Krátké zprávy

Padesát druhů mokřadních a vodních rostlin, 31 druhů planktonních korýšů a 56 dalších druhů vodních bezobratlých, z toho třináct druhů z Červeného seznamu ohrožených druhů a tři zvláště chráněné druhy, našli při hydrobiologickém průzkumu odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v takzvaném Mikulčickém rameni. Toto místo bylo dříve hlavním korytem řeky Moravy. Po vodohospodářských úpravách v sedmdesátých letech však bylo odděleno a od té doby má charakter tůně. Naštěstí se díky velkému kolísání hladiny podzemní vody, v průběhu roku i o několik metrů, tyto bývalé ostrovy a písčiny neustále zaplavovaly a nahrazovaly tak typické přírodní procesy, díky nimž se zde zachovala původní flóra i fauna.

Z rozpočtu Moravskoslezského kraje půjde v tomto roce deset milionů korun na podporu malého a středního podnikání. Kraj spustil nový dotační program. Tyto peníze rozdělí na technologické a znalostní vouchery. Žádosti o ně mohou zájemci podávat od 12. ledna do 27. března letošního roku. Program navazuje na dlouholetou tradici dotačních programů pro podnikatele, které byly realizovány každoročně od roku 2017, a kombinuje prvky podpory z předchozích let i z Operačního programu Spravedlivá transformace. OSVČ nebo právnické osoby, které splňují definici malého a středního podniku, si mohou za technologické vouchery pořídit technologie a stroje pro svou podnikatelskou činnost.

Státní fond životního prostředí ČR přijal ve výzvě TRANSGov č. 1/2025 z Modernizačního fondu celkem 38 projektů na ekologizaci městské hromadné dopravy s požadovanou dotací 8,1 miliardy korun. Alokace výzvy tak byla vyčerpána, naplněn byl i zásobník projektů. Příjem žádostí byl proto ukončen. Výzva byla vyhlášena jako nesoutěžní, přijaté projekty byly průběžně vyhodnocovány podle pořadí, v jakém byly podány. Díky této podpoře dopravci nahradí staré autobusy městské hromadné dopravy na fosilní paliva za elektrobusy, nízkopodlažní tramvaje nebo standardní či parciální trolejbusy. Na pořízení nových ekologických vozů mají tři a půl roku od data vydání rozhodnutí o poskytnutí dotační podpory.

Varnsdorfská Lindnerova vila se opravuje. Ústecký kraj ji promění na muzeum textilu s bezbariérovým přístupem a upravenou zahradou. Po znovuotevření nabídne expozici o historii textilní výroby i prostory pro vzdělávání a akce věnované moderním textilním technologiím. Ústecký kraj chce navázat na tradici textilní výroby ve městě a na Šluknovsku. Hlavní expozice bude v patře. V dalších částech domu vzniknou prostory pro vzdělávací programy, kulturní a společenské akce a dílny zaměřené na textil. Cílovými skupinami jsou především školy a práce s dětmi, ale i místní spolky a komunitní aktivity. Kraj chce na projekt získat dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Zlínský kraj chystá významnou investici na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Cíl je jasně daný: snížit náklady na vytápění i celkový provoz školy a zároveň zlepšit prostředí pro studenty i pedagogy. Hejtmanství je připraveno vynaložit na jeho dosažení více než 41 milionů korun. Veškeré stavební úpravy mají ve výsledku přinést snížení energetické náročnosti budovy školy. Během rekonstrukce řemeslníci postupně během příštích dvou let zateplí půdu školy, vymění termostatické ventily, zrekonstruují uliční fasádu a vymění vnitřní prosklené stěny na chodbách. Kraj počítá s využitím dotace z Modernizačního fondu.

Elektrárny Opatovice představily plán postupné dekarbonizace elektrárny. Jeho cílem je snížení emisí oxidu uhličitého a úplné ukončení spalování uhlí nejpozději do roku 2030. Transformace zdroje je zároveň klíčová pro zajištění spolehlivých dodávek tepla pro přibližně 63 tisíc domácností v regionu. V budoucím energetickém mixu má zhruba 70 % tepelné energie zajišťovat nový plynový zdroj, zbývající část pak zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Elektrárna současně prověřuje i další doplňkové zdroje, které by umožnily dlouhodobě ekologicky a ekonomicky udržitelný provoz. Celý projekt představuje jednu z nejvýznamnějších investic v oblasti energetiky v regionu a je částečně financován z prostředků Modernizačního fondu.

Elektrárny Opatovice představily plán postupné dekarbonizace elektrárny. Jeho cílem je snížení emisí oxidu uhličitého a úplné ukončení spalování uhlí nejpozději do roku 2030. Transformace zdroje je zároveň klíčová pro zajištění spolehlivých dodávek tepla pro přibližně 63 tisíc domácností v regionu. V budoucím energetickém mixu má zhruba 70 % tepelné energie zajišťovat nový plynový zdroj, zbývající část pak zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Elektrárna současně prověřuje i další doplňkové zdroje, které by umožnily dlouhodobě ekologicky a ekonomicky udržitelný provoz. Celý projekt představuje jednu z nejvýznamnějších investic v oblasti energetiky v regionu a je částečně financován z prostředků Modernizačního fondu.

V listopadu 2025 proběhlo na střední škole ESOZ v Chomutově setkání u příležitosti představení nového trenažéru plnicí vodíkové stanice, který byl pořízen z prostředků Operačního programu Spravedlivá transformace. Nový trenažér, vytvořený jako didaktická pomůcka pro výuku vodíkových technologií, umožní žákům osvojit si klíčové praktické dovednosti spojené s obsluhou vodíkových plnicích stanic v bezpečném, školním prostředí. Model je postaven z reálných komponent H2 stanic a věrně simuluje jejich technické parametry, což výrazně posílí připravenost žáků na moderní profese v energetice a dopravě. Součástí programu bylo také představení dosavadních výstupů projektů EHTA a EHTA2, které se zaměřují na vzdělávání v oblasti vodíkových technologií.

Na začátku listopadu začala dlouho plánovaná obnova rybníka Sykovec u Nového Města na Moravě. Práce by měly být dokončeny v říjnu příštího roku a rybník se dočká komplexní revitalizace. V létě zůstane prázdný a koupání se návštěvníci nedočkají. Celková investice dosahuje 43,3 milionu korun, z toho 37,24 milionu korun pokryje dotace z Národního programu Životní prostředí. Největší akci za poslední desetiletí odstartovalo budování malých tůní, do nichž se budou moci dočasně přestěhovat vodní živočichové z rybníka. Práce budou pokračovat kácením náletových dřevin kolem vodní plochy, aby bylo možné obnovit břehy a pustit se do odbahnění a odvozu sedimentu. Celkem bude odstraněno 53 tisíc krychlových metrů sedimentu. Dále bude opravena a rozšířena hráz a proběhne také celková rekonstrukce spodní výpusti.

Stará budova z šedesátých let minulého století se promění v moderní centrum služeb. Habartov na Sokolovsku na něj získal finanční podporu z Operačního programu Spravedlivá transformace. Současná budova, postavená na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, je podle vedení města již dlouho ve velmi špatném technickém stavu. Do objektu zatéká, kanalizace je původní a mnohde poškozená, suterén trpí vlhkostí a střecha je v havarijním stavu. Po více než padesáti letech užívání je budova na hranici životnosti. Cílem je vytvořit moderní, energeticky úsporný a funkční objekt, který bude sloužit nejen městskému úřadu, ale i široké veřejnosti. Po dokončení rekonstrukce tam najdou své zázemí městský úřad, Policie České republiky, Česká pošta, ale také ordinace praktického lékaře, pediatra, zubních lékařů a veterináře.

Městská část Praha 10 oznámila úspěšnou registraci Energetického společenství pro MČ Praha 10, z. s. Tento krok představuje městská část jako významný milník v oblasti energetického hospodaření městské části a potvrzuje dlouhodobý závazek Prahy 10 k podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetické soběstačnosti a udržitelnosti. Energetické společenství bude fungovat jako platforma, která umožní koordinovaně vyrábět, spotřebovávat a sdílet elektřinu, zejména z fotovoltaických elektráren instalovaných na objektech v majetku MČ Praha 10. Energetické společenství je platformou, která umožňuje legální a efektivní sdílení elektřiny mezi členy spolku, čímž se snižují náklady na energie, zvyšuje energetická soběstačnost a přispívá ke snižování emisí. Projekt získal dotační podporu z Národního plánu obnovy.

Bateriovými vlaky se na zkoušku mohli v polovině listopadu svézt cestující v Ústeckém kraji. Vypraveny byly k desátému výročí založení integrovaného dopravního systému Doprava Ústeckého kraje. Podle kraje si v bateriových vozech cestující užijí vyšší komfort cestování. Jsou tišší než ty současné a díky lepším adhezním vlastnostem umožní i nepatrné zrychlení jízdních dob. Kraj má přislíbenou evropskou dotaci z Modernizačního fondu na pořízení bateriových vlaků. Nasazeny budou trvale nejpozději v roce 2031, uvádí Ústecký kraj. Ústecký kraj chystá nasazení čtyř jednotek BEMU110 na Švestkové dráze a dvanáct jednotek BEMU110 na Středohorské železnici.

V Dolní Cerekvi na Jihlavsku dostávají obecní budovy vlastní fotovoltaické panely s bateriovými úložišti. Po chytrém osvětlení a solárních lampách přišla na řadu další etapa. Panely budou instalovány na základní škole, mateřské škole, knihovně, městském úřadě a na budově bývalé České pojišťovny. Od fotovoltaiky si obec slibuje výrazné úspory. Díky bateriovým úložištím budou moci vyrobenou elektřinu distribuovat v čase, například i do veřejného osvětlení. Na projekt získala obec dotaci z Modernizačního fondu.

Praha 15 podnikla důležitý krok k efektivnějšímu hospodaření s energiemi. Díky podpoře z fondů Evropské unie a Národního plánu obnovy zavedla v uplynulých měsících systematické sledování spotřeby a nákladů na energie ve školských objektech a budovách úřadu městské části. Hlavním cílem projektu je mít přesné a aktuální informace o spotřebě elektřiny, plynu a vody ve všech důležitých objektech, což umožní lépe plánovat úsporná opatření, snižovat provozní náklady a chránit životní prostředí. Průběžné sledování pomůže také rychle odhalit případné nehospodárné chování nebo technické problémy.

Revitalizaci dvou úseků na více než kilometr dlouhé části koryta Čankovského potoka v Třískolupech pod Přimdou na Tachovsku v Plzeňském kraji dokončily Lesy ČR. Vznikla soustava tůní a voda se teď snadno vsakuje do okolní nivy. Projekt za téměř 3,4 milionu korun podpořila dotace z Operačního programu Životní prostředí. Vodohospodáři z Lesů ČR se v rámci podnikového programu Vracíme vodu lesu zaměřili na dva úseky Čankovského potoka oddělené malou soukromou nádrží. Ještě nedávno z nich odvádělo vodu do příkopů azbestocementové potrubí. Půda v okolí tak postupně vysychala. Potrubí odstranili a voda se teď plošně rozlévá do krajiny.

Program Dům přírody, který zahájila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2009, se rozvinul do rozsáhlého systému návštěvnických středisek a pokrývá již osmnáct chráněných krajinných oblastí a jednu národní přírodní památku a národní přírodní rezervaci. Vloni domy navštívilo kolem půl milionu lidí. Nejnavštěvovanějším je Dům přírody Moravského krasu a Dům přírody Litovelského Pomoraví. „Program Dům přírody jsme koncipovali podle modelu, který funguje i jinde ve světě. Představuje území nejrůznějšího charakteru, aby bylo vidět, jak jsou příroda a krajina rozmanité. Domy přírody poskytují výukové a zážitkové programy především pro rodiny s dětmi, ale i ostatní skupiny,“ vysvětluje Lenka Šoltysová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Mateřská škola Nádražní ve Šternberku získala ve spolupráci s MAS Šternbersko dotaci na projekt přírodního dětského hřiště z Národního programu Životní prostředí Projekt reaguje na potřebu adaptovat školní zahradu na současné klimatické podmínky a vytvořit pro děti adekvátní prostředí pro předškolní vzdělávání. Hlavní motivací je přiblížení přírody v bezprostřední blízkosti mateřské školy a vytvoření kvalitního prostředí pro environmentální výchovu. Děti ve školce budou vedeny k pěstitelským a zahradnickým činnostem. Na školní zahradě byly zasazeny nové stromy a keře, jak okrasné, tak i ovocné, dále vznikly vyvýšené záhony s bylinami a jahodníky, nový zahradní nábytek, ptačí budku a krmítko. Přibyly i edukační pomůcky.

Zastupitelé Tábora odsouhlasili vznik společenství v podobě neziskového spolku, který ve městě propojí výrobce i spotřebitele elektřiny. Nové energetické společenství budou ze začátku tvořit dvě městské firmy – Bytes Tábor a Tělovýchovná zařízení města Tábora. V druhé fázi se k němu připojí všechny školy, školky, knihovny, kulturní domy a další organizace, které město zřizuje. Město si od nově vytvořeného spolu slibuje, že bude moci elektřinu sdílet mezi městskými budovami. A tím ušetří peníze.  Pokud například fotovoltaika na střeše školy vyrobí solární elektřinu, a zrovna ji tam nebude nikdo potřebovat, může ji město přesměrovat třeba do městského bazénu nebo domova pro seniory. Radnice plánuje, že do systému postupně zapojí až 75 odběrných míst Tábor získal na projekt dotaci z Národního programu Životní prostředí.

Léto mohou návštěvníci Brd zahájit procházkou po nové naučné stezce Třemšín. Seznamuje se zdejší přírodou, historií i hospodařením v lesích ve vlastnictví Arcibiskupství pražského. Je to už čtvrtá stezka, kterou v této chráněné krajinné oblasti připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.  Naučná stezka Třemšín vede lesy ve vlastnictví Arcibiskupství pražského, kde dlouhodobě přírodě blízkých způsobem hospodaří společnost AP Lesnická. Osm panelů seznamuje s přírodou, historií i hospodařením v lesích v okolí bájného vrchu Třemšína. Stezka dlouhá 10 km je určena především rodinám s odrostlejšími dětmi. Začíná nedaleko Hutí pod Třemšínem. Náklady na vybudování naučné stezky činily 389 000 Kč, jejich zdrojem byl Národní plán obnovy.

Vodní nádrž V Pekle vybudovaly Lesy České republiky za bezmála 6,6 milionu korun mezi Jivjany a Krtínem na Domažlicku v Plzeňském kraji. Je zdrojem požární vody a biotopem rostlin a živočichů vázaných na vodu. Ve více než hektarové nádrži je při běžné výšce hladiny až 20,5 tisíce metrů krychlových vody. Ta se dá případně využít při hašení požáru, zlepšuje místní klima, ale slouží i jako biotop mnoha rostlin a živočichů. „Vyčistili a upravili jsme retenční prostor zátopy a instalovali novou hráz. Na skalnatém podloží bylo dost složité zajistit, aby ji nepodtékala voda,“ řekl Tomáš Rau, vedoucí Správy toků pro povodí Berounky z Lesů ČR. Pochozí část hráze vede k nedalekému Hradišťanskému vrchu. Součástí projektu je i nová příjezdová cesta. Stavba byla spolufinancována z Národního plánu obnovy.