Bale grazing čili spásání balíků sena

/ Zahraničí a technologie
Bale grazing či spásání balíků sena přímo na pastvinách je na první pohled jen jednodušší způsob krmení chovných zvířat. Ale jen na první. Má totiž své nesporné ekonomické i ekologické přínosy. Podporuje zdraví půdy, biodiverzitu i pohodu zvířat, a přitom šetří výdaje za provoz, práci i prostor.

Ve Spojených státech a Kanadě je zimní spásání balíků na pastvinách zaběhlou a osvědčenou praxí. Znamená to, že přezimujícím zvířatům se na pastviny vyvezou balíky sena. Vlastně to navazuje na takový způsob pastvy, kdy se zvířata denně přehánějí z jedné pastviny na druhou. Chovatel může každý balík oplotit a zvířata se tak opět pasou jen na přesně vymezené ploše, zatímco zbytek pastviny má možnost se zotavit poté, co z ní zvířata odešla.

V Evropě je takový způsob pastvy poměrně novinkou, ale každým rokem na ni přechází více chovatelů. Přicházejí tím na další a další výhody, které to jim i zvířatům přináší. Podle všeho se jedná o mnohem levnější, zdravější a vůči přírodě šetrnější metodu, jak se o zvířata v zimě postarat.

Pilotní projekt

Zimní pastva tradičně spočívá v tom, že se zvířata pasou na takzvaném „obětním“ poli s jednou plodinou, většinou tuřínem či krmnou kapustou. To ale znamená zorat jinak trvale udržovanou pastvinu a osít ji plodinou, která sama o sobě nemá žádnou tržní hodnotu. A co víc, zvířata takto zorané a oseté pole často poničí kopyty, výsledkem čehož bývá půdní eroze a nadměrný odtok vody, zatímco spásání balíků přímo na pastvině může prostřednictvím podupaného a zašlapaného sena do půdy navrátit uhlík a další živiny.

„Dnes už máme farmáře, kteří byli zvyklí svá zvířata na zimu ustájit a nyní zkoušejí zimní spásání balíků na pastvinách. Hned v prvním roce viděli, jak moc jim to ušetří práce, paliva, použití strojů a prostor,“ říká Nikki Yoxallová, chovatelka dobytka ze skotského Aberdeenshire. „Navíc ruku v ruce s tím jde i pocit, že máte chov pevněji ve svých rukách,“ dodává. Aby dále šířila osvětu o metodě bale grazing, koordinuje pilotní výzkumný projekt, ve kterém ona a několik dalších chovatelů, kteří zimní spásání balíků na pastvinách zkoušejí, sdílejí své poznatky s ostatními. „Věříme, že se nám podaří jasně prokázat, jak prospěšné bale grazing je, a to bez ohledu na velikost farmy i druh půdy, na které kdo hospodaří. Rádi bychom tak dodali odvahu dalším chovatelům, kteří o takovém způsobu pastvy uvažují. Nepochybujeme, že v důsledku může toto změna hospodaření přinést pozitivní změny jak přírodě, tak komunitám na ni navázaným i společnosti celkově.“

Bale grazing regeneruje půdu a zvyšuje biodiverzitu

Ve výzkumu Projektu Innovative Farmers Nikki Yoxallové je pozornost zaměřena na několik aspektů bale grazingu. Jedním z nich je zkoumání předpokladu, že pošlapané a zadupané seno zvyšuje biodiverzitu na pastvinách tím, že poskytuje potravu a útočiště dalším živočichům – žížalám, hovniválům, ptákům a krtkům – a také zvyšuje výnosy na stálých pastvinách, což se ukazuje s každým dalším jarem.

Oproti tomu když zvířata přezimují uvnitř, stávají se nespasené seno a hnůj komoditami, které je opět potřeba složitě přemísťovat a jejich další využívání není příliš ekonomické, i když jim to nijak neupírá přínos, jež pro hospodaření mají. Zimní spásání balíků na pastvinách naopak představuje alternativu rozorávání stálých pastvin, jež mívá pro celé hospodaření nemálo negativních důsledků.

Zimní pastva venku je zdravější

Přezimování uvnitř představuje pro zvířata kvůli vlhkosti, která ve stájích panuje, větší riziko některých nemocí, například zápalu plic. Výhody zimního spásání balíků na pastvinách, kdy zvířata přezimují v přirozeném prostředí na čerstvém vzduchu, jsou v tomto ohledu nepřehlédnutelné. Zvířatům je venku dobře, i když teploty klesnou pod nulu, a ustájení tak není nutné.

V neposlední řadě je tu také zdraví půdy, na níž se zvířata pasou. „Potenciální přínos zimního spásání balíků na pastvinách se nedá přehlížet,“ říká Nikki Yoxallová. „Zvířecí mrva je při tomto způsobu pastvy zapravována samotnými zvířaty do země přímo na místě. To vytváří prostor pro důležité organizmy v půdě, ty přes zimu pracují, a navíc k tomu poskytují potravu pro ptáky a savce,“ vysvětluje. „Opět tu vidíme významné ušetření na práci, palivu i prostoru. Všechno z toho pak můžeme v hospodaření využít efektivněji někde jinde.“