Chceme vrátit krajinu do stavu před 70 lety

Smyslem je návrat k původnímu hospodaření a pestré krajině. „Moje rodina žije v Horním Benešově tři generace. Děda a otec v území, kde se provádí revitalizace, vykonávali myslivost už ve 40. letech minulého století. Pamatují si, jak tady krajina vypadala 70 let zpátky. Vlivem intenzivního zemědělství se významně změnila. Vidíme na vlastní oči, kolik druhů zvěře z přírody zmizelo a rozhodli jsme se, že zkusíme na ploše, kde provozujeme myslivost, provést komplexní změnu krajiny,“ vysvětluje Leopold Benda, který je prokuristou v rodinné firmě, která revitalizace provádí. Na území kolem 180 hektarů rodina sama hospodaří.

„Jedním z dalších důvodů změny je to, že jsme dříve zakoupenou půdu pronajímali zemědělcům. Ti ji v zásadě ‘devastovali’ intenzivním zemědělstvím a neměli ambici, aby půda byla dlouhodobě udržitelná,“ popisuje Leopold Benda skutečnost, která je podle něho obecným problémem v celé republice. Zemědělci se o pronajatou půdu starají hůře než o svou vlastní, což vede k její degradaci. I proto se rozhodli v Horním Benešově starat o půdu, kterou postupně vykupovali ze zisků rodinné firmy v podnikání s automatickými kotly.

Celkový projekt se zabývá revitalizací území. Skládá se z dílčích opatření, například vytváření drobných krajinných prvků a mokřadů či revitalizace vodních ploch. „Cílem je vytvořit zajímavou krajinu, která bude mít dostatek vodních ploch a krajinných prvků, bude úrodná, zadrží dostatek vody a bude fungovat v režimu udržitelného zemědělství,“ vypočítává přínosy změn Leopold Beneš. Na místo se také vrátí živočišné a rostlinné druhy, které v posledních 70 letech vymizely.

Dobře je to vidět na příkladu, kdy kolem rovného odvodňovacího kanálu byly dříve jen lány intenzivně využívané půdy. Nyní kolem kanálu meandruje potok, jsou tam mokřady a vodní plochy, biopás a záměrně neudržované území.

Zadržování vody je důležitým cílem v krajině, kde vodní zdroje vysychají. Díky tomu je možné, aby na místě dál fungovalo zemědělství, které prošlo velkou proměnou. Namísto dříve obhospodařovaných až padesátihektarových bloků půdy je krajina rozdělena na menší bloky, které  jsou postupně ohraničovány krajinnými prvky, jsou odděleny biopásy a mezi nimi se rozšiřují vodní plochy.

Podle Leopolda Beneše jsou přínosy projektů vidět. „Tři dříve realizované projekty se začínají projevovat. Na jaře při tání se kolem vysazených krajinných prvků a v těchto prvcích déle udržuje sníh a je kolem nich větší vlhkost. Vodní plochy se zaplnily v roce 2019 a zásadním způsobem změnily krajinu k lepšímu. K vodě se stahuje ptactvo, krajina je pestřejší, subjektivně vypadá mnohem lépe,“ říká.

Práce na proměně krajiny také inspiruje ostatní zemědelce v regionu, kteří se ptají na zkušenosti s projekty, protože chtějí realizovat své vlastní. „Z hlediska veřejnosti je ohlas velmi pozitivní, k vodním plochám se chodí lidé procházet,“ uvádí Leopold Benda. Riziko vidí v tom, že ne vždy se příchozí chovají k cenným biotopům s respektem.

Významnou finanční podporu se daří získávat z Operačního programu Životní prostředí. Peníze na spoluúčast pocházejí z výnosů ze zemědělství. Na jedné straně opatření ubírají zemědělskou půdu, na druhé straně zvyšují úrodnost půdy, brání větrné i vodní erozi a zvyšují tak její hodnotu.

Práce na krajině pro firmu rodiny Bendů nekončí. „Aktuálně pracujeme na třech menších projektech, na prodloužení alejí tradičních ovocných stromů, na vytvoření pastevního lesa a vytvoření pásu zeleně v návaznosti na biokoridor,“ popisuje Leopold Benda. Dále se také čeká na pravidla pro zemědělské hospodaření od roku 2021, ve kterých se hovoří o možnosti vytváření tzv. sylvopastorálních systémů. „Pokud toto bude podpořeno, tak plánujeme další oddělení půdních bloků pomocí pěti až desetimetrových pásů hospodářských stromů, které ještě více podpoří vytvoření mozaikovité krajiny, zadržení vody, zvýšení úrodnosti zemědělské půdy a tak dále,“ uzavírá Leopold Benda.