

Solární panely se brzy mohou objevit na střechách několika městských budov v Nymburce. Radnice už vypsala zakázku na dodavatele fotovoltaických elektráren, které mají městu pomoci výrazně snížit účty za energie. Panely mají vzniknout například na mateřské škole v Resslově ulici, na poliklinice v Okružní ulici, na budově technických služeb, v objektu Hlahol nebo na podnikatelském inkubátoru. Elektřina vyrobená na střechách těchto budov se bude využívat přímo v jednotlivých objektech a část energie bude možné sdílet i s dalšími městskými budovami. Projekt má městu pomoci omezit spotřebu elektřiny z distribuční sítě a zároveň snížit provozní náklady veřejných objektů. Realizaci navíc výrazně pomůže dotace z Modernizačního fondu, která může pokrýt až 45 % nákladů. Fond je financován z výnosů z prodeje emisních povolenek v rámci systému EU ETS.

Klimatické změny, sucho a proměny krajiny nutí města přemýšlet o vodě jinak. V Příbrami to znamená například obnovu menších vodních ploch, které mají zásadní význam pro zadržování vody, ekologickou stabilitu i rekreaci. Projekt „Zelená páteř města“ tak pokračuje další kapitolou. V roce 2025 město dokončilo revitalizaci čtyř vodních nádrží: Jeruzalémského rybníka, Náveského rybníka v Závržicích, Malé vodní nádrže v Lazci a rybníka v Trhových Dušníkách. Celkové náklady dosáhly 20,5 milionu korun, z toho 10,5 milionu pokryla dotace z Národního programu Životní prostředí. Revitalizace zahrnovala odbahnění, odstranění náletových dřevin, výměnu stavidel a požeráků, ekologický dozor i biologické rozbory.

Snížení energetické náročnosti městských objektů, dlouhodobá úspora provozních nákladů a posílení energetické soběstačnosti města. To je cíl instalace nových fotovoltaických elektráren na vybraných budovách ve vlastnictví města Český Krumlov. „Instalace fotovoltaických elektráren je rovněž součástí širší strategie reagující na vývoj cen energií a klimatické závazky. Projekt počítá s instalací technologií na vybraných objektech tak, aby byla maximalizována efektivita výroby elektřiny a současně respektovány technické možnosti jednotlivých budov,“ popsala mluvčí Českého Krumlova Petra Nestávalová. Město už na akci získalo dotaci z Modernizačního fondu. Radní teď schválili zahájení zadávacího řízení na instalaci fotovoltaických elektráren.

Více než stopadesátiletá historie i pouto s místním rodem Nováků ze Sedliska. To v sobě nese dub letní v Chomoutově, který se čerstvě pyšní titulem památný strom. S obvodem kmene přes čtyři metry patří k dominantám regionu. V lednu 2026 byl vyhlášen památným stromem dub letní (Quercus robur L.) v Chomoutově, nazvaný Novákův dub. V Ústředním seznamu ochrany přírody je evidován pod kódem 106597. Tento majestátní jedinec se nachází v severozápadní části Chomoutova na travnaté ploše nedaleko fotbalového hřiště přibližně 200 metrů od silničního mostu přes řeku Moravu. Dub vyniká nejen svou estetickou hodnotou a vazbou na lokální historii (rodový strom rodiny Novákových ze Sedliska), ale i úctyhodnými parametry: vysoký je 31 metrů a obvod kmene je 420 centimetrů. K zajištění zdravého vývoje stromu bylo ze zákona stanoveno tzv. základní ochranné pásmo o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí.

Město Chomutov završuje dlouhodobý projekt rozšiřování varovného a výstražného systému, který slouží k rychlému informování obyvatel při povodních a dalších mimořádných událostech. V roce 2026 bude realizována čtvrtá, závěrečná etapa projektu, v jejímž rámci přibude 67 nových hlásičů a 186 reproduktorů. „Naším cílem je, aby byl celý Chomutov rovnoměrně pokryt a aby se důležité informace dostaly k lidem včas – ať už jde o povodně, extrémní počasí, nebo jiné krizové situace,“ uvedl Milan Märc, primátor Chomutova. Součástí projektu je také zajištění dlouhodobého provozu. Město má uzavřenu pětiletou servisní smlouvu, která zahrnuje pravidelné kontroly, revize, aktualizace softwaru a nepřetržitou servisní pohotovost. Projekt je spolufinancován z prostředků Operačního programu Životní prostředí.

Rada města schválila podání žádosti o dotaci z Modernizačního fondu, který je financován z výnosů z emisních povolenek, na realizaci 3. etapy modernizace veřejného osvětlení. Projekt navazuje na předchozí etapy a je zaměřen na další snižování energetické náročnosti veřejného osvětlení. Třetí etapa počítá s výměnou 157 stávajících svítidel a zároveň s doplněním nových světelných bodů v lokalitách Nové Spolí, Slupenec a Nádražní Předměstí. V této fázi se jedná o podání žádosti o dotaci. Konkrétní harmonogram realizace a výběr dodavatele budou následovat po vyhodnocení dotační žádosti a splnění všech podmínek programu.

Pardubický kraj zřídil Krajské energetické centrum Pardubického kraje (KECPK). Vzniklo v rámci zcela nového úseku energetiky, který je začleněn pod Odbor majetkového, stavebního řádu a územního plánování. Podle kraje je pro většinu obcí náročné zajistit vlastní odborníky nebo peníze na energetický management. Proto přichází s řešením, které přinese odbornou podporu a jednotné kontaktní místo pro celou síť poradenství přímo v terénu. Pod centrem působí osm sdílených energetických manažerů (FTE), kteří budou pravidelně vyjíždět do regionů radit zástupcům obcí. Úkolem kraje je do konce roku 2028 zavést systematický energetický management u čtyřiceti obcí v celkem dvou stech budovách. Nové centrum má pomoci s analýzou dat, energetickými úsporami, snižováním emisí, legislativou i přípravou dotačních projektů a auditů. Projekt je financován z Národního plánu obnovy v rámci Národního programu Životní prostředí.

Rada města Dvůr Králové nad Labem schválila podání žádosti o dotaci na realizaci projektu „Sanace areálu Mayerovy továrny II. – severní část“ do výzvy Operačního programu Životní prostředí. Cílem je odstranění ekologické zátěže nacházející se v konstrukci a podloží historické části Mayerovy továrny. „Motivací k podání žádosti je snaha získat finanční prostředky na odstranění ekologické zátěže, s níž se stejně musíme v nadcházejících měsících nebo letech vypořádat. Budoucnost celého tohoto projektu bude stejně předmětem ještě mnoha dalších jednání radních i zastupitelů,“ říká místostarosta Vítězslav Šturma.

Ve Valašském Meziříčí i díky dotaci z Modernizačního fondu opravili městskou budovu ve středu města, která mimo jiné slouží Základní umělecké škole Alfréda Radoka. Zlepšily se tepelně-technické vlastnosti objektu a snížila se jeho energetická náročnost. Práce byly koordinovány tak, aby nemusel být přerušen provoz. V budově dělníci vyměnili okna a dveře, čímž se starší budově výrazně sníží spotřeba energií. Rekonstrukce vyšla na 9,1 milionu korun, z toho 2,5 milionu korun získalo město z Modernizačního fondu, který je financován z výnosu emisních povolenek v systému EU ETS.

Město Sezimovo Ústí obnovilo historický rybníček u hájovny Nechyba v blízkosti turistické trasy směřující z města na Kozí hrádek. Revitalizace historické vodní plochy, která postupem času zmizela pod hustou vegetací a byla znehodnocena splachem zeminy z okolních polí, začala loni v dubnu a dokončena byla v prosinci. Rybníček má plochu přesahující 6 200 metrů čtverečních, v jeho zadní části je vytvořena tůň s rozlohou téměř 600 metrů čtverečních. Podél turistické trasy byla vybudována navýšená hráz. Náklady přesáhly 6 milionů korun, více než 2 miliony byly pokryty z Operačního programu Životní prostředí. Rybník je napájen vodou z rybníku Starý Kravín, voda z něj dále směřuje do Kozského potoka.

Na objektech krajského úřadu v Českých Budějovicích probíhá rekonstrukce střešních krytin. Původní střešní pláště jsou nahrazovány novými konstrukčními vrstvami včetně izolací a oplechování. Tyto úpravy zlepší tepelně-technické vlastnosti střech, prodlouží jejich životnost a připraví objekty na instalaci fotovoltaických systémů. Po dokončení rekonstrukce střech bude na objektech instalována fotovoltaická elektrárna. Součástí projektu je také vybudování nových technických místností pro umístění technologických zařízení, jako jsou střídače a bateriové systémy. Projekt je rozdělen do tří dílčích částí, pro které byly podány samostatné žádosti o podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí.

V lednu se v Orlové pustili do revitalizace parku. Cílem projektu je podpořit kondici stávajících dřevin, zachovat harmonické prostředí lesoparku a podpořit jeho využití pro krátkodobou rekreaci občanů i návštěvníků města. Díky odborné péči bude zajištěna nejen estetická, ale i funkční návaznost sídelní zeleně, která zlepšuje mikroklima a významně tak přispívá k tepelné pohodě ve městě. Revitalizace lesoparku bude stát 744 tisíc korun, přičemž 558 tisíc korun pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí, kterou město na projekt získalo. Práce potrvají do dubna. Revitalizace proběhne v souladu s projektovou dokumentací a dendrologickým a zoologickým průzkumem.

Správa Krkonošského národního parku společně s Ministerstvem životního prostředí udělala v roce 2025 další významný krok k ochraně jedinečné přírody Krkonoš. Díky prostředkům z Národního programu Životní prostředí bylo vykoupeno více než 13 hektarů pozemků na území národního parku a jeho ochranného pásma. Jednalo se především o louky na východním okraji Černého Dolu, kde mohl vyrůst další apartmánový komplex. Správě KRNAP se odkoupením těchto pozemků od investora podařilo ochránit rozsáhlé luční pozemky na hranici Krkonošského národního parku. Dalšími pozemky jsou třeba louky a lesní pozemky v Bratrouchově nebo lesní pozemky ve Víchové nad Jizerou.

Další významnou investici v rámci modernizace svých škol chystá Zlínský kraj. Tentokrát se jedná o snížení energetické náročnosti budovy Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti. Cílem je snížit náklady na vytápění i celkový provoz školy a zároveň zlepšit prostředí pro studenty i pedagogy. V rámci rekonstrukce dojde postupně během příštích dvou let k zateplení půdy, výměně termostatických ventilů, rekonstrukci uliční fasády i výměně vnitřních prosklených stěn na chodbách. Počítá se také s úpravami zpevněných ploch i s rekonstrukcí dešťové kanalizace. Kraj chce využít dotaci z Modernizačního fondu, financovaného z výnosů ze systému emisních povolenek EU ETS.

Město Nymburk připravuje rekonstrukci stravovacího pavilonu Základní školy a Mateřské školy Letců RAF. Cílem projektu je výrazné snížení energetické náročnosti budovy, modernizace jejího technického stavu a zlepšení podmínek pro stravování žáků i personálu. Investice za více než 13 milionů korun bude financována mimo jiné z Národního programu Životní prostředí. Školní jídelna denně slouží stovkám dětí a pedagogů, proto chce město zajistit moderní, úsporné a komfortní prostředí. Projekt přinese výrazné snížení energetické náročnosti a zároveň prodlouží životnost objektu. Projekt zahrnuje zejména výměnu výplní otvorů, zateplení obvodových stěn a ploché střechy a opravy navazujících konstrukcí.

Padesát druhů mokřadních a vodních rostlin, 31 druhů planktonních korýšů a 56 dalších druhů vodních bezobratlých, z toho třináct druhů z Červeného seznamu ohrožených druhů a tři zvláště chráněné druhy, našli při hydrobiologickém průzkumu odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v takzvaném Mikulčickém rameni. Toto místo bylo dříve hlavním korytem řeky Moravy. Po vodohospodářských úpravách v sedmdesátých letech však bylo odděleno a od té doby má charakter tůně. Naštěstí se díky velkému kolísání hladiny podzemní vody, v průběhu roku i o několik metrů, tyto bývalé ostrovy a písčiny neustále zaplavovaly a nahrazovaly tak typické přírodní procesy, díky nimž se zde zachovala původní flóra i fauna.

Z rozpočtu Moravskoslezského kraje půjde v tomto roce deset milionů korun na podporu malého a středního podnikání. Kraj spustil nový dotační program. Tyto peníze rozdělí na technologické a znalostní vouchery. Žádosti o ně mohou zájemci podávat od 12. ledna do 27. března letošního roku. Program navazuje na dlouholetou tradici dotačních programů pro podnikatele, které byly realizovány každoročně od roku 2017, a kombinuje prvky podpory z předchozích let i z Operačního programu Spravedlivá transformace. OSVČ nebo právnické osoby, které splňují definici malého a středního podniku, si mohou za technologické vouchery pořídit technologie a stroje pro svou podnikatelskou činnost.

Státní fond životního prostředí ČR přijal ve výzvě TRANSGov č. 1/2025 z Modernizačního fondu celkem 38 projektů na ekologizaci městské hromadné dopravy s požadovanou dotací 8,1 miliardy korun. Alokace výzvy tak byla vyčerpána, naplněn byl i zásobník projektů. Příjem žádostí byl proto ukončen. Výzva byla vyhlášena jako nesoutěžní, přijaté projekty byly průběžně vyhodnocovány podle pořadí, v jakém byly podány. Díky této podpoře dopravci nahradí staré autobusy městské hromadné dopravy na fosilní paliva za elektrobusy, nízkopodlažní tramvaje nebo standardní či parciální trolejbusy. Na pořízení nových ekologických vozů mají tři a půl roku od data vydání rozhodnutí o poskytnutí dotační podpory.