Ve Starém Plzenci postavili sportovní halu a rozšířili školu. Starosta: Bylo to hodně práce, ale stojí to za to

Jak velkou událostí bylo pro vaše město otevření přístavby školy a nové sportovní haly?

Z úst pamětníků, kterých si velmi vážím, zaznívala i věta, že pro naše město se jedná o stavbu století. Pro některé z nich bylo otevření školy a haly skutečně velmi emotivní událostí. Už v šedesátých letech minulého století usilovali tehdejší sportovci i vedení města o stavbu nové haly. Součástí slavnostního otevření byly i navazující dny otevřených dveří, kterými za dva dny prošlo více než tisíc lidí. Z návštěvníků jsem cítil nadšení, údiv i hrdost na naše město.

Otevírali jste 1. září. V době, kdy děláme rozhovor, uplynuly od počátku provozu necelé dva měsíce. Jaké máte zatím ohlasy od učitelů, rodičů a případně i obyvatel města?

Od té doby proběhly již i třídní schůzky, sportovní utkání i jednání s vedením školy. Ohlasy jsou kladné, od příjemného prostředí až po vyřešení problému s nedostatkem kapacity a docházkovou vzdáleností odloučeného pracoviště, které bylo díky stavbě školy zrušeno. Tématem jsou samozřejmě i drobné nedostatky, například nastavení vzduchotechniky, nová školní kuchyně vyžaduje dlouhodobější zaškolování, nastavuje se i provoz nové sportovní haly.

Proč jste se rozhodli školu rozšířit a jaké výhody to přinese dětem a rodičům?

Starý Plzenec zažívá a bude zažívat dlouhodobý populační růst, vývoj je zde trochu jiný, než je průměr Česka. Situace se před několika lety stala neúnosnou a vzniklo odloučené pracoviště základní školy. Před dokončením stavby muselo už šest tříd denně docházet do vzdáleného historického objektu školy na Malé Straně a následně se vracet a stravovat v hlavní budově v centru města.

Očekáváte, že počet školáků dále poroste. Pamatuje na to dimenze přístavby, nebo postupem času chystáte další rozšíření?

To je komplikovaná otázka. V nejbližších letech stavbu další základní školy neplánujeme, nová přístavba by měla stačit, i když možná hraničně. Pravděpodobně ale nebudeme moci zvětšit spádovost o další okolní obce, které by měly zájem. Potřebné bude ale zvýšit kapacitu mateřských škol.

Společně s přístavbou jste u školy otevřeli novou sportovní halu. Je poměrně unikátně architektonicky řešená. Jak dlouho trvala příprava projektu?

Jak jsem už zmínil, o stavbu se usilovalo již více než šedesát let. Vzniklo více návrhů i projektová dokumentace se stavebním povolením, která po změně vedení nebyla realizována. Důležitý milník byl leden 2017, kdy tehdejší vedení města vypsalo architektonickou soutěž a její vítěz připravil unikátní řešení. Zvítězil návrh z větší části do terénu zapuštěné sportovní haly s pobytovou travnatou plochou na střeše.

Novostavba je v pasivním standardu, má tedy velmi nízkou spotřebu energií. Bude to významná úspora v provozních nákladech a vidíte v tom i jiné přínosy?

Je to i určitý vzor do budoucna, jak může město přemýšlet i o dalších stavbách a usilovat o nízké spotřeby energií. Dalšími přínosy může být řízené větrání, kde může mít nižší hladina CO2 kladný vliv na zdraví a žáků i učitelů. Architekt tak mohl pracovat s velkými okenními plochami jak ve vnějších stěnách, tak dokonce i do chodby. Pobyt ve třídách je tak estetický zážitek. Absence větrání velkými okny má vliv i na zvýšení bezpečnosti. Samostatnou kapitolou je možnost řízení využití elektrické energie ze solární elektrárny na střeše budovy školy.

Jak je pro města velikosti Starého Plzence těžké tak velkou investici financovat? Na financování jste využili několik dotací. Bylo by možné stavbu uskutečnit i bez dotační podpory? A pokud ano, jak významně by to zatížilo městský rozpočet?

Přípravou a limity financování jsme se zabývali zhruba deset let. Mohu zodpovědně říci, že stavbu by nebylo možné realizovat bez podpory. Oblasti dotací jsem se profesně dlouhodobě věnoval a v tomto projektu jsme přistoupili k návrhu nejsložitějšího konceptu financování, se kterým jsem se kdy setkal. Využili jsme možnosti fázového financování z OPŽP ze dvou výzev a zkombinovali jsme ho s dotací z MŠMT. Tím nám vznikl tlak jak na komplikovanou přípravu projektu, tak na termín dokončení stavby. První dodatek smlouvy o dílo na stavbu spočíval ve zkrácení lhůty pro stavbu o několik týdnů. Složitá byla i administrace všech dotačních procesů. Zde nám významně pomáhala Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje.

Vy osobně máte tedy s dotačními programy profesní zkušenosti, které využíváte ve funkci starosty. Co je podle vás nejdůležitější pro to, aby obec byla v žádostech o dotace úspěšná?

Znát vlastní město, ideálně s podporou nějakého kvalitního strategického dokumentu, u nás je to program rozvoje, který jsme nedávno aktualizovali. Pro jednotlivé záměry pak vyhledat odpovídající dotační tituly jak horizontálně, tak vertikálně. Tedy rozlišovat druh investice, kdy je lepší krajská dotace a kdy dotace státní či unijní a podobně. Plně respektovat pravidla dotace, vždy začít od indikátorů a cílů dotačních titulů, přes termíny až po pravidla publicity. Cíleně navštěvovat konference a ptát se. My jsme i organizovali schůzky a vyjasňovali pravidla našeho konceptu. A asi i mít cit a znalosti pro realizaci stavby, která bude zohledňovat jak potřeby stavby samotné, třeba na vícepráce, tak limity dotačních i jiných zákonných pravidel. Odpovědět na tuto otázku vyčerpávajícím způsobem by vydalo na celodenní seminář.

Jsou nějaká obecnější doporučení, která by se mohla starostkám či starostům při přípravě a financování takto velkých projektů hodit?

Vytvořit kompletní tým, soustředit se na technický dozor investora a na administrátora dotace, neustále navzájem komunikovat a osobně hlídat všechny důležité termíny. V posledních měsících jsem na stavbu chodil každý den včetně víkendů a často jsme tak zachytili včas menší či větší nedostatky. Důležité je i odborně personálně posílit aparát úřadu. Byť to není populární krok, investice do lidí se většinou několinásobně vrací.

Některé menší obce mohou žehrat na to, že nemají dostatečný úřednický aparát, který by mohl dotace administrovat. Je i pro ně podle vás nějaká cesta, jak se o peníze z dotací ucházet?

Pokud má obec na spolufinancování akce a k tomu určitou rezervu, pak lze většinu služeb zajistit externě. Finanční stránku ale musí vždy zhodnotit vedení obce.

Jaké vidíte největší výzvy nebo úskalí při čerpání dotací?

Jednoznačně největším úskalím, pokud nepočítám nízké alokace finančních prostředků, jsou dotační termíny pro dokončení stavby. A samozřejmě i cena jednotlivých služeb, od zpracování různých podkladů typu demografická studie až po samotné administrace dotací. Často se to ale sejde a vše proběhne včas a v klidu.

Využili jste jako město v poslední době dotace i při dalších investicích, a pokud ano, pro co konkrétně?

Dotací využíváme velké množství, nejvíce asi z OPŽP, od modernizace sběrného dvora přes kompostéry až po zmíněnou stavbu sportovní haly a školy. Čerpáme i z titulů Plzeňského kraje, například na územní studii krajiny, nebo i z dalších fondů Evropské unie, například na cyklostezky.

Chcete vybudovat nový park v centru města. Jak bude vypadat, čemu bude sloužit a budete k financování investice žádat o dotační podporu?

Parky máme v plánu budovat dokonce dva, v jednom případě se jedná o revitalizaci již užívaného veřejného prostoru a v druhém jde o zcela nový park přímo v centru města. Čerpat chceme z ITI IROP Zelena infrastruktura a v tomto duchu nyní probíhá zpracování projektů. Park v centru města bude plnit různé funkce v jednotlivých zónách, od sportovní přes historické akcenty až po odpočinkovou s využitím dešťových vod v jezírku.

Máte některé další rozjeté projekty, případně projekty, o jejichž realizaci uvažujete?

Připravujeme několik desítek projektových dokumentací a o další nápady pro jednotlivé části města není nouze. V majetku města je totiž i hrad Radyně nebo areál hradu Stará Plzeň. Kromě tvrdých projektů jsme například nově zřídili funkci kastelána a nyní probíhá výběrové řízení. Péče o majetek i život ve městě má neuvěřitelné množství podob.