Krátké zprávy

V Žeroticích na Znojemsku pokračovala výsadba stromů. Dobrovolníci postupně sázeli do předem připravených míst v pěti lokalitách obce vzrostlé okrasné stromy. Vhodné druhy dřevin do jednotlivých lokalit určili projektanti. Nejprve lidé vysadili jedenáct javorů babyky podél severní hřbitovní zdi, pokračovali třemi lípami malolistými a sedmi hlohy obecnými podél chodníků u kostela, a po občerstvení se přesunuli před prodejnu vysadit šest slivoní Sargentových. V závěru akce doplnili deset stromů střemchy u víceúčelového areálu a dětského hřiště za kulturním domem. Obec obdržela pro projekt na obnovu veřejné zeleně téměř čtvrtmilionovou dotaci z Národního programu Životní prostředí.

Dobrovolný svazek obcí Čistý Jihovýchod vytvořil adaptační strategii. Území obcí, které jsou jeho členy, je tradiční zemědělskou a vinařskou oblastí, která vnímá dopady klimatické změny velmi silně z hlediska jejího vlivu na místní produkci.  Mezi nejvýznamnější rizika proto patří nedostatek vody a degradace půdy. Součástí vytvořené adaptační strategie je rovněž akční plán. Mezi navrhovaná opatření pro adaptaci na změnu klimatu patří například odtrubnění vodotečí, akumulace a následné využití dešťových vod v obcích, zajištění provozu nouzových vodních zdrojů pro období sucha, realizace opatření proti větrné erozi půdy či podpora změny složení v lesů blíže k původním druhům. Vytvoření strategie bylo podpořeno z Norských fondů.

Hustopečtí úředníci v jeden dubnový pátek kvůli odstávce elektřiny nemohli zasednout do kanceláří. Vyrazili za město do Tesárkova údolí, kde se pustili do výsadby nového ovocného sadu. „Stromy byly pořízeny v rámci dotace z Národního programu Životní prostředí z výzvy na výsadbu původních stromů. Vysázeli jsme 23 stromů, většinou ořešáky a třešně. Na podzim k nim přibude sedmdesát jabloní, hrušně, oškeruše a další. Celkově bude na konci roku v areálu 199 stromů. Celé je to pojaté jako volně přístupný sad, kde si každý bude moci něco utrhnout a ochutnat. Jde tu v první řadě o zachování genofondu původních ovocných odrůd,“ představila akci projektová manažerka Pavla Novotná.

Rada města Prostějova schválila zahájení zadávacího řízení podlimitní veřejné zakázky na stavební práce Regenerace sídliště Svornosti. V první etapě prací se má kromě úprav komunikací a parkovacích míst také řešit hospodaření se srážkovými vodami, naplánovány jsou i sadové úpravy. Začít by se mělo v polovině letošního roku. „Pro spolufinancování akce se ucházíme o dotaci ze Státního fondu životního prostředí České republiky – v rámci Národního programu životního prostředí - Národní plán obnovy. Žádost byla podána ve výši 3,7 milionu korun,“ uvedl prostějovský primátor František Jura. Práce na sídlišti by měly skončit v létě příštího roku.

V polovině března začaly práce na druhé etapě revitalizace zeleně na sídlišti 1. máje. Na podzim loňského roku proběhly veškeré arboristické práce. Jednalo se o kácení stromů, odstraňování keřů a zdravotní ořezy vybraných dřevin. Na jaře letošního roku proběhne výsadba nových stromů a doplnění keřových skupin. Velká část nákladů, 85 %, je hrazena z dotace z Operačního programu Životní prostředí. Po provedení všech výsadeb bude pokračovat následná péče. Ta spočívá především v pravidelné zálivce, odplevelování a kontrole kotvení stromů s převázáním úvazku dle potřeby. „Sídliště 1. máje bylo vytipováno k revitalizaci kvůli stáří zeleně, kterému odpovídal zdravotní stav některých dřevin. Ošetřením a aktuálními dosadbami bude zvýšena provozní bezpečnost, funkce rekreační a estetická, ale také funkce ekologická,“ uvedla místostarostka Kristýna Kosová.

Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) pracuje ve spolupráci s The Europarc Federation a Arkitektur- og designhøgskolen i Oslo na přípravě příměstského parku Soutok, který se nachází v záplavovém území kolem soutoku Vltavy a Berounky. Vedle romantických míst s meandrující řekou zde najdeme zanedbané brownfieldy, velké zemědělské plochy, golfové hřiště, logistické areály či mokřadní a vodní plochy. Území trpí nadměrnou fragmentací. Hrozí, že necitlivé zásahy povedou k přímé devastaci krajiny. Příměstský park je v Evropě osvědčený manažerský nástroj, který prostřednictvím koordinované správy založené na dohodě místních aktérů zajišťuje vyvážený rozvoj území jako celku. Příměstský park Soutok by měl plnit funkci ochrany před suchem či povodněmi. Nezastavěné příměstské krajině dá šanci, aby se stala součástí života místních obyvatel i všech Pražanů. Příprava je podpořena z Norských fondů.

Město České Budějovice věnuje ve své nové adaptační strategii zvláštní pozornost tématu hospodaření s vodními zdroji. Strategický dokument navrhne proces přizpůsobení se dopadům změny klimatu pro území města. Adaptační strategii bude tvořit analytická, návrhová a implementační část, dále bude doplněna akčním plánem se zásobníkem konkrétních opatření, aktivit a projektů navržených k realizaci. Město za tímto účelem vytvořilo i tematickou webovou stránku, na které se nejen dozvíte vše o realizovaném projektu a jeho aktivitách, ale najdete tu i příklady dobré praxe a inspirativní modro-zelené projekty. Strategie je podpořena z Norských fondů.

V roce 2021 se na Kokořínsku rozběhly obnovovací práce na rybníku U Vrby. Na sever od Ráje u Mšena bylo s pomocí dotace z Operačního programu Životní prostředí připraveno odbahnění a rekonstrukci poškozeného rybníka. Rybník U Vrby je nyní celkově odbahněn, vytěženo bylo více než pět a půl tisíce kubických metrů sedimentu, zároveň tu ale stále zůstává mnoho mělkých míst a v části u přítoku přibyly čtyři tůně, takže tato místa se již brzy mohou stát domovem pro mnoho obojživelníků, bezobratlých i zajímavých druhů vodních rostlin. Součástí projektu byla i oprava v minulosti nevhodně provedeného a zubem času poškozeného výpustního zařízení i hráze tak, aby rybník mohl bezpečně fungovat po další desetiletí.

Za Hustopečemi směrem na Šakvice v takzvaném Tesárkově údolí vyroste nový ovocný sad. Čítat bude okolo dvou set stromů švestek, hrušní, meruněk, jabloní a dalších ovocných stromů. Hustopečím s náklady pomůže dotace z Národního programu Životní prostředí. „Sad bude volně přístupný a utrhnout ovoce a občerstvit se bude moct každý. Rovněž samotná výsadba počítá se zapojením veřejnosti a bude příležitostí k setkání a strávení příjemného společného času,“ uvádí místostarosta Hustopečí Bořivoj Švásta. Náklady by se měly pohybovat kolem čtvrt milionu korun.

Městská část Praha 21 dotaci požádala o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí na obnovu svého vozového parku. S pomocí milionové dotace pořídila čtyři osobní elektromobily. Za auta radnice zaplatila celkem 3,5 milionu korun, k tomu ještě využila peníze od hlavního města Prahy. Po mnoha letech se podařilo pořídit a obnovit vozový park, který byl za hranicí životnosti a nesl velké náklady na provoz, a to zejména kvůli častému servisu a údržbě. Pořízením nových elektromobilů dojde k úspoře pohonných hmot, dálničních poplatků a servisních nákladů a v neposlední řadě k výraznému příspěvku k čistotě ovzduší.

Město Plzeň podá žádost o dotaci na zelenou střechu pro základní školu do výzvy Národního programu Životní prostředí. Zastupitelé města schválili přípravu a následné podání žádosti o dotaci. Instalací zelené střechy se zlepší mikroklima střešního pláště budovy, zvýší se tepelný odpor střešní konstrukce, eliminují se teplotní rozdíly střešní konstrukce, zvýší se životnost konstrukce, zvýší se vlhkost okolního vzduchu a zlepší se mikroklima v okolí střechy, zadrží se část dešťových vod ve vegetačním souvrství zelené střechy a zpomalí se odtok dešťových vod do jednotné kanalizační stokové sítě, zvětší se plochy pro flóru a hmyz, napomůže se zlepšení čistoty ovzduší zachycováním prachových částic a ochrání se hydroizolace střechy budovy.

Několik let oddalovaná výstavba sportovní haly v Sušici začala, staveniště bylo předáno zhotoviteli. Městu se na výstavbu, kdy náklady převyšují 100 milionů korun, podařilo získat dotaci. Hala bude energeticky nízkonákladová, bude tak mít nižší náklady na provoz. Na stavbu má být využita dotace z Operačního programu Životní prostředí, který podporuje výstavbu nových veřejných budov v pasivním energetickém standardu. Sportovní hala vyroste v lokalitě Na Hrázi. Počítá se s tím, že do města přiláká velký počet sportovců na různá soustředění a turnaje. Hala bude moderně pojata a nebude určena jen pro míčové sporty. Hotovo by mělo být v roce 2023.

Ostrava s podporou Norských fondů připravuje revitalizaci v části obce Heřmanice. V rámci projektu dojde k úpravě plochy před místním kostelem, ze které se vlivem překotné urbanizace a rostoucího průmyslu i dopravy stalo neoficiální odstavné parkoviště. Během projektu budou nahrazeny nepropustné asfaltové povrchy, které znemožňují zasakování dešťové vody, bude vysázena lipová alej, budou připraveny nové květinové záhony i motýlí louky na přilehlém svahu a celý prostor bude uzpůsoben tak, aby opět sloužil jako místo pro komunitní život místních obyvatel.

Praha 4 vysadila na vrchu Kapitol v pražské Michli do starého ovocného sadu celkem pětapadesát nových ovocných stromů. V souladu s klimatickou politikou města došlo k dosazení dožívajícího historického sadu tradičními druhy peckovin. Jde zejména o různé druhy jedlých třešní a malvic (hrušně, jeřáby), ale i dvacet tři exemplářů sytě růžově kvetoucích třešní chloupkatých vysazených do zcela nové reprezentativní aleje napříč svahem. Městská část si stejně jako v jiných případech v souvislosti s výsadbou požádala o grantovou podporu z Národního programu Životní prostředí.

Liberecká městská rada schválila návrh dalšího postupu pro získání možných dotací na připravovanou rekonstrukci a modernizaci městského plaveckého bazénu v Liberci. Město podá žádosti o finanční podporu do tří dotačních programů. Těmi jsou Národní sportovní agentura, Národní program Životní prostředí a Operační program Životní prostředí. Pro druhý zmiňovaný zatím výzvy nebyly vypsány. Město předpokládá, že by v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku mohlo získat stavební povolení.

V Hodoníně na Masarykově náměstí v parčíku vedle kostela stojí nové zařízení. Jedná se o měřicí techniku, která zjišťuje kvalitu ovzduší. Byla tam umístěna v rámci projektu detailního monitoringu polycyklických aromatických uhlovodíků. Cílem projektu je zjistit podrobnější údaje o kvalitě ovzduší v celkem 120 městech a obcích Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina v průběhu dvou topných sezón v zimě 2021/2022 a 2022/2023 a jedné „netopné“ sezóny v létě 2022. Projekt zabezpečuje Centrum dopravního výzkumu a je podpořen programem Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu, financovaným z Norských fondů.

Spolek Nemeleme z Rapotína se v nadcházejícím roce a půl bude věnovat osvětovému projektu s názvem Losos a lososovité ryby v našich řekách – od historie po současnost. Tento projekt byl vybrán k podpoře z výzvy Reine, financované z Norských fondů. Cílem je zvýšit povědomí odborné i široké veřejnosti o problematice lososovitých ryb v Česku. V rámci projektu vznikne obrazový materiál ve spolupráci s týmem České televize. Spolek bude také úzce spolupracovat s Českým rybářským svazem a norským partnerem.

Plánovaná revitalizace koryta Banínského potoka na Svitavsku v Pardubickém kraji má bezprostřední dopady i pro město Brno. Potok se totiž nachází nedaleko prameniště Březová, které zásobuje Brno pitnou vodou. Banínský potok je drobný vodní tok ve správě Povodí Moravy, jehož koryto je kolem obce Banín vybetonováno, což by se ale mělo během dvou let změnit. Pozemky v části upraveného koryta jsou ve vlastnictví města Brna, které bude spolupracovat s Institutem environmentálních výzkumů a aplikací z Pardubického kraje. Revitalizace potoku může být realizována díky podpoře z Norských fondů, kterou Institut získal.

V novém ovocném sadu v lokalitě Nad Skalkou ve Volyni roste 36 nových ovocných stromů (13 třešní, 7 švestek, 3 jabloně, 4 broskvoně, 5 meruněk a 4 ořešáky). Na jaře bude v sadu založen nový trávník s květnatou luční směsí a budou instalovány zavlažovací vaky pro zajištění dostatečné zálivky. Akci realizovalo město Volyně svépomocí a s využitím práce dobrovolníků. Ruce k dílu přiložili i zaměstnanci města. Dobrovolní hasiči z Volyně vysazené stromy dostatečně zalili vodou z cisterny. Volyně získala na výsadbu dotaci z Národního programu Životní prostředí. Po zapojení stromů a trávníku plánuje do nového sadu instalovat hnízdicí budky pro ptáky, broukoviště nebo hmyzí domky, plazníky a ježkovníky pro podporu biodiverzity.

V novém ovocném sadu v lokalitě Nad Skalkou ve Volyni roste 36 nových ovocných stromů (13 třešní, 7 švestek, 3 jabloně, 4 broskvoně, 5 meruněk a 4 ořešáky). Na jaře bude v sadu založen nový trávník s květnatou luční směsí a budou instalovány zavlažovací vaky pro zajištění dostatečné zálivky. Akci realizovalo město Volyně svépomocí a s využitím práce dobrovolníků. Ruce k dílu přiložili i zaměstnanci města. Dobrovolní hasiči z Volyně vysazené stromy dostatečně zalili vodou z cisterny. Volyně získala na výsadbu dotaci z Národního programu Životní prostředí. Po zapojení stromů a trávníku plánuje do nového sadu instalovat hnízdicí budky pro ptáky, broukoviště nebo hmyzí domky, plazníky a ježkovníky pro podporu biodiverzity.