Krátké zprávy

V těsné blízkosti Velkého Dářka, jež je se svojí rozlohou 206 hektarů největším rybníkem v Kraji Vysočina, vznikají nové vodní plochy. Ty mají přispět k zadržování vody v krajině i jako útočiště pro živočichy. Dominantu lokality pod silnicí I/37 u Karlova na Žďársku bude tvořit rozsáhlá retenční nádrž Velká Skalka. Zaujímat má plochu kolem deseti hektarů. Celá soustava navazuje na evropsky významnou lokalitu Dářských rašelinišť v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Hlavní desetihektarová vodní nádrž bude soukromému vlastníkovi sloužit především k chovu ryb, podle ochranářů ale podstatnou část její plochy zaberou mělké partie, které budou plynule přecházet do okolních luk. Rybník doplní tři tůně o velikosti od zhruba 300 do dvou 2 000 metrů čtverečních, ty však k chovu ryb využívány nebudou.

Ve Vsetíně byla dokončena přístavba výjezdové základny Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Základna byla rozšířena o dvě garážová stání pro záložní sanitní vozidlo a vozidlo pro mimořádné události. Vznikly zde také dvě nové kanceláře a prostory pro uskladnění materiálu. Součástí projektu bylo také zateplení původní budovy včetně výměny oken a dveří. Zdravotníci si pořídili i záložní zdroj, který v případě výpadku zabezpečí kompletní zásobování výjezdové základny elektrickou energií. Celkové investiční náklady akce dosáhly 10,5 milionu korun. Na zateplení budovy se podařilo získat z Operačního programu Životní prostředí dotaci ve výši přes jeden milion korun.  

Rada Královéhradeckého kraje vyhlásila tři veřejné zakázky na stavební práce snížení energetické náročnosti multioborového pracoviště DIGP v Rychnově nad Kněžnou, nemocnice v Novém Bydžově včetně budovy zdravotní záchranné služby a tří objektů broumovské nemocnice za téměř 86 milionů korun. Tyto tři projekty zahrnují především novou fasádu, okna, dveře a efektivnější vytápění, aby nedocházelo k úniku tepla z budov. Multioborový pavilon DIGP v Rychnově získá navíc i novou střechu. Kraj na projekty využije dotaci z Operačního programu Životního prostředí.

Práce na revitalizaci parku v Hejnicích začaly na přelomu ledna a února. Tvoří ho řada vzrostlých stromů a rozmanité keře, rybník s drobným potokem a naučná stezka. Zároveň jej využívá pro své vzdělávací aktivity Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje. Pokáceny budou odumírající, nebezpečné a neperspektivní stromy, zbylé stromy se ošetří. Budou se také vysazovat nové. Obnovena bude také naučná stezka. Součástí projektu je i následná péče o vysazené stromy. Projekt je spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí. Letos Liberecký kraj uskuteční dva obdobné projekty: revitalizaci zahrad domovů důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem a v Liberci na Františkově, v těchto případech rovněž uspěl se žádostí v Operačním programu Životní prostředí a během jara bude vybírat dodavatele prací.

Ministerstvo životního prostředí v únoru otevřelo pro příjem žádostí Program péče o krajinu. MŽP jeho prostřednictvím již od roku 1996 přispívá na projekty k udržení a zlepšování dochovaných přírodních i kulturních hodnot krajiny, v posledních letech pomáhá financovat především adaptaci na klimatickou změnu a sucho. Oproti loňsku zamíří do krajiny dvojnásobná výše finančních prostředků, tedy 80 milionů korun. Dotace opět míří i do záchranných stanic, které pečují o zraněné a handicapované živočichy. Tam ministr navýšil alokaci oproti loňsku o 5 milionů korun, na cílových 17 milionů Kč. „Výsadba stromů významně přispívá k adaptaci na změnu klimatu a čistšímu ovzduší, podporuje zadržování vody v krajině, snižuje erozi půdy. Na výsadby stromů ve volné krajině dlouhodobě přispíváme právnickým i fyzickým osobám z našeho ministerského Programu péče o krajinu, a protože nejen s ohledem na změnu klimatu ještě více ,sázíme budoucnostʻ, jen na sázení stromů v krajině jsme alokovali 40 milionů korun, dalších 40 milionů korun půjde na mokřady, tůně a zadržování vody v krajině,“ říká ministr Richard Brabec. Ministerstvo otevřelo příjem žádostí konkrétně do dvou podprogramů, Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B) a Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK C). Žádosti do obou podprogramů v rámci aktuální výzvy bude možné podávat do 16. března 2020 na místně příslušná regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo národní výzvu k podávání žádostí o spolufinancování tzv. tradičních projektů v programu LIFE. Výzva je určena českým žadatelům, kteří předkládají projekty do evropské výzvy programu LIFE v roce 2020, v rámci podprogramu Životní prostředí a podprogramu Klima. „Česká republika je v silné konkurenci evropských projektů úspěšná a kvalita projektů se z pohledu specifických podmínek programu stále zvyšuje. MŽP se snaží české žadatele v programu LIFE dlouhodobě podporovat prostřednictvím informační, konzultační a finanční pomoci,“ říká Tomáš Kažmierski, ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP. Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno úspěchem projektů v evropské výzvě a předložením projektových návrhů splňujících požadavky národní výzvy programu LIFE. Pozitivní změnou je navýšení maximální částky podpory pro konečné příjemce na 12 milionů korun na projekt, při současném dodržení limitu 20 % z celkových způsobilých nákladů. Již druhým rokem národní výzva nabízí možnost spolufinancování i pro partnery předkládaných projektů. Ti mohou získat podporu ve výši 20 % z celkových způsobilých nákladů partnera až do výše milionu korun na jeden projekt. Žádat je možné také o finanční podporu na přípravu projektové žádosti.

Modernizaci varovného a informačního systému chystá Nový Bor. Na jeho rozšíření město získalo evropskou dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Nový systém pokryje celý katastr města a jeho části. Město už varovný systém má, ale teď ho rozšíří. K dosavadním šesti desítkám hlásičů jich přibyde další dvě stě. Současně s tím získá město i digitální povodňový plán, pořídí si elektrocentrálu pro náhradní zajištění dodávky elektřiny pro krizové situace. Systém by měl umožnit varovat obyvatele nejen před záplavami, ale třeba i před požáry, úniky nebezpečných látek, znečištěním ovzduší či narušením dodávek pitné vody nebo elektřiny.

Na kompletní rekonstrukci chlazení v hokejové aréně získala městská společnost STAREZ – SPORT půjčku s ročním úrokem 0,45 % z Operačního programu Životní prostředí a dotaci od Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Inovativního finančního nástroje. Chlazení v hale bude opraveno tak, aby bylo bezpečné, šetrnější a ekologičtější. Bude kompletně vyměněna technologie chlazení v prostoru strojovny, technologický kanál a rozvody k ledové ploše. Rekonstrukce výrazně sníží hluk, spotřebu elektrické energie a vody a tím zmenší náročnost provozu. Chladicí technologie bude nově automatizována. Kompresory budou nahrazeny za nové, bude nahrazen také odpařovací kondenzátor a další. Předpokládané roční úspory energií, nákladů na opravu a údržbu spolu s úsporou osobních nákladů činí dohromady 3 354 465 korun.

Město Bezdružice má nový sběrný dvůr. Dvůr je vybaven potřebnými sběrnými nádobami na všechny druhy odpadů, které obyvatelé produkují, včetně nebezpečných odpadů. Bude sloužit občanům města i sousedních obcí, které budou mít s městem uzavřenu smlouvu o možnosti jeho využívání. Obyvatelé do něj budou moci ukládat jakýkoliv odpad, ať už objemný, vyřazená elektrická zařízení, biologický, či nebezpečný odpad. Město předpokládá, že sběrný dvůr odpadů bude využíván zdarma. Obec na vybudování dvora získala dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Loni město Jablonec nad Nisou rekonstruovalo Dům pro seniory v Palackého ulici ve Mšeně. Cílem projektu bylo zlepšit tepelně-technické vlastnosti a snížit energetickou náročnost objektu. Zateplovala se fasáda, podlahy a střecha, budovalo se odvětrávání s rekuperací. Nová jsou také okna, vstupní i balkonové dveře, proměnou prošly také samotné balkony. Dům se 104 byty se rekonstruoval od června do září loňského roku. Město získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Realizovanými opatřeními se v objektu sníží spotřeba energie o více než 50 procent.

Město Most se pustí do rekonstrukce 15. základní školy v ulici J. A. Komenského. Vyhlášena bude veřejná zakázka na stavební práce, které povedou ke snížení energetické náročnosti budovy školy. Předmětem plnění veřejné zakázky bude zateplení obvodových stěn, zateplení a hydroizolace ploché střechy, výměna oken a dveří, výměna boletického panelu, výměna meziokenní vložek a instalace vzduchotechniky. Akce bude spolufinancována z Operačního programu Životní prostředí. Práce by mohly začít v květnu až červnu a potrvají přibližně půl roku.

Největší vliv mají domácnosti, doprava a v některých lokalitách průmyslové zdroje, říkají výsledky nejnovější analýzy příčin znečištění ovzduší v Česku. Za přibližně polovinu znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem jsou zodpovědné české zdroje, druhou polovinu způsobují přeshraniční vlivy. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo výsledky podrobné analýzy příčin znečištění ovzduší zpracované v rámci aktualizace Programů zlepšování kvality ovzduší, které byly zpracovány pro každou zónu a aglomeraci zvlášť. Analýzu připravil Český hydrometeorologický ústav a na jejím základě budou stanovena dodatečná opatření ke zlepšení kvality ovzduší.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo aktualizované mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro druhý plánovací cyklus podle evropské směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že do schválení aktualizovaných plánů pro zvládání povodňových rizik zůstávají v platnosti mapy z prvního plánovacího cyklu, neboť se k nim vážou cíle a opatření uvedená v platných plánech pro zvládání povodňových rizik z roku 2015. Aktualizované mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro druhý plánovací cyklus připravili správci vodních toků pro jednotlivé úseky oblastí s významným povodňovým rizikem. Aktualizace a přezkum map je financován převážně v rámci dlouhodobých projektů podkladových analýz pro plány pro zvládání povodňových rizik podpořených z Operačního programu Životní prostředí, a to z prioritní osy 1 specifického cíle 1.4 – Podpořit preventivní protipovodňová opatření.

Urbanizace je fenomén, který dlouhodobě mění krajinu, její vzhled i funkce. Některé projevy urbanizace přitom jednoznačně ohrožují přírodní hodnoty krajiny a překrývají také cenné historické stopy lidské činnosti v krajině. Naštěstí jsou ale k dispozici nástroje, kterými lze urbanizaci usměrňovat a ochránit tak jak přírodní, tak kulturně historické hodnoty krajiny. Klíčovou roli hraje územní plánování, které umožňuje sladit různé veřejné i soukromé zájmy a dosáhnout konsenzu při řešení rozvoje území. Potenciál územního plánování jako nástroje ochrany krajiny však stále není v praxi plně využíván. Konference si klade za cíl představit koncepty, které mohou s usměrňováním urbanizace výrazně pomoci. Dne 4. února 2020 ji pořádá AOPK ČR společně s ČZU, Fakultou životního prostředí. Více informací a registraci najdete na webu www.ochranaprirody.cz.

Nová brdská naučná stezka provede návštěvníky turisticky oblíbeným okolím Padrťských rybníků. „Stezka má celkem třináct zastavení, čtyři klasické velké informační panely a devět malých kovových, které jsou netradičně umístěny na solitérních kamenech. Nechtěli jsme totiž zasahovat do kouzla zdejší nezastavěné krajiny. Malé tabule se věnují především brdské přírodě, velké najdete na místech, kde dříve stávaly vesnice Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín,“ vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy. Panely i tabule jsou doplněny QR kódy, pod kterými se skrývají další, rozšiřující informace ke každému tématu, například kroniky zaniklých obcí. Protože Brdy jsou odlehlou a členitou krajinou, může se stát, že signál mobilních operátorů potřebný k zobrazení obsahu QR kódů nebude u všech zastavení k dispozici. Mnohdy ale stačí po načtení QR kódu popojít pár kroků a obsah se zobrazí.

Radní schválili projekt na efektivní hospodaření se srážkovou vodou v areálu Sportcentra Domu dětí a mládeže v Prostějově. Město požádá o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Obsahem projektového námětu je stavba určená pro zajištění efektivního hospodaření se srážkovou vodou v areálu sportovní haly. Kromě vsakování srážkových vod se v projektu počítá s jejich dalším využitím pro závlahu parčíku před sportovní halou a jako užitkové vody pro splachování toalet pro veřejnost.

Lábkova ulice v Plzni má za sebou kompletní proměnu. Komunikace byla původně asfaltová se dvěma protisměrnými jízdními pásy oddělenými travnatým ostrůvkem, v jednom nefunkčním průjezdném pruhu se živelně parkovalo. Nově tam vzniklo přes 170 parkovacích míst. Původní úsek Lábkovy ulice od Vejprnické ulice až za stávající lávku nahradila nová obousměrná vozovka, kde kvůli bezpečnosti přibyl dělicí ostrůvek. Projekt je šetrný k životnímu prostředí. Městský obvod získal dotaci z Operačního programu Životní prostředí na výměnu nepropustných zpevněných povrchů za propustné zpevněné, aby se dešťová voda mohla vsakovat do země.

Zateplení se v tomto roce dočká sportovní hala u zimního stadionu v Mlýnské ulici ve Frýdlantě. Současný provoz je náročný na spotřebu energií, drahý a neefektivní. Frýdlant využil dotace z Operačního programu Životní prostředí, dodavatelská firma zateplí fasádu haly i zázemí, vymění okna a dveře, zateplí střechu. Dojde i na vedlejší tělocvičnu, která je novějšího data než hala, ale i tak potřebuje zateplit. S pracemi by se mělo začít na jaře, hotovo by mělo být do konce roku.

Pro návštěvníky se opravují mostky a dřevěné lávky. Ty původní sloužily už více než třicet let a postupně se rozpadaly. Vše by mělo být hotovo do poloviny listopadu. V příští sezóně tedy budou sloužit všem, kteří se do této národní přírodní památky vypraví. Opravy vyjdou na téměř 5 milionů korun. Terčino údolí leží nedaleko Nových Hradů. Parkově upravená krajina s romantickými stavbami a průhledy tu byla utvářena od poloviny osmnáctého století. Původní stromy v alejích dnes poskytují úkryt netopýrům, hnízdí zde dutinoví ptáci, v odumřelém dřevě žijí vzácné druhy hmyzu. Na loukách jsou ponechávány nepokosené pruhy, aby zde mohly přežít a dokončit svůj vývoj vzácné skupiny hmyzu, zejména motýli, které by jinak při velkoplošném sečení z krajiny vymizeli.

K řízené obnově by mělo docházet vždy po zásazích spojených třeba s úpravou břehů, čištěním koryta nebo opravou mostů. Potvrdily to výsledky mezinárodního projektu. Vyplynulo z něj, že vodní toky po úpravách těžkou technikou je lepší uměle obnovit (restaurovat) než je ponechat samovolné obnově. Na projektu se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolu s Lesy ČR a vědeckými institucemi. Navazoval na výzkum chování ryb při úpravách potoků těžkou technikou na horských potocích v Beskydech. Vědci se ve studii zaměřili především na to, jaký vliv má obnova toků na početnost a pohyb ryb, jejich potravu a členitost dna (např. vyvážené střídání peřejí a tůní). Při obnově byly pro ryby vytvořeny úkryty v podobě velkých pařezů a balvanů, vhodná místa pro rybí školky a rozmnožování pstruhů („trdliště“).