Krátké zprávy

Česká společnost ornitologická připravila vzdělávací projekt zaměřený na zvýšení povědomí veřejnosti o jedenácti ohrožených druzích, se kterými se setkáváme v lidských sídlech. Mezi cílové druhy patří například čáp bílý, netopýr dlouhouchý, sova pálená či kavka. Cílem projektu podpořeného z Norských fondů je napomoci poklidnému soužití a motivace veřejnosti k aktivní ochraně okřídlených obyvatel našich měst a obcí. Součástí projektu bude natočení série krátkých filmů, vytvoření populárně naučných publikací, příprava seminářů a workshopů pro širokou veřejnost i online kampaň.

Pozemkový spolek Koniklec získal ve výzvě Rondane Norských fondů podporu pro rozsáhlý projekt zaměřený na zlepšení stavu ekosystémů a biodiverzity v oblasti středního Pojihlaví. Mezi plánované aktivity na čtrnácti vybraných přírodně cenných lokalitách patří například mozaikové sečení travního porostu, prořezávání náletových dřevin, budování zídek pro plazy, výsadba vysokokmenných ovocných dřevin či budování hnízdících budek pro dudka chocholatého či bělořita šedého. Partnery projektu jsou Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Bratislavské regionálne ochranárske združenie a Pozemkový spolek Hády.

Kraj vypíše veřejnou zakázku na zpracování Plánu pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody s předpokládanou hodnotou 1,4 milionu korun. „Na zpracování krajských plánů pro sucho můžeme v rámci Národního programu Životní prostředí dostat dotaci až do výše 650 tisíc korun. Sucho se bohužel nevyhýbá ani Zlínskému kraji a plán pro jeho zvládání bude podkladem pro rozhodnutí o omezení nakládání s vodou, což po nás vyžaduje platná legislativa. Umožní například vytvoření komise, která rozhodne o omezení užívání vody pro zalévání nebo napouštění bazénů. Cílem je zlepšení hospodaření s pitnou vodou,“ uvedla Hana Ančincová, statutární náměstkyně hejtmana, která má v gesci životní prostředí.

Statutární město Ostrava ozelení z prostředků Norských fondů městské části Radvanice a Bartovice. Díky zeleni se nejen zvýší klimatická odolnost, ale rovněž zachytí více škodlivin v lokalitách, které patří mezi místa s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice. Tento stav je způsoben kumulací průmyslových zdrojů v okolí, lokálním vytápěním, dopravou i terénem, který svým tvarem údolí napomáhá ke koncentraci škodlivin v místním ovzduší. V rámci projektu dojde na sedmi vybraných lokalitách například k výsadbě nových dřevin, budování květinových záhonů či realizaci sanačních zásahů na stávající zeleni.

Na Ranském potoce se dříve vyskytovala malá rybka střevle potoční. Pro její podporu vznikly i tři tůně, ale ani ty nakonec nepomohly v dobách velkého sucha, kdy zcela vyschl potok i tůně. S vodou zmizely i střevle. Při náhodné kontrole lokality minulý týden ale čekalo ochránce přírody překvapení. Severní část potoka byla plná potěru střevle potoční. Podobně se rybky vrátily i do Chlumského potoka. Skutečnost, že se na obou potocích opět vyskytují ryby a především střevle potoční, je ukázkou neuvěřitelné schopnosti přírody poradit si nejen s nešetrnými zásahy člověka, ale i s následky klimatických anomálií.

Sedm mateřský škol v Karviné má na svých zahradách nové interaktivní prvky v přírodním stylu. Městu se podařilo získat dotaci a školkám pořídilo to, co si na své zahrady přály. Přibyly tak vyvýšené záhony, hmyzoviště, ovocné stromky nebo krmítka pro ptáky. V zahradách byly vysazeny stromy, keře a trvalky a byly umístěny interaktivní prvky. Každá ze školek si mohla říci, co by se jejím dětem na zahradách nejvíce líbilo. Někde tak mají ovocné stromy, jinde krmítka pro ptáky či vyvýšené záhony. Na úpravu venkovních prostor získalo město dotaci z Národního programu Životní prostředí.

Téměř 400 svítidel veřejného osvětlení hodlají vyměnit ve Žďáru nad Sázavou. Radnici se podařilo získat dotaci z Národního programu Životní prostředí. Ve městě dosud převažují staré lampy se sodíkovými výbojkami. Nová světla by měla zajistit mimo jiné snížení světelného smogu. Investiční akce se dotkne především tří městských částí. Nové osvětlení bude znamenat také úsporu pro městskou kasu. Vedení města odhaduje, že úspornější technologie by měla městské kase ušetřit asi 400 tisíc korun ročně. Hotovo by mělo být do konce listopadu.

V Dolních Břežanech v okrese Praha-západ nedávno dostavěli nový parkovací dům. V jeho bezprostřední blízkosti, podél obvodových zdí a prostorech okolo, nyní vysázeli stromy. Z domácích druhů dřevin byly zvoleny lípy, duby, habry, břízy, javory a třešně ptačí. Dřeviny a další materiál potřebný k výsadbám byl spolufinancován z Národního programu Životní prostředí. Výsadba dřevin byla zaregistrována do portálu www.sazimebudoucnost.cz, kde je možné nalézt obdobné projekty.

Podporu na vytvoření místní adaptační strategie, která pomůže městu strategicky plánovat opatření ke snížení dopadů změny klimatu, získal také Hradec Králové. V rámci projektu bude provedena podrobná analýza rizik území, která umožní identifikovat tepelné ostrovy ve statutárním městě a korelovat je se socioekonomickými a demografickými statistikami, aktuálním stavem zeleně a dalšími ukazateli. Na základě provedených analýz bude navržen soubor vhodných opatření, která bude město v následujících letech realizovat.

Téměř 400 svítidel veřejného osvětlení hodlají vyměnit ve Žďáru nad Sázavou. Radnici se podařilo získat dotaci z Národního programu Životní prostředí. Ve městě dosud převažují staré lampy se sodíkovými výbojkami. Nová světla by měla zajistit mimo jiné snížení světelného smogu. Investiční akce se dotkne především tří městských částí. Nové osvětlení bude znamenat také úsporu pro městskou kasu. Vedení města odhaduje, že úspornější technologie by měla městské kase ušetřit asi 400 tisíc korun ročně. Hotovo by mělo být do konce listopadu.

Téměř 400 svítidel veřejného osvětlení hodlají vyměnit ve Žďáru nad Sázavou. Radnici se podařilo získat dotaci z Národního programu Životní prostředí. Ve městě dosud převažují staré lampy se sodíkovými výbojkami. Nová světla by měla zajistit mimo jiné snížení světelného smogu. Investiční akce se dotkne především tří městských částí. Nové osvětlení bude znamenat také úsporu pro městskou kasu. Vedení města odhaduje, že úspornější technologie by měla městské kase ušetřit asi 400 tisíc korun ročně. Hotovo by mělo být do konce listopadu.

Muzeum města Ústí nad Labem připravilo ve výzvě SGS-4 Reine Norských fondů vzdělávací projekt, který se zaměřuje na zvyšování povědomí veřejnosti o stavu ekosystémů v údolí řeky Labe. Cílem projektu je poukázat na konkrétní projevy problémů životního prostředí v této lokalitě a motivovat místní obyvatele i návštěvníky k environmentálně šetrnému chování. V rámci projektu budou připraveny populárně-naučné publikace, terénní muzejní program a přednášky pro školy, výstava či série krátkých vzdělávacích filmů.

Na Ranském potoce se dříve vyskytovala malá rybka střevle potoční. Pro její podporu vznikly i tři tůně, ale ani ty nakonec nepomohly v dobách velkého sucha, kdy zcela vyschl potok i tůně. S vodou zmizely i střevle. Při náhodné kontrole lokality minulý týden ale čekalo ochránce přírody překvapení. Severní část potoka byla plná potěru střevle potoční. Podobně se rybky vrátily i do Chlumského potoka. Skutečnost, že se na obou potocích opět vyskytují ryby a především střevle potoční, je ukázkou neuvěřitelné schopnosti přírody poradit si nejen s nešetrnými zásahy člověka, ale i s následky klimatických anomálií.

Podporu na vytvoření místní adaptační strategie, která pomůže městu strategicky plánovat opatření ke snížení dopadů změny klimatu, získal také Hradec Králové. V rámci projektu bude provedena podrobná analýza rizik území, která umožní identifikovat tepelné ostrovy ve statutárním městě a korelovat je se socioekonomickými a demografickými statistikami, aktuálním stavem zeleně a dalšími ukazateli. Na základě provedených analýz bude navržen soubor vhodných opatření, která bude město v následujících letech realizovat.

Sedm mateřský škol v Karviné má na svých zahradách nové interaktivní prvky v přírodním stylu. Městu se podařilo získat dotaci a školkám pořídilo to, co si na své zahrady přály. Přibyly tak vyvýšené záhony, hmyzoviště, ovocné stromky nebo krmítka pro ptáky. V zahradách byly vysazeny stromy, keře a trvalky a byly umístěny interaktivní prvky. Každá ze školek si mohla říci, co by se jejím dětem na zahradách nejvíce líbilo. Někde tak mají ovocné stromy, jinde krmítka pro ptáky či vyvýšené záhony. Na úpravu venkovních prostor získalo město dotaci z Národního programu Životní prostředí.

Muzeum města Ústí nad Labem připravilo ve výzvě SGS-4 Reine Norských fondů vzdělávací projekt, který se zaměřuje na zvyšování povědomí veřejnosti o stavu ekosystémů v údolí řeky Labe. Cílem projektu je poukázat na konkrétní projevy problémů životního prostředí v této lokalitě a motivovat místní obyvatele i návštěvníky k environmentálně šetrnému chování. V rámci projektu budou připraveny populárně-naučné publikace, terénní muzejní program a přednášky pro školy, výstava či série krátkých vzdělávacích filmů.

V Dolních Břežanech v okrese Praha-západ nedávno dostavěli nový parkovací dům. V jeho bezprostřední blízkosti, podél obvodových zdí a prostorech okolo, nyní vysázeli stromy. Z domácích druhů dřevin byly zvoleny lípy, duby, habry, břízy, javory a třešně ptačí. Dřeviny a další materiál potřebný k výsadbám byl spolufinancován z Národního programu Životní prostředí. Výsadba dřevin byla zaregistrována do portálu www.sazimebudoucnost.cz, kde je možné nalézt obdobné projekty.

Čtyři desítky zvířat mají posílit kolonii ve Velkých Pavlovicích. Ta v posledních dvou letech zřejmě kvůli dlouhodobé nepřízni počasí a přívalovým dešťům zaznamenala obrovský početní pokles, z původních stovek syslů zde přežívají již pouze jednotlivci. Na dovezené sysly čeká rozmanitá krajina se sady, vinohrady, zahrádkami. Akce je součástí záchranného programu pro sysla obecného, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. „Sysel obecný patří mezi kriticky ohrožené, a tedy nejvíce chráněné druhy české přírody. V minulosti ho lidé pronásledovali a cíleně hubili jako zemědělského škůdce. Počty syslů klesaly také kvůli změnám v hospodaření v krajině. Ubylo tak míst, která by mohl samovolně osídlit. Sysla to dovedlo až na pokraj vyhubení,“ říká František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Přeštice dokončují rozšíření kapacity nadzemního vodojemu o polovinu. Vodojem bude mít kapacitu zvýšenou z dosavadních 800 metrů krychlových na 1200 metrů krychlových. Část nákladů obec zaplatí z dotace z Operačního programu Životní prostředí, kterou se městu podařilo získat. Vodojem zásobuje vodou celé město i sousední Dolní Lukavici. Díky zvětšené kapacitě je možné pokračovat na přípravě projektů na vodovody do dalších městských částí, ve kterých mají místní obyvatelé problémy s dodávkami pitné vody.

Město Opava patří mezi první česká města, která vypracovala svou místní adaptační strategii na změnu klimatu. Cílem projektu, který získal maximální možnou podporu ve výzvě Bergen Norských fondů, je realizace konkrétních adaptačních opatření. Navrhované aktivity řeší zejména ochranu před suchem, snížení efektu tepelného ostrova, posílení retence vody i zlepšování zelené infrastruktury v městských a příměstských lokalitách. V rámci rozsáhlého projektu se město Opava bude věnovat například výsadbě květnatých luk, ozelenění seniorského centra i Sportovní haly Opava, vybudování zelené fasády na parkovacím domě Masařská či zachytávání srážkových vod v objektu budovy Magistrátu města Opavy.