Vodu ve Starkoči čistí soustava DČOV

/ Úspěšné projekty
V obci se rozhodli místo tlakové kanalizace použít soustavu domovních čistíren (DČOV). Teď jich mají jednačtyřicet, další přibudou.

Před dvěma roky v létě předával ministr životního prostředí Richard Brabec starostovi Starkoče Janu Jiskrovi rozhodnutí na poskytnutí dotace. Letos v srpnu obec slavnostně zkolaudovala jednačtyřicet DČOV.

V České republice tak patří mezi první obce, kde se tak rozsáhlá síť realizovala. Odkanalizování obce se ve Starkoči řešilo už dříve, o domovních ČOV se uvažovalo před lety. „Ta myšlenka, že bychom touto cestou šli, nás napadla někdy na zastupitelstvu před sedmi lety. Já jsem si pak shodou okolností v jedné rakouské alpské vesnici všiml, že to tak mají udělané. Neměli velkou kanalizaci a také to fungovalo, tak proč to nezkusit,“ popisuje starosta Jan Jiskra.

V obci uvažovali, jak to posunout dát, přemýšleli o vypsání nějakého dotačního programu pro vlastní občany a probírali různé další varianty. „Na jaře 2016 začaly výzvy, tak jsme se toho okamžitě chopili a povedlo se,“ popisuje podání žádosti do dotační výzvy Národního programu Životní prostředí.

Obec měla zpracovánu kalkulaci i na „klasickou“ kanalizaci s čistírnou odpadních vod. V členité obci by taková investice vycházela asi na 30 milionů korun. Soustava DČOV tak dávala ekonomicky mnohem větší smysl. V současné době je odkanalizována polovina obce a chystá se dalších dvacet čistíren. Tím budou mít odpadní vodu vyřešeny dvě třetiny obce, výše investice je oproti tlakové kanalizaci třetinová.

Jako velký benefit vidí starosta Jan Jiskra také to, že vyčištěná voda zůstává na místě a neodtéká pryč. „V době sucha je to velký bonus. Člověk toho může využít. Já osobně používám přečištěnou šedou vodu na zalévání stromů, květin a trávníku,“ pochvaluje si.

Když se ho ptáme na reakce obyvatel Starkoče, považuje je za veskrze pozitivní. „Samozřejmě se ke mně třeba nedostane všechno, ale lidé si to většinou chválí a jsou spokojení. Ti, kdo dosud poctivě nechávali vyvážet jímky, jsou nadšení z ekonomiky provozu. Platí provoz čističky, spočítali jsme to asi na tisíc korun ročně,“ říká starosta. Jedním dechem dodává, že něco se vydá také za údržbu. „Je to zatím pilot, není to vyzkoušené, tak uvidíme, co to udělá za pět let. Některé čistírny nám jednou od prosince a zatím bez problémů.“

Součástí projektu je systémový online monitoring provozních stavů všech zapojených DČOV rozšířený o monitorování biologického kalu a další inovativní funkcionality vzdáleného řízení provozu všech ČOV zapojených do projektu.

Za sebe a svoji obec může starosta budování domovních ČOV doporučit. „Jezdí sem starostové či zastupitelé, lidé volají, zajímají se. Snažím se jim popsat naše zkušenosti. Je to podle mého hodně i o práci s lidmi, je třeba je informovat, zapojit a vysvětlovat. Dělá se to na jejich pozemku, každý pochopitelně miluje svůj záhon, květiny. To musí vzít v úvahu i firma, která to instaluje,“ popisuje.

Obecně doporučuje domovní ČOV menším obcím, kolem dvou tří set obyvatel. „Možná do té pětistovky, tam bych viděl strop. Samozřejmě také záleží na rozpočtu obce a dalších podmínkách,“ uzavírá starosta.