Krátké zprávy

Radnice v Lukách nad Jihlavou chce udělat v terénu řadu úprav, které pomohou chránit obec v údolí řeky Jihlavy před povodněmi a erozí půdy. Zároveň umožní lepší vsakování dešťové vody. Městys chce obnovovat meze, které byly kdysi rozorány, a vytvářet tak zvané vsakovací průlehy a suché hráze. Díky projektu přibudou další ochranná opatření k těm, která byla v Lukách nad Jihlavou provedena po velké povodni v roce 1988. Nynější úpravy se budou týkat lokalit u koupaliště a lyžařské sjezdovky. Například nad koupalištěm by měl být odbahněn a rozšířen rybník a u sjezdovky je naplánován poldr. Městys chce na úpravy využít dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Práce by měly být hotové do konce příštího roku.

Školu v Jeseniově ulici na pražském Žižkově vytápějí plynové kotle z roku 1996. Za dodávku tepla a teplé vody škola zaplatí ročně 950 tisíc korun a dalších 700 tisíc za elektřinu. Radnice uvádí, že náklady chce srazit instalací tří tepelných čerpadel, akumulační nádrže a fotovoltaické elektrárny na jižní sedlové střeše a kompletní výměnou vnitřního osvětlení. Plynem se má dotápět jen výjimečně při velkých mrazech, kdy to tepelná čerpadla neutáhnou. Radnice má k dispozici výpočet specialisty, že investice vyjde asi na 17 milionů korun, ročně se však ušetří kolem 1,2 milionu korun. Městská část má energetické posouzení a připravuje žádost o dotaci na krytí 70 % nákladů z Národního programu Životní prostředí.

„Zásadní paradigmatický obrat v pěstění lesů spočívá v tom, že se musíme naučit žít s vysokou mírou nepředvídatelnosti,“ uvádí Pavel Rotter z Ústavu ekologie lesa a pracovník Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v článku pro Ekolist. Některé body, o nichž autor článku hovoří, pomáhá dle jeho slov naplňovat právě probíhající popularizační projekt „Implementace aktuálních poznatků z ekologie lesa do lesnické praxe: podpora adaptačních a mitigačních opatření“, podpořený z Norských fondů v rámci výzvy Reine. Stěžejním výstupem projektu bude elektronicky volně dostupná nová učebnice ekologie lesa.

Největší z projektů výzvy Rago Norských fondů připravila Česká zemědělská univerzita v Praze. Cílem projektu je realizace vybraných inovačních opatření na pilotním území farmy Amálie. Tato opatření jsou vyvíjena v rámci konceptu Chytrá krajina. Realizován bude soubor opatření zaměřených například na minimalizaci eroze zemědělské půdy, management vodních zdrojů zohledňující klimatickou změnu, podporu zastoupení dřevin v zemědělsky využívané krajině a další. Předložený projekt rozšiřuje v současné době prováděná inovační opatření na pilotní farmě Amálie. Partnerem projektu je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.

Parkovací dům, který vedle svého sídla v Liberci plánuje vybudovat Liberecký kraj, bude mít zelenou střechu. Kraj žádá na projekt dotaci z Národního programu Životní prostředí. Kraj projekt zelené střechy soutěží a hodnotí nabídky. Liberecký kraj uvažuje o zelených střechách i na dalších budovách. Zachycená voda se bude používat pro zalévání. Od zelené střechy si krajský úřad slibuje také ochlazování dolního centra Liberce. Zelená bude celá střecha parkovacího domu a měla by tak mít rozlohu kolem 1 400 metrů čtverečních.

Výsledky letošní sezóny sýčků nejsou povzbudivé. Ornitologové z Ústav biologie obratlovců AV ČR a Česká společnost ornitologická spočítali pouze 62 mláďat. Populaci kriticky ohrožené sovy se zatím nedaří výrazně posílit a v Česku stále balancuje na hranici přežití. Sýček obecný u nás patří mezi kriticky ohrožené druhy s počtem zhruba posledních sto párů. Z naší dříve nejpočetnější sovy, čítající desítky tisíc párů, je nyní sova nejohroženější. Dlouhodobým hlavním důvodem, proč ubývá z české krajiny, je velkoplošné intenzivní zemědělství vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny. Pro sýčka je vypsán záchranný program, který je podporován z Norských fondů.

Mikropolutanty a jejich metabolity vstupují do vodního prostředí z různých zdrojů, přičemž významnými zdroji kontaminace jsou splaškové odpadní vody, odtoky ze zemědělství a recyklovaná komunální odpadní voda pro parky a zahrady. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava připravila ve spolupráci se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě projekt, jehož cílem je vývoj technologické poloprovozní jednotky na dočištění odpadních vod. Tato čisticí jednotka bude instalována do zkušebního provozu na čističce odpadních vod v Příbrami, na kterou jsou napojena hned dvě velká zdravotnická zařízení, a na ČOV v Ostravě. Vyčištěná voda bude následně využita na zavlažování v letních měsících. Projekt je podpořen z Norských fondů.

Brno zmodernizovalo kotelnu, která slouží třem mateřským školám při ulici Kachlíkově v Brně-Bystrci. „Město si v tomto případě na projekt požádalo o dotaci z Národního plánu obnovy prostřednictvím Národního programu Životní prostředí. Nyní jsme byli vyrozuměni o tom, že nám dotace bude poskytnuta, a to ve výši 3,7 milionu korun. Celkové náklady na akci, která proběhla v loňském roce, byly 11,5 milionu korun včetně DPH,“ uvedl Jaroslav Suchý, radní pro oblast školství. Dalším projektem, u kterého se městu podařilo získat dotaci, je výměna tepelného zdroje na ZŠ Heyrovského. Nový, ekologický kotel by se měl instalovat letos, podpořen bude z Operačního programu Životní prostředí.

Univerzita Palackého připravila projekt MOSPREMA, jehož cílem je pomocí moderních geoinformačních metod a nejnovějších vědeckých poznatků vytvořit a ověřit nové postupy pro integrovaný management území s cílem minimalizovat každoročně se opakující kalamitní stavy komárů. Zvláštní zřetel bude brán na zachování biodiverzity zájmového území CHKO Litovelské Pomoraví a jeho okolí. S vědomím principu předběžné opatrnosti dojde ke snížení koncentrace a termínově přesnější aplikaci larvicidů. Selektivní aplikací navíc dojde k zachování nutné přítomnosti komárů a dalšího hmyzu v ekosystému. Vysoká škola spolupracuje s norskou univerzitou, projekt je podpořen z Norských fondů

Monitoring populace modráska vičencového na Dívčích hradech u Prokopského údolí v Praze, reintrodukované týmem ekologie hmyzu FŽP ČZU, je v plném proudu. „Již jsme označili přibližně pět set jedinců tohoto modráska. Oproti minulým letům tedy očekáváme poměrně velký nárůst populace. Takže to vypadá, že úsilí, které jsme vynaložili na management lokality, se vyplácí,“ uvedl tým ekologie hmyzu FŽP ČZU. Momentálně se již začínají ve větší míře objevovat samičky motýla a pozorovali jsme první kladení vajíček na zmlazenou rostlinu vičence ligrus. Na přelomu měsíce byla rovněž na Dívčích hradech provedena vzdělávací exkurze pro žáky středních škol. Aktivity jsou podporovány z Norských fondů.

Obci se podařilo získat dotaci z dotační výzvy Národního programu Životní prostředí. Díky této dotaci během letošního roku vysadí ve městě více než sto nových stromů. V první fázi se vysadily stromy v několika ulicích, prostor před základní školou se změní v sad. Stromy přibyly také u smuteční síně na hřbitově. Druhá fáze výsadby se uskuteční na podzim letošního roku a dále se pracuje na vytipování dalších vhodných míst pro další možnost získání dotace. „Vím, jak je těžké smířit se s pokácením stromu, na který jsme byli zvyklí. Proto se kácí opravdu jen v nejnutnější případech, a to stromy, které ohrožují okolí,“ uvedl starostka Trhových Svin Věra Korčáková.

Dvě stě ovocných stromů vysadil odbor životního prostředí města Opavy na dva kilometry a tři sta metrů dlouhém úseku polní cesty od Milostovic k pěchotnímu srubu, tzv. třízvoňáku, OP-S 29 U Kudlu. Jedná se o sto jedlých jeřabin, šedesát třešní a čtyřicet aronií. Sto padesát z nich vysadila pro město specializovaná firma, kterou si k tomu obec vybrala z devíti zájemců. Zbývajících padesát stromů vysadili sami obyvatelé městské části. Součástí zakázky je také následná dvouletá péče o vysázené dřeviny. Vše stálo 550 tisíc korun, z toho polovinu získalo město z dotace Národního programu Životní prostředí.

Rada města Prostějova schválila zahájení zadávacího řízení podlimitní veřejné zakázky na stavební práce „regenerace sídliště Svornosti“. V první etapě regenerace budou upravovány komunikace, parkovací místa, chodníky, kóje tříděného a komunálního odpadu, oplocení a mobiliáře, řešit se bude také hospodaření se srážkovými vodami. Dělníky čekají mimo jiné i přeložky sítí, obnova veřejného osvětlení a sadové úpravy. Pro částečné spolufinancování akce se město uchází o dotaci z Národního programu Životního prostředí – Národního plánu obnovy. Při „rekonstrukci komunikace Říční“ je plánována obnova ulice v úseku od křižovatky Tovární a Říční po železniční podjezd. Obě regenerace si vyžádají zhruba 25,3 milionu korun.

Na návsi Dolní Radouně, která je částí Jindřichova Hradce, by mělo být na podzim vysázeno padesát nových stromů. Plánuje to město ve spolupráci se Spolkem Radouňáček. Město Jindřichův Hradec požádá o dotaci z Národního programu Životní prostředí. Náklady na výsadbu jsou odhadovány na 248 tisíc korun. Obyvatelé Dolní Radouně přislíbili aktivní účast na samotné výsadbě stromů. Město by zajistilo veškerý materiál nutný pro výsadbu, ochranu, ošetření a péči o stromy, výkop jam, zálivku a odborný dozor při realizaci a následné péči. Většina těchto nákladů je uznatelnou položkou dotačního titulu.

Mateřská škola v Neumannově ulici v Aši projde rekonstrukcí. Objekt mateřské školy je z roku 1977. V roce 2014 bylo provedeno zateplení pláště budovy. Kapacita školy je sto dětí. Budova ze sedmdesátých let minulého století ale nyní projde znatelnou proměnou. Projektová dokumentace řeší jiné dispozice budovy, novou elektroinstalaci, vodovod, kanalizaci, nové plynové kotle, úpravu systému vytápění, vzduchotechniku s rekuperací vzduchu, nádrž na zachycení dešťové vody s jejím využitím na školní zahradě, fotovoltaické panely na střeše, střešní krytinu a stínicí zařízení oken. Na rekonstrukci získalo město dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Mateřská škola Veslařská v Brně se dočkala dalších úprav. Na zahradě bylo vybudováno několik herních a didaktických přírodních prvků, došlo k úpravě a výsadbě dřevin a také k přesunu většího počtu spontánních i řízených vzdělávacích aktivit do venkovního prostoru. „Děti zde mají bylinkovou zahrádku, zahradní amfiteátr, knihovnu nebo kamínkovou řeku rozvíjející jejich smyslové poznávání. Mohou také pečovat o krmítka a přitom pozorovat a rozeznávat různé druhy ptáků, nechybí ani habrové bludiště k trénování jejich orientačních schopností,“ uvedl radní pro oblast školství Jaroslav Suchý. Projekt získal dotaci z Národního programu Životní prostředí.

Dům přírody vznikne částečně rekonstrukcí jednoho z objektů na Bartolomějském náměstí, kde přibude i novostavba v místě dvou zbořených rodinných domů. Půjde o nízkoenergetický objekt se zelenou střechou. Na výstavbu bude evropská dotace přes 60 milionů z Operačního programu Životní prostředí. Zbytek peněz dá kraj a přispěje i město Veselí. Dům bude sloužit k tomu, aby zájemcům poskytoval informace a seznamoval je s okolní přírodou, a také k ekologické výchově. Bude také usměrňovat cestovní ruch tím, že poukáže například na místa, kde cestovní ruch nevadí. Město Veselí stavbu vítá a věří, že zvýší turistický potenciál místa.

V Sadech míru v samotném centru Chebu se v uplynulých týdnech sázelo ve velkém. V parku přibylo přes sedm desítek vzrostlých stromů. Nahradily dřeviny, které musely být v posledních letech kvůli špatnému stavu pokáceny. Vloni šlo například k zemi jednadvacet usychajících či jinak poškozených bříz a javorů, které již ohrožovaly návštěvníky parku. V parku byly vysazeny břízy, okrasné třešně, javory, jírovce, duby či borovice. Nová výsadba přišla na 1,46 milionu korun. Vysazování je finančně podpořeno z Národního programu Životní prostředí, a to až částkou 249 tisíc korun.

Obnovený zámecký park s novými lavičkami, odpadkovými koši, cestami i veřejným osvětlením mohou nyní využívat lidé v Rosicích na Brněnsku. Na revitalizaci parku se obci podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Základní obnova zahrnovala vykácení starých a nemocných stromů, ošetření těch, které ještě bylo možné zachránit, výsadbu keřů a stromů, umístění mobiliáře a opravu cestní sítě. Park u rosického zámku má rozlohu téměř 8,5 hektaru. Část je oplocená a upravená jako zámecká zahrada, nyní revitalizovaná část má podobu lesoparku. Práce na obnově stály 6,5 milionu korun a budou ještě pokračovat dílčími úpravami, dotace byla ve výši zhruba 1,5 milionu korun.

Vodní nádrže v Míkovících získají na atraktivitě, v jejich okolí vyrůstá nové biocentrum. Po revitalizaci slepého ramene Starka jde o další krok v oblasti posilování přirozeného ekosystému krajiny Poolšaví. Projekt realizují rybáři z Kunovic, kteří na něj získali dotaci z Evropské unie. Tůně s proměnlivou hloubkou od 0,5 do 1,5 metru ožívají v prostoru mezi stálou zátopou vodní nádrže a přítokovým korytem, stanou se ideálním prostředím pro rozvoj a život zvláště chráněných živočichů.  Finální podobu biocentrum získá do konce roku. Biocentrum na Míkovickém potoku vzniká s přispěním dotace 3,6 milionu korun z Operačního programu Životní prostředí.