V Broumově textil recyklují unikátním způsobem

10. 9. 2026 / Reportáže

Textilní a ruku v ruce s ním i módní průmysl představují pro naši planetu obrovskou zátěž. Výrobou a úpravami vše jen začíná. Veliký problém je také oblečení, které už nechceme dál nosit. Co s ním? Dobrou zprávou je, že se dá recyklovat. V Diakonii Broumov si na to s pomocí dotace z OPŽP pořídili speciální recyklační linku. Svým dílem tu ale může přispět každý z nás.

Sběr použitého oblečení a jeho recyklace představují důležitou oblast předcházení vzniku odpadů, a je proto nemalým přínosem pro životní prostředí.

Diakonie Broumov se mu věnuje už více než tři desítky let. Veškerý sběr textilního materiálu, včetně sběru z kontejnerů, dokáží přetřídit, využít nebo zpracovat. Z materiálu, který by jinak končil na skládkách, smysluplně využijí okolo 70 %.

Vybudovali vlastní třídírnu a také vlastní provoz na zpracování textilu již nevhodného k nošení či nějak poškozeného na čisticí plachetky. Novinkou je unikátní linka, která ze starého oblečení vyrábí textilní panely pro široké spektrum využití. A to právě v době, kdy Evropa zavádí povinný oddělený sběr textilu a hledá využití pro materiály, které dosud mířily na skládky nebo do spaloven.

„Poté, co svezeme a roztřídíme použité oblečení, podaří se nám celou řadu materiálu vrátit do oběhu (jako nositelné oděvy v Evropské unii či v zemích třetího světa), nicméně dlouhodobě 10–30 % materiálu končilo na skládce či ve spalovně, neboť tento materiál byl již velmi obtížně využitelný (kontaminace či znečištění), případně se jednalo o vícedruhové oděvy, které se z ekonomického hlediska s tehdy dostupnými technologiemi nevyplatilo recyklovat. S ohledem na to, že náklady na skládkování či jiný způsob likvidace textilního odpadu dlouhodobě rostou, a skládkování bude navíc v budoucnu legislativně omezeno, hledali jsme způsob, jak vyřešit tento zásadní problém, který nás zatěžoval ekonomicky a do budoucna by nás zatěžoval i legislativně,“ přibližuje Pavel Hendrichovský, předseda sociálního družstva Diakonie Broumov, co pořízení recyklační linky předcházelo.

Byl to on, kdo přišel s nápadem, jak by sociální družstvo mohlo s darovaným textilem nakládat ještě smysluplněji. Na rozpracování projektu se pak podíleli i další členové týmu, Tomáš Tykva a Jaroslav Dvořák, a na technologických aspektech s nimi spolupracoval Jan Rayman, který se dlouhodobě zabývá možnostmi recyklace problematických materiálů.

Při přípravě projektu vycházeli ze základního principu cirkulární ekonomiky, že jakýkoli materiál, který jiní považují za odpad, je nutné vnímat jako vstupní surovinu pro recyklaci či upcyklaci. „Skutečným odpadem je pak máloco,“ připomíná. „Zároveň jsme vnímali rostoucí ceny stavebních materiálů v letech 2021–2022 a napadlo nás, zda by drcený textil mohl být základem pro výrobu konstrukčních stavebních desek,“ dodává.

Dopadlo to nad očekávání dobře

Následovalo období zkoušení. „Nejprve jsme v prototypové dílně vytvořili desky, jejichž vlastnosti jsme testovali, a zjistili jsme, že dokonce předčily naše očekávání. Prototypové desky jsme nechali otestovat v akreditované zkušebně, a když jsme zjistili, že splňují podmínky pro uvedení na trh, začali jsme hledat investora a také strojaře, který by byl schopen vyvinout a dodat linku, která je bude schopná vyrábět sériově. Obojí bylo náročné, neboť málokomu se chce vyvíjet a vyrábět něco, co není v praxi ověřené, vyžaduje výzkum a také přináší rizika. Stejně tak investoři jsou u těchto projektů obezřetní. Zároveň je linka částečně financována z veřejných prostředků, což ulehčilo zátěž investora i nás a zkrátilo dobu návratnosti investice. Hledání dodavatele i investora se nakonec podařilo a linka je funkční,“ popisuje Pavel Hendrichovský.

Slavnostního předání se zúčastnili také zástupci Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR. Samotná technologie je podle provozovatele připravena k provozu, před zahájením zpracování odpadů však musí být dokončena řada formalit.

Technologická připravenost totiž sama o sobě nestačí. Před spuštěním provozu musí být dokončeny procesy související s rekolaudací objektu, požární bezpečností, hygienickými požadavky, environmentálním posouzením a schválením provozního řádu. Klíčovou částí je také proces ukončení odpadového režimu podle zákona o odpadech. Právě tento krok určuje, za jakých podmínek přestává být zpracovaný materiál odpadem a stává se výrobkem uváděným na trh. Bez tohoto potvrzení nelze plně rozvinout obchodní potenciál celé technologie.

Vedle administrativních kroků bude rozhodující také schopnost vytvořit pro vznikající výrobky stabilní odbytiště. Úspěch projektu totiž nebude měřen pouze množstvím zpracovaného textilu, ale především poptávkou po deskách vyráběných z recyklovaných materiálů. Z pohledu cirkulární ekonomiky je právě propojení mezi vznikem odpadu a odbytem nového výrobku zásadní podmínkou dlouhodobé životaschopnosti podobných řešení.

Přísný princip cirkularity

Broumovská technologie představuje jednu z prvních komplexních snah, jak nakládat s textilním odpadem materiálovým způsobem a vracet jej do ekonomiky ve formě nového výrobku. A právě poměrně striktní aplikace principu cirkularity je podle Pavla Hendrichovského hlavním přínosem projektu. „Vstupní surovina by skončila na skládce či ve spalovně, ale my ji využijeme pro výrobu smysluplného výrobku. Zároveň už nyní řešíme, jak naložit s výrobkem po skončení jeho životnosti, a víme, že jsme schopni jej opět recyklovat,“ říká. Zpracovávaný textil zde nekončí jako palivo pro energetické využití ani jako odpad uložený na skládce. Výsledné stavební a technické desky pod obchodní značkou TXB (Textil Board) nacházejí uplatnění ve stavebnictví, nábytkářství a potenciálně i v automobilovém průmyslu.

Roční kapacita linky má dosahovat minimálně 2 300 tun odpadních materiálů, především textilu, ale také dalších druhotných surovin. Přestože na první pohled se může jednat o významné množství, v širším měřítku jde spíše o začátek. Jen v Česku totiž podle údajů uvedených při předání zařízení končí ve směsném komunálním odpadu přibližně 200 000 tun textilu ročně. Ve světovém měřítku se objem textilního odpadu odhaduje na 92 milionů tun za rok. Současně globální oděvní průmysl produkuje desítky miliard kusů oblečení ročně a významná část z nich se nikdy nedostane ke konečnému uživateli.

Právě tato čísla ukazují, proč se otázka recyklace textilu dostává stále více do centra zájmu evropské i národní odpadové politiky. Od ledna 2025 musí členské státy Evropské unie zajistit oddělený sběr textilu. Zatímco sběrné systémy postupně vznikají, navazující zpracovatelské kapacity jsou stále nedostatečné. V mnoha případech se proto vytříděný textil pouze přesměrovává do zahraničí nebo končí v zařízeních, která jej využívají energeticky. Broumovský projekt ukazuje jinou cestu: vytvoření domácího trhu pro druhotné textilní suroviny.

Podle Pavla Hendrichovského je ale důležitý také sociální rozměr projektu. „Diakonie Broumov, sociální družstvo, poskytuje ubytování sociálně a zdravotně znevýhodněným a zároveň některé z nich zaměstnává, čímž jim dává druhou šanci. Projekt tak výhledově umožní tyto vedlejší služby ještě rozvíjet,“ říká.

Broumov navíc nezůstane jediným místem využívajícím tuto technologii. „Aktuálně se připravuje projekt stejné technologie, ale s dvojnásobnou kapacitou na Ostravsku, neboť se tím ještě více redukuje nutnost převážení použitého textilu a sníží se tak uhlíková stopa výrobku,“ dává Pavel Hendrichovský nahlédnout do budoucna.

Současně sílí očekávání, že v následujících letech bude zaveden systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) pro textil. Ten by měl zajistit finanční tok od výrobců a dovozců textilu ke sběru, třídění a recyklaci použitých výrobků. Jeho plné zavedení ale nelze očekávat dříve než v roce 2028.