Krátké zprávy

Stovky stromů a keřů vysázejí nově v Hruškách na Vyškovsku. Vznikne tak rozsáhlý ovocný sad, kde je plánováno vysazení 193 kusů stromů, mezi které patří hrušně, mandloně, jabloně, meruňky, oskeruše, ořešáky, slivoně nebo třešně. Vedle stromů se budou sázet i keře, více než pět set kusů, a to jak plošně, tak liniově.  V plánu je také genofondová hrušková alej. Ta zahrnuje čtyřiasedmdesát kusů hrušní a 157 dalších keřů. Projekt má podporu z Operačního programu Životní prostředí.

Na loukách u Dolejšího Padrťského rybníka se zlepší ekologický stav území. Agentura ochrana přírody a krajiny ČR totiž financovala  jedno z navrhovaných opatření doporučených na základě studie: Zvýšení retenční schopnosti pramenné oblasti CHKO Brdy – Klabava. Louky v okolí Padrťských rybníků  byly v minulosti nevhodně odvodněny. Byly provedeny zemní práce, které zpomalí odtok vody a vytvoří nové  biotopy pro rozmnožování obojživelníků a bezobratlých.

V Českém hydrometeorologickém ústavu a dalších spoluřešitelských institucích se rozbíhá jeden z největších projektů posledních let. Je zaměřen na výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Projekt je prvním krokem k  nově pojatému dlouhodobému výzkumu v oblasti změny klimatu a jejích důsledků na území ČR. Úkolem projektu je podrobně analyzovat probíhající a  predikované budoucí změny, včetně identifikace rizik pro životní prostředí a pro společnost.

Město Plzeň získá dotaci ve výši 12,2 milionu korun na zlepšení kvality ovzduší v učebnách na Gymnáziu Františka Křižíka. Finanční podpora bude poskytnuta z Operačního programu Životní prostředí v rámci 121. výzvy Ministerstva životního prostředí. Projekt je zaměřen na komplexní realizaci systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla ve vypůjčeném školním areálu v Sokolovské ulici. Vzduchotechnika je navržena jako řízené větrání s rekuperací s úpravou teploty vystupujícího větracího vzduchu. Řízené větrání je řešeno v prostorách tříd a vedlejších prostor určených pro personál a učitelský sbor.

Jeho bleděmodré zvonečky je možné spatřit už jen na posledních šesti místech v České republice, vzácný je i v celé střední Evropě. MŽP právě zahájilo záchranný program, aby z naší přírody nezmizel úplně. Připravila jej Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Univerzitou v Hradci Králové a bude probíhat ve spolupráci s vlastníky pozemků i hospodáři. Zvonovec liliolistý, dlouhověká rostlina příbuzná zvonkům, je kriticky ohrožený druh. Roste především ve světlých lesích, při okrajích lesních cest a na pasekách, méně často v loukách. Kvete na přelomu července a srpna. Jeho úbytek zapříčinila především změna hospodaření v lesích v minulém století. Prosvětlené lesní porosty na místech vhodných pro zvonovec nahradily vysokokmenné stinné lesy.

Na unijním seznamu invazních druhů je v současné době zařazeno šedesát šest druhů. V Česku se jich ve volné přírodě vyskytuje sedmnáct. Tedy nyní již osmnáct. Novým přírůstkem je bolševník Sosnovského (Heracleum sosnowskyi), blízký příbuzný známějšího a mnohem rozšířenějšího bolševníku velkolepého. Od něj se navíc jen velmi obtížně rozeznává, a tudíž mohl jeho aktuální nález nastat až nějakou dobu po jeho skutečném vstupu na naše území. Místem nálezu na našem území je náplav v řečišti řeky Olše u obce Návsí (Frýdeckomístecko). Jedná se o porost o rozloze cca 100 m2. Lze předpokládat, že „nového“ bolševníku může být v okolí více.

Rozvoj ekologicky šetrné a bezpečné dopravní sítě, který umožní zachování nepřerušovaných ekologických koridorů a tak zaručí pohyb volně žijících živočichů nejen uvnitř chráněných území, získal evropskou Cenu Natura 2000. Projekt „Joint efforts for safe and wildlife-friendly transportation networks in the Carpathians“ ocenila Evropská komise v kategorii „Přeshraniční spolupráce“. Na jeho přípravě se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a vychází z výstupů mezinárodního projektu TRANSGREEN. Vedoucím projektu byl Dunajsko-karpatský program WWF. Rozvoj sítě dálnic a železnic napříč horským systémem Karpat znamená, že budou procházet cennými ekosystémy. V rámci projektu vznikla díky přeshraniční spolupráci sada nástrojů pro zavedení ochrany biodiverzity do dopravního plánování a rozvoje v Karpatech. Jedním z výstupů projektu je Příručka k omezování vlivu rozvoje dopravy na přírodu v karpatských zemích.

Dechberoucí záběry, velmi aktuální témata, inspirace, optimismus i mrazivé pocity z otázky, zda jsme jako lidstvo opravdu nepoučitelní. Každý z pětice vítězných snímků 46. ročníku mezinárodního filmového festivalu EKOFILM vyvolal u porotců některý z těchto pocitů. Hlavní cenu ministra životního prostředí Richarda Brabce získal ruský snímek Losos nerka. Červená ryba. Film díky úchvatným záběrům i výpovědím místních odborníků a znalců pomáhá uvědomit si křehkou rovnováhu přírodních ekosystémů, na nichž závisí náš život.

Na celkem 65 milionů korun vyjde zateplení 3. základní školy na sídlišti Zlatý vrch v Chebu. Město na rekonstrukci získalo dvě dotace z Operačního programu Životní prostředí. Spolu se zateplením budovy se udělá i nový systém větrání s rekuperací v učebnách. Práce budou zahájeny v průběhu příštího roku a hotovo má být do konce roku 2022. Dojde ke kompletnímu zateplení pláště a střech všech pěti objektů v rozsáhlém areálu školy a k výměně oken včetně instalace venkovních žaluzií. Budova školy byla postavena na přelomu osmdesátých a devadesátých let, je to poslední neopravená základní škola ve městě.

Přes 150 milionů korun stála stavba nové kanalizace a čistírny odpadních vod v Kokorách. Stoková síť i s čističkou už jsou v provozu. Odpadní vody se dříve řešily různě. Lidé měli doma žumpy, septiky, někteří vypouštěli splašky do říčky Olešnice, což se tady povolovalo v osmdesátých i devadesátých letech. Novostavby nebo rekonstruované domy disponovaly vlastními čistírnami odpadních vod. Nová kanalizace pomůže životnímu prostředí. Kanalizace v Kokorách byla navržena jako gravitační, část je řešena tlakovým způsobem. K budově čističky patří ještě čtyři přečerpávací stanice. Součástí technologie čistírny je i takzvaná dosazovací nádrž a dehydrátor na odkalování.

U Choustníkova Hradiště na Trutnovsku vznikla nádrž, která má zadržet vodu v krajině. Za 6 milionů korun ji vybudoval státní podnik Lesy České republiky. Cílem programu je předcházet vysychání krajiny. Nádrž nazvaná Soutok je ve státních lesích mezi Choustníkovým Hradištěm a Kohoutovem, pojme až 28 tisíc metrů krychlových vody a hladina se může rozlít až na 14 tisíc metrů čtverečních. „Název dostala podle soutoku dvou potoků, které ji v současné době, kdy se napouští, vydatně zásobují vodou,“ uvedl lesní správce ze Dvora Králové nad Labem Tomáš Hillermann. Podle něj jsou v místě pro vznik nádrže příznivé geomorfologické podmínky. Nádrž by se měla naplnit vodou do konce října. Část peněz na obnovu mokřadu získala společnost z Operačního programu Životní prostředí.

Památkově chráněný objekt v centru Havlíčkova Brodu je oblíbeným hnízdištěm jiřičky obecné. Na objektu však v letošním roce probíhala rozsáhlá oprava fasády. Práce byly po dobu hnízdění přerušeny, v polovině září však musela být prázdná hnízda odstraněna. Nová hladká fasáda by jiřičkám neumožnila stavbu nových hnízd, proto městský úřad na návrh AOPK ČR požadoval zajistit na objektu odpovídající počet náhradních, umělých hnízd. Problém však vznikl při jednání s orgány památkové péče: instalace běžně dostupných umělých hnízd s masivní podložkou se na omítce s ozdobnými štuky ukázala jako neprůchodná. Pracovníci regionálního pracoviště AOPK ČR tedy nabídli pomoc, a to ruční výrobu a instalaci hnízd. Nová hnízda budou umístěna na místě těch původních, a to tak, aby nenarušovala vzhled objektu.

Už i na Kokořínsku se můžete potkat s kudlankou nábožnou. Tento zajímavý a atraktivní rovnokřídlý hmyz se již řadu let šíří z jižní Moravy do teplejších oblastí země. Například v Polabí je pravidelně pozorován již přes deset let. V roce 2019 byla kudlanka poprvé nalezena při kosení stepní loučky v PP Na Oboře u jižní hranice CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. V letošním roce tam byla pozorována opět a několik dalších jedinců bylo nově spatřeno také v severní části CHKO v lokalitě bývalé tankové střelnice Vrchbělá. Navzdory její velikosti ji lze až překvapivě snadno přehlédnout. Když se zrovna nepohybuje, snadno svým tvarem a zbarvením splyne s okolní trávou. Lze tak předpokládat, že se zde vyskytuje již na mnohem více lokalitách.

Zemědělská krajina, která tvoří přibližně polovinu rozlohy Česka, se kvůli intenzivnímu zemědělskému hospodaření v posledních desetiletích zásadně změnila. Velká nečleněná pole, specializace na pěstování pouze několika druhů plodin a plošné používání chemických prostředků vedly k tomu, že některé druhy jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím. Mezi ně patří na lidská sídla vázaný sýček obecný či původem stepní hlodavec sysel obecný. Aby z naší krajiny nezmizeli úplně, schválilo pro ně Ministerstvo životního prostředí záchranné programy. Realizovat a koordinovat je bude ve spolupráci s dalšími odbornými institucemi Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Rekonstrukce se dočkala Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola v Rychnově nad Kněžnou. Stavební úpravy hlavní budovy zahrnovaly vedle zateplení pláště také instalaci vzduchotechniky. Celkové náklady se blíží částce 15 milionů korun, z Operačního programu Životní prostředí byla tato investice podpořena skoro 6 miliony korun. Byl zateplen obvodový plášť, suterénní stěny a střechy a byla vyměněna oken. Součástí projektu byla také instalace centrální rekuperační jednotky v kotelně hlavní budovy. Vyšší odborná škola a Střední odborná škola v Rychnově nad Kněžnou poskytuje vzdělání ve studijních oborech strojírenství, autotronik a provozní technika, vzdělání v učebních oborech mechanik, autolakýrník, autoelektrikář, karosář, truhlář, kominík a kuchař, a vyšší odborné vzdělání v oborech automobilová diagnostika a servis a firemní ekonomika.

Plzeň otevřela ve čtvrti Slovany nový sběrný dvůr za téměř 42 milionů korun. Stavba začala loni v létě v nevyužívaném městském areálu v ulici Na Bořích. Na vybudování přispěl 31,2 milionu korun evropský Operační program Životní prostředí. S plochou 3 100 metrů čtverečních je to jeden z největších sběrných dvorů v Plzeňském kraji. Pod ocelovými přístřešky je 21 velkoobjemových kontejnerů, dvě mostní váhy o nosnosti 5,5 tuny a buňka pro obsluhu s hygienickým zázemím. Součástí je také sklad pro shromažďování nebezpečných odpadů. Obyvatelům poslouží k ukládání odpadů běžného charakteru, jako jsou suť, větve, tráva, pneumatiky, sklo, dřevo, papír, plast či elektroodpad, ale i k ukládání nebezpečných odpadů, azbestu či olejů a hořlavých látek. Město plánuje zrekonstruovat i další sběrné dvory.

Již 19. ročník Evropského týdne mobility proběhne i letos, a to v tradičním termínu 16.–22. září. Akce se zapojením široké veřejnosti, obcí a měst napříč celou Evropou podporuje využívání veřejné dopravy, budování cyklostezek a zkvalitnění pěších zón tak, aby byla posílena udržitelnost dopravy, ochrana životního prostředí a zejména kvalita ovzduší ve městech. Letošní téma „bezemisní mobilita pro všechny“ odráží ambiciózní cíl uhlíkově neutrálního evropského kontinentu do roku 2050 i nutnost jeho dostupnosti pro všechny, tedy i obyvatele s hendikepem. Tento rok má akce volná pravidla, která umožňují jednotlivým obcím a městům přizpůsobit si pořádané akce dokonale na míru. Flexibilní je i letošní infografika, která počítá i s možnou povinností nošení roušek. V roce 2019 se v Česku do Evropského týdne mobility zapojilo 3 134 obcí. Budete letos jednou z nich?

Pardubický kraj obdrží zhruba 140 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí na projekty úspor energií na středních školách a v sociálních zařízeních. Uspěl s 29 žádostmi o evropské dotace, které podal. Celkové náklady dosáhnou podle odhadů kraje 440 milionů korun. Nižší spotřebu energie po dokončení prací by měly mít budovy některých škol, sociálních zařízení a dalších organizací. Mezi nejdražší patří projekty v léčebném ústavu Albertinum v Žamberku, v Domově mládeže a ve školní jídelně v Pardubicích nebo na Gymnáziu Aloise Jiráska v Litomyšli. Úpravy většiny budov začnou v roce 2021, některé však již začaly.

Energeticky soběstačný areál Technických služeb města Vsetín je třetím projektem na poli ekologických projektů ve městě. Systém úspory energie, který bude instalován v areálu, bude fungovat na bázi obnovitelné energie. Využívat se bude biologicky rozložitelný odpad, jehož zpracováním se bude vyrábět teplo a elektřina pro provoz areálu a možná i pitná voda. Místní energetický systém bude kromě biomasy využívat i energii ze slunce a větru. Získaná elektřina bude také nabíjet elektromobily uklízející město. Výstavba je naplánována na rok 2021, zkušební provoz zahájí areál v roce 2022. Projekt je podpořen dotací Státního fondu životního prostředí ČR.

Městu se podařilo vybrat zhotovitele takzvané re-use haly, určené pro opětovné využití věcí. Jde například o zařízení a vybavení domácností, nábytek, kočárky, dětská jízdní kola, hračky, nádobí nebo knihy a další starší předměty, které jsou ale funkční a mezi odpadem by skončily zbytečně, neboť mohou být dále využívány. Hala je podporována z Operačního programu Životní prostředí. Práce by měly začít v lednu, hotovo by mělo být do posledního zářijového dne následujícího roku.