Krátké zprávy

Největší vliv mají domácnosti, doprava a v některých lokalitách průmyslové zdroje, říkají výsledky nejnovější analýzy příčin znečištění ovzduší v Česku. Za přibližně polovinu znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem jsou zodpovědné české zdroje, druhou polovinu způsobují přeshraniční vlivy. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo výsledky podrobné analýzy příčin znečištění ovzduší zpracované v rámci aktualizace Programů zlepšování kvality ovzduší, které byly zpracovány pro každou zónu a aglomeraci zvlášť. Analýzu připravil Český hydrometeorologický ústav a na jejím základě budou stanovena dodatečná opatření ke zlepšení kvality ovzduší.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo aktualizované mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro druhý plánovací cyklus podle evropské směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že do schválení aktualizovaných plánů pro zvládání povodňových rizik zůstávají v platnosti mapy z prvního plánovacího cyklu, neboť se k nim vážou cíle a opatření uvedená v platných plánech pro zvládání povodňových rizik z roku 2015. Aktualizované mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro druhý plánovací cyklus připravili správci vodních toků pro jednotlivé úseky oblastí s významným povodňovým rizikem. Aktualizace a přezkum map je financován převážně v rámci dlouhodobých projektů podkladových analýz pro plány pro zvládání povodňových rizik podpořených z Operačního programu Životní prostředí, a to z prioritní osy 1 specifického cíle 1.4 – Podpořit preventivní protipovodňová opatření.

Urbanizace je fenomén, který dlouhodobě mění krajinu, její vzhled i funkce. Některé projevy urbanizace přitom jednoznačně ohrožují přírodní hodnoty krajiny a překrývají také cenné historické stopy lidské činnosti v krajině. Naštěstí jsou ale k dispozici nástroje, kterými lze urbanizaci usměrňovat a ochránit tak jak přírodní, tak kulturně historické hodnoty krajiny. Klíčovou roli hraje územní plánování, které umožňuje sladit různé veřejné i soukromé zájmy a dosáhnout konsenzu při řešení rozvoje území. Potenciál územního plánování jako nástroje ochrany krajiny však stále není v praxi plně využíván. Konference si klade za cíl představit koncepty, které mohou s usměrňováním urbanizace výrazně pomoci. Dne 4. února 2020 ji pořádá AOPK ČR společně s ČZU, Fakultou životního prostředí. Více informací a registraci najdete na webu www.ochranaprirody.cz.

Nová brdská naučná stezka provede návštěvníky turisticky oblíbeným okolím Padrťských rybníků. „Stezka má celkem třináct zastavení, čtyři klasické velké informační panely a devět malých kovových, které jsou netradičně umístěny na solitérních kamenech. Nechtěli jsme totiž zasahovat do kouzla zdejší nezastavěné krajiny. Malé tabule se věnují především brdské přírodě, velké najdete na místech, kde dříve stávaly vesnice Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín,“ vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy. Panely i tabule jsou doplněny QR kódy, pod kterými se skrývají další, rozšiřující informace ke každému tématu, například kroniky zaniklých obcí. Protože Brdy jsou odlehlou a členitou krajinou, může se stát, že signál mobilních operátorů potřebný k zobrazení obsahu QR kódů nebude u všech zastavení k dispozici. Mnohdy ale stačí po načtení QR kódu popojít pár kroků a obsah se zobrazí.

Radní schválili projekt na efektivní hospodaření se srážkovou vodou v areálu Sportcentra Domu dětí a mládeže v Prostějově. Město požádá o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Obsahem projektového námětu je stavba určená pro zajištění efektivního hospodaření se srážkovou vodou v areálu sportovní haly. Kromě vsakování srážkových vod se v projektu počítá s jejich dalším využitím pro závlahu parčíku před sportovní halou a jako užitkové vody pro splachování toalet pro veřejnost.

Lábkova ulice v Plzni má za sebou kompletní proměnu. Komunikace byla původně asfaltová se dvěma protisměrnými jízdními pásy oddělenými travnatým ostrůvkem, v jednom nefunkčním průjezdném pruhu se živelně parkovalo. Nově tam vzniklo přes 170 parkovacích míst. Původní úsek Lábkovy ulice od Vejprnické ulice až za stávající lávku nahradila nová obousměrná vozovka, kde kvůli bezpečnosti přibyl dělicí ostrůvek. Projekt je šetrný k životnímu prostředí. Městský obvod získal dotaci z Operačního programu Životní prostředí na výměnu nepropustných zpevněných povrchů za propustné zpevněné, aby se dešťová voda mohla vsakovat do země.

Zateplení se v tomto roce dočká sportovní hala u zimního stadionu v Mlýnské ulici ve Frýdlantě. Současný provoz je náročný na spotřebu energií, drahý a neefektivní. Frýdlant využil dotace z Operačního programu Životní prostředí, dodavatelská firma zateplí fasádu haly i zázemí, vymění okna a dveře, zateplí střechu. Dojde i na vedlejší tělocvičnu, která je novějšího data než hala, ale i tak potřebuje zateplit. S pracemi by se mělo začít na jaře, hotovo by mělo být do konce roku.

Pro návštěvníky se opravují mostky a dřevěné lávky. Ty původní sloužily už více než třicet let a postupně se rozpadaly. Vše by mělo být hotovo do poloviny listopadu. V příští sezóně tedy budou sloužit všem, kteří se do této národní přírodní památky vypraví. Opravy vyjdou na téměř 5 milionů korun. Terčino údolí leží nedaleko Nových Hradů. Parkově upravená krajina s romantickými stavbami a průhledy tu byla utvářena od poloviny osmnáctého století. Původní stromy v alejích dnes poskytují úkryt netopýrům, hnízdí zde dutinoví ptáci, v odumřelém dřevě žijí vzácné druhy hmyzu. Na loukách jsou ponechávány nepokosené pruhy, aby zde mohly přežít a dokončit svůj vývoj vzácné skupiny hmyzu, zejména motýli, které by jinak při velkoplošném sečení z krajiny vymizeli.

K řízené obnově by mělo docházet vždy po zásazích spojených třeba s úpravou břehů, čištěním koryta nebo opravou mostů. Potvrdily to výsledky mezinárodního projektu. Vyplynulo z něj, že vodní toky po úpravách těžkou technikou je lepší uměle obnovit (restaurovat) než je ponechat samovolné obnově. Na projektu se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolu s Lesy ČR a vědeckými institucemi. Navazoval na výzkum chování ryb při úpravách potoků těžkou technikou na horských potocích v Beskydech. Vědci se ve studii zaměřili především na to, jaký vliv má obnova toků na početnost a pohyb ryb, jejich potravu a členitost dna (např. vyvážené střídání peřejí a tůní). Při obnově byly pro ryby vytvořeny úkryty v podobě velkých pařezů a balvanů, vhodná místa pro rybí školky a rozmnožování pstruhů („trdliště“).

Ministerstvo životního prostředí zahájilo projekt spolupráce s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) na přípravě národního Strategického rámce oběhového hospodářství České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040). Projekt je financován Evropskou unií a vzniká ve spolupráci s Evropskou komisí. Česká republika zatím nemá specifickou strategii pro oblast oběhového hospodářství. Strategický rámec oběhového hospodářství České republiky 2040 reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v Česku a zdůrazňuje oběhové hospodářství jako jeho prioritu. Příprava strategického rámce probíhá již od konce roku 2018. Tento dokument formuluje nezbytné kroky k tomu, aby bylo Česko prostřednictvím cirkulární ekonomiky dlouhodobě odolné vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu a úbytku biodiverzity a rozvíjelo celkově udržitelný společenský systém.

Bystřice pod Hostýnem si nechala zpracovat projekt revitalizace městských sadů v Rychlově a požádala o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Projekt zahrnuje ošetření starých ovocných dřevin, doplnění nových výsadeb ovocných i neovocných dřevin. Při obnově sadu bude nutné některé přestárlé, odumřelé a neperspektivní dřeviny odstranit. Některé části kmenů budou ponechány jako broukoviště ve dvou osluněných lokalitách sadu. Následně bude provedena i obnova lučního trávníku a v rámci doplňkové aktivity bude vybudována suchá skládaná kamenná zídka jako vhodný úkryt pro plazy a další drobné živočichy. Projekt předpokládá i následnou rozvojovou péči, a to po dobu deseti let od založení.

Kutná Hora chystá revitalizaci říčky Vrchlice, která protéká historickým městem. Zlepšit se má ochrana před povodní i celkový vzhled. Město požádá o čtyřicetimilionovou dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Nejvíce peněz bude stát rekonstrukce opěrných zdí, které jsou v havarijním stavu a místy jsou až o půl metru posunuty. Bude také potřeba upravit okolí mostu, který nesplňuje podmínky pro průtok stoleté vody. Na říčce vzniknou tůně, peřeje, mělčiny, revitalizace má vytvořit přírodě blízký charakter celého toku.

V Kralupech si zájemci mohou vypůjčit štěpkovač. Je součástí projektu na snižování množství a třídění odpadu, který byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí. Cílem je, aby odpad ze zahrádek neputoval na skládky, ale bylo ho možné využít například ke hnojení či pěstování zeleniny, uvádějí zástupci obce. Štěpkovače se půjčují zdarma v technických službách, žadatel musí složit vratnou kauci.

Stavební úpravy, které povedou ke snížení energetické náročnosti dalších tří budov v majetku kraje, probíhají v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Začaly práce na objektu oddělení dlouhodobě nemocných, hotovy by měly být ještě letos. Příští rok budou práce pokračovat na jiných částech oddělení a na objektu ředitelství. Energeticky úsporná opatření jsou spolufinancována z Operačního programu Životní prostředí.

Prostějov získá další zelenou plochu k relaxaci a rekreaci. Radní vybrali firmu, která v Okružní ulici vybuduje park. Ten bude sloužit především obyvatelům plánované výstavby bytových domů a stávající okolní zástavby. „Součástí parku bude nově vysazená zeleň, vybudovaná nová síť cest a stezek, zpevněné plochy, drobná architektura a umístěn zde bude odpovídající mobiliář. V novém parku bude řešen i systém hospodaření se srážkovou vodou,“ uvedl primátor Prostějova František Jura. Na výstavbu parku získala radnice peníze z Operačního programu Životní prostředí. Práce by měly začít v listopadu.

Dotaci z Operačního programu Životní prostředí využilo město ke snížení energetické náročnosti požární zbrojnice jednotky Sboru dobrovolných hasičů v Mlékojedech. Došlo k zateplení obvodového pláště, dřevěná okna byla nahrazena plastovými, a vyměněny byly také vchodové dveře. Místo vjezdových vrat jsou nyní ve zbrojnici vrata pojezdová. Uvedenými opatřeními došlo ke snížení spotřeby energie a snížení provozních nákladů. Touto akcí město téměř dokončilo kompletní rekonstrukci požární zbrojnice, která tak může plně sloužit potřebám hasičů i obyvatel Mlékojed. Již před dvěma lety proběhla na hasičské zbrojnici rekonstrukce a zateplení střechy. Realizaci i v tomto případě pomohly dotace.

Memorandum o spolupráci podepsali na začátku září Petr Lenc (ředitel Palivového kombinátu Ústí, s. p), František Pelc (ředitel AOPK ČR) a Petr Sklenička (rektor České zemědělské univerzity v Praze). Společně chtějí nalézt pro tyto prostory dlouhodobě udržitelné řešení. Těžebny a související plochy jsou totiž často místem, kde mají domov ohrožené druhy rostlin a živočichů. Na živiny chudá stanoviště jsou v naší krajině stále vzácnější a právě místa narušená těžbou je mohou nahradit. „Chceme najít dostatečně velké území vhodné pro vyhlášení národní přírodní památky, kde budeme chránit a sledovat přírodní procesy. Zároveň identifikujeme menší plochy s koncentrovanými přírodními hodnotami, která budou vhodná pro ekologickou obnovu, a navrhneme způsob, jak o ně pečovat,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Bude ustavena společná pracovní skupina, která identifikuje vhodná místa pro ekologickou obnovu. První výsledky spolupráce by měly být k dispozici do půl roku.

Budova Střední průmyslové školy stavební ve Vrbenské ulici dostala nový obvodový plášť, byla zateplena střecha a vyměněna část oken. Investorem akce za 12,6 milionu korun byl Zlínský kraj, který je zřizovatelem školy. Využil přitom dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Budova, jejíž součástí jsou i dílny oborů instalatér a klempíř, neprošla od roku 1971 až doposud výraznějšími stavebními úpravami, pouze zde byla částečně vyměněna plastová okna a dveře. Kromě zmíněných prací zde byla nyní realizována také částečná rekonstrukce osvětlení budovy, výměna zdroje tepla a úprava topného systému objektu.

Díky aktuálně vyhlášené výzvě z národních zdrojů mohou nestátní neziskové organizace získat až 250 tisíc korun na každý předložený neinvestiční projekt realizovaný v roce 2020, a to z palety jedenácti témat zaměřených na ochranu přírody a biologické rozmanitosti, vliv životního prostředí na lidské zdraví, adaptaci na klimatickou změnu a na environmentální vzdělávání. Vloni Ministerstvo životního prostředí také 13,5 milionu korun podpořilo na sedmdesát šest projektů padesáti neziskových organizací, mezi nimi monitoring chráněných druhů ptáků zemědělské krajiny, obnovu ovocného sadu se sázením starých odrůd ovocných dřevin za pomoci dobrovolníků nebo revitalizaci městských vnitrobloků se zapojením místních obyvatel. O finanční příspěvek ve vyhlášené výzvě podprogramu A na podporu projektů nestátních neziskových organizací působících v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje na realizaci konkrétního projektu mohou žádat nestátní neziskové organizace působící v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje právně vedené jako spolek či pobočný spolek, obecně prospěšná společnost, zapsaný ústav, nadace, nadační fond nebo církevní právnická osoba. Příjem končí 24. října 2019. Výzvu programu najdete na webových stránkách MŽP v rubrice Grantová řízení pro NNO.

Obyvatelé Hořovic již nyní mohou využívat sběrného dvora ve městě. Obyvatelé města volali po sběrném dvoře už nějaký čas. Občanům má nahradit možnost ukládání odpadu místo končící skládky Hrádek. Město usilovalo o vybudování sběrného dvora již několik let, nelehkým úkolem bylo nalézt vhodný pozemek pro jeho výstavbu. Městu se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí.