Krátké zprávy

Přes čtyři sta stromů a bezmála třináct a půl tisíce keřů na celkové výměře přes šest hektarů, to jsou čísla z nejnovější výsadby zeleně v Říčanech. Volně přístupné ovocné sady, remízy a nová izolační zeleň jsou dokončeny. Nejnovější výsadba krajinné zeleně v okolí Marvánku se stane základem pro krajinný park. Izolační zeleň vysazená na západním okraji města pomůže v budoucnu odclonit rodinné domy od hluku a škodlivin z dálnice a přivaděče. Říčanská radnice uspěla s žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Výsadbou čtyř remízů a stejného počtu sadů se ráz krajiny z intenzivně obhospodařované změní více na rekreační. Větší množství zeleně v orné půdě pomůže snížit vodní a větrnou erozi, podpoří rozmanitý výskyt živočichů, ptáků a hmyzu, kteří zde najdou útočiště a potravu. Výsadbou pestrého druhového spektra dřevin se obnoví přirozený pestrý obraz krajiny. Kromě těchto funkcí bude izolační zeleň u hřbitova plnit funkci živého filtru. Důležitou složkou všech zakládaných ploch jsou květnaté louky.

Realizaci největší proměny městského informačního a výstražného systému zahájili v Olomouci. Po jeho dokončení za přibližně tři roky bude mít město velmi účinný, moderní a jednotný varovný a výstražný systém pokrývající celou jeho plochu. Půjde o nejmodernější řešení v rámci České republiky. Dosavadní systém sirén a obecních rozhlasů je v Olomouci zastaralý a skládá se z několika nepříliš kompatibilních částí. Nový jednotný systém dokáže současně plnit funkce sirén, celoplošného oznamovacího prostředku i jednotlivě a odděleně fungujících obecních rozhlasů, které lze použít třeba jen v několika vybraných ulicích podle aktuální potřeby. Město na systém získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí.  

Na výslunných stráních nad Slapskou a Štěchovickou přehradou realizuje projekt na záchranu ohrožených brouků a motýlů. Jedním ze vzácných druhů, který toho okamžitě využil a začal obnovená stanoviště obsazovat, je kriticky ohrožený tesařík broskvoňový. Krásný brouk, jenž v naší republice téměř vymizel, má tak novou šanci, že nevymře. Ačkoli byl tesařík broskvoňový dřív rozšířen po celém našem území, dnes se vyskytuje už jen sporadicky na několika málo lokalitách. V oblasti slapské a štěchovické přehrady Český svaz ochránců přírody Vlašim vytipoval místa vhodná pro život těchto druhů, vázaných na světlé listnaté lesy a díky vstřícnosti vlastníků zde na podzim započal s realizací. Postupně bude během čtyř let na stráních nad přehradami vytvořeno deset lokalit vhodných pro vzácné druhy teplomilného hmyzu. Projekt byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí a Středočeským krajem.    

Správa CHKO Jeseníky ve spolupráci s farmářem Václavem Mertou z Vernířovic obnovila v roce 2018 po více než sedmdesáti letech pastvu skotu na úbočí Pradědu. Cílem pastvy je, stejně jako na dalších místech v NPR Praděd, obnovit druhově bohaté horské trávníky. Ty byly v minulosti stovky let paseny nebo koseny. Hospodaření zde ustalo až krátce po druhé světové válce. K pastvě bylo zvoleno plemeno skotský náhorní skot, který velmi dobře snáší zdejší drsné podmínky. Od letošního roku bylo stádo doplněno ještě o stejně nenáročné huculské koně. Huculský kůň je plemeno původem z Rumunska a choval se v celém Karpatském oblouku. Jako malý horský kůň se hodí k jízdě pod sedlem, do tahu i k nošení zásob jako soumar, je nenáročný a vytrvalý. Jeho obratnosti v terénu si všimli už v dobách Rakousko-Uherska a se systematickým chovem se započalo již v polovině devatenáctého století. Na ekologické farmě pana Merty chovají toto plemeno od roku 1976 a odchovali už více než osmdesát hříbat.  

Startuje program Prostředí pro život, nabízí stovky milionů na výzkum životního prostředí. Řešitelé výzkumných projektů v oblasti životního prostředí se mohou ucházet o více než 429 milionů korun. Technologická agentura ČR (TA ČR) vyhlásila první veřejnou soutěž v programu Ministerstva životního prostředí s názvem Prostředí pro život. Řešení, která vzniknou v rámci podpořených projektů, budou mimo jiné přispívat zlepšování kvality ovzduší, vod, půdy a horninového prostředí; v rámci oběhového hospodářství pomohou například snižovat produkci nerecyklovatelného odpadu, zvyšovat opravitelnost výrobků, nebo jejich trvanlivost. „Superprioritou programu Prostředí pro život je sucho a další důsledky změny klimatu, na které je vyčleněna celá polovina prostředků. Očekáváme, že program přinese nová řešení například ve využití klimatických modelů pro dlouhodobé předpovědi sucha, pro snižování emisí skleníkových plynů, pro ukládání uhlíku v půdě a biomase a další pilotní projekty pro adaptaci krajiny,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.  

Díky ní bude moci stát lépe zvládat kritické stavy sucha. Schválený návrh novely vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) z dílny Ministerstva životního prostředí a zemědělství umožní úřadům větší regulaci odběrů vody v případě sucha. Systém operativního řízení během sucha nastavuje obdobně, jak je tomu již nyní během povodňových situací. Sucho spolu s povodněmi jsou důsledkem probíhající klimatické změny, na niž je třeba se adaptovat a z pozice státu operativně reagovat. Nová část vodního zákona s názvem „Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“ vymezuje rámec monitoringu sucha, odpovědnosti kompetentních orgánů, přijímání opatření pro zvládání sucha i nedostatku vody i pro kontrolní mechanismy. Umožní mimo jiné vytvoření komisí v jednotlivých krajích, které budou moci na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a nedostatku vody vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a uplatňovat určitá omezení pro užívání vody, zejména např. pro zalévání nebo napouštění bazénů.  

Jako nová bude budova MŠ Na Výsluní po dokončení projektu na celkové zateplení objektu. Počítá se zateplením fasády i střechy, s výměnou dveří, oken a rozvodů vody, s úpravou otopného systému, s rekonstrukcí sociálních zařízení a s výměnou původního osvětlení. Součástí projektu je i instalace systému nuceného větrání a výměna vzduchotechniky v kuchyni. Město podalo žádost o dotaci do Operačního programu Životní prostředí. Stavební práce by měly trvat necelý rok a začnou v září. Až do ledna proto bude uzavřena. Děti, které školku navštěvují, budou mezitím umístěny v mateřských školách Východní a Sever.  

Vhodné terénní úpravy okrajů nádrže a jednoho z ostrovů spolu se zaplavením dna vytvořily pro ptáky optimální podmínky s dostatkem úkrytů i potravy. Rybník Černíč leží nedaleko Telče a je zároveň i přírodní památkou. Spravuje ho Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která byla také investorem jeho opravy. Od konce roku 2017 se na rybníce Černíč pracovalo na opravě technických zařízení. Na hrázi se opravily opěrné zdi a vybudovala se nová spodní výpusť. V zadní části rybníka vznikly nové tůně a úpravou prošel i ostrov pro hnízdění ptáků. „Opěrné zdi přelivných objektů zejména ve spárách silně prosakovaly, a navíc rybník nešlo běžným způsobem vypustit a slovit. Kvůli tomu se tu šířily nepůvodní invazní druhy ryb jako například sumeček americký. Zhoršovala se kvalita vody a měnilo se složení rostlin. Oprava hráze a výpusti, kdy bude rybník možné vypouštět, přispěje k regeneraci zdejší přírody. Jsem rád, že se akci podařilo zdárně dokončit,“ vysvětlil Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.  

V získávání dotací na úsporu energií je Pardubický kraj úspěšný. V tuto chvíli má kraj připraveny projekty v Litomyšli a Pardubicích za 70 milionů korun, krajská rada schválila i dalších šest projektů, které budou snižovat energetickou náročnost veřejných budov ve vlastnictví kraje. V Litomyšli budou realizována úsporná opatření na tělocvičně a hlavní budově školy; jelikož se jedná o památkový objekt, nepůjde o zateplení, ale o repase oken a dveří. Součástí projektu je mimo jiné vybudování okapového chodníku z žulových kostek s drobnými úpravami terénu, aby nebylo zdivo zatěžováno stékajícími dešťovými vodami. Budova SPŠ potravinářství a služeb Pardubice je rozsáhlý objekt skládající se z historické části a novodobé přístavby, které jsou provozně i účelově propojeny. Stará část budovy je nemovitou kulturní památkou, energeticky sporná opatření budou provedena při důsledném zachování jejího stávajícího výtvarného výrazu. Ve všech případech kraj chce využít dotace z Operačního programu Životní prostředí.  

Více než půlkilometrové přírodní koryto Lichovského potoka a přilehlé nivy obnovily na Plzeňsku Lesy ČR v rámci programu Vracíme vodu lesu. Na 656 metrech čtverečních vzniklo také šest nových tůní. Napřímené koryto toku dosud odvádělo potrubím vodu, okolní niva tak vysychala. Obnova vrátila tok do přírodních meandrů, které dnes v krajině naopak vodu zadržují. V šesti tůních našli útočiště obojživelníci jako ropucha obecná, skokan hnědý nebo čolek obecný. Koryto dnes lemuje 700 vysazených stromů a keřů, zejména dub zimní, javor klen, lípa malolistá či střemcha obecná, líska obecná nebo vrba jíva. Podnik na projekt čerpal peníze z Operačního programu Životní prostředí.  

Potok Zelenka se v Orlickém Záhoří na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji vlévá do Divoké Orlice. Akce si vyžádala necelých 5 milionů korun. Investice proběhla v souvislosti s programem „Vracíme vodu lesu“, který zadrží vodu v lese i v krajině. Na stavbu podnik čerpal dotaci 4,7 milionu korun z Operačního programu Životní prostředí. Kanalizovaný tok s erozí zahloubeným dnem se změnil v přírodě blízký balvanitý horský potok s meandry, rozšířeným profilem a pozvolnými břehy. Vytvořeno bylo také 64 migračně prostupných balvanitých skluzů s tůněmi, 30 rybích úkrytů a 7 bočních tůní. V nich může rybí obsádka a ostatní organizmy migrovat nebo se rozmnožovat. Podpořeny byly také mokřadní biotopy.

Navštěvovaný lázeňský park v národní přírodní památce Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou v Olomouckém kraji měli od loňského podzimu do letošního jara v péči arboristé, vysadili 4300 dřevin. Projekt Lesů ČR za 2,1 milionu korun pokračuje údržbou nové zeleně. Práce v chráněném území začaly loni na podzim. Stromy byly ošetřovány v členitém a místy i skalnatém terénu přímo nad Bečvou. Letos na jaře ze svahů a skal zmizely i volně ležící kameny, které ohrožovaly pěší na turistických chodnících. „Celkem 58 stromů arboristé ošetřili, 104 nebezpečných stromů ve špatném zdravotním stavu se vykácelo. Část dřevní hmoty zůstala na místě a slouží některým vzácným druhům brouků vázaným na tlející dřevo,“ uvedl ředitel krajského ředitelství Brno Dalibor Šafařík. Zároveň se vyřezaly náletové dřeviny a vysadily sazenice 4 300 keřů a stromů. „Jde například o břečťan obecný, hloh obecný či kalinu obecnou a jeřáb břek. Nyní o ně pečujeme,“ doplnil Dalibor Šafařík. Projekt Lesů České republiky spolufinancuje Evropská unie z Operačního programu Životní prostředí.

Znojmo spustí poslední etapu sanace skalních stěn na svahu pod historickým centrem. Naváže na tři předchozí fáze, jejichž cílem bylo zajistit uvolněné či zvětrávající skalní bloky. Město hodlá stabilizovat dvě skalní stěny v údolí řeky Dyje. Jedna se nachází pod ulicí Vinohrady a druhá navazuje na již sanovanou stěnu v ulici U Obří hlavy. Jde o investici ve výši za necelé 4 miliony korun, přičemž 85 procent nákladů by měla pokrýt dotace z Operačního programu Životní prostředí. V minulých letech radnice rovněž využila dotace na zajištění skalního masivu.

Radní Pardubického kraje vybrali firmu, která provede energeticky úsporná opatření na pardubickém Domu hudby. V něm sídlí pardubická konzervatoř. Vzhledem k architektonické hodnotě budovy se vzhled fasády nijak výrazně nezmění. Budou vyměněny všechny dveře a okna. Ty nové budou také z hliníku, se stejným tvarovým členěním a barevností, ale s lepšími tepelně-technickými vlastnostmi. Projekt zateplení Domu hudby za přibližně 30 milionů korun uplatnil Pardubický kraj i v rámci Operačního programu Životní prostředí. Od Evropské unie by mohl dostat zhruba 14 milionů.

Webové stránky, které připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, informují o kulturních a přírodních hodnotách a o nenahraditelné druhové bohatosti krajiny Soutoku. „O významu oblasti na soutoku Moravy a Dyje z hlediska památkové péče a ochrany přírody nikdo nepochybuje. Jsou zde vyhlášeny snad všechny možné kategorie mezinárodní ochrany. Přesto ani po téměř padesát let trvajících snahách přírodovědců a ochránců přírody nedokázala Česká republika zabezpečit ochranu této unikátní kulturní krajiny nástroji národní legislativy. Těžko bychom našli větší dluh v ochraně našeho přírodního a kulturního dědictví,“ konstatuje Pavel Pešout, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR. Web popisuje působení člověka v lužní krajině, který ji v minulosti vtiskl jedinečnou a harmonickou podobu. Seznamují také s příčinami ohrožení a potřebnou ochranou. Text doprovází bohatá fotodokumentace i odkazy na odborné materiály. V odpovědích na často kladené otázky je pak shrnuto, zda se ochrana zdejší přírody nějak dotkne místních obyvatel či ovlivní hospodaření. Webové stránky jsou dostupné na adrese soutok.nature.cz.

Koncem června se krajské pracoviště v Hradci Králové přestěhuje na novou adresu do ulice Horova. Na původní adrese, tj. ulici Československé armády, nás najdete do pátku 21. června. V pondělí a úterý 24. a 25. června bude krajské pracoviště uzavřeno, proběhne jeho stěhování. Od středy 26. června vás přivítáme na adrese Horova 180/10. V budově sídlí i úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Do 21. 6.: Třída ČSA 383, 500 03 Hradec Králové Od 26. 6.:  Horova 180/10, PSČ 502 06 Hradec Králové

Olomoucký kraj vypsal výběrové řízení na výstavbu nového pavilonu interny a urgentního příjmu v nemocnici Šternberk. Předpokládaná hodnota zakázky dosahuje 254 milionů korun. Jedná se o novostavbu pavilonu v severní části areálu šternberské nemocnice, kterou tvoří čtyři nadzemní podlaží a jedno technické podzemní podlaží. Plochá střecha bude opatřena fotovoltaickými panely a celý objekt je řešen v tzv. pasivním energetickém standardu. Konstrukční systém objektu je navržen jako prostorový skelet tvořený nosnými železobetonovými sloupy a stěnami. Stropní konstrukce je navržena z předpjatých stropních panelů osazených do ocelobetonových nosníků. Objekt je propojen se stávajícími pavilony nemocnice dvěma spojovacími koridory. Zakázka bude spolufinancována z Operačního programu Životní prostředí.

Severočeská vodárenská společnost (SVS) připravuje investici do zvýšení kapacity čistírny odpadních vod v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Na tu by se v budoucnu měla napojit jabloneckou část Kokonín. Firma loni získala dotaci na výstavbu kanalizace a na její napojení. Náklady se odhadují zhruba na 140 milionů korun, z toho asi 79 milionů korun poskytne Operační program Životní prostředí. V Jablonci byla původně v plánu výstavba samostatné čistírny odpadních vod přímo v Kokoníně. Proti záměru se ale postavili místní obyvatelé, a dokonce se kvůli tomu před sedmi lety konalo referendum o odtržení této čtvrti od Jablonce. To se ale nestalo. Město se nakonec s SVS dohodlo na vybudování kanalizace a stoky, která tuto část Jablonce napojí na čistírnu odpadních vod v Rychnově a umožní tak další rozvoj lokality. Vedle toho bude SVS opravovat dvoukilometrový úsek kanalizace z Pulečného do čistírny v Rychnově.

S ročním předstihem hledají Semily firmu, která postaví mateřskou školu za zhruba 85 milionů korun. Pro devítitisícové město jde o jednu z klíčových investic. Město novou školku akutně potřebuje. Nahradit by měla současnou, která byla jako provizorní postavena v osmdesátých letech minulého století a dlouhodobě už nevyhovuje. Výstavba nové mateřské školy pro sto dětí by měla začít na jaře příštího roku. Město na výstavbu školky v energeticky pasivním standardu získalo evropskou dotaci 25 milionů z Operačního programu Životní prostředí. O další dotaci žádají Semily z Integrovaného regionálního operačního programu.

Sídlo klobouckého pracoviště Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj čeká v nadcházejících týdnech stavební ruch. Budovu čeká zateplení, výměna oken i vstupních dveří a oprava fasády. Po vnitřních úpravách teď přicházejí na řadu úpravy vnější. Stavba kvůli špatnému technickému stavu vykazuje značné tepelné ztráty. Investice má podle starostky vyjít na 4,1 milionu korun a z Operačního programu Životní prostředí na ni bude obec čerpat dotaci 1,6 milionu. Při potřebných stavebních úpravách dojde k zateplení stěn půdního prostoru a podlah. Stávající okna budou vyměněna za nová dřevěná a stejně tak budou nahrazeny vstupní dveře.