Krátké zprávy

V areálu sběrného dvora v Hustopečích přibude retenční nádrž o objemu přes sto kubíků. Poslouží k zachycení dešťové vody stékající ze střech. Kapacita nádrže je spočítána tak, aby pojmula i případné přívalové srážky. Pracovníci firmy vodu následně využijí k zavlažovaní zeleně ve městě. Ročně tak město plánuje ušetřit 100 tisíc korun. Dosud voda končila v kanalizaci. Město získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Nová mateřská škola v městské části Praha 12 bude stát v trojúhelníku tří ulic – Dolnocholupická, K Beránku a Lešetínská. Bude se jednat o stavbu v pasivním standardu a u dětí bude kladen důraz na ekologickou výchovu. Pokud vše půjde podle plánu, stavět by se mělo začít příští rok na jaře a dokončení je plánováno na září 2022, informoval Vojtěch Kos, místostarosta Prahy 12. Školka bude mít čtyři třídy pro 110 žáků. Kromě stávající zeleně, která zůstane zachována, bude mít i zelenou střechu, v areálu bude ekoklubovna nabízející prostor pro volnočasové aktivity dětí i malá živá zvířata. Výstavba MŠ Mydlinky bude podpořeno z Operačního programu Životní prostředí.  

Z důvodu nedostatečné kapacity 55. mateřské školy v Mandlově ulici v centrálním obvodě se město rozhodlo řešit situaci dostavbou nového pavilonu školky včetně tělocvičny. Radní města schválili podání žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Odhadované náklady realizace projektu jsou ve výši maximálně 34 milionů korun, dotace by měla činit 10,2 milionu korun. Město předpokládá realizaci dostavby ještě v letošním roce. „Mateřská škola v Mandlově ulici se skládá v současnosti ze čtyř pavilonů, avšak jejich kapacita je nedostatečná. Přístavba bude umístěna do středu mezi pavilony, čímž dojde i ke krytému propojení stávajících pavilonů. V přízemí je navržena tělocvična pro celý areál mateřinky,“ uvedl primátor Martin Baxa. Přístavba nového pavilonu je navržena v pasivním energetickém standardu. Plochá střecha přístavby bude vegetační, tvořená extenzivní zelení, která je bezúdržbová.

Ukázalo to sčítání v oboře Bulhary v Milovickém lese v minulém týdnu. Z iniciativy AOPK ČR, Správy CHKO Pálava se totiž část zdejších lesních porostů výrazně prosvětlila. Právě takové lesy jasoňům vyhovují. Opatření byla realizována na základě studie Biologického centra Akademie věd a jejich projektu Záchrana a obnova krajiny Strategie AV21 – Monitoring a záchrana motýlů. „S LČR se nám nyní podařilo domluvit, že se v místech, která navazují na plochu obývanou posledními jasoni, prokácely hustší lesní porosty, vyřezaly keře a vytvořily migrační koridory. Výsledkem je světlý parkový les, který motýlům vyhovuje. Letos jsme tu napočítali odhadem 100–120 poletujících zvířat. Je vidět, že když se chce, je možné se domluvit na řešení, které funguje,“ konstatuje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Pálava.

Padrť, Kolvín, Záběhlá. Tři obce v srdci Brd, které musely ustoupit rozšiřování vojenské střelnice. V letošním roce uplyne 80 let od prvního vystěhování jejich obyvatel, které předznamenalo postupný zánik těchto vesnic. Tuto událost připomněla Agentura ochrany přírody ČR, Správa CHKO Brdy z podnětu občanského sdružení Svaz vyhnanců z Brd symbolickou výsadbou stromů na místech, kde obce stávaly. Šest lip srdčitých vysadily v dubnu Vojenské lesy a statky ČR z prostředků Programu péče o krajinu. Výsadba měla být součástí slavnostního otevření loni dokončené naučné stezky Okolím Padrťských rybníků. Tato akce však byla kvůli karanténě odložena. „Vysazené lípy nejsou stromy ledajaké, mají svůj „rodokmen“. Jedná se o přímé potomky památného stromu Lípa u hrobky Valentů na Chloumku. Její torzo o obvodu přes sedm metrů najdete dodnes v Mělníku. To, jak se lipkám bude dařit v Brdech, můžete sledovat třeba při návštěvě zmiňované naučné stezky. Ta prochází nejen bývalými obcemi Padrť, Kolvín a Záběhlá, ale také krajinou výrazně formovanou prací lidí, kteří v nich žili,“ vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy.

Technologická agentura ČR (TA ČR) spolu s Ministerstvem životního prostředí připravila další veřejnou soutěž v programu Prostředí pro život, který podporuje aplikovaný výzkum, experimentální vývoje a inovaci v oblasti životního prostředí. „Největší pozornost stále věnujeme suchu a dalším dopadům změny klimatu. Na této problematice pracuje už několik resortních výzkumných ústavů, naše výzva s objemem 152 milionů korun je ale otevřená pro každého kvalifikovaného uchazeče,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Uchazeči mohou být nejen výzkumné organizace, ale i podniky a neziskové organizace. Obcím a krajům, obecním a městským úřadům, magistrátům a krajským úřadům stačí jen potvrdit, že mají o výsledky konkrétního projektu zájem a že je budou využívat při výkonu veřejné správy v oblasti životního prostředí, případně se mohou do řešení přímo zapojit. Další informace k vyhlášení 3. veřejné soutěže programu Prostředí pro život najdete na stránkách TA ČR.

Na konci roku 2017 podalo město Litvínov žádost o dotaci v rámci 70. výzvy Operačního programu Životní prostředí na projekt Modernizace vzduchotechniky objektu Citadely. V polovině dubna obdrželo město Litvínov rozhodnutí o poskytnutí dotace. Předpokládané celkové náklady projektu činí 12 789 309 korun. Maximální výše poskytnuté dotace z částky způsobilých výdajů je 8 797 091 korun. Projekt zlepší vnitřní pracovní prostředí a zároveň uspoří tepelnou energii.

Odstraňování bývalé skládky průmyslových kalů ve starém lomu u Proseče na Pelhřimovsku by mělo začít příští rok. Obecně prospěšná společnost Čistá příroda východních Čech má na projekt zhruba za 34 milionů korun slíbenou dotaci z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). V lomu se od 70. let ukládaly kaly z neutralizační stanice odpadních vod Humpoleckých strojíren.

Tipy na výlety na zajímavá místa, především do chráněných krajinných oblastí, a akce pro veřejnost, kde se lidé mohou dozvědět, jaká tajemství naše příroda skrývá – to je nová inciativa „Pojďte s námi do přírody“, kterou představil ministr životního prostředí Richard Brabec. Zároveň otevřel novou naučnou stezku okolím Padrťských rybníků v chráněné krajinné oblasti Brdy. „Tuzemskou přírodu letos nejspíš čeká rekordní návštěvnost. Právě proto jsme připravili tipy na pozoruhodná místa a také akce s průvodci, na kterých se lidé mohou dozvědět celou řadu zajímavostí. Chceme ukázat, že naše příroda je krásná a také jakým způsobem se o ni pečuje. Brdy jsme si pro start naší iniciativy nezvolili náhodou: je to naše nejmladší chráněná krajinná oblast, která je atraktivní i tím, že do řady míst tu lidé v posledních desetiletích vůbec nesměli,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec. Na iniciativě „Pojďte s námi do přírody“ se podílí i Český svaz ochránců přírody. Tipy na výlety a akce najdete na stránce snamidoprirody.nature.cz.

Mobilní aplikace Raci v ČR pomáhá mapovat výskyt původních i nepůvodních raků na našem území. Je určena pro telefony se systémem Android. Kromě samotné možnosti pořízení záznamu pozorování raků obsahuje například i klíč k určování u nás žijících druhů. Zaznamenaná hlášení následně pomáhají zejména v ochraně našich ohrožených původních druhů raků. Dozvíte se ale také informace o ochraně raka říčního a raka kamenáče, kteří jsou mimo jiné bezprostředně ohroženi račím morem. Mobilní aplikaci vyvinul Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. (VÚV). Aplikace slouží všem zájemcům o ochranu našich původních raků. Uživatelé aplikace tak mohou k jejich ochraně přispět prostřednictvím zasílání hlášení o jejich výskytu. Součástí aplikace je klíč nezbytný k identifikaci jednotlivých druhů raků a dále i informace o ochraně raků či základní terminologii.  Aplikaci Raci v ČR najdete v Google Play.

Zachytila jej jedna z fotopastí, které jsou tu naistalovány díky mezinárodnímu projektu 3Lynx. Snímky byly porovnány se stovkami fotografií rysů z nejbližší oblasti jejich trvalého výskytu, tedy ze Šumavy. Zvíře se ale identifikovat nepodařilo, na základě fotografie nešlo určit ani pohlaví, a bylo prozatím označeno kódem R721. Rys ostrovid patří mezi skrytě žijící druhy, jejichž populační hustoty jsou nízké. Zároveň má veliké domovské okrsky čítající stovky čtverečních kilometrů. Během února a března přicházejí samice do říje a dospělí kocouři za nimi podnikají výpravy na vzdálenost desítek kilometrů. Začátkem jara se také osamostatňují koťata a hledají si vlastní domov. To byl zřejmě právě i případ jedince zaznamenaného v Brdech.

Správa Krkonošského národního parku otevřela novou Vřetenovčí Hravou naučnou stezku na hřebenové cestě mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou. Na každé ze sedmi zastávek je informační tabule a jednoduchý herní prvek určený dětem. Stezka je zaměřena na drobného plže vřetenovku krkonošskou, který žije jen v Krkonoších. Smyslem tohoto typu naučné stezky je přitáhnout pozornost rodin s dětmi a nalákat je mimo nejvíce ohrožená místa v Krkonoších. Projekt byl podpořen prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. „Stezka je zaměřena na drobného plže vřetenovku krkonošskou, který se vyskytuje jen v Krkonoších a nejčastěji právě na nedaleké Janské hoře,“ řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

V reakci na aktuální opatření programu LIFE oznámená Evropskou komisí posouvá MŽP termíny uzávěrky pro předkládání žádostí do národní výzvy programu LIFE. Prodloužení lhůt usnadní žadatelům přístup k dotačnímu programu v situaci trvajícího nouzového stavu. Evropská komise vyhlásila 2. dubna 2020 řádnou výzvu pro předkládání návrhů projektů pro rok 2020 v rámci programu LIFE. Zároveň přijala opatření, která mají žadatelům umožnit přípravu a předkládání žádostí v době omezení souvisejících s celosvětovou pandemií nemoci covid-19, a to včetně prodloužení závazných lhůt. Proti původnímu návrhu byly termíny uzávěrky pro předkládání žádostí do podprogramu Životní prostředí i podprogramu Klima prodlouženy asi o tři týdny. MŽP se rozhodlo přizpůsobit průběh národní výzvy a přiměřeně prodlužuje lhůty pro podání návrhů. Zájemci o účast v programu tak získají čas na přípravu žádosti a mohou reagovat na programové změny přijaté na evropské úrovni.  

Pozorovat vlky, rysy nebo jeleny v šumavských výbězích je možné už od svátečního prodlouženého víkendu. Během května a června se pak postupně otevřou všechna informační a turistická centra v našich národních parcích, samozřejmě za dodržení protikoronavirových bezpečnostních opatření.“Na základě postupného rozvolňování preventivních opatření chystáme za rezort životního prostředí jistě vítané novinky. Národní parky i zpřístupněné jeskyně jsou připraveny postupně navracet svým návštěvníkům celou škálu služeb, na kterou jsou zvyklí, ovšem samozřejmě za dodržení hygienických standardů dneška, zaručujících maximální ochranu zdraví nás všech. Od turistů Ministerstvo životního prostředí očekává, že budou se stejnou vášní chránit přírodu, v nadsázce řečeno, i sami před sebou. Zprávy o lidmi způsobených požárech, rušení množících se vzácných a chráněných druhů nebo o odhozených odpadcích v přírodě jsou bohužel alarmující,” říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Asi tisíc hektarů lužních lesů mezi Hodonínem a Lanžhotem postupně zaplavuje voda z řeky Moravy. Lesníci z Lesů ČR zvýšili hladinu ve vodních kanálech pomocí stavítek. Do krajiny, která postupně vysychá, tak letos už potřetí vracejí vodu. Zaplnil se i nový mokřad v lokalitě zvané Kostická Čista, kde Lesy ČR loni v rozhlehlých otevřených lukách vybudovaly celou soustavu tůní. Místo nyní ožilo hlasy vodních ptáků, nad hladinou přelétají za hlasitého křiku hejna racků, zahlédnout je možné i několik volavek. Místo si oblíbily také divoké husy. Tůně byly vybudovány s pomocí dotace z Operačního programu Životní prostředí.      

Jablonec nad Nisou žádá o evropskou dotaci z Operačního programu Životní prostředí na pořízení 500 kompostérů v celkové hodnotě 1,8 milionu korun. V případě úspěchu by město mohlo získat 1,6 milionu korun, ze svého rozpočtu by se podílelo 277 tisíci korunami. Díky podobnému projektu – Kompostéry pro občany města Jablonec nad Nisou – pořídilo město už před dvěma lety 1 200 domácích kompostérů a štěpkovač dřevní hmoty. „Kompostéry byly občanům zapůjčeny na základě smlouvy o výpůjčce na minimální dobu pěti let, jakmile skončí udržitelnost dotačního projektu, přejdou do jejich vlastnictví,“ říká vedoucí oddělení dotací Iveta Habadová s tím, že zájem byl tehdy tak velký, že město připravilo jeho pokračování. „V případě přidělení dotace proběhne jeho realizace v roce 2021.“ Celkem by se mělo jednat o 500 kompostérů, z nichž 300 bude o objemu 1 000 litrů a 200 o objemu 600 litrů. „Ve spolupráci s oddělením školství byly osloveny i mateřské a základní školy, z nichž některé projevily zájem,“ dodává Habadová.

Pardubický kraj se snaží dát do pořádku areál v Ohrazenicích, který mu připadl po zrušení chemického učiliště a internátu Synthesie Semtín. Nyní slouží příspěvkovým organizacím kraje v oblasti kultury pro depozitární účely. Radní kraje vybrali firmu na realizaci úspor energie na dvou starších budovách v areálu. Projekt spolufinancovaný Operačním programem Životní prostředí umožní vyměnit okna a dveře a provést kontaktní zateplení stěn a střechy u dvou budov a odvlhčení jejich sklepů. Jednu budovu využívá pro své potřeby také Východočeské muzeum. Druhá budova slouží jako depozitář Krajské knihovně v Pardubicích.

Vodohospodáři připravují akce typu říčních revitalizací nebo zlepšení průchodnosti migračních překážek. Povodí Odry dokončilo sedm významných staveb zaměřených na zvýšení kvality životního prostředí. Jednalo se například o revitalizaci Sedlnice a rybochody na Odře u Přívozského a Lhoteckého jezu v Ostravě. Pro letošní rok jsou do Operačního programu Životní prostředí přihlášeny dvě akce s náklady 17 milionů. Jedná se o revitalizaci Rychtářského potoka či přírodě blízké protipovodňové opatření v obci Karlovice v osadě Zadní Ves. Nové koryto Rychtářského potoka bude členitější v trase toku a v příčných profilech méně zahloubené s menším a proměnlivým podélným sklonem, migračně prostupné.

Na Cihelenských a Manušických rybnících na Českolipsku vzniklo příhodné místo pro obojživelníky. Blatnice skvrnitá, skokan skřehotavý, kuňka ohnivá i evropsky chráněný čolek velký – to jsou některé druhy, kterým Liberecký kraj ve dvou přírodních památkách zlepšil úpravami a vybudováním nových vodních děl podmínky pro život a rozmnožování. V rámci projektu vznikly tůně, v nichž mohou obojživelníci žít. Ke vzniku malých vodních děl na Českolipsku přispěla dotace z Operačního programu Životní prostředí.

V Libereckém kraji průběžně probíhá revitalizace alejí podél krajských silnic II. a III. třídy. Ty jsou financovány z jednotlivých výzev Operačního programu Životní prostředí. Kromě ošetření stávajících stromů a výsadby se kraj věnuje také odstraňování náletové zeleně. Dalších asi třicet alejí na Novoborsku, Českodubsku, Semilsku a jinde v kraji je ve fázi projektových příprav. Při přípravě projektové dokumentace odborný arborista zhodnotí vitalitu a zdravotní stav každého stromu zvlášť a navrhne postup, jak dřevinu co nejlépe ošetřit. Součástí projektu je také náhradní výsadba a následná péče.