Další etapa protipovodňových opatření v Brně je hotová

Projektem protipovodňových úprav na řekách Svratce, Svitavě a Leskavě město usiluje o vybudování uceleného systému, který klade důraz na vztah k řece. Snaží se přitom ctít terén řeky tak, aby byla zabezpečena ochrana jak lidských sídel, tak i příznivý ekologický stav vodních toků, aby vzniklo více prostoru pro průtok povodní a aby obyvatelé i návštěvníci města mohli trávit svůj volný čas v blízkosti řeky.

Projekt Realizace protipovodňových opatření na území města Brna je strategickým projektem města a za cíl si klade vybudovat komplexní protipovodňovou ochranu na hlavních brněnských tocích Svratce, Svitavě a Leskavě.

Nositelem tohoto strategického projektu je Kancelář architekta města Brna, která má na starosti celoměstskou koncepci protipovodňové ochrany a projektovou přípravu jednotlivých úseků. Následnou realizací je pak pověřen Odbor investiční Magistrátu města Brna.

V současné době není před účinky povodní ochráněna podstatná část stávající zástavby města, což v realitě představuje okolo 24 tisíc obyvatel a území o rozloze 10 km2. A nejen to – chybějící komplexní protipovodňová ochrana města tu výrazně omezuje možnosti výstavby v rozvojových a přestavbových lokalitách, které se nacházejí v záplavovém území.

Po zkušenostech s průběhem povodní v roce 2006 proto město ve spolupráci s Povodím Moravy, s. p., přistoupilo k vytvoření ucelené koncepce protipovodňové ochrany založené na přírodě blízkých principech. Návrh koncepce byl stanoven v roce 2009 v rámci zpracování Generelu odvodnění města Brna a následně v roce 2015 rozpracován ve studii Přírodě blízká protipovodňová opatření a revitalizace údolní nivy hlavních brněnských toků.

V rámci celoměstské koncepce byla protipovodňová opatření na hlavních brněnských tocích rozdělena do osmadvaceti samostatných etap, ze kterých bylo vybráno pět prioritních úseků. Vzhledem k rozsahu celého strategického projektu je plánována postupná realizace protipovodňových opatření po jednotlivých úsecích: Poříčí, Trnitá, Zbrojovka, Sokolova a Jih. První z nich, Poříčí, prošel projektovou fází v letech 2018–2020 a s vlastní realizací se začalo v roce 2022. Letos v létě byly práce na tomto úseku dokončeny.

Brněnská protipovodňová opatření jsou unikátní

Zpracovatelem projektové dokumentace byla v tomto případě na základě vítězného návrhu mezinárodní architektonické soutěže společnost „Projekt Svratka“. Projekt, na kterém se podílel i již zesnulý architekt Ivan Ruller, pracuje s přírodě blízkými protipovodňovými opatřeními, tak jak to dosud nemá v Česku obdoby. Příkladem je třeba areál bývalé chatové osady Favorit na Bauerově, kde byly vytvořeny nádrže, tůně a mokřady, přes které byla navíc vybudována nová lávka – opět hlavně proto, aby bylo vše co nejpřístupnější lidem a pomohlo vrátit na brněnská nábřeží život.

Vlastní realizace této etapy měla tedy za cíl vybudovat přírodě blízká protipovodňová opatření na Svratce v úseku dlouhém přes tři kilometry, a to v katastrálním území Pisárky, Staré Brno a Štýřice v městské části Brno-střed. Svratka tu přechází ze zastavěného území města od viaduktu na ulici Uhelné do klidovější přírodní části, na kterou navazuje koupaliště Riviéra.

V rámci realizovaných prací se tu odstranila stávající nevhodná a nepřístupná opevnění břehů, koryto se rozšířilo a maximálně se obnovila přirozená říční niva. Nové hráze a zdi by tak měly zajišťovat protipovodňovou ochranu přilehlé zástavby. Podél břehů vznikly cesty k procházkám a cyklostezky, které mimoúrovňově kříží stávající mostní konstrukce.

V úseku na pravém břehu směrem od Riviéry se upustilo od budování nových stezek, aby byla zajištěna klidová zóna pro výskyt významných druhů ptáků.

Na levém břehu se otevřel dříve nepřístupný areál TJ Favorit a vznikl zde mokřad s tůněmi napájený ze Svrateckého náhonu. V centrální části úseku na levém břehu Svratky směrem od mostu Renneská vznikla promenádní kolonáda se zázemím, restaurací a výtahem pro vozíčkáře. V místě stávající lávky Táborského je zachován produktovod pro inženýrské sítě a nová lávka je vybudována v odsunuté poloze.

Nezbytnou součástí projektu byly i rozsáhlé přeložky a opravy inženýrských sítí včetně rekonstrukce téměř sto let staré kmenové stoky na pravém břehu Svratky. Projekt řešil rovněž protipovodňovou ochranu samotného kanalizačního systému a zajištění jeho funkce po dobu povodňových stavů. V celém úseku byly souběžně prováděny krajinářské úpravy veřejných prostranství s výsadbou dřevin vhodné druhové skladby.

Zhotovitelem projektu je sdružení firem. „Realizace protipovodňových opatření v centrální části města Brna představuje klíčový milník ochrany území před povodňovými riziky a zároveň významný přínos pro dlouhodobý urbanistický rozvoj města. Projekt kombinoval složité inženýrské práce s ohledem na stávající infrastrukturu, náročné přeložky sítí a zároveň integraci nových veřejných prostor do městského prostředí. Jsme přesvědčeni, že propojení funkční ochrany s kvalitní architektonickou a krajinářskou úpravou je cestou k udržitelnému a modernímu rozvoji městských lokalit. Každé město, které otevře svou řeku lidem, posiluje svoji identitu i kvalitu života svých obyvatel,“ vysvětluje generální ředitel lídra sdružení Roman Kocúrek.

Ochrana obyvatel před povodněmi je zásadní

Vzhledem k charakteru realizačních prací, kdy se odbourávaly kamenné zdi, rozšiřovala koryta řeky, modelovaly břehy a budovaly protipovodňové stěny, je zřejmé, že se jednalo o jeden z nejnáročnějších projektů, který se v posledních letech v centru Brna stavěl.

Ministerstvo životního prostředí poskytlo na projekt dotaci z Národního plánu obnovy, konkrétně z Národního programu Životní prostředí, která pokryje polovinu realizačních nákladů. „U projektu jsem jako zástupce tehdejšího vedení města byl od jeho počátku a mám radost, že jeho realizace dospěla ke zdárnému konci. Unikátnost řešení tkví v tom, že řece vracíme její přírodní ráz a díky tomu zvyšujeme protipovodňovou ochranu města. Pro obyvatele zároveň vznikla klidová zóna, kde mohou sportovat, relaxovat nebo pozorovat přírodu v nově vybudovaném mokřadu. Zároveň mohou na kole bezpečně podjet mosty přes řeku. Investice do projektů s prvky modro-zelené infrastruktury se vyplácí a jsou pro nás prioritou, proto jsme prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR vyjednali evropskou dotaci na projekt v celkové výši 762 milionů korun,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Protipovodňová opatření jsou podle primátorky města Brna Markéty Vaňkové pro zajištění ochrany obyvatel města nepostradatelná. „Názorným příkladem byly loňské zářijové deště, kdy se rozvodnily řeky po celé republice, přičemž i v Brně k tomu chybělo opravdu málo,“ připomíná. „Díky dokončeným opatřením je nově vyjmuto ze záplavové oblasti zhruba 80 hektarů území. Proměnu, kterou nábřeží prošlo, ocení ale také lidé trávící svůj volný čas u řeky, ať už na procházce, nebo při jízdě na kole na nových stezkách. Tomu pomáhají i tři podjezdy pod mosty na Heršpické, Vídeňské a Renneské. Brňané a Brňanky mají nově zpřístupněnu řeku v centru bosou nohou a celkově je rozsah upraveného nábřeží unikátní,“ dodává.

Samotná stavba, vyprojektovaná dle návrhu významného brněnského architekta Ivana Rullera a jeho týmu, začala v lednu 2022. Postupem času ale bylo nutné provést několik změn a termín dokončení se i kvůli loňským povodním posunul na konec června letošního roku.

„S realizací protipovodňových opatření jsme začali v blízkosti centra města, a to z důvodu nejvyšší priority – ochrání se zde nejvyšší počet obyvatel. Sdružení zhotovitelů před sebou nemělo jednoduchý úkol. I když to vypadá, že se pouze odbouraly nábřežní zdi a upravily břehy Svratky, tak tomu opravdu není. Součástí projektu za 1,5 miliardy korun, přičemž získaná dotace z evropských fondů pokryla polovinu nákladů, bylo nepřeberné množství přeložek inženýrských sítí, práce na vodohospodářské infrastruktuře a rekonstrukce sto let staré kmenové kanalizační stoky. Že se u tak obrovského projektu objeví určité potíže, samozřejmě nešlo předvídat. Nicméně jsme se vždy snažili věc posouvat dále. Nyní jsme na konci jednoho příběhu a těšíme se na dokončení protipovodňových opatření v centru a na to, jak si budou lidé nového nábřeží nebo mokřadu za Riviérou užívat,“ říká náměstek primátorky města Brna pro oblast investic René Černý.

Zatímco etapa Poříčí byla městu schválena do provozu předčasného užívání, než budou beze zbytku ukončeny veškeré stavební práce, na následujících etapách protipovodňových opatření se už také pracuje. Dalšími prioritními úseky jsou Trnitá a Zbrojovka. „U prvního jmenovaného úseku se jedná o etapy IX, X a XI, které se týkají jak Svratky, tak Svitavy, což ochrání podstatnou část Komárova. Momentálně máme požádáno o stavební povolení a dokončuje se dokumentace pro provedení stavby. Pokud vše půjde bez potíží, tak by samotná realizace mohla začít v průběhu roku 2026,“ předpokládá Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brna, která má přípravu protipovodňových opatření na starosti. Pro další etapy PPO v lokalitě Zbrojovka byl vybrán zhotovitel projektové dokumentace. Koncepční řešení této etapy bylo schváleno a návrh byl představen obyvatelům dotčených městských částí. Aktuálně se tedy pracuje na dokumentaci pro povolení záměru.

Na první pohled může budování protipovodňových opatření znít nezajímavě, ale vlastně to tak vůbec není. Břehy městských řek se mění v zóny plné zeleně, vrací se sem původní biodiverzita a lidé tu získávají nové místo vhodné k procházkám, sportu i zábavě. Pokud do krásných řek, Svitavy a Svratky, které protékají Brnem, dorazí velká voda, tak právě povodňové parky ji zadrží nejlépe.