Krátké zprávy

Město Opava patří mezi první česká města, která vypracovala svou místní adaptační strategii na změnu klimatu. Cílem projektu, který získal maximální možnou podporu ve výzvě Bergen Norských fondů, je realizace konkrétních adaptačních opatření. Navrhované aktivity řeší zejména ochranu před suchem, snížení efektu tepelného ostrova, posílení retence vody i zlepšování zelené infrastruktury v městských a příměstských lokalitách. V rámci rozsáhlého projektu se město Opava bude věnovat například výsadbě květnatých luk, ozelenění seniorského centra i Sportovní haly Opava, vybudování zelené fasády na parkovacím domě Masařská či zachytávání srážkových vod v objektu budovy Magistrátu města Opavy.

Nad obcí Bartošovice v Orlických horách na pravostranném přítoku Bartošovického potoka byl letos dokončen nový biotop především pro ryby, obojživelníky a na vodu vázaný hmyz. Hlavním cílem revitalizace byla úprava 1,2 km dlouhého úseku vodního toku se zemědělskou vodohospodářskou úpravou do podoby odpovídající místním přírodním podmínkám, tedy s ohledem na obnovení biotopů podhorského vodního toku. Provedenou revitalizací se dosáhlo prodloužení trasy toku o 20 % a snížení podélného spádu koryta. Celá revitalizace byla doplněna novými výsadbami místně původních druhů stromů a keřů, které budou plnit funkci zejména zpevnění břehů a krajinářsky občerství intenzivně zemědělsky využívané údolí.

Silně ohrožená sova pálená, jejíž populace zaznamenala v evropských zemích významný pokles početnosti, je cílovým druhem pro projekt zájmového spolku TYTO, který získal podporu ve výzvě Rondane Norských fondů. Cílem projektu je komplexní ochrana, monitoring a podpora hnízdění především v oblasti Středočeského, Ústeckého a Jihočeského kraje, které jsou tradičními lokalitami výskytu sovy pálené na našem území. Jedním z cílů projektu je posílení spolupráce na ochraně tohoto ohroženého druhu se zemědělskou veřejností, bez jejíhož zapojení není možné sovy efektivně chránit. Výstupem by měla být mimo jiné také eliminace technických pastí pro sovu pálenou na zemědělských farmách.

Nově modernizovaná čistírna odpadních vod ve Vranově nad Dyjí funguje ve zkušebním režimu. Původní čistírna z roku 1995 už nevyhovovala současným požadavkům. Měla řadu technických nedostatků a tím vznikaly i rizikové situace. Její modernizace byla tedy nutná už kvůli ochraně přírody národního parku Podyjí. Nevyhovující bylo kalové hospodářství, chyběla možnost zahuštění i zařízení pro srážení fosforu. Investorem stavby byl svazek obcí VaK Znojemsko, který na projekt získal dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Přispěl i Jihomoravský kraj. Přestavba probíhala za provozu čistírny.

V rámci výzvy Oslo Norských fondů bylo možné žádat o podporu i v rámci svazků obcí. Toho využil také tradiční vinařský Region Podluží, který sdružuje celkem patnáct obcí v okresech Břeclav a Hodonín. Projekt připraví místní adaptační strategii, která napomůže vytvořit mezi obcemi jednotný přístup při řešení problémů s projevy změny klimatu. Cílem aktivit je posílit adaptační schopnost regionu, zachovat dobré životní podmínky a hospodářský potenciál dotčeného území pro příští generace. Do projektu jsou zapojeny obce Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Lanžhot, Ladná, Lužice, Mikulčice, Moravský Žižkov, Nový Poddvorov, Prušánky, Starý Poddvorov, Tvrdonice, Týnec a Mutěnice.

V Jeseníkách se dařilo sokolům. Zahnízdilo tam 21 párů sokolů a z hnízd vylétlo 41 mláďat. Je to přesně o 10 ptáčat více než v doposud nejúspěšnějším roce 2014. Počet vyvedených mláďat meziročně kolísá, ale z pohledu stability populace je důležitější počet hnízdících párů. Jeseníky s okolím jsou jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v naší republice. „Vedle rekordu v počtu mláďat byla letošní sezóna specifická také tím, že byla velmi dlouhá. Rozdíly ve stáří mláďat byly až jeden měsíc. Pravděpodobně se na tom podepsalo i chladné a deštivé jarní počasí,“ vysvětlil Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Evropsky významná lokalita Vetelské rybníky v CHKO Žďárské vrchy byla dlouhou dobu bez charakteristického žabího hlasu. Kuňka ohnivá, drobná žabka s nápadným oranžovým bříškem a typickým hlasem, bohužel před lety na celé Vysočině plošně vymizela. AOPK ČR se podařilo rozklíčovat příčiny jejího vymizení a přijmout nápravná opatření. S městem Žďár nad Sázavou byla dohodnuta úprava rybářského hospodaření. Jeden rybník v soustavě vždy zůstává bez rybí obsádky a jeden slouží pro odchov plůdku. Bylo zde vybudováno několik tůní a byly odstraněny dřeviny v okolí rybníka Návesník, aby tůně a mělké příbřežní partie rybníka zůstaly osluněné. Kuňka se na lokalitu vrátila a během posledních několika let opět osídlila všechny rybníky v soustavě.

Otevřela se zrekonstruovaná naučná stezka Upolínová louka, jedna z nejoblíbenějších naučných stezek ve Slavkovském lese na Karlovarsku. V době květu upolínů a dalších vzácných rostlin zavítá na místo každý rok největší množství návštěvníků. Naučná stezka Upolínová louka s novým rozšířením povalu, lavičkami, stojanem na kola, zbrusu novými infotabulemi, obrázky na dřevěném chodníku a dřevěným reliéfem upolínu je nyní volně přístupná veřejnosti a vítá příchozí návštěvníky.

Město dlouhodobě podporuje výsadbu nové zeleně. Například v Záhlinicích bylo vysazeno stromořadí, které tvoří šestnáct habrů obecných. Nachází se na pozemku mezi komunikací I. třídy a plochou určenou k výstavbě rodinných domů. Náklady z větší části pokryla dotace z Národního programu Životní prostředí. Habr obecný byl vybrán proto, že jde o dřevinu vhodnou do protihlukových stěn a nová alej tak vytvoří přirozené optické oddělení budoucích rodinných domů od silnice, sníží hlučnost a prašnost a zachytí hluk a škodliviny z dopravy. Přispěje tak ke kvalitnějšímu bydlení. Nové stromy a další zeleň se sázely i na letním koupališti v Hulíně, a to v rámci příprav areálu na novou sezonu, která vypukne počátkem června. Město bude realizovat i další projekty vstřícné k životnímu prostředí, například výsadbu biokoridorů a biocenter v katastru města, náklady – přesahující 8 milionů korun – má pokrýt dotace z Operačního programu Životní prostředí.

Přírodní památka Lom Janičův vrch u Mikulova byla v minulosti v letních měsících výrazně přetěžována návštěvníky. Problém byl zejména se znečišťováním území a přetížením dopravy v okolí. Správci území proto v minulém roce přistoupili k regulaci vstupu a nastavili jasná pravidla. Protože se tento model osvědčil, bude pokračovat i v následujících letech. Vloni regulace návštěvnosti v letní sezóně přírodní památce velmi prospěla. Od poloviny června tedy bude v lomu opět vybíráno vstupné a bude vybaven nezbytnou infrastrukturou.

Centrum volného času Pavučina v Hustopečích organizuje a podporuje vzdělávání a společenské dění ve městě. V jeho areálu leží jezírko, které se nyní dočká opravy. Město získalo dotaci z Národního programu Životní prostředí. Díky revitalizaci jezírko zadrží více vody, ale pomůže i při výuce dětí. Odhadovaná cena opravy jezírka má být 148 tisíc korun, velká část bude uhrazena z dotace.

Ve Vyškově dodělali větev skupinového vodovodu. Vodohospodářské dílo významně zvýšilo bezpečnost dodávek vody pro obce Pustiměř, Zelená Hora, Radslavice a Ivanovice na Hané. Na katastru obcí Hoštice, Heroltice a Ivanovice na Hané byl vybudován nový vodovodní přivaděč z tvárné litiny v celkové délce čtyř kilometrů. Současně s tímto přivaděčem byl kompletně zrekonstruován stávající vodojem v Ivanovicích. Náklady byly z nadpoloviční části pokryty z dotačních prostředků Národního programu Životní prostředí.

Dubno pracuje na odstranění toxické skládky, která byla založena v sedmdesátých letech státní traktorovou stanicí. Ta do bývalého lomu vyvážela nebezpečný toxický odpad, například zbytky postřiků, pesticidy a ropné látky. Vlivem neodborného nakládání s odpady je od roku 1985 zjištěna kontaminace podzemní vody v předpolí skládky, a to organochlorovými a triazinovými pesticidy. Obec rozeběhla sanační práce letos, trvat by měly do konce roku. Všechny nebezpečné látky a zemina o předpokládané hmotnosti 9 500 tun by měly být odvezeny do konce července. Obec získala dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Město realizuje nový varovný a informační systém obyvatelstva a rozšiřuje digitální povodňový plán pro Ústí nad Labem a okolí. Dokončuje se montáž bezdrátových hlásičů, které jsou umisťovány na sloupy veřejného osvětlení. Celkově bude nainstalováno 681 hlásičů, 1 731 reproduktorů a jeden srážkoměr, který slouží k získávání okamžitých informací zejména o přívalových srážkách. Smyslem projektu je zajištění základního ozvučení povodňové oblasti města prostřednictvím venkovních akustických jednotek a detekce zvýšení vodní hladiny pro včasné varování obyvatel. Projekt je financován z Operačního programu Životní prostředí.

V Křimicích, plzeňském městském obvodu, vybudovali asi kilometr nového vodovodu. Postupně se na něj připojí třicet nemovitostí. Dosud se místní spoléhali na studny, voda z nich ale neměla stoprocentní kvalitu. Se stavbou se začalo loni v říjnu, dokončena byla letos. Kromě samotného potrubí se řešil průzkum, vytyčení inženýrských sítí, zemní práce, tlakové zkoušky, proplach a dezinfekce potrubí, úpravy komunikace, geodetické a další práce. Investice byla podpořena z Národního programu Životní prostředí.

CHKO Poodří je mezinárodně významným mokřadním územím, a tak není divu, že se Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zaměřuje na ty druhy živočichů, které tamější mokřiny obývají. Významnou skupinou jsou ptáci. Zlepšení podmínek pro jejich výskyt má za cíl projekt Obnova rákosin a podmáčených luk jako významného hnízdiště vodních a mokřadních druhů ptáků, který byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí. Celkem byly vybrány čtyři lokality (tři z nich na území CHKO Poodří), kde se provádí obnova přehoustlých rákosin vysekáváním, sečení mokřadních luk a výřez náletu dřevin. Chráněná krajinná oblast Poodří vznikla před třiceti lety.

Rozsáhlá rekonstrukce zahrnuje hlavní plynovou teplovodní kotelnu i parní kotelnu v prádelně. Nového vytápění se dočká zároveň také kulturní dům ve Valdicích, který spravuje Vězeňská služba ČR. V budoucnu by měla modernizace pomoci věznici šetřit energii, životní prostředí i finance. Věznice na opravy využila dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Valdická věznice patří k největším zařízením svého druhu v Česku. Rozlohou se přibližuje deseti hektarům. Ve velké prádelně se při standardním provozu pere až 600 tun prádla nejen pro valdickou věznici, ale také pro třináct dalších věznic v severních a východních Čechách.

Nové stromy, keře, trávníky, lavičky, odpadkový koš nebo stojany na kola – to vše nově přibude na hřbitově v kravařské části Kouty, kde vznikne klidová zóna. V rámci realizace projektu dojde k odstranění, ošetření a výsadbě dřevin, včetně následné péče a založení trávníků. Bude pořízen také mobiliář, a to lavičky, odpadkový koš a stojany na kola. Kravařská radnice na tuto akci získala dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Úprava prostranství se má realizovat v letošním roce, město předtím musí najít a vybrat zhotovitele.

Turistická chata u jeskyně u Supíkovic na Jesenicku prošla v uplynulých měsících rozsáhlou omlazovací kúrou. Dřevěná budova byla ve špatném stavu, záměrem rekonstrukce bylo zachovat historický ráz hrázděné budovy. Stavební úprava obnovila dožívající zděné i dřevěné konstrukce provozní budovy z přelomu devatenáctého a dvacátého století, celý objekt zateplila a vytvořila v něm moderní prostory pro návštěvníky i důstojné zázemí zaměstnancům. V budově je nové sociální zařízení pro návštěvníky, které nahradilo dosavadní mobilní toalety. Na zateplení pláště, podlah, stropů, střechy a výměnu otvorových výplní se jeskynní správě podařilo získat prostředky z Operačního programu Životní prostředí a programu Nová zelená úsporám.

Nejvýznamnějším z nich je bezesporu roháček jedlový. Tento pralesní druh s velmi specifickými nároky na prostředí byl v Jeseníkách nezvěstný více než jedno století, ale v posledních letech se jeho výskyt podařilo potvrdit hned na čtyřech lokalitách. „Díky evropskému projektu zaměřenému na mapování druhů v chráněných územích se naše znalosti o výskytu některých skupin značně rozšiřují. Ukazuje se, že jednou z nezbytných podmínek pro zachování zdejší přírody je úzká spolupráce vlastníka, ochrany přírody a vědců. Ta je zde nastavena velmi dobře,“ komentuje situaci Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.