Krátké zprávy

Rekonstrukce se dočkala Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola v Rychnově nad Kněžnou. Stavební úpravy hlavní budovy zahrnovaly vedle zateplení pláště také instalaci vzduchotechniky. Celkové náklady se blíží částce 15 milionů korun, z Operačního programu Životní prostředí byla tato investice podpořena skoro 6 miliony korun. Byl zateplen obvodový plášť, suterénní stěny a střechy a byla vyměněna oken. Součástí projektu byla také instalace centrální rekuperační jednotky v kotelně hlavní budovy. Vyšší odborná škola a Střední odborná škola v Rychnově nad Kněžnou poskytuje vzdělání ve studijních oborech strojírenství, autotronik a provozní technika, vzdělání v učebních oborech mechanik, autolakýrník, autoelektrikář, karosář, truhlář, kominík a kuchař, a vyšší odborné vzdělání v oborech automobilová diagnostika a servis a firemní ekonomika.

Plzeň otevřela ve čtvrti Slovany nový sběrný dvůr za téměř 42 milionů korun. Stavba začala loni v létě v nevyužívaném městském areálu v ulici Na Bořích. Na vybudování přispěl 31,2 milionu korun evropský Operační program Životní prostředí. S plochou 3 100 metrů čtverečních je to jeden z největších sběrných dvorů v Plzeňském kraji. Pod ocelovými přístřešky je 21 velkoobjemových kontejnerů, dvě mostní váhy o nosnosti 5,5 tuny a buňka pro obsluhu s hygienickým zázemím. Součástí je také sklad pro shromažďování nebezpečných odpadů. Obyvatelům poslouží k ukládání odpadů běžného charakteru, jako jsou suť, větve, tráva, pneumatiky, sklo, dřevo, papír, plast či elektroodpad, ale i k ukládání nebezpečných odpadů, azbestu či olejů a hořlavých látek. Město plánuje zrekonstruovat i další sběrné dvory.

Již 19. ročník Evropského týdne mobility proběhne i letos, a to v tradičním termínu 16.–22. září. Akce se zapojením široké veřejnosti, obcí a měst napříč celou Evropou podporuje využívání veřejné dopravy, budování cyklostezek a zkvalitnění pěších zón tak, aby byla posílena udržitelnost dopravy, ochrana životního prostředí a zejména kvalita ovzduší ve městech. Letošní téma „bezemisní mobilita pro všechny“ odráží ambiciózní cíl uhlíkově neutrálního evropského kontinentu do roku 2050 i nutnost jeho dostupnosti pro všechny, tedy i obyvatele s hendikepem. Tento rok má akce volná pravidla, která umožňují jednotlivým obcím a městům přizpůsobit si pořádané akce dokonale na míru. Flexibilní je i letošní infografika, která počítá i s možnou povinností nošení roušek. V roce 2019 se v Česku do Evropského týdne mobility zapojilo 3 134 obcí. Budete letos jednou z nich?

Pardubický kraj obdrží zhruba 140 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí na projekty úspor energií na středních školách a v sociálních zařízeních. Uspěl s 29 žádostmi o evropské dotace, které podal. Celkové náklady dosáhnou podle odhadů kraje 440 milionů korun. Nižší spotřebu energie po dokončení prací by měly mít budovy některých škol, sociálních zařízení a dalších organizací. Mezi nejdražší patří projekty v léčebném ústavu Albertinum v Žamberku, v Domově mládeže a ve školní jídelně v Pardubicích nebo na Gymnáziu Aloise Jiráska v Litomyšli. Úpravy většiny budov začnou v roce 2021, některé však již začaly.

Energeticky soběstačný areál Technických služeb města Vsetín je třetím projektem na poli ekologických projektů ve městě. Systém úspory energie, který bude instalován v areálu, bude fungovat na bázi obnovitelné energie. Využívat se bude biologicky rozložitelný odpad, jehož zpracováním se bude vyrábět teplo a elektřina pro provoz areálu a možná i pitná voda. Místní energetický systém bude kromě biomasy využívat i energii ze slunce a větru. Získaná elektřina bude také nabíjet elektromobily uklízející město. Výstavba je naplánována na rok 2021, zkušební provoz zahájí areál v roce 2022. Projekt je podpořen dotací Státního fondu životního prostředí ČR.

Městu se podařilo vybrat zhotovitele takzvané re-use haly, určené pro opětovné využití věcí. Jde například o zařízení a vybavení domácností, nábytek, kočárky, dětská jízdní kola, hračky, nádobí nebo knihy a další starší předměty, které jsou ale funkční a mezi odpadem by skončily zbytečně, neboť mohou být dále využívány. Hala je podporována z Operačního programu Životní prostředí. Práce by měly začít v lednu, hotovo by mělo být do posledního zářijového dne následujícího roku.

Nákladná asanace bude stát desítky milionů korun, velkou část uhradí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Město o asanaci usiluje dlouho, a to společně s krajem a libereckou univerzitou. Cílem je zmírnění následků masivního znečištění chlorovanými etylény. Práce na přípravě odstranění ekologické zátěže trvají více než deset let. Na území bývalého Kovoplastu a okolí jsou tuny chlorovaných etylénů a ropných látek. Ty znečišťují podzemní vodu.

V Mertových sadech bylo v posledních letech pokáceno několik desítek stromů, které byly poškozené nebo napadené kůrovcem. Vznikly tak nové plochy pro výsadby. V části mezi Nežárkou a Bratrskou ulicí se proto plánuje doplnění tzv. stromového patra. Aktuálně zpracovaná projektová dokumentace počítá s výsadbou 234 listnatých a jehličnatých stromů. Umístění nových výsadeb zohledňuje stávající chodníky, ale i vyšlapané pěšinky tak, aby mohla být návazně řešena cestní síť. Město na tuto akci požádalo o dotaci z Operačního programu Životního prostředí.

Park v areálu Střední školy hospodářské a lesnické v Hejnicích získal novou podobu. Od února do května letošního roku prošel kompletní revitalizací. Protože některé stromy nebyly bezpečné, bylo nutné je vykácet. Na jejich místo byly vysazeny stromy nové a obnovy se dočkala také zdejší naučná stezka. V rámci naučné stezky vzniklo deset zastavení, která pojednávají o životě zvířat v přírodě. Projekt realizoval Liberecký kraj za pomoci dotace z Operačního programu Životní prostředí.

Velký mokřad o rozloze více než jednoho hektaru obnovily na Hodonínsku Lesy České republiky. V sousedství mokřadu je náhon s rybami, který byl oddělen novou hrází. Hladina vody se tedy nedá záměrně regulovat a ovlivní ji pouze přírodní podmínky. V rámci projektu se také odtěžilo asi 13 tisíc metrů krychlových sedimentu usazeného na dně mokřadu. Tento ryze přírodní biotop zadrží vodu v krajině a slouží rostlinám i živočichům. Projekt byl spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí.

V areálu sběrného dvora v Hustopečích přibude retenční nádrž o objemu přes sto kubíků. Poslouží k zachycení dešťové vody stékající ze střech. Kapacita nádrže je spočítána tak, aby pojmula i případné přívalové srážky. Pracovníci firmy vodu následně využijí k zavlažovaní zeleně ve městě. Ročně tak město plánuje ušetřit 100 tisíc korun. Dosud voda končila v kanalizaci. Město získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Nová mateřská škola v městské části Praha 12 bude stát v trojúhelníku tří ulic – Dolnocholupická, K Beránku a Lešetínská. Bude se jednat o stavbu v pasivním standardu a u dětí bude kladen důraz na ekologickou výchovu. Pokud vše půjde podle plánu, stavět by se mělo začít příští rok na jaře a dokončení je plánováno na září 2022, informoval Vojtěch Kos, místostarosta Prahy 12. Školka bude mít čtyři třídy pro 110 žáků. Kromě stávající zeleně, která zůstane zachována, bude mít i zelenou střechu, v areálu bude ekoklubovna nabízející prostor pro volnočasové aktivity dětí i malá živá zvířata. Výstavba MŠ Mydlinky bude podpořeno z Operačního programu Životní prostředí.  

Z důvodu nedostatečné kapacity 55. mateřské školy v Mandlově ulici v centrálním obvodě se město rozhodlo řešit situaci dostavbou nového pavilonu školky včetně tělocvičny. Radní města schválili podání žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Odhadované náklady realizace projektu jsou ve výši maximálně 34 milionů korun, dotace by měla činit 10,2 milionu korun. Město předpokládá realizaci dostavby ještě v letošním roce. „Mateřská škola v Mandlově ulici se skládá v současnosti ze čtyř pavilonů, avšak jejich kapacita je nedostatečná. Přístavba bude umístěna do středu mezi pavilony, čímž dojde i ke krytému propojení stávajících pavilonů. V přízemí je navržena tělocvična pro celý areál mateřinky,“ uvedl primátor Martin Baxa. Přístavba nového pavilonu je navržena v pasivním energetickém standardu. Plochá střecha přístavby bude vegetační, tvořená extenzivní zelení, která je bezúdržbová.

Ukázalo to sčítání v oboře Bulhary v Milovickém lese v minulém týdnu. Z iniciativy AOPK ČR, Správy CHKO Pálava se totiž část zdejších lesních porostů výrazně prosvětlila. Právě takové lesy jasoňům vyhovují. Opatření byla realizována na základě studie Biologického centra Akademie věd a jejich projektu Záchrana a obnova krajiny Strategie AV21 – Monitoring a záchrana motýlů. „S LČR se nám nyní podařilo domluvit, že se v místech, která navazují na plochu obývanou posledními jasoni, prokácely hustší lesní porosty, vyřezaly keře a vytvořily migrační koridory. Výsledkem je světlý parkový les, který motýlům vyhovuje. Letos jsme tu napočítali odhadem 100–120 poletujících zvířat. Je vidět, že když se chce, je možné se domluvit na řešení, které funguje,“ konstatuje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Pálava.

Padrť, Kolvín, Záběhlá. Tři obce v srdci Brd, které musely ustoupit rozšiřování vojenské střelnice. V letošním roce uplyne 80 let od prvního vystěhování jejich obyvatel, které předznamenalo postupný zánik těchto vesnic. Tuto událost připomněla Agentura ochrany přírody ČR, Správa CHKO Brdy z podnětu občanského sdružení Svaz vyhnanců z Brd symbolickou výsadbou stromů na místech, kde obce stávaly. Šest lip srdčitých vysadily v dubnu Vojenské lesy a statky ČR z prostředků Programu péče o krajinu. Výsadba měla být součástí slavnostního otevření loni dokončené naučné stezky Okolím Padrťských rybníků. Tato akce však byla kvůli karanténě odložena. „Vysazené lípy nejsou stromy ledajaké, mají svůj „rodokmen“. Jedná se o přímé potomky památného stromu Lípa u hrobky Valentů na Chloumku. Její torzo o obvodu přes sedm metrů najdete dodnes v Mělníku. To, jak se lipkám bude dařit v Brdech, můžete sledovat třeba při návštěvě zmiňované naučné stezky. Ta prochází nejen bývalými obcemi Padrť, Kolvín a Záběhlá, ale také krajinou výrazně formovanou prací lidí, kteří v nich žili,“ vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy.

Technologická agentura ČR (TA ČR) spolu s Ministerstvem životního prostředí připravila další veřejnou soutěž v programu Prostředí pro život, který podporuje aplikovaný výzkum, experimentální vývoje a inovaci v oblasti životního prostředí. „Největší pozornost stále věnujeme suchu a dalším dopadům změny klimatu. Na této problematice pracuje už několik resortních výzkumných ústavů, naše výzva s objemem 152 milionů korun je ale otevřená pro každého kvalifikovaného uchazeče,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Uchazeči mohou být nejen výzkumné organizace, ale i podniky a neziskové organizace. Obcím a krajům, obecním a městským úřadům, magistrátům a krajským úřadům stačí jen potvrdit, že mají o výsledky konkrétního projektu zájem a že je budou využívat při výkonu veřejné správy v oblasti životního prostředí, případně se mohou do řešení přímo zapojit. Další informace k vyhlášení 3. veřejné soutěže programu Prostředí pro život najdete na stránkách TA ČR.

Na konci roku 2017 podalo město Litvínov žádost o dotaci v rámci 70. výzvy Operačního programu Životní prostředí na projekt Modernizace vzduchotechniky objektu Citadely. V polovině dubna obdrželo město Litvínov rozhodnutí o poskytnutí dotace. Předpokládané celkové náklady projektu činí 12 789 309 korun. Maximální výše poskytnuté dotace z částky způsobilých výdajů je 8 797 091 korun. Projekt zlepší vnitřní pracovní prostředí a zároveň uspoří tepelnou energii.

Odstraňování bývalé skládky průmyslových kalů ve starém lomu u Proseče na Pelhřimovsku by mělo začít příští rok. Obecně prospěšná společnost Čistá příroda východních Čech má na projekt zhruba za 34 milionů korun slíbenou dotaci z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). V lomu se od 70. let ukládaly kaly z neutralizační stanice odpadních vod Humpoleckých strojíren.

Tipy na výlety na zajímavá místa, především do chráněných krajinných oblastí, a akce pro veřejnost, kde se lidé mohou dozvědět, jaká tajemství naše příroda skrývá – to je nová inciativa „Pojďte s námi do přírody“, kterou představil ministr životního prostředí Richard Brabec. Zároveň otevřel novou naučnou stezku okolím Padrťských rybníků v chráněné krajinné oblasti Brdy. „Tuzemskou přírodu letos nejspíš čeká rekordní návštěvnost. Právě proto jsme připravili tipy na pozoruhodná místa a také akce s průvodci, na kterých se lidé mohou dozvědět celou řadu zajímavostí. Chceme ukázat, že naše příroda je krásná a také jakým způsobem se o ni pečuje. Brdy jsme si pro start naší iniciativy nezvolili náhodou: je to naše nejmladší chráněná krajinná oblast, která je atraktivní i tím, že do řady míst tu lidé v posledních desetiletích vůbec nesměli,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec. Na iniciativě „Pojďte s námi do přírody“ se podílí i Český svaz ochránců přírody. Tipy na výlety a akce najdete na stránce snamidoprirody.nature.cz.

Mobilní aplikace Raci v ČR pomáhá mapovat výskyt původních i nepůvodních raků na našem území. Je určena pro telefony se systémem Android. Kromě samotné možnosti pořízení záznamu pozorování raků obsahuje například i klíč k určování u nás žijících druhů. Zaznamenaná hlášení následně pomáhají zejména v ochraně našich ohrožených původních druhů raků. Dozvíte se ale také informace o ochraně raka říčního a raka kamenáče, kteří jsou mimo jiné bezprostředně ohroženi račím morem. Mobilní aplikaci vyvinul Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. (VÚV). Aplikace slouží všem zájemcům o ochranu našich původních raků. Uživatelé aplikace tak mohou k jejich ochraně přispět prostřednictvím zasílání hlášení o jejich výskytu. Součástí aplikace je klíč nezbytný k identifikaci jednotlivých druhů raků a dále i informace o ochraně raků či základní terminologii.  Aplikaci Raci v ČR najdete v Google Play.