Krátké zprávy

Na konci roku 2017 podalo město Litvínov žádost o dotaci v rámci 70. výzvy Operačního programu Životní prostředí na projekt Modernizace vzduchotechniky objektu Citadely. V polovině dubna obdrželo město Litvínov rozhodnutí o poskytnutí dotace. Předpokládané celkové náklady projektu činí 12 789 309 korun. Maximální výše poskytnuté dotace z částky způsobilých výdajů je 8 797 091 korun. Projekt zlepší vnitřní pracovní prostředí a zároveň uspoří tepelnou energii.

Odstraňování bývalé skládky průmyslových kalů ve starém lomu u Proseče na Pelhřimovsku by mělo začít příští rok. Obecně prospěšná společnost Čistá příroda východních Čech má na projekt zhruba za 34 milionů korun slíbenou dotaci z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). V lomu se od 70. let ukládaly kaly z neutralizační stanice odpadních vod Humpoleckých strojíren.

Mobilní aplikace Raci v ČR pomáhá mapovat výskyt původních i nepůvodních raků na našem území. Je určena pro telefony se systémem Android. Kromě samotné možnosti pořízení záznamu pozorování raků obsahuje například i klíč k určování u nás žijících druhů. Zaznamenaná hlášení následně pomáhají zejména v ochraně našich ohrožených původních druhů raků. Dozvíte se ale také informace o ochraně raka říčního a raka kamenáče, kteří jsou mimo jiné bezprostředně ohroženi račím morem. Mobilní aplikaci vyvinul Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. (VÚV). Aplikace slouží všem zájemcům o ochranu našich původních raků. Uživatelé aplikace tak mohou k jejich ochraně přispět prostřednictvím zasílání hlášení o jejich výskytu. Součástí aplikace je klíč nezbytný k identifikaci jednotlivých druhů raků a dále i informace o ochraně raků či základní terminologii.  Aplikaci Raci v ČR najdete v Google Play.

Zachytila jej jedna z fotopastí, které jsou tu naistalovány díky mezinárodnímu projektu 3Lynx. Snímky byly porovnány se stovkami fotografií rysů z nejbližší oblasti jejich trvalého výskytu, tedy ze Šumavy. Zvíře se ale identifikovat nepodařilo, na základě fotografie nešlo určit ani pohlaví, a bylo prozatím označeno kódem R721. Rys ostrovid patří mezi skrytě žijící druhy, jejichž populační hustoty jsou nízké. Zároveň má veliké domovské okrsky čítající stovky čtverečních kilometrů. Během února a března přicházejí samice do říje a dospělí kocouři za nimi podnikají výpravy na vzdálenost desítek kilometrů. Začátkem jara se také osamostatňují koťata a hledají si vlastní domov. To byl zřejmě právě i případ jedince zaznamenaného v Brdech.

Správa Krkonošského národního parku otevřela novou Vřetenovčí Hravou naučnou stezku na hřebenové cestě mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou. Na každé ze sedmi zastávek je informační tabule a jednoduchý herní prvek určený dětem. Stezka je zaměřena na drobného plže vřetenovku krkonošskou, který žije jen v Krkonoších. Smyslem tohoto typu naučné stezky je přitáhnout pozornost rodin s dětmi a nalákat je mimo nejvíce ohrožená místa v Krkonoších. Projekt byl podpořen prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. „Stezka je zaměřena na drobného plže vřetenovku krkonošskou, který se vyskytuje jen v Krkonoších a nejčastěji právě na nedaleké Janské hoře,“ řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

V reakci na aktuální opatření programu LIFE oznámená Evropskou komisí posouvá MŽP termíny uzávěrky pro předkládání žádostí do národní výzvy programu LIFE. Prodloužení lhůt usnadní žadatelům přístup k dotačnímu programu v situaci trvajícího nouzového stavu. Evropská komise vyhlásila 2. dubna 2020 řádnou výzvu pro předkládání návrhů projektů pro rok 2020 v rámci programu LIFE. Zároveň přijala opatření, která mají žadatelům umožnit přípravu a předkládání žádostí v době omezení souvisejících s celosvětovou pandemií nemoci covid-19, a to včetně prodloužení závazných lhůt. Proti původnímu návrhu byly termíny uzávěrky pro předkládání žádostí do podprogramu Životní prostředí i podprogramu Klima prodlouženy asi o tři týdny. MŽP se rozhodlo přizpůsobit průběh národní výzvy a přiměřeně prodlužuje lhůty pro podání návrhů. Zájemci o účast v programu tak získají čas na přípravu žádosti a mohou reagovat na programové změny přijaté na evropské úrovni.  

Pozorovat vlky, rysy nebo jeleny v šumavských výbězích je možné už od svátečního prodlouženého víkendu. Během května a června se pak postupně otevřou všechna informační a turistická centra v našich národních parcích, samozřejmě za dodržení protikoronavirových bezpečnostních opatření.“Na základě postupného rozvolňování preventivních opatření chystáme za rezort životního prostředí jistě vítané novinky. Národní parky i zpřístupněné jeskyně jsou připraveny postupně navracet svým návštěvníkům celou škálu služeb, na kterou jsou zvyklí, ovšem samozřejmě za dodržení hygienických standardů dneška, zaručujících maximální ochranu zdraví nás všech. Od turistů Ministerstvo životního prostředí očekává, že budou se stejnou vášní chránit přírodu, v nadsázce řečeno, i sami před sebou. Zprávy o lidmi způsobených požárech, rušení množících se vzácných a chráněných druhů nebo o odhozených odpadcích v přírodě jsou bohužel alarmující,” říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Asi tisíc hektarů lužních lesů mezi Hodonínem a Lanžhotem postupně zaplavuje voda z řeky Moravy. Lesníci z Lesů ČR zvýšili hladinu ve vodních kanálech pomocí stavítek. Do krajiny, která postupně vysychá, tak letos už potřetí vracejí vodu. Zaplnil se i nový mokřad v lokalitě zvané Kostická Čista, kde Lesy ČR loni v rozhlehlých otevřených lukách vybudovaly celou soustavu tůní. Místo nyní ožilo hlasy vodních ptáků, nad hladinou přelétají za hlasitého křiku hejna racků, zahlédnout je možné i několik volavek. Místo si oblíbily také divoké husy. Tůně byly vybudovány s pomocí dotace z Operačního programu Životní prostředí.      

Jablonec nad Nisou žádá o evropskou dotaci z Operačního programu Životní prostředí na pořízení 500 kompostérů v celkové hodnotě 1,8 milionu korun. V případě úspěchu by město mohlo získat 1,6 milionu korun, ze svého rozpočtu by se podílelo 277 tisíci korunami. Díky podobnému projektu – Kompostéry pro občany města Jablonec nad Nisou – pořídilo město už před dvěma lety 1 200 domácích kompostérů a štěpkovač dřevní hmoty. „Kompostéry byly občanům zapůjčeny na základě smlouvy o výpůjčce na minimální dobu pěti let, jakmile skončí udržitelnost dotačního projektu, přejdou do jejich vlastnictví,“ říká vedoucí oddělení dotací Iveta Habadová s tím, že zájem byl tehdy tak velký, že město připravilo jeho pokračování. „V případě přidělení dotace proběhne jeho realizace v roce 2021.“ Celkem by se mělo jednat o 500 kompostérů, z nichž 300 bude o objemu 1 000 litrů a 200 o objemu 600 litrů. „Ve spolupráci s oddělením školství byly osloveny i mateřské a základní školy, z nichž některé projevily zájem,“ dodává Habadová.

Pardubický kraj se snaží dát do pořádku areál v Ohrazenicích, který mu připadl po zrušení chemického učiliště a internátu Synthesie Semtín. Nyní slouží příspěvkovým organizacím kraje v oblasti kultury pro depozitární účely. Radní kraje vybrali firmu na realizaci úspor energie na dvou starších budovách v areálu. Projekt spolufinancovaný Operačním programem Životní prostředí umožní vyměnit okna a dveře a provést kontaktní zateplení stěn a střechy u dvou budov a odvlhčení jejich sklepů. Jednu budovu využívá pro své potřeby také Východočeské muzeum. Druhá budova slouží jako depozitář Krajské knihovně v Pardubicích.

Vodohospodáři připravují akce typu říčních revitalizací nebo zlepšení průchodnosti migračních překážek. Povodí Odry dokončilo sedm významných staveb zaměřených na zvýšení kvality životního prostředí. Jednalo se například o revitalizaci Sedlnice a rybochody na Odře u Přívozského a Lhoteckého jezu v Ostravě. Pro letošní rok jsou do Operačního programu Životní prostředí přihlášeny dvě akce s náklady 17 milionů. Jedná se o revitalizaci Rychtářského potoka či přírodě blízké protipovodňové opatření v obci Karlovice v osadě Zadní Ves. Nové koryto Rychtářského potoka bude členitější v trase toku a v příčných profilech méně zahloubené s menším a proměnlivým podélným sklonem, migračně prostupné.

Na Cihelenských a Manušických rybnících na Českolipsku vzniklo příhodné místo pro obojživelníky. Blatnice skvrnitá, skokan skřehotavý, kuňka ohnivá i evropsky chráněný čolek velký – to jsou některé druhy, kterým Liberecký kraj ve dvou přírodních památkách zlepšil úpravami a vybudováním nových vodních děl podmínky pro život a rozmnožování. V rámci projektu vznikly tůně, v nichž mohou obojživelníci žít. Ke vzniku malých vodních děl na Českolipsku přispěla dotace z Operačního programu Životní prostředí.

V Libereckém kraji průběžně probíhá revitalizace alejí podél krajských silnic II. a III. třídy. Ty jsou financovány z jednotlivých výzev Operačního programu Životní prostředí. Kromě ošetření stávajících stromů a výsadby se kraj věnuje také odstraňování náletové zeleně. Dalších asi třicet alejí na Novoborsku, Českodubsku, Semilsku a jinde v kraji je ve fázi projektových příprav. Při přípravě projektové dokumentace odborný arborista zhodnotí vitalitu a zdravotní stav každého stromu zvlášť a navrhne postup, jak dřevinu co nejlépe ošetřit. Součástí projektu je také náhradní výsadba a následná péče.

Nově byla do soustavy Natura 2000 zařazena evropsky významná lokalita Louky u Přelouče, kde žijí vzácní modrásci bahenní a očkovaní. Do stávající evropsky významné lokality Porta Bohemica byl doplněn nový předmět ochrany: stanoviště bahnitých břehů řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. V České republice tak nyní máme celkem 1 113 evropsky významných lokalit, které spolu s 41 ptačími oblastmi tvoří českou část evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

Státní fond životního prostředí ČR prodlužuje všem žadatelům o podporu z programů Nová zelená úsporám a Dešťovka termíny pro doručení podkladů k žádostem do 30. června 2020. Tato změna se týká podkladů doručovaných při podání žádosti, při dokládání realizace či na základě výzvy k doplnění. Příjemci podpory z Operačního programu Životní prostředí, Národního programu Životní prostředí a Norských fondů mohou v případě nutnosti individuálně požádat o prodloužení lhůty (např. prodloužení termínu pro dodání podkladů k uzavření smlouvy či vydání změnového rozhodnutí). Žádost je nutné podat elektronicky na svého projektového manažera.

V těsné blízkosti Velkého Dářka, jež je se svojí rozlohou 206 hektarů největším rybníkem v Kraji Vysočina, vznikají nové vodní plochy. Ty mají přispět k zadržování vody v krajině i jako útočiště pro živočichy. Dominantu lokality pod silnicí I/37 u Karlova na Žďársku bude tvořit rozsáhlá retenční nádrž Velká Skalka. Zaujímat má plochu kolem deseti hektarů. Celá soustava navazuje na evropsky významnou lokalitu Dářských rašelinišť v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Hlavní desetihektarová vodní nádrž bude soukromému vlastníkovi sloužit především k chovu ryb, podle ochranářů ale podstatnou část její plochy zaberou mělké partie, které budou plynule přecházet do okolních luk. Rybník doplní tři tůně o velikosti od zhruba 300 do dvou 2 000 metrů čtverečních, ty však k chovu ryb využívány nebudou.

Ve Vsetíně byla dokončena přístavba výjezdové základny Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Základna byla rozšířena o dvě garážová stání pro záložní sanitní vozidlo a vozidlo pro mimořádné události. Vznikly zde také dvě nové kanceláře a prostory pro uskladnění materiálu. Součástí projektu bylo také zateplení původní budovy včetně výměny oken a dveří. Zdravotníci si pořídili i záložní zdroj, který v případě výpadku zabezpečí kompletní zásobování výjezdové základny elektrickou energií. Celkové investiční náklady akce dosáhly 10,5 milionu korun. Na zateplení budovy se podařilo získat z Operačního programu Životní prostředí dotaci ve výši přes jeden milion korun.  

Rada Královéhradeckého kraje vyhlásila tři veřejné zakázky na stavební práce snížení energetické náročnosti multioborového pracoviště DIGP v Rychnově nad Kněžnou, nemocnice v Novém Bydžově včetně budovy zdravotní záchranné služby a tří objektů broumovské nemocnice za téměř 86 milionů korun. Tyto tři projekty zahrnují především novou fasádu, okna, dveře a efektivnější vytápění, aby nedocházelo k úniku tepla z budov. Multioborový pavilon DIGP v Rychnově získá navíc i novou střechu. Kraj na projekty využije dotaci z Operačního programu Životního prostředí.

Práce na revitalizaci parku v Hejnicích začaly na přelomu ledna a února. Tvoří ho řada vzrostlých stromů a rozmanité keře, rybník s drobným potokem a naučná stezka. Zároveň jej využívá pro své vzdělávací aktivity Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje. Pokáceny budou odumírající, nebezpečné a neperspektivní stromy, zbylé stromy se ošetří. Budou se také vysazovat nové. Obnovena bude také naučná stezka. Součástí projektu je i následná péče o vysazené stromy. Projekt je spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí. Letos Liberecký kraj uskuteční dva obdobné projekty: revitalizaci zahrad domovů důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem a v Liberci na Františkově, v těchto případech rovněž uspěl se žádostí v Operačním programu Životní prostředí a během jara bude vybírat dodavatele prací.

Ministerstvo životního prostředí v únoru otevřelo pro příjem žádostí Program péče o krajinu. MŽP jeho prostřednictvím již od roku 1996 přispívá na projekty k udržení a zlepšování dochovaných přírodních i kulturních hodnot krajiny, v posledních letech pomáhá financovat především adaptaci na klimatickou změnu a sucho. Oproti loňsku zamíří do krajiny dvojnásobná výše finančních prostředků, tedy 80 milionů korun. Dotace opět míří i do záchranných stanic, které pečují o zraněné a handicapované živočichy. Tam ministr navýšil alokaci oproti loňsku o 5 milionů korun, na cílových 17 milionů Kč. „Výsadba stromů významně přispívá k adaptaci na změnu klimatu a čistšímu ovzduší, podporuje zadržování vody v krajině, snižuje erozi půdy. Na výsadby stromů ve volné krajině dlouhodobě přispíváme právnickým i fyzickým osobám z našeho ministerského Programu péče o krajinu, a protože nejen s ohledem na změnu klimatu ještě více ,sázíme budoucnostʻ, jen na sázení stromů v krajině jsme alokovali 40 milionů korun, dalších 40 milionů korun půjde na mokřady, tůně a zadržování vody v krajině,“ říká ministr Richard Brabec. Ministerstvo otevřelo příjem žádostí konkrétně do dvou podprogramů, Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B) a Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK C). Žádosti do obou podprogramů v rámci aktuální výzvy bude možné podávat do 16. března 2020 na místně příslušná regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.