Krátké zprávy

Pro návštěvníky se opravují mostky a dřevěné lávky. Ty původní sloužily už více než třicet let a postupně se rozpadaly. Vše by mělo být hotovo do poloviny listopadu. V příští sezóně tedy budou sloužit všem, kteří se do této národní přírodní památky vypraví. Opravy vyjdou na téměř 5 milionů korun. Terčino údolí leží nedaleko Nových Hradů. Parkově upravená krajina s romantickými stavbami a průhledy tu byla utvářena od poloviny osmnáctého století. Původní stromy v alejích dnes poskytují úkryt netopýrům, hnízdí zde dutinoví ptáci, v odumřelém dřevě žijí vzácné druhy hmyzu. Na loukách jsou ponechávány nepokosené pruhy, aby zde mohly přežít a dokončit svůj vývoj vzácné skupiny hmyzu, zejména motýli, které by jinak při velkoplošném sečení z krajiny vymizeli.

K řízené obnově by mělo docházet vždy po zásazích spojených třeba s úpravou břehů, čištěním koryta nebo opravou mostů. Potvrdily to výsledky mezinárodního projektu. Vyplynulo z něj, že vodní toky po úpravách těžkou technikou je lepší uměle obnovit (restaurovat) než je ponechat samovolné obnově. Na projektu se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolu s Lesy ČR a vědeckými institucemi. Navazoval na výzkum chování ryb při úpravách potoků těžkou technikou na horských potocích v Beskydech. Vědci se ve studii zaměřili především na to, jaký vliv má obnova toků na početnost a pohyb ryb, jejich potravu a členitost dna (např. vyvážené střídání peřejí a tůní). Při obnově byly pro ryby vytvořeny úkryty v podobě velkých pařezů a balvanů, vhodná místa pro rybí školky a rozmnožování pstruhů („trdliště“).

Ministerstvo životního prostředí zahájilo projekt spolupráce s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) na přípravě národního Strategického rámce oběhového hospodářství České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040). Projekt je financován Evropskou unií a vzniká ve spolupráci s Evropskou komisí. Česká republika zatím nemá specifickou strategii pro oblast oběhového hospodářství. Strategický rámec oběhového hospodářství České republiky 2040 reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v Česku a zdůrazňuje oběhové hospodářství jako jeho prioritu. Příprava strategického rámce probíhá již od konce roku 2018. Tento dokument formuluje nezbytné kroky k tomu, aby bylo Česko prostřednictvím cirkulární ekonomiky dlouhodobě odolné vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu a úbytku biodiverzity a rozvíjelo celkově udržitelný společenský systém.

Bystřice pod Hostýnem si nechala zpracovat projekt revitalizace městských sadů v Rychlově a požádala o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Projekt zahrnuje ošetření starých ovocných dřevin, doplnění nových výsadeb ovocných i neovocných dřevin. Při obnově sadu bude nutné některé přestárlé, odumřelé a neperspektivní dřeviny odstranit. Některé části kmenů budou ponechány jako broukoviště ve dvou osluněných lokalitách sadu. Následně bude provedena i obnova lučního trávníku a v rámci doplňkové aktivity bude vybudována suchá skládaná kamenná zídka jako vhodný úkryt pro plazy a další drobné živočichy. Projekt předpokládá i následnou rozvojovou péči, a to po dobu deseti let od založení.

Kutná Hora chystá revitalizaci říčky Vrchlice, která protéká historickým městem. Zlepšit se má ochrana před povodní i celkový vzhled. Město požádá o čtyřicetimilionovou dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Nejvíce peněz bude stát rekonstrukce opěrných zdí, které jsou v havarijním stavu a místy jsou až o půl metru posunuty. Bude také potřeba upravit okolí mostu, který nesplňuje podmínky pro průtok stoleté vody. Na říčce vzniknou tůně, peřeje, mělčiny, revitalizace má vytvořit přírodě blízký charakter celého toku.

V Kralupech si zájemci mohou vypůjčit štěpkovač. Je součástí projektu na snižování množství a třídění odpadu, který byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí. Cílem je, aby odpad ze zahrádek neputoval na skládky, ale bylo ho možné využít například ke hnojení či pěstování zeleniny, uvádějí zástupci obce. Štěpkovače se půjčují zdarma v technických službách, žadatel musí složit vratnou kauci.

Stavební úpravy, které povedou ke snížení energetické náročnosti dalších tří budov v majetku kraje, probíhají v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Začaly práce na objektu oddělení dlouhodobě nemocných, hotovy by měly být ještě letos. Příští rok budou práce pokračovat na jiných částech oddělení a na objektu ředitelství. Energeticky úsporná opatření jsou spolufinancována z Operačního programu Životní prostředí.

Prostějov získá další zelenou plochu k relaxaci a rekreaci. Radní vybrali firmu, která v Okružní ulici vybuduje park. Ten bude sloužit především obyvatelům plánované výstavby bytových domů a stávající okolní zástavby. „Součástí parku bude nově vysazená zeleň, vybudovaná nová síť cest a stezek, zpevněné plochy, drobná architektura a umístěn zde bude odpovídající mobiliář. V novém parku bude řešen i systém hospodaření se srážkovou vodou,“ uvedl primátor Prostějova František Jura. Na výstavbu parku získala radnice peníze z Operačního programu Životní prostředí. Práce by měly začít v listopadu.

Dotaci z Operačního programu Životní prostředí využilo město ke snížení energetické náročnosti požární zbrojnice jednotky Sboru dobrovolných hasičů v Mlékojedech. Došlo k zateplení obvodového pláště, dřevěná okna byla nahrazena plastovými, a vyměněny byly také vchodové dveře. Místo vjezdových vrat jsou nyní ve zbrojnici vrata pojezdová. Uvedenými opatřeními došlo ke snížení spotřeby energie a snížení provozních nákladů. Touto akcí město téměř dokončilo kompletní rekonstrukci požární zbrojnice, která tak může plně sloužit potřebám hasičů i obyvatel Mlékojed. Již před dvěma lety proběhla na hasičské zbrojnici rekonstrukce a zateplení střechy. Realizaci i v tomto případě pomohly dotace.

Memorandum o spolupráci podepsali na začátku září Petr Lenc (ředitel Palivového kombinátu Ústí, s. p), František Pelc (ředitel AOPK ČR) a Petr Sklenička (rektor České zemědělské univerzity v Praze). Společně chtějí nalézt pro tyto prostory dlouhodobě udržitelné řešení. Těžebny a související plochy jsou totiž často místem, kde mají domov ohrožené druhy rostlin a živočichů. Na živiny chudá stanoviště jsou v naší krajině stále vzácnější a právě místa narušená těžbou je mohou nahradit. „Chceme najít dostatečně velké území vhodné pro vyhlášení národní přírodní památky, kde budeme chránit a sledovat přírodní procesy. Zároveň identifikujeme menší plochy s koncentrovanými přírodními hodnotami, která budou vhodná pro ekologickou obnovu, a navrhneme způsob, jak o ně pečovat,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Bude ustavena společná pracovní skupina, která identifikuje vhodná místa pro ekologickou obnovu. První výsledky spolupráce by měly být k dispozici do půl roku.

Budova Střední průmyslové školy stavební ve Vrbenské ulici dostala nový obvodový plášť, byla zateplena střecha a vyměněna část oken. Investorem akce za 12,6 milionu korun byl Zlínský kraj, který je zřizovatelem školy. Využil přitom dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Budova, jejíž součástí jsou i dílny oborů instalatér a klempíř, neprošla od roku 1971 až doposud výraznějšími stavebními úpravami, pouze zde byla částečně vyměněna plastová okna a dveře. Kromě zmíněných prací zde byla nyní realizována také částečná rekonstrukce osvětlení budovy, výměna zdroje tepla a úprava topného systému objektu.

Díky aktuálně vyhlášené výzvě z národních zdrojů mohou nestátní neziskové organizace získat až 250 tisíc korun na každý předložený neinvestiční projekt realizovaný v roce 2020, a to z palety jedenácti témat zaměřených na ochranu přírody a biologické rozmanitosti, vliv životního prostředí na lidské zdraví, adaptaci na klimatickou změnu a na environmentální vzdělávání. Vloni Ministerstvo životního prostředí také 13,5 milionu korun podpořilo na sedmdesát šest projektů padesáti neziskových organizací, mezi nimi monitoring chráněných druhů ptáků zemědělské krajiny, obnovu ovocného sadu se sázením starých odrůd ovocných dřevin za pomoci dobrovolníků nebo revitalizaci městských vnitrobloků se zapojením místních obyvatel. O finanční příspěvek ve vyhlášené výzvě podprogramu A na podporu projektů nestátních neziskových organizací působících v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje na realizaci konkrétního projektu mohou žádat nestátní neziskové organizace působící v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje právně vedené jako spolek či pobočný spolek, obecně prospěšná společnost, zapsaný ústav, nadace, nadační fond nebo církevní právnická osoba. Příjem končí 24. října 2019. Výzvu programu najdete na webových stránkách MŽP v rubrice Grantová řízení pro NNO.

Obyvatelé Hořovic již nyní mohou využívat sběrného dvora ve městě. Obyvatelé města volali po sběrném dvoře už nějaký čas. Občanům má nahradit možnost ukládání odpadu místo končící skládky Hrádek. Město usilovalo o vybudování sběrného dvora již několik let, nelehkým úkolem bylo nalézt vhodný pozemek pro jeho výstavbu. Městu se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Majitelé rodinných domů v Doksech si mohou zažádat o vlastní nádoby na tříděný odpad. Město jim zdarma zapůjčí 240litrové popelnice na třídění plastů, papíru a bioodpadu. Nic navíc nebudou platit ani za svoz, ten bude v rámci ročního poplatku za odpad. Na nákup nádob město získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Zájemci o popelnice mohou vyplnit dotazník na webu města nebo si ho vyzvednout v informačním centru. Upřednostněni budou ti, kteří požádají o všechny tři komodity. Nádoby by měly být k dispozici během jara 2020.

Úkolem mokřadu bude pozitivně ovlivňovat vodní režim v krajině. Vzniknout má mezi dálničním přivaděčem a stávající vodní nádrží Kačenec I v místě zvaném Padělky. Plochy, které patří městu, slouží v současné době částečně k zemědělské výrobě, z větší části jsou ale neobhospodařovatelné z důvodu zamokření. Výstavba mokřadu by měla zvýšit retenční schopnost území a vytvořit biotop pro vodní živočichy a rostliny. Vznikne rovněž místo vhodné pro jako cíl procházek v přírodě. Budování mokřadů podporují dotace z Operačního programu Životní prostředí, vyškovská radnice si podá žádost o dotaci.  

V Kopřivnici se dočkají kanalizace místní části Vlčovice a Mniší. Do roku 2021 tam bude vybudována nová kanalizace v délce zhruba třinácti kilometrů, na kterou budou připojeny domácnosti s celkovým počtem 1320 obyvatel. Jedná se o jednu z největších investičních akcí kopřivnické radnice za poslední roky. Na zhotovení stavby dostalo město dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Nyní jsou odpadní vody v těchto místních částech často likvidovány nevhodným způsobem, včetně vypouštění do řeky Lubiny. Nová stoková síť napojená na městskou čistírnu odpadních vod současný stav výrazně zlepší. Bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stavby.  

Vyměnit stávající zastaralé hlásiče za moderní a doplnit je tam, kde scházely, instalovat vodočetné latě na říčkách Bratřejovka a Lutoninka i zdigitalizovat povodňový plán města. To byly hlavní cíle projektu Protipovodňová opatření města Vizovice. Přišel na 3 miliony korun a radnice na něj získala dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Vysílání bývalých hlásičů po městě bylo často velmi nesrozumitelné. Mohly za to nejen velké vzdálenosti mezi nimi, ale i jejich umístění v členitém terénu městské zástavby i přírodních překážek. Systém neumožňoval ani diagnostiku aktuálního stavu komponent. Nové hlásiče samy vysílají zpětný signál o tom, jaké mají napětí v bateriích, jak funguje přijímač a jestli byla zpráva, kterou poslaly, správně odvysílána. Současně bude možné dálkově měnit hlasitost u jednotlivých hnízd, což dosavadní systém neumožňoval a vyžadoval vždy přítomnost servisní firmy.  

Dotaci ve výši téměř 8 milionů korun se podařilo získat Kraji Vysočina na modernizaci čtyř objektů Nemocnice Nové Město na Moravě, která povede k úsporám energií a ke zlepšení prostředí pro pacienty a zaměstnance této příspěvkové organizace. „Dva objekty oddělení dlouhodobě nemocných, objekt ředitelství a objekt lékárny se dočkají rekonstrukce v podobě výměny okenních a dveřních výplní a zateplení kontaktním zateplovacím systémem, přičemž na prvních třech zmíněných objektech by měly být stavební práce zahájeny na podzim tohoto roku a hotovy do osmnácti měsíců od předání staveniště. Maximální celkové náklady na zateplení všech čtyř objektů jsou necelých 40 milionů korun,“ upřesnil Martin Kukla, náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky a majetku. Projekty budou spolufinancovány z Operačního programu Životní prostředí.  

Projekt Obnovný management krkonošských luk z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) úspěšně prošel schvalovací procedurou. Správa Krkonošského národního parku tímto projektem navazuje s péčí o krkonošské louky na již ukončený projekt Life Corcontica. Nový projekt poběží do roku 2023. Krkonošské louky jsou jedním ze tří základních fenoménů, pro které byl národní park vyhlášen. Projekt OPŽP navazuje na Life Corcontica základní myšlenkou: obnovou hospodaření na výjimečných krkonošských horských enklávách. Spousta horských luk v minulých desetiletích degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření krkonošských hospodářů, trvajícího bezmála 500 let. Cílem je obnovit hospodaření v moderním pojetí a tak pomoci navrátit krkonošským loukám jejich bývalou pestrost. Projekt plánuje podporovat péči na celkem padesáti krkonošských lučních lokalitách. Na sedmnácti z nich se můžete potkat s novými projektovými informačními panely „Ovečka“.  

Přes čtyři stovky stromů a bezmála třináct a půl tisíce keřů na celkové výměře přes šest hektarů, to jsou čísla z nejnovější výsadby zeleně. Volně přístupné ovocné sady, remízy a nová izolační zeleň je dokončena. Nejnovější výsadba krajinné zeleně v okolí Marvánku se stane základem pro krajinný park. Izolační zeleň vysazená na západním okraji města pomůže v budoucnu odclonit rodinné domy od hluku a škodlivin z dálnice a přivaděče. Náklady na výsadbu jsou z velké části pokryty z dotace z Operačního programu Životní prostředí.