Krátké zprávy

Dotaci z Operačního programu Životní prostředí využilo město ke snížení energetické náročnosti požární zbrojnice jednotky Sboru dobrovolných hasičů v Mlékojedech. Došlo k zateplení obvodového pláště, dřevěná okna byla nahrazena plastovými, a vyměněny byly také vchodové dveře. Místo vjezdových vrat jsou nyní ve zbrojnici vrata pojezdová. Uvedenými opatřeními došlo ke snížení spotřeby energie a snížení provozních nákladů. Touto akcí město téměř dokončilo kompletní rekonstrukci požární zbrojnice, která tak může plně sloužit potřebám hasičů i obyvatel Mlékojed. Již před dvěma lety proběhla na hasičské zbrojnici rekonstrukce a zateplení střechy. Realizaci i v tomto případě pomohly dotace.

Memorandum o spolupráci podepsali na začátku září Petr Lenc (ředitel Palivového kombinátu Ústí, s. p), František Pelc (ředitel AOPK ČR) a Petr Sklenička (rektor České zemědělské univerzity v Praze). Společně chtějí nalézt pro tyto prostory dlouhodobě udržitelné řešení. Těžebny a související plochy jsou totiž často místem, kde mají domov ohrožené druhy rostlin a živočichů. Na živiny chudá stanoviště jsou v naší krajině stále vzácnější a právě místa narušená těžbou je mohou nahradit. „Chceme najít dostatečně velké území vhodné pro vyhlášení národní přírodní památky, kde budeme chránit a sledovat přírodní procesy. Zároveň identifikujeme menší plochy s koncentrovanými přírodními hodnotami, která budou vhodná pro ekologickou obnovu, a navrhneme způsob, jak o ně pečovat,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Bude ustavena společná pracovní skupina, která identifikuje vhodná místa pro ekologickou obnovu. První výsledky spolupráce by měly být k dispozici do půl roku.

Budova Střední průmyslové školy stavební ve Vrbenské ulici dostala nový obvodový plášť, byla zateplena střecha a vyměněna část oken. Investorem akce za 12,6 milionu korun byl Zlínský kraj, který je zřizovatelem školy. Využil přitom dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Budova, jejíž součástí jsou i dílny oborů instalatér a klempíř, neprošla od roku 1971 až doposud výraznějšími stavebními úpravami, pouze zde byla částečně vyměněna plastová okna a dveře. Kromě zmíněných prací zde byla nyní realizována také částečná rekonstrukce osvětlení budovy, výměna zdroje tepla a úprava topného systému objektu.

Obyvatelé Hořovic již nyní mohou využívat sběrného dvora ve městě. Obyvatelé města volali po sběrném dvoře už nějaký čas. Občanům má nahradit možnost ukládání odpadu místo končící skládky Hrádek. Město usilovalo o vybudování sběrného dvora již několik let, nelehkým úkolem bylo nalézt vhodný pozemek pro jeho výstavbu. Městu se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Majitelé rodinných domů v Doksech si mohou zažádat o vlastní nádoby na tříděný odpad. Město jim zdarma zapůjčí 240litrové popelnice na třídění plastů, papíru a bioodpadu. Nic navíc nebudou platit ani za svoz, ten bude v rámci ročního poplatku za odpad. Na nákup nádob město získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Zájemci o popelnice mohou vyplnit dotazník na webu města nebo si ho vyzvednout v informačním centru. Upřednostněni budou ti, kteří požádají o všechny tři komodity. Nádoby by měly být k dispozici během jara 2020.

Úkolem mokřadu bude pozitivně ovlivňovat vodní režim v krajině. Vzniknout má mezi dálničním přivaděčem a stávající vodní nádrží Kačenec I v místě zvaném Padělky. Plochy, které patří městu, slouží v současné době částečně k zemědělské výrobě, z větší části jsou ale neobhospodařovatelné z důvodu zamokření. Výstavba mokřadu by měla zvýšit retenční schopnost území a vytvořit biotop pro vodní živočichy a rostliny. Vznikne rovněž místo vhodné pro jako cíl procházek v přírodě. Budování mokřadů podporují dotace z Operačního programu Životní prostředí, vyškovská radnice si podá žádost o dotaci.  

V Kopřivnici se dočkají kanalizace místní části Vlčovice a Mniší. Do roku 2021 tam bude vybudována nová kanalizace v délce zhruba třinácti kilometrů, na kterou budou připojeny domácnosti s celkovým počtem 1320 obyvatel. Jedná se o jednu z největších investičních akcí kopřivnické radnice za poslední roky. Na zhotovení stavby dostalo město dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Nyní jsou odpadní vody v těchto místních částech často likvidovány nevhodným způsobem, včetně vypouštění do řeky Lubiny. Nová stoková síť napojená na městskou čistírnu odpadních vod současný stav výrazně zlepší. Bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stavby.  

Vyměnit stávající zastaralé hlásiče za moderní a doplnit je tam, kde scházely, instalovat vodočetné latě na říčkách Bratřejovka a Lutoninka i zdigitalizovat povodňový plán města. To byly hlavní cíle projektu Protipovodňová opatření města Vizovice. Přišel na 3 miliony korun a radnice na něj získala dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Vysílání bývalých hlásičů po městě bylo často velmi nesrozumitelné. Mohly za to nejen velké vzdálenosti mezi nimi, ale i jejich umístění v členitém terénu městské zástavby i přírodních překážek. Systém neumožňoval ani diagnostiku aktuálního stavu komponent. Nové hlásiče samy vysílají zpětný signál o tom, jaké mají napětí v bateriích, jak funguje přijímač a jestli byla zpráva, kterou poslaly, správně odvysílána. Současně bude možné dálkově měnit hlasitost u jednotlivých hnízd, což dosavadní systém neumožňoval a vyžadoval vždy přítomnost servisní firmy.  

Dotaci ve výši téměř 8 milionů korun se podařilo získat Kraji Vysočina na modernizaci čtyř objektů Nemocnice Nové Město na Moravě, která povede k úsporám energií a ke zlepšení prostředí pro pacienty a zaměstnance této příspěvkové organizace. „Dva objekty oddělení dlouhodobě nemocných, objekt ředitelství a objekt lékárny se dočkají rekonstrukce v podobě výměny okenních a dveřních výplní a zateplení kontaktním zateplovacím systémem, přičemž na prvních třech zmíněných objektech by měly být stavební práce zahájeny na podzim tohoto roku a hotovy do osmnácti měsíců od předání staveniště. Maximální celkové náklady na zateplení všech čtyř objektů jsou necelých 40 milionů korun,“ upřesnil Martin Kukla, náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky a majetku. Projekty budou spolufinancovány z Operačního programu Životní prostředí.  

Projekt Obnovný management krkonošských luk z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) úspěšně prošel schvalovací procedurou. Správa Krkonošského národního parku tímto projektem navazuje s péčí o krkonošské louky na již ukončený projekt Life Corcontica. Nový projekt poběží do roku 2023. Krkonošské louky jsou jedním ze tří základních fenoménů, pro které byl národní park vyhlášen. Projekt OPŽP navazuje na Life Corcontica základní myšlenkou: obnovou hospodaření na výjimečných krkonošských horských enklávách. Spousta horských luk v minulých desetiletích degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření krkonošských hospodářů, trvajícího bezmála 500 let. Cílem je obnovit hospodaření v moderním pojetí a tak pomoci navrátit krkonošským loukám jejich bývalou pestrost. Projekt plánuje podporovat péči na celkem padesáti krkonošských lučních lokalitách. Na sedmnácti z nich se můžete potkat s novými projektovými informačními panely „Ovečka“.  

Přes čtyři stovky stromů a bezmála třináct a půl tisíce keřů na celkové výměře přes šest hektarů, to jsou čísla z nejnovější výsadby zeleně. Volně přístupné ovocné sady, remízy a nová izolační zeleň je dokončena. Nejnovější výsadba krajinné zeleně v okolí Marvánku se stane základem pro krajinný park. Izolační zeleň vysazená na západním okraji města pomůže v budoucnu odclonit rodinné domy od hluku a škodlivin z dálnice a přivaděče. Náklady na výsadbu jsou z velké části pokryty z dotace z Operačního programu Životní prostředí.  

Město Znojmo nechává sanovat skalní masivy na levém břehu Dyje. Jedná se již o šestou etapu sanace. Skály bylo potřebné zajistit hlavně z kvůli bezpečnosti. Specializovaná firma nejdříve odstraní náletové dřeviny a očistí svah. Pak odtěží nestabilní bloky, na řadu přijdou i kotvy a ocelové sítě. Město na sanaci skal opakovaně využívá dotace z Operačního programu Životní prostředí.  

Od letošního léta je dostupná mobilní aplikace Raci v ČR, která komukoliv umožní zaznamenávat výskyt původních i nepůvodních raků na našem území. Je určena pro systémy Android a kromě samotného vkládání záznamu obsahuje také klíč k určování u nás žijících raků a informace k ochraně našich původních druhů. Aplikace je dostupná ke stažení na stránkách VÚV TGM. Záznamy mají velký význam při ochraně raka říčního a raka kamenáče, zejména ve vazbě na výskyt račího moru.  

V Čekyni, místní části Přerova, začala výstavba kanalizace a čistírny odpadních vod. Sloužit bude obyvatelům Čekyně, ale i obcím na Lipnicku na trase Dolní Újezd – Skoky – Staměřice a hranické části Lhotka. Investorem stavby, která se skládá ze tří částí, je přerovská společnost Vodovody a kanalizace (VaK). Čistírna odpadních vod bude kromě odpadní vody z Čekyně sloužit Penčicím, Lhotce a Zábeštní Lhotě. Druhá etapa stavby zahrnuje vybudování kanalizace v Dolním Újezdu na Lipnicku a částech Skoky a Staměřice. Společnost VaK požádala o poskytnutí dotace z prostředků Operačního programu Životní prostředí.  

První srpnový víkend zahájilo svůj zkušební provoz nové Informační středisko CHKO Jeseníky v Karlově Studánce. Provozovatelem je spolek Actaea ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou CHKO Jeseníky. Návštěvníci si uvnitř dřevěného altánu mohou prohlédnout výstavu fotografií s tématem CHKO Jeseníky. Venku si pak mohou přečíst informační panely nebo prohlédnout geologickou expozici obsahující 320 kamenů z různých částí Jeseníků.  

V rámci druhé aktualizace unijního seznamu invazních nepůvodních druhů se na seznam dostalo dalších sedmnáct druhů. Z pohledu Česka je doplnění významné pouze dvěma rozšířenými invazními druhy, zejména pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima), který se u nás intenzivně šíří. Analýzu rizik připravil Botanický ústav AV ČR. Dále se na seznamu objevil i invazní druh ryby slunečnice pestré (Lepomis gibbosus). Ostatní navržené druhy se v Česku vyskytují ojediněle a jejich zařazení na unijní seznam bylo provedeno především kvůli předběžné opatrnosti, neboť se předpokládá jejich šíření vlivem oteplujícího se klimatu. Druhy uvedené na unijním seznamu by hospodáři neměli na svých pozemcích vysazovat a podporovat. Vhodné je, když v rámci běžné péče o pozemky zajistí i případné omezení jejich šíření. Podpora opatření k omezování invazních druhů je také součástí Operačního programu Životní prostředí.  

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvy pro předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci nově schváleného programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny. Program slouží zejména na adaptaci proti změně klimatu a boji proti suchu, podporuje širokou škálu opatření pro zadržení vody v krajině, ale také proti invazním druhům. Žadatelé mohou žádat na opatření v rámci podprogramů pro adaptaci vodních, nelesních a lesních ekosystémů na změnu klimatu (č. 115D174, 115D175 a 115D176). Způsobilými žadateli jsou fyzické a právnické osoby, obecně prospěšné organizace, obce, občanská sdružení, příspěvkové organizace, organizační složky státu (vyjma správ národních parků, Správy jeskyní ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR), státní organizace a státní podniky. Termín ukončení příjmu žádostí je 30. září 2019.  

Přes čtyři sta stromů a bezmála třináct a půl tisíce keřů na celkové výměře přes šest hektarů, to jsou čísla z nejnovější výsadby zeleně v Říčanech. Volně přístupné ovocné sady, remízy a nová izolační zeleň jsou dokončeny. Nejnovější výsadba krajinné zeleně v okolí Marvánku se stane základem pro krajinný park. Izolační zeleň vysazená na západním okraji města pomůže v budoucnu odclonit rodinné domy od hluku a škodlivin z dálnice a přivaděče. Říčanská radnice uspěla s žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Výsadbou čtyř remízů a stejného počtu sadů se ráz krajiny z intenzivně obhospodařované změní více na rekreační. Větší množství zeleně v orné půdě pomůže snížit vodní a větrnou erozi, podpoří rozmanitý výskyt živočichů, ptáků a hmyzu, kteří zde najdou útočiště a potravu. Výsadbou pestrého druhového spektra dřevin se obnoví přirozený pestrý obraz krajiny. Kromě těchto funkcí bude izolační zeleň u hřbitova plnit funkci živého filtru. Důležitou složkou všech zakládaných ploch jsou květnaté louky.

Realizaci největší proměny městského informačního a výstražného systému zahájili v Olomouci. Po jeho dokončení za přibližně tři roky bude mít město velmi účinný, moderní a jednotný varovný a výstražný systém pokrývající celou jeho plochu. Půjde o nejmodernější řešení v rámci České republiky. Dosavadní systém sirén a obecních rozhlasů je v Olomouci zastaralý a skládá se z několika nepříliš kompatibilních částí. Nový jednotný systém dokáže současně plnit funkce sirén, celoplošného oznamovacího prostředku i jednotlivě a odděleně fungujících obecních rozhlasů, které lze použít třeba jen v několika vybraných ulicích podle aktuální potřeby. Město na systém získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí.  

Na výslunných stráních nad Slapskou a Štěchovickou přehradou realizuje projekt na záchranu ohrožených brouků a motýlů. Jedním ze vzácných druhů, který toho okamžitě využil a začal obnovená stanoviště obsazovat, je kriticky ohrožený tesařík broskvoňový. Krásný brouk, jenž v naší republice téměř vymizel, má tak novou šanci, že nevymře. Ačkoli byl tesařík broskvoňový dřív rozšířen po celém našem území, dnes se vyskytuje už jen sporadicky na několika málo lokalitách. V oblasti slapské a štěchovické přehrady Český svaz ochránců přírody Vlašim vytipoval místa vhodná pro život těchto druhů, vázaných na světlé listnaté lesy a díky vstřícnosti vlastníků zde na podzim započal s realizací. Postupně bude během čtyř let na stráních nad přehradami vytvořeno deset lokalit vhodných pro vzácné druhy teplomilného hmyzu. Projekt byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí a Středočeským krajem.