Krátké zprávy

V České Lípě připravují zateplení mateřské školy ve Východní ulici na sídlišti Špičák. Na projekt za 19,2 milionu korun se radnici podařilo získat 4,5 milionu korun z Operačního programu Životní prostředí. Jde o poslední budovu této velké sídlištní školky, která ještě neprošla výraznou rekonstrukcí. Projekt počítá s kompletním zateplením budovy a výměnou oken i dveří. Modernizace čeká i rozvody vody, opravu potřebuje požární vodovod. Budova bude mít systém nuceného větrání, výměnou projde vzduchotechnika v kuchyni, osvětlení budovy, vytápění i toalety. Hotovo by mělo být do příštího července.

V Klášterci nad Ohří na Chomutovsku pokračují práce na přestavbě kulturního domu na multifunkční kulturní centrum. Nový dům kultury, kam se přestěhuje knihovna i zázemí pro spolky, bude stát přibližně 180 milionů korun. Na začátku letošního roku se kulturní dům uzavřel a stavbaři začali s potřebnými bouracími pracemi. Pro patnáctitisícové město bude kompletní rekonstrukce kulturního domu největší investicí za poslední léta. Umožnily ji dobré výsledky hospodaření a také 45milionová dotace z Operačního programu Životní prostředí.

S výstavbou zařízení v místní části Levín začalo vedení města v loňském roce, zařízení už je v provozu. Náklady byly přes 20 milionů korun, z toho téměř 11 milionů pokryla dotace z Operačního programu Životní prostředí. Ve sběrném dvoře je možné odložit například komunální, nebezpečný nebo objemný odpad. Podobné areály budují a vylepšují i další města, cílem je hlavně bojovat proti nelegálním skládkám a tím chránit životní prostředí. V minulosti museli obyvatelé Králova Dvora se stavebním a dalším odpadem do sběrného dvora v Berouně. Nyní ho mohou bezplatně uložit ve svém městě.

V Hřensku na Děčínsku začala rekultivace staré skládky komunálního odpadu. Pracovníci musí odvozit 20 000 krychlových metrů nahromaděných odpadků. Rekultivace je nutná kvůli možné přítomnosti nebezpečného odpadu. Na obnovu poničené krajiny získala Správa Národního parku České Švýcarsko dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Práce na likvidaci skládky potrvají až rok, ale turistickou sezonu by neměly nijak omezit. Bude se odvážet odpad svážený z okolních obcí v 70. až 90. letech. Skládka je provizorně zahrnuta zeminou, ale ohrožuje zdroje pitné vody.

V říjnu letošního roku byla na městském úřadě v Hlučíně uvedena do provozu nová střešní fotovoltaická elektrárna. Na střechu budovy bylo nainstalováno celkem 76 fotovoltaických panelů, které přispějí k úsporám v oblasti hospodaření s energiemi. Tento projekt byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí. Také severomoravský Bohumín letos vsadil na realizaci střešní fotovoltaiky, která vyroste na střechách sportovní haly. I bohumínský projekt bude podpořen dotacemi z EU.

Invazní rak mramorovaný, původem z východní části USA, byl u nás nalezen už na třech místech. Po pražském Proseku (2015) a Radovesické výsypce nedaleko Bíliny (2016) se potvrdil jeho výskyt v pražských Dolních Chabrech, konkrétně v Prostředním rybníku. Správce rybníka ve spolupráci s experty z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Výzkumného ústavu vodohospodářského odchytává co nejvíce raků mramorovaných a chce zamezit jejich dalšímu šíření. Rak mramorovaný, stejně jako další druhy amerických raků, znamená ohrožení pro našeho domácího raka kamenáče a raka říčního. Přenáší totiž takzvaný račí mor – plísňové onemocnění, které je pro naše domácí druhy raků smrtelné.

Do rozsáhlé rekonstrukce mateřské školy v Neumannově ulici se pustí město Aš. Ve školce chce město vyměnit zdroj tepla, zrekonstruovat kanalizaci, počítáno je i s výměnou dveří, jídelního výtahu a střešní krytiny. Navíc bude mít školka akumulaci dešťové vody, bude se s ní zalévat zahrada. Školka by tak měla v budoucnu ušetřit. Město získalo dotaci na z Operačního programu Životní prostředí, podanou má ještě jednu žádost.

Radní královehradeckého kraje schválili vypracování a podání žádosti o dotaci na stabilizování a sanaci tří svahů nad silnicemi v regionu. Jedná se o skalní masivy ve Svobodě nad Úpou, Čermné a Herlíkovicích.  O peníze si kraj požádá z Operačního programu Životní prostředí. Cílem je provést stabilizaci a sanaci tří svahů nad silnicemi druhé třídy ve Svobodě nad Úpou, Herlíkovicích a nad silnicí třetí třídy v Čermné. Kraj chce předejít možnému uzavření daných úseků.

Stovky stromů a keřů vysázejí nově v Hruškách na Vyškovsku. Vznikne tak rozsáhlý ovocný sad, kde je plánováno vysazení 193 kusů stromů, mezi které patří hrušně, mandloně, jabloně, meruňky, oskeruše, ořešáky, slivoně nebo třešně. Vedle stromů se budou sázet i keře, více než pět set kusů, a to jak plošně, tak liniově.  V plánu je také genofondová hrušková alej. Ta zahrnuje čtyřiasedmdesát kusů hrušní a 157 dalších keřů. Projekt má podporu z Operačního programu Životní prostředí.

Na loukách u Dolejšího Padrťského rybníka se zlepší ekologický stav území. Agentura ochrana přírody a krajiny ČR totiž financovala  jedno z navrhovaných opatření doporučených na základě studie: Zvýšení retenční schopnosti pramenné oblasti CHKO Brdy – Klabava. Louky v okolí Padrťských rybníků  byly v minulosti nevhodně odvodněny. Byly provedeny zemní práce, které zpomalí odtok vody a vytvoří nové  biotopy pro rozmnožování obojživelníků a bezobratlých.

V Českém hydrometeorologickém ústavu a dalších spoluřešitelských institucích se rozbíhá jeden z největších projektů posledních let. Je zaměřen na výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Projekt je prvním krokem k  nově pojatému dlouhodobému výzkumu v oblasti změny klimatu a jejích důsledků na území ČR. Úkolem projektu je podrobně analyzovat probíhající a  predikované budoucí změny, včetně identifikace rizik pro životní prostředí a pro společnost.

Město Plzeň získá dotaci ve výši 12,2 milionu korun na zlepšení kvality ovzduší v učebnách na Gymnáziu Františka Křižíka. Finanční podpora bude poskytnuta z Operačního programu Životní prostředí v rámci 121. výzvy Ministerstva životního prostředí. Projekt je zaměřen na komplexní realizaci systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla ve vypůjčeném školním areálu v Sokolovské ulici. Vzduchotechnika je navržena jako řízené větrání s rekuperací s úpravou teploty vystupujícího větracího vzduchu. Řízené větrání je řešeno v prostorách tříd a vedlejších prostor určených pro personál a učitelský sbor.

Jeho bleděmodré zvonečky je možné spatřit už jen na posledních šesti místech v České republice, vzácný je i v celé střední Evropě. MŽP právě zahájilo záchranný program, aby z naší přírody nezmizel úplně. Připravila jej Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Univerzitou v Hradci Králové a bude probíhat ve spolupráci s vlastníky pozemků i hospodáři. Zvonovec liliolistý, dlouhověká rostlina příbuzná zvonkům, je kriticky ohrožený druh. Roste především ve světlých lesích, při okrajích lesních cest a na pasekách, méně často v loukách. Kvete na přelomu července a srpna. Jeho úbytek zapříčinila především změna hospodaření v lesích v minulém století. Prosvětlené lesní porosty na místech vhodných pro zvonovec nahradily vysokokmenné stinné lesy.

Na unijním seznamu invazních druhů je v současné době zařazeno šedesát šest druhů. V Česku se jich ve volné přírodě vyskytuje sedmnáct. Tedy nyní již osmnáct. Novým přírůstkem je bolševník Sosnovského (Heracleum sosnowskyi), blízký příbuzný známějšího a mnohem rozšířenějšího bolševníku velkolepého. Od něj se navíc jen velmi obtížně rozeznává, a tudíž mohl jeho aktuální nález nastat až nějakou dobu po jeho skutečném vstupu na naše území. Místem nálezu na našem území je náplav v řečišti řeky Olše u obce Návsí (Frýdeckomístecko). Jedná se o porost o rozloze cca 100 m2. Lze předpokládat, že „nového“ bolševníku může být v okolí více.

Rozvoj ekologicky šetrné a bezpečné dopravní sítě, který umožní zachování nepřerušovaných ekologických koridorů a tak zaručí pohyb volně žijících živočichů nejen uvnitř chráněných území, získal evropskou Cenu Natura 2000. Projekt „Joint efforts for safe and wildlife-friendly transportation networks in the Carpathians“ ocenila Evropská komise v kategorii „Přeshraniční spolupráce“. Na jeho přípravě se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a vychází z výstupů mezinárodního projektu TRANSGREEN. Vedoucím projektu byl Dunajsko-karpatský program WWF. Rozvoj sítě dálnic a železnic napříč horským systémem Karpat znamená, že budou procházet cennými ekosystémy. V rámci projektu vznikla díky přeshraniční spolupráci sada nástrojů pro zavedení ochrany biodiverzity do dopravního plánování a rozvoje v Karpatech. Jedním z výstupů projektu je Příručka k omezování vlivu rozvoje dopravy na přírodu v karpatských zemích.

Dechberoucí záběry, velmi aktuální témata, inspirace, optimismus i mrazivé pocity z otázky, zda jsme jako lidstvo opravdu nepoučitelní. Každý z pětice vítězných snímků 46. ročníku mezinárodního filmového festivalu EKOFILM vyvolal u porotců některý z těchto pocitů. Hlavní cenu ministra životního prostředí Richarda Brabce získal ruský snímek Losos nerka. Červená ryba. Film díky úchvatným záběrům i výpovědím místních odborníků a znalců pomáhá uvědomit si křehkou rovnováhu přírodních ekosystémů, na nichž závisí náš život.

Na celkem 65 milionů korun vyjde zateplení 3. základní školy na sídlišti Zlatý vrch v Chebu. Město na rekonstrukci získalo dvě dotace z Operačního programu Životní prostředí. Spolu se zateplením budovy se udělá i nový systém větrání s rekuperací v učebnách. Práce budou zahájeny v průběhu příštího roku a hotovo má být do konce roku 2022. Dojde ke kompletnímu zateplení pláště a střech všech pěti objektů v rozsáhlém areálu školy a k výměně oken včetně instalace venkovních žaluzií. Budova školy byla postavena na přelomu osmdesátých a devadesátých let, je to poslední neopravená základní škola ve městě.

Přes 150 milionů korun stála stavba nové kanalizace a čistírny odpadních vod v Kokorách. Stoková síť i s čističkou už jsou v provozu. Odpadní vody se dříve řešily různě. Lidé měli doma žumpy, septiky, někteří vypouštěli splašky do říčky Olešnice, což se tady povolovalo v osmdesátých i devadesátých letech. Novostavby nebo rekonstruované domy disponovaly vlastními čistírnami odpadních vod. Nová kanalizace pomůže životnímu prostředí. Kanalizace v Kokorách byla navržena jako gravitační, část je řešena tlakovým způsobem. K budově čističky patří ještě čtyři přečerpávací stanice. Součástí technologie čistírny je i takzvaná dosazovací nádrž a dehydrátor na odkalování.

U Choustníkova Hradiště na Trutnovsku vznikla nádrž, která má zadržet vodu v krajině. Za 6 milionů korun ji vybudoval státní podnik Lesy České republiky. Cílem programu je předcházet vysychání krajiny. Nádrž nazvaná Soutok je ve státních lesích mezi Choustníkovým Hradištěm a Kohoutovem, pojme až 28 tisíc metrů krychlových vody a hladina se může rozlít až na 14 tisíc metrů čtverečních. „Název dostala podle soutoku dvou potoků, které ji v současné době, kdy se napouští, vydatně zásobují vodou,“ uvedl lesní správce ze Dvora Králové nad Labem Tomáš Hillermann. Podle něj jsou v místě pro vznik nádrže příznivé geomorfologické podmínky. Nádrž by se měla naplnit vodou do konce října. Část peněz na obnovu mokřadu získala společnost z Operačního programu Životní prostředí.

Památkově chráněný objekt v centru Havlíčkova Brodu je oblíbeným hnízdištěm jiřičky obecné. Na objektu však v letošním roce probíhala rozsáhlá oprava fasády. Práce byly po dobu hnízdění přerušeny, v polovině září však musela být prázdná hnízda odstraněna. Nová hladká fasáda by jiřičkám neumožnila stavbu nových hnízd, proto městský úřad na návrh AOPK ČR požadoval zajistit na objektu odpovídající počet náhradních, umělých hnízd. Problém však vznikl při jednání s orgány památkové péče: instalace běžně dostupných umělých hnízd s masivní podložkou se na omítce s ozdobnými štuky ukázala jako neprůchodná. Pracovníci regionálního pracoviště AOPK ČR tedy nabídli pomoc, a to ruční výrobu a instalaci hnízd. Nová hnízda budou umístěna na místě těch původních, a to tak, aby nenarušovala vzhled objektu.