Krátké zprávy

Nové stromořadí v Dolních Lažanech tvoří mimo jiné buky, javory, jasany nebo ohrožený jilm horský. V obci se rozhodli komunitně vysadit stromořadí a další zeleň, výsadba byla spolufinancována z Národního programu Životní prostředí. Vysazení osmatřiceti původních stromů české krajiny proběhlo pod dohledem ekologické neziskové organizace Čmelák. S novými stromy pomohli odborníci a prací přispěli dobrovolníci. Oblast výsadby je součástí významné rekreační zóny místních obyvatel. Navazuje na revitalizaci v okolí místního rybníčku, od kterého směřuje výsadba stromořadí do okolních polí.

Městská policie Nové Strašecí plánuje pořídit služební automobil namísto jednoho dosluhujícího, který je starý přes deset let. Město si požádá o dotační podporu z Národního plánu obnovy v rámci výzvy Národního programu Životní prostředí. Odhadované náklady na koupi vozidla činí 1,6 milionu korun. Auto bude muset odpovídat potřebám strážníků, tedy musí být dost velké pro bezpečnou přepravu problémových osob v poutech za asistence strážníka na zadních sedadlech, kromě jiného je potřeba také zavazadelník pro bezpečnou přepravu zvířat či materiálu. Podle města by se vzhledem ke kopcovité krajině v katastru obce mělo jednat o výkonnější stroj.  

Správa hřbitovů města Brna by mohla zpětně získat dotaci na malé elektrovozidlo, které nakoupila v loňském roce, a to z Národního plánu obnovy. Městští radní schválili žádost o poskytnutí této podpory. „Malé auto se sklopkou již od září loňského roku slouží na brněnském Ústředním hřbitově. Tento typ vozidla je ekologický a tichý, takže neruší pietu místa. Jak jeho nákup, tak i výběrové řízení na dodavatele financovalo město Brno. Pomocí dotace od Ministerstva životního prostředí, do níž tento typ elektrovozidla spadá, bychom mohli zpětně získat až 200 tisíc korun,“ uvedl náměstek pro oblast životního prostředí Jaroslav Suchý. Částka vynaložená na nákup i administraci veřejné zakázky byla 1 011 315 korun. Tato suma byla Správě hřbitovů poskytnuta z rozpočtu města Brna na rok 2022.

Pardubice si nechají zpracovat akční plán pro energii a klima, který jim pomůže zvládnout energetickou krizi. Dlouhodobá strategie magistrátu pomůže šetřit energie, může si je i samo vyrábět. Zároveň zavede adaptační opatření, která lidem zpříjemní život ve městě. Výzva vypsaná v Národním programu Životní prostředí může Pardubicím pokrýt až 80 procent nákladů na zpracování akčního plánu pro energii a klima. Město ušetří statisíce korun. Podmínkou je členství Pardubic v Paktu starostů a primátorů, dobrovolném společenství evropských měst, kterým se zavážou ke zvyšování energetické účinnosti a používání obnovitelných zdrojů energie.

Bezmála 58 milionů korun má stát rekonstrukce dvou budov Základní školy Hamry v Maloměřicích. Budovy na ulicích Hamry a Obřanská budou zatepleny, dostanou nová okna, rekonstrukcí projde otopná soustava a kanalizace. V objektu při ulici Hamry budou instalovány vzduchotechnické jednotky a nástavba jedné učebny a dvou kabinetů, opraví se také hřiště. Díky rekonstrukci se sníží energetická náročnost budov, zlepší se jejich vnitřní klima a škole se rozšíří prostor pro výuku. Stavět se bude za provozu, nicméně rozsáhlejší práce by měly být provedeny během letních prázdnin. Projekt kofinancuje Evropská unie z Národního plánu obnovy prostřednictvím Národního programu Životní prostředí.

V loňském roce opravili v trutnovském lesoparku cestu ve spodní části u Dračí fontány. Tyto práce navázaly na předchozí opravy a doplnění cest z roku 2019 a 2021 u pomníku Uffo Horna a Tance smrti. Původní asfaltový povrch nahradil štěrkový. Na letošní rok se v parku chystají další úpravy, a to nový štěrkový povrch cest v horní části parku, vybudování odvodňovacích žlabů ze žulových kostek a vydláždění hlavní cesty spojující parkoviště na západním okraji se schodištěm vedoucím do spodní části parku. Městská společnost Lesy a parky Trutnov podala žádost o dotaci z Národního programu Životní prostředí, která by mohla pokrýt až 85 % způsobilých výdajů.

Správa Krkonošského národního parku ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí v roce 2022 vykoupila do státního vlastnictví, příslušnosti hospodaření pro Správu Krkonošského národního parku, některé pozemky, které se nacházejí na území národního parku a jeho ochranného pásma. Předmětné výkupy pozemků byly hrazeny prostřednictvím Národního programu Životní prostředí v celkové výši 3 289 850 Kč za rok 2022. Jednalo se o různé druhy pozemků: louky, lesy apod. Na řadě z nich se vyskytují zákonem zvláště chráněné druhy rostlin či živočichů. Zakoupené pozemky navazují na již nyní Správou KRNAP obhospodařované pozemky a tak dochází ke scelování státních pozemků.

Radnice v Lukách nad Jihlavou chce udělat v terénu řadu úprav, které pomohou chránit obec v údolí řeky Jihlavy před povodněmi a erozí půdy. Zároveň umožní lepší vsakování dešťové vody. Městys chce obnovovat meze, které byly kdysi rozorány, a vytvářet tak zvané vsakovací průlehy a suché hráze. Díky projektu přibudou další ochranná opatření k těm, která byla v Lukách nad Jihlavou provedena po velké povodni v roce 1988. Nynější úpravy se budou týkat lokalit u koupaliště a lyžařské sjezdovky. Například nad koupalištěm by měl být odbahněn a rozšířen rybník a u sjezdovky je naplánován poldr. Městys chce na úpravy využít dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Práce by měly být hotové do konce příštího roku.

Školu v Jeseniově ulici na pražském Žižkově vytápějí plynové kotle z roku 1996. Za dodávku tepla a teplé vody škola zaplatí ročně 950 tisíc korun a dalších 700 tisíc za elektřinu. Radnice uvádí, že náklady chce srazit instalací tří tepelných čerpadel, akumulační nádrže a fotovoltaické elektrárny na jižní sedlové střeše a kompletní výměnou vnitřního osvětlení. Plynem se má dotápět jen výjimečně při velkých mrazech, kdy to tepelná čerpadla neutáhnou. Radnice má k dispozici výpočet specialisty, že investice vyjde asi na 17 milionů korun, ročně se však ušetří kolem 1,2 milionu korun. Městská část má energetické posouzení a připravuje žádost o dotaci na krytí 70 % nákladů z Národního programu Životní prostředí.

„Zásadní paradigmatický obrat v pěstění lesů spočívá v tom, že se musíme naučit žít s vysokou mírou nepředvídatelnosti,“ uvádí Pavel Rotter z Ústavu ekologie lesa a pracovník Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v článku pro Ekolist. Některé body, o nichž autor článku hovoří, pomáhá dle jeho slov naplňovat právě probíhající popularizační projekt „Implementace aktuálních poznatků z ekologie lesa do lesnické praxe: podpora adaptačních a mitigačních opatření“, podpořený z Norských fondů v rámci výzvy Reine. Stěžejním výstupem projektu bude elektronicky volně dostupná nová učebnice ekologie lesa.

Největší z projektů výzvy Rago Norských fondů připravila Česká zemědělská univerzita v Praze. Cílem projektu je realizace vybraných inovačních opatření na pilotním území farmy Amálie. Tato opatření jsou vyvíjena v rámci konceptu Chytrá krajina. Realizován bude soubor opatření zaměřených například na minimalizaci eroze zemědělské půdy, management vodních zdrojů zohledňující klimatickou změnu, podporu zastoupení dřevin v zemědělsky využívané krajině a další. Předložený projekt rozšiřuje v současné době prováděná inovační opatření na pilotní farmě Amálie. Partnerem projektu je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.

Parkovací dům, který vedle svého sídla v Liberci plánuje vybudovat Liberecký kraj, bude mít zelenou střechu. Kraj žádá na projekt dotaci z Národního programu Životní prostředí. Kraj projekt zelené střechy soutěží a hodnotí nabídky. Liberecký kraj uvažuje o zelených střechách i na dalších budovách. Zachycená voda se bude používat pro zalévání. Od zelené střechy si krajský úřad slibuje také ochlazování dolního centra Liberce. Zelená bude celá střecha parkovacího domu a měla by tak mít rozlohu kolem 1 400 metrů čtverečních.

Výsledky letošní sezóny sýčků nejsou povzbudivé. Ornitologové z Ústav biologie obratlovců AV ČR a Česká společnost ornitologická spočítali pouze 62 mláďat. Populaci kriticky ohrožené sovy se zatím nedaří výrazně posílit a v Česku stále balancuje na hranici přežití. Sýček obecný u nás patří mezi kriticky ohrožené druhy s počtem zhruba posledních sto párů. Z naší dříve nejpočetnější sovy, čítající desítky tisíc párů, je nyní sova nejohroženější. Dlouhodobým hlavním důvodem, proč ubývá z české krajiny, je velkoplošné intenzivní zemědělství vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny. Pro sýčka je vypsán záchranný program, který je podporován z Norských fondů.

Mikropolutanty a jejich metabolity vstupují do vodního prostředí z různých zdrojů, přičemž významnými zdroji kontaminace jsou splaškové odpadní vody, odtoky ze zemědělství a recyklovaná komunální odpadní voda pro parky a zahrady. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava připravila ve spolupráci se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě projekt, jehož cílem je vývoj technologické poloprovozní jednotky na dočištění odpadních vod. Tato čisticí jednotka bude instalována do zkušebního provozu na čističce odpadních vod v Příbrami, na kterou jsou napojena hned dvě velká zdravotnická zařízení, a na ČOV v Ostravě. Vyčištěná voda bude následně využita na zavlažování v letních měsících. Projekt je podpořen z Norských fondů.

Brno zmodernizovalo kotelnu, která slouží třem mateřským školám při ulici Kachlíkově v Brně-Bystrci. „Město si v tomto případě na projekt požádalo o dotaci z Národního plánu obnovy prostřednictvím Národního programu Životní prostředí. Nyní jsme byli vyrozuměni o tom, že nám dotace bude poskytnuta, a to ve výši 3,7 milionu korun. Celkové náklady na akci, která proběhla v loňském roce, byly 11,5 milionu korun včetně DPH,“ uvedl Jaroslav Suchý, radní pro oblast školství. Dalším projektem, u kterého se městu podařilo získat dotaci, je výměna tepelného zdroje na ZŠ Heyrovského. Nový, ekologický kotel by se měl instalovat letos, podpořen bude z Operačního programu Životní prostředí.

Univerzita Palackého připravila projekt MOSPREMA, jehož cílem je pomocí moderních geoinformačních metod a nejnovějších vědeckých poznatků vytvořit a ověřit nové postupy pro integrovaný management území s cílem minimalizovat každoročně se opakující kalamitní stavy komárů. Zvláštní zřetel bude brán na zachování biodiverzity zájmového území CHKO Litovelské Pomoraví a jeho okolí. S vědomím principu předběžné opatrnosti dojde ke snížení koncentrace a termínově přesnější aplikaci larvicidů. Selektivní aplikací navíc dojde k zachování nutné přítomnosti komárů a dalšího hmyzu v ekosystému. Vysoká škola spolupracuje s norskou univerzitou, projekt je podpořen z Norských fondů

Monitoring populace modráska vičencového na Dívčích hradech u Prokopského údolí v Praze, reintrodukované týmem ekologie hmyzu FŽP ČZU, je v plném proudu. „Již jsme označili přibližně pět set jedinců tohoto modráska. Oproti minulým letům tedy očekáváme poměrně velký nárůst populace. Takže to vypadá, že úsilí, které jsme vynaložili na management lokality, se vyplácí,“ uvedl tým ekologie hmyzu FŽP ČZU. Momentálně se již začínají ve větší míře objevovat samičky motýla a pozorovali jsme první kladení vajíček na zmlazenou rostlinu vičence ligrus. Na přelomu měsíce byla rovněž na Dívčích hradech provedena vzdělávací exkurze pro žáky středních škol. Aktivity jsou podporovány z Norských fondů.

Obci se podařilo získat dotaci z dotační výzvy Národního programu Životní prostředí. Díky této dotaci během letošního roku vysadí ve městě více než sto nových stromů. V první fázi se vysadily stromy v několika ulicích, prostor před základní školou se změní v sad. Stromy přibyly také u smuteční síně na hřbitově. Druhá fáze výsadby se uskuteční na podzim letošního roku a dále se pracuje na vytipování dalších vhodných míst pro další možnost získání dotace. „Vím, jak je těžké smířit se s pokácením stromu, na který jsme byli zvyklí. Proto se kácí opravdu jen v nejnutnější případech, a to stromy, které ohrožují okolí,“ uvedl starostka Trhových Svin Věra Korčáková.

Dvě stě ovocných stromů vysadil odbor životního prostředí města Opavy na dva kilometry a tři sta metrů dlouhém úseku polní cesty od Milostovic k pěchotnímu srubu, tzv. třízvoňáku, OP-S 29 U Kudlu. Jedná se o sto jedlých jeřabin, šedesát třešní a čtyřicet aronií. Sto padesát z nich vysadila pro město specializovaná firma, kterou si k tomu obec vybrala z devíti zájemců. Zbývajících padesát stromů vysadili sami obyvatelé městské části. Součástí zakázky je také následná dvouletá péče o vysázené dřeviny. Vše stálo 550 tisíc korun, z toho polovinu získalo město z dotace Národního programu Životní prostředí.

Rada města Prostějova schválila zahájení zadávacího řízení podlimitní veřejné zakázky na stavební práce „regenerace sídliště Svornosti“. V první etapě regenerace budou upravovány komunikace, parkovací místa, chodníky, kóje tříděného a komunálního odpadu, oplocení a mobiliáře, řešit se bude také hospodaření se srážkovými vodami. Dělníky čekají mimo jiné i přeložky sítí, obnova veřejného osvětlení a sadové úpravy. Pro částečné spolufinancování akce se město uchází o dotaci z Národního programu Životního prostředí – Národního plánu obnovy. Při „rekonstrukci komunikace Říční“ je plánována obnova ulice v úseku od křižovatky Tovární a Říční po železniční podjezd. Obě regenerace si vyžádají zhruba 25,3 milionu korun.