Správa KRNAP aktualizovala studii krajinného rázu národního parku a jeho ochranného pásma

Jedním z fenoménů, jehož ochrana je zabezpečena českou legislativou, je krajinný ráz. Významná pozornost je mu věnována ve volné krajině, ale i ve velkoplošných chráněných územích České republiky včetně Krkonošského národního parku (KRNAP). Aktuální plán péče KRNAP mezi svými prioritami uvádí „zachování typického krajinného rázu horské krajiny Krkonoš – pestré mozaiky přírodních, přírodě blízkých a kulturních krajinných typů, v řadě případů unikátních v měřítku Česka i střední Evropy“.

Základní studie krajinného rázu na území KRNAP a jeho ochranného pásma byla zpracována v letech 2003–2005. „Její zpracování umožnilo dát do souvislostí poznatky a veškeré dokumenty, které jsou často zpracovávány odděleně: přírodní, kulturní a historické charakteristiky, vývoj území v čase, prostorové, strukturální vztahy a jevy, důležité vazby v území, skrytý potenciál, ale také například negativní jevy, které neodpovídají hodnotám národního parku a které by bylo dobré napravit,“ přibližuje Radek Drahný, tiskový mluvčí Správy KRNAP. „Na základě těchto poznatků, vztahů a souvislostí v území bylo v rámci zpracované studie navrženo členění území na oblasti a lokality s obdobnými charakteristikami a strukturálními vztahy v území. Zároveň byla rozlišena území s jedinečnou hodnotou, území se zachovalým rázem horské a podhorské krajiny, který odpovídá hodnotám národního parku a jeho ochranného pásma, ale také území, kde došlo k narušení rázu krajiny a kvality území,“ pokračuje.

Důvodem tehdejšího pořízení studie bylo vytvoření podkladového materiálu nejen pro potřeby Správy KRNAP, ale pro široké využití orgány státní správy, místních samospráv, zpracovatelů územně plánovacích podkladů a dokumentů, např. územních plánů, regulačních plánů, územních studií do platného plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo, a jako celek se stala i jeho součástí.

Od dob vypracování původní studie však došlo k velmi výrazným změnám nejen v oblasti stavebnictví, dalšího směřování měst a urbanizace, ale také k požadavku na nutnost ohleduplného a šetrného celkového vývoje a přístupu ke krajině.

„Atraktivní a jedinečná krajina národního parku neustále přitahuje a je ovlivňována celou řadou nových rozvojových aktivit a záměrů nejen na území vlastního národního parku a jeho ochranného pásma, ale i v přiléhajících lokalitách. Vzhledem k těmto výrazným změnám a zároveň dalším požadavkům na využití cenného území a také vzhledem k datu zpracování původní studie bylo potřebné celé hodnocení krajinného rázu Krkonoš aktualizovat,“ vysvětluje Radek Drahný.

Aktualizace studie pak probíhala v několika krocích: od přípravy práce, vyhodnocení stávající studie, návrh zadání studie, projednání a odsouhlasení zadání v rámci Správy přes analýzu stávajícího stavu, aktualizaci veškerých údajů, seznámení se zpracovanými dokumenty, podklady, průzkumné práce v terénu, analýzu dat, jednání uvnitř Správy KRNAP, jednání s místními samosprávami, postupné zpracovávání analytické části (grafické, textové, tabulkové části, přílohy, fotodokumentace), doplňující práce v terénu, v průběhu práce opětovné projednávání v rámci Správy KRNAP, projednání analytické části, vyhodnocení připomínek a stanovisek a úpravu analytické části na základě vyhodnocení připomínek až po návrh studie, doplňující práce v terénu, v průběhu práce pak znovu projednávání uvnitř Správy KRNAP, projednání výsledného dokumentu uvnitř Správy KRNAP, úpravy pracovního návrhu na základě připomínek, projednání návrhu studie pro část N s místními samosprávami a s Regionální sekcí Rady NP, vyhodnocení připomínek k projednanému návrhu včetně času na získání a vyhodnocení připomínek a konečné dopracování návrhu studie na základě vyhodnocení připomínek a finální výstup.

Aktualizaci studie předcházelo stanovení nové zonace území Krkonošského národního parku

Aktualizace studie krajinného rázu národního parku nebyla jedinou změnou, která se v KRNAP v posledních letech udála. Dne 1. července 2020 vstoupila v platnost nová zonace KRNAP. Do té doby bylo území národního parku rozděleno do tří zón, I.–III., a jejich ochranného pásma. Tyto zóny se lišily svojí přírodovědnou hodnotou a kombinovaly pravidla péče o přírodu s nejrůznějšími regulacemi.

„Tři dosud číslované zóny, lišící se svojí přírodovědnou hodnotou a kombinující pravidla péče o přírodu s nejrůznějšími regulacemi, se změnily na zcela jinak pojatou zonaci managementovou. Ta stanoví pravidla péče o přírodu ve čtyřech nově definovaných zónách s ohledem na jejich cíl. Omezení pro činnosti v národním parku už neřeší zonace, ale pravidla daná přímo v zákoně jednak pro celé území národního parku a jednak speciálně pro území mimo zastavěné části obcí a zastavitelná území obcí,“ upřesňuje Robin Böhnisch, ředitel Správy KRNAP.

Jednotlivé zóny definují přímo jejich názvy. Cílem přírodní zóny, která se vymezuje na plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, je ponechat přírodu přirozenému vývoji bez rušivých zásahů. Nová přírodě blízká zóna pak zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy s cílem postupně pomoci přírodě dosáhnout stavu jako v zóně přírodní. V budoucnu, po dosažení odpovídajícího stavu, pak mohou být části této zóny převedeny do zóny přírodní.

Zóna soustředěné péče o přírodu má podle Správy KRNAP dva cíle. Jsou do ní zařazeny člověkem velmi pozměněné ekosystémy: především nestabilní, člověkem na místě původních bučin vysázené smrkové porosty, které bude třeba přeměnit na smíšené a listnaté lesy a obnovit tak jejich přírodě blízký stav.

Součástí této zóny jsou také květnaté krkonošské louky, které vznikly historicky na místě odlesněných enkláv a jsou závislé na trvalé péči, bez níž by mnoho rostlinných a živočišných druhů na ně vázaných zaniklo. Cílem této zóny je podle Správy KRNAP tyto předměty ochrany zachovat či zlepšit jejich stav, a proto tam bude k typickým činnostem patřit sečení a pastva. Do této zóny budou patřit také lesy, ve kterých je cílem podporovat biodiverzitu.

Zóna kulturní krajiny je vymezena na území krkonošských obcí či v jejich sousedství. Je určena k trvale udržitelnému rozvoji a jejím cílem je nezhoršit dosaženou kvalitu životního prostředí. Tato zóna je v Krkonoších poměrně malá, protože většina obcí není už od roku 1991 součástí území národního parku, ale nalézá se v ochranném pásmu.

Nová zonace počítá s tím, že přírodní zóna bude mít 7 328,5 hektarů a zabere 20,2 procenta území KRNAP, zóna přírodě blízká bude mít 8 097,3 hektaru (22,3 procenta území KRNAP), zóna soustředěné péče 20 730,3 hektaru (57,0 procenta území KRNAP) a zóna kulturní krajiny bude mít 196,1 hektaru (0,5 procenta území KRNAP).

Nové zonace budou platit po dobu patnácti let. Příroda tak dostane čas ukázat svou sílu bez našich zásahů a teprve pak naši nástupci vyhodnotí možné úpravy a změny zonací. Běžného návštěvníka to při jeho výletech nijak neovlivní, zonace především určují, jak o danou lokalitu pečovat.

Podle Správy KRNAP nová zonace pro příštích patnáct let určuje, které části národního parku budou ponechány samovolnému vývoji a v kterých budou naopak probíhat zásahy s cílem obnovy poškozených ekosystémů směrem k přirozenému stavu či ve snaze zachovat a zlepšovat stav biotopů významných pro zachování biodiverzity, především krkonošských luk. „Stará a nová zonace jsou vlastně dvě úplně odlišné věci, spojuje je jen stejné označení,“ konstatuje ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Kromě vymezení zón ochrany přírody byla určena i klidová území. Platí v nich podobná omezení jako v bývalé 1. zóně, zejména zákaz vstupu do volného terénu mimo vyznačené cesty. „Klidová území se nevyhlašují na patnáct let jako zonace, po dohodě v Radě KRNAP mohou zanikat či vznikat nová podle potřeby ochrany biotopů nebo druhů takříkajíc operativně a kdekoliv v parku bez ohledu na zóny,“ vysvětlil Robin Böhnisch, ředitel Správy KRNAP. Nová zonace a klidová území se netýkají ochranného pásma.