Krátké zprávy

CHKO Poodří je mezinárodně významným mokřadním územím, a tak není divu, že se Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zaměřuje na ty druhy živočichů, které tamější mokřiny obývají. Významnou skupinou jsou ptáci. Zlepšení podmínek pro jejich výskyt má za cíl projekt Obnova rákosin a podmáčených luk jako významného hnízdiště vodních a mokřadních druhů ptáků, který byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí. Celkem byly vybrány čtyři lokality (tři z nich na území CHKO Poodří), kde se provádí obnova přehoustlých rákosin vysekáváním, sečení mokřadních luk a výřez náletu dřevin. Chráněná krajinná oblast Poodří vznikla před třiceti lety.

Rozsáhlá rekonstrukce zahrnuje hlavní plynovou teplovodní kotelnu i parní kotelnu v prádelně. Nového vytápění se dočká zároveň také kulturní dům ve Valdicích, který spravuje Vězeňská služba ČR. V budoucnu by měla modernizace pomoci věznici šetřit energii, životní prostředí i finance. Věznice na opravy využila dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Valdická věznice patří k největším zařízením svého druhu v Česku. Rozlohou se přibližuje deseti hektarům. Ve velké prádelně se při standardním provozu pere až 600 tun prádla nejen pro valdickou věznici, ale také pro třináct dalších věznic v severních a východních Čechách.

Nové stromy, keře, trávníky, lavičky, odpadkový koš nebo stojany na kola – to vše nově přibude na hřbitově v kravařské části Kouty, kde vznikne klidová zóna. V rámci realizace projektu dojde k odstranění, ošetření a výsadbě dřevin, včetně následné péče a založení trávníků. Bude pořízen také mobiliář, a to lavičky, odpadkový koš a stojany na kola. Kravařská radnice na tuto akci získala dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Úprava prostranství se má realizovat v letošním roce, město předtím musí najít a vybrat zhotovitele.

Turistická chata u jeskyně u Supíkovic na Jesenicku prošla v uplynulých měsících rozsáhlou omlazovací kúrou. Dřevěná budova byla ve špatném stavu, záměrem rekonstrukce bylo zachovat historický ráz hrázděné budovy. Stavební úprava obnovila dožívající zděné i dřevěné konstrukce provozní budovy z přelomu devatenáctého a dvacátého století, celý objekt zateplila a vytvořila v něm moderní prostory pro návštěvníky i důstojné zázemí zaměstnancům. V budově je nové sociální zařízení pro návštěvníky, které nahradilo dosavadní mobilní toalety. Na zateplení pláště, podlah, stropů, střechy a výměnu otvorových výplní se jeskynní správě podařilo získat prostředky z Operačního programu Životní prostředí a programu Nová zelená úsporám.

Nejvýznamnějším z nich je bezesporu roháček jedlový. Tento pralesní druh s velmi specifickými nároky na prostředí byl v Jeseníkách nezvěstný více než jedno století, ale v posledních letech se jeho výskyt podařilo potvrdit hned na čtyřech lokalitách. „Díky evropskému projektu zaměřenému na mapování druhů v chráněných územích se naše znalosti o výskytu některých skupin značně rozšiřují. Ukazuje se, že jednou z nezbytných podmínek pro zachování zdejší přírody je úzká spolupráce vlastníka, ochrany přírody a vědců. Ta je zde nastavena velmi dobře,“ komentuje situaci Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.  

Pastva, která je nezbytná pro zachování bezlesí a otevřených luk, probíhá v okolí Padrťských rybníků již šestým rokem. Stádo bylo do srdce chráněné krajinné oblasti Brdy převezeno na začátku května na základě dlouhodobé spolupráce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Vojenských lesů a statků ČR. Letos je to poprvé, co se o to, aby louky nezarůstaly třtinou, ostružiním a nálety dřevin, starají přímo krávy a jalovice z ekologických chovů Vojenských lesů a statků. Konkrétně jde o dvacítku jedinců z ekofarem podnikové zemědělské správy Bražec v Doupovských horách na Karlovarsku.

Město Tábor zakoupilo již třetí vozidlo na čistě elektrický pohon. Vozidlo bude využíváno k pracovním cestám pracovníků živnostenského odboru. Obec tak doplnila vozový park o další vozidlo s ekologickým provozem. Výkon vozidla je 61 kW a dojezd až 253 kilometrů na jedno nabití. Náklady na dobití se pohybují okolo 0,50 korun na kilometr. Nákup vozu byl podpořen z Národního programu Životní prostředí.

Sto dvacet kusů alejových stromů bude na podzim tohoto roku vysazeno na veřejných plochách ve Zlíně. Město uspělo s žádostí o podporu z Operačního programu Životní prostředí. Alejové stromy budou vysazeny v lokalitách jako například Centrální park Jižní Svahy, Podlesí, Křiby, ul. Okružní, sídliště Kúty, Bartošova čtvrť, přírodní louky Boněcko nebo Malenovice. Odbor městské zeleně tak navázal na starší dotační titul v předchozích letech, kdy bylo ošetřeno 3 847 vzrostlých a vysazeno 1 262 mladých stromů.

V Petrovicích na Karvinsku už dříve registrovali zájem občanů o zahradní kompostéry pro domácnosti na území obce. O pořízení kompostérů byl velký zájem, proto ihned po vyhlášení výzvy Ministerstva životního prostředí k podávání žádosti o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí obec žádost podala. V dubnu Petrovice převzaly čtyři sta kompostérů o objemu 1 100 litrů. Následně je přidělí občanům, kteří o ně projevili zájem již dříve, je ale pravděpodobné, že se dostanou i k dalším občanům.

Na naučné stezce na Turoldu přibyly nové panely naučné stezky. Jde o její třetí verzi, první tady byla umístěna již v osmdesátých letech minulého století. Stávající panely, které na dně bývalého lomu stály od roku 2001, už byly zastaralé informačně i designem. Zůstal zachován počet i umístění většiny panelů, ale byl upraven obsah tak, aby informace byly co nejpřístupnější a nejzajímavější pro širokou veřejnost. Panely jsou nově umístěny v pultových dřevěných stojanech ve standardně velkém provedení. Kromě úvodního panelu a informace ke sbírce hornin (geoparku) obsahuje stezka sedm zastavení.

Rybník na Černém potoce u výjezdu z obce Černá Řeka na Lískovou je vyhledávaným cílem ropuch obecných. V cestě jim stojí silnice II. třídy, odkud byly v posledních letech hlášeny početné úhyny žab pod koly aut. Letos tomu bude jinak. Na vybraném úseku byla postavena zhruba 250 m dlouhá bariéra, která má nasměrovat obojživelníky do propustku pod silnicí. Odborný dohled nad stavbou zajistili pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a ve spolupráci s místním revírníkem budou situaci sledovat a následně navrhnou trvalá opatření.

Komplexní rekonstrukci a modernizaci vnitřních prostor Mateřské školy pro zrakově postižené a speciálně pedagogického centra v Českých Budějovicích plánuje kraj. Stavební úpravy čekají pavilon učeben i hospodářský pavilon, jehož součástí je také kuchyň. Pavilon učeben získá novou rekuperační jednotku, nová vnitřní okna na chodbách v prvním a druhém nadzemním podlaží a instalováno bude i nové venkovní únikové požární schodiště. Veřejná zakázka je spolufinancována prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.

Město rozšíří digitální povodňový plán a varovný informační systém. Zastupitelé schválili podání žádosti do Operačního programu Životní prostředí. Stávající systém nepokrývá celé město, jen ty části, které se nachází poblíž Zubřiny, a centrum Domažlic. Což se podle starosty ukázalo jako nedostatečné při informování o povodňových nebezpečích. Současný Varovný a informačním systému obyvatelstva (VISO) monitoruje situaci v oblastech, kde může hrozit povodňové nebezpečí. Do provozu byl uveden v létě 2010. Jeho součástí je 38 bezdrátových hlásičů, 7 hladinových hlásičů a 3 kamerové body v Domažlicích a Havlovicích.  

Říčany plánují revitalizovat sídliště. Město v současné době prověřuje možnosti čerpání dotací z Operačního programu Životního prostředí. Prvky hospodaření s dešťovými vodami by se uplatnily při revitalizaci. S vodou se nakládá tak, že se v území vhodně a bezpečně odvádí do míst, kde je zadržena, vsáknuta nebo postupně odpařena, čímž se zlepšuje stav zeleně a mikroklimatu v lokalitě. Takové prvky v území zpomalují celkový odtok srážek z daných lokalit, a tím snižují nápor na kanalizační síť a snižují náklady na likvidaci srážkových vod v centralizovaném systému. Pokud jsou tyto prvky spojeny s vegetačními prvky, jedná se pak o řešení modrozelené infrastruktury.

V případě vyhazovaných respirátorů v domácnostech nebo na pracovištích bez rizika infekce platí stejná manipulační pravidla jako pro nakládání s použitými rouškami, která Ministerstvo životního prostředí definovalo již v minulém roce. Použité jednorázové ochranné pomůcky patří jedině do směsného komunálního odpadu. Předtím je potřeba je umístit do sáčku, ten pevně zavázat, a pak dát do pytle se směsným komunálním odpadem a ten opět zavázat. Tím se zabezpečí náhodné rozvázání uzlu, aby byly maximálně chráněni všichni, kteří s  odpadem zacházejí. Použité ochranné pomůcky se nikdy netřídí a neodkládají do kontejnerů na tříděný odpad.  

Rozpakov je vodní nádrž na toku Říčanského potoka mezi rybníky Marvánek a Srnčí na jižním okraji města Říčany. Město jí nechalo odbahnit, zpevnit břehy, opravit hráz a provést další terénní úpravy. Ze dna bylo odvezeno odhadem osm tisíc kubíků bahna. Uprostřed rybníka nově vznikl ostrůvek s vysázenými stromy. Terénní úpravy nad rybníkem mají zamezit vodní a větrné erozi a zpětnému naplavení půdy. Bahno do rybníka přinášel přítok i deště, splavující půdu z okolních polí. Vodní erozi mají snížit výsadby různých mezí, remízků, sadů nebo louky.

Na konci roku dokončili dělníci I. etapu rekonstrukce dvou parkovišť na sídlišti Štěpnice v Uherském Hradišti. Vyměnili původní nepropustné povrchy za propustné. Dosavadní nevyhovující nepropustný betonový povrch nahradila kompletně nová pokládka z vysoce propustné betonové dlažby. Dešťová voda tak neodtéká do kanalizace, ale vsakuje se. V lednu začala druhá etapa, vymění se další 1 350 metrů čtverečních parkoviště na stejném sídlišti. Akce je spolufinancována dotací v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Skoro dvě desítky mrtvých zvířat byly v únoru nalezeny poblíž obce Sedlice. Řada indicií napovídá tomu, že zvířata byla otrávena.  Traviči často používají jed karbofuran, který je vysoce toxický i v malých dávkách. Používání tohoto prudce jedovatého insekticidu je přitom už řadu let zakázáno. Mezi mrtvými živočichy byl u Sedlice například orel mořský, krkavci, káňata, jestřábi, straka či liška. Případ vyšetřuje kriminální policie. AOPK ČR podala podnět na podezření ze spáchání trestného činu otravy zvláště chráněného druhu.

Nelegální ferrata v přírodní rezervaci Vrabinec už není V únoru byla demontována nelegální ferrata v přírodní rezervaci Vrabinec. Načerno tam postupně vzniklo sedm zajištěných cest, které poškodily tamější cennou přírodu. Kvůli častému rušení se například nezdařilo hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků, jako jsou sokol stěhovavý a výr velký. Jedna ferratová cesta dokonce vedla metr od hnízda sokolů. Sokoli později hnízdo opustili ve fázi inkubace snůšky. Demontáž zajistili ochránci přírody společně s obcí Těchlovice a Českým horolezeckým svazem. Horolezecké aktivity jsou na Vrabinci nadále povoleny, vyjma období hnízdění. Pěší turisté mohou do rezervace vstoupit po značených cestách.

Babiččino údolí je kulturní a národní přírodní památkou. Návštěvníci tam uvidí mimořádné přírodní zajímavosti, například nebývalé množství opravdu starých stromů. Významnou část nechala vysadit kněžna Kateřina Zaháňská v první polovině devatenáctého století. Kromě historické hodnoty jsou také domovem pro ohrožené druhy brouků či netopýry. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolu s dalšími vlastníky proto o tyto pamětníky zašlých časů dlouhodobě pečuje. Vloni se podařilo ošetřit stromořadí u cesty mezi zámeckým parkem a pomníkem Babičky, které tvoří pestrá směs listnatých dřevin. Některé stromy tu dosahují až čtyřicetimetrové výšky.