Re-use centrum v Heřmanově Městci: nepotřebné věci nemusí patřit na skládku

Dříve tomu nebylo jako dnes a společnost k opětovnému využívání a obecně používání věcí nenutila ohleduplnost a společenská odpovědnost k životnímu prostředí. Šlo o čistě ekonomickou nutnost s prostým ekonomickým cílem – zachovat materiály a již vytvořené hodnoty. Lidé se snažili předcházet škodám, ke kterým by došlo vyhazováním věcí. A tak se kovové předměty přetavovaly, oblečení se dědilo a přešívalo, stroje se opravovaly.

To vše dnes zažívá veliké obrození, které se znovu zrodilo pod pojmem re-use. Známe ho i pod dalšími jmény jako recyklace, upcyklace, downcyklace a třeba i remanufacturing.

Slovo re-use dnes chápeme jako činnost, kdy danou věc použijeme znovu. Abychom měli šanci to udělat, vznikají v posledních letech v českých a moravských městech díky dotaci z OPŽP takzvaná re-use centra. A to je dobře.

Ve sběrných dvorech totiž skončilo a na mnoha místech stále ještě končí velké množství velkoobjemového odpadu, nábytku, spotřebičů, elektroniky, ale i dalších věcí, které by ještě mohly dál sloužit a plnit svou funkci. A právě zřízení re-use centra coby místa, kam občané mohou odevzdat věci, které oni již nepotřebují, ale které by třeba mohl ještě použít někdo jiný, je jednou z možností, jak ještě použitelné věci zachránit. Zboží je v re-use centru bezúplatně přijato, případně opraveno, zrepasováno a připraveno k prodeji, který pak přináší extra příjem do obecního rozpočtu.

„V Česku re-use centra existují a efektivně fungují. Jsou většinou zřízena jako místní komunitní centra nabízející plnohodnotnou alternativu obchodním centrům. Existují i opravárny s designovými předměty,“ vysvětluje Filip Rejthar ze společnosti CIRA Advisory, která poskytuje poradenství v zakládání re-use center.

Zavedení re-use centra nejenže naplňuje legislativní požadavky MŽP v rámci předcházení vzniku odpadu, ale také zvyšuje společenskou odpovědnost vůči životnímu prostředí, vytváří funkční alternativy k nadměrné produkci odpadu a nabízí i další benefity, které jsou pro fungování obce přínosné. Nejenže se jejich prostřednictvím daří snižovat náklady na odstraňování odpadu, ale také se vytváří pracovní příležitosti pro osoby, které mívají problematické uplatnění na klasickém pracovním trhu, a vznikají dobrovolnické pozice.

Heřmanův Městec

Re-use centrum zřídili v areálu sběrného dvora i v Heřmanově Městci na Chrudimsku. „Lidé tam budou moci odkládat věci, které už v domácnostech nepotřebují, a zájemci si pak tyto věci budou moci zdarma vzít,“ ujasnil tehdejší starosta Josef Kozel situaci ještě před otevřením centra. „Bude to zajímavé, chceme to zkusit. Uvidíme, jaký to bude mít úspěch,“ řekl a dodal: „Staré věci dostanou ještě šanci na využití. Pokud nebudou přibližně do měsíce vyzvednuty jinými zájemci, ekologicky se zlikvidují. Investice nás stála kolem dvou milionů korun, dostali jsme 90procentní dotaci.“

Těsně před zprovozněním dokončovali v Heřmanově Městci všechny náležitosti, aby centrum mohlo být uvedeno do provozu. Upravili z toho důvodu část areálu sběrného dvora a vybudovali přístřešek a oplocení, které jsou součástí re-use centra.

Podobné centrum už mělo v té době zavedené Vysoké Mýto – takzvaný Kujebazar, kde si lidé mohou použité věci pořídit za malý poplatek. Město pak pod heslem „co utratíš v bazaru, to vykvete po jaru“ vkládá veškerý výtěžek z prodeje předmětů na Kujebazaru do městské zeleně. Každý rok nakoupí potřebné rostliny, stromy nebo cibuloviny, které pak ve městě společně vysází, a ony jim pak dělají radost po celý rok.

Recyklační centrum vzniklo v Heřmanově Městci na konci roku 2019 a po prvním roce fungování bylo jasné, že se nápad osvědčil. „Částečně byla veřejností tato možnost poptávána, ale především jsme to udělali kvůli znovuvyužití výrobků, prodloužení jejich života. Ve sběrném dvoře jsme zaznamenali zvýšený podíl věcí, které nemusely končit na skládce, a tak jsme to jednoduše řečeno zkusili,“ vysvětloval tehdy Josef Kozel. Re-use centrum se od svého otevření dále rozvíjí a je veřejností hojně navštěvováno. Ve městě to vnímají jako povedený krok a uvědomují si, že je na něm stále co rozvíjet, protože má větší potenciál než ten současný.

Centrum funguje hned vedle sběrného dvoru. Lidé si na jeho existenci rychle zvykli, ale využívají jej i lidé odjinud. Dá se tam najít a odložit ledasco od nádobí přes drobné předměty na vybavení domácnosti, lampy, konferenční stolky, občas i dveře, knihy, kola, koloběžky a lyže až po drobné nářadí. Naopak tu není možné zanechat, a tedy ani zakoupit elektroniku a z hygienických důvodů ani oblečení, obuv, čalouněné věci, peřiny, matrace a podobně.

I v Heřmanově Městci jsou všechny finanční prostředky získané z provozu re-use centra investovány do výsadby zeleně a z té se pak těší celé město.