Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí se povedlo

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí bylo založeno roku 1883 jako Riesengebirgsmuseum rakouským Krkonošským spolkem, aby „probádalo přírodu, dějiny i člověka Krkonoš Expozice Kámen a život, otevřená v roce 1984, patřila ve své době k nejmodernějším v Československu a také expozice Člověk a hory, otevřená v roce 1995, měla za sebou dlouhá léta provozu. Myšlenka jejich nahrazení novou expozicí se začala rozvíjet už před téměř dvaceti lety. „Nešlo přitom pouze o modernizaci stávajících vitrín a instalací,“ říká Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP. Cílem podle jeho slov bylo vytvořit expozici, která bude moderním návštěvnickým centrem národního parku a zároveň představí Krkonoše v celé jejich rozmanitosti s důrazem na srozumitelné vysvětlení vztahu člověka a přírody.

„Chtěli jsme, aby návštěvník neodcházel jen s několika novými informacemi, ale aby pochopil, proč jsou Krkonoše přírodně tak výjimečné, jak je po staletí ovlivňovala lidská činnost a proč je důležité toto území chránit. Zároveň jsme chtěli využít potenciál historického augustiniánského kláštera a vytvořit místo, které bude důležitou součástí nabídky Vrchlabí i celých Krkonoš,“ přibližuje.

Záměr nahradit zastarávající expozice vznikl na Správě KRNAP. „Přípravu nové podoby muzea jsme svěřili autorskému týmu a ten do úspěšného finále dovedl architekt Roman Koucký,“ popisuje Radek Drahný.

Na konečné podobě muzea se tak podílela řada lidí různých profesí – od architektů a projektantů přes odborníky na obsah expozice až po specialisty na její technickou realizaci. Ze strany Správy KRNAP bylo zásadní propojit odborné poznání Krkonoš s moderními způsoby prezentace a s potřebami návštěvníků.

„Nejde tedy o nápad jednoho člověka v úzkém slova smyslu, ale o dlouhodobý institucionální projekt, který se postupně vyvíjel a jehož výslednou podobu formovala spolupráce odborníků z více oblastí,“ připomíná mluvčí Správy KRNAP.

Muzeum Krkonoš je výsledkem dlouhodobé spolupráce

Na nové podobě muzea se kromě Správy KRNAP podíleli architekti, projektanti, stavební firmy, autoři expozice a odborní pracovníci muzea.

Významnou úlohu měli také pracovníci Správy KRNAP, kteří zajišťovali odborný obsah, připravovali podklady a podíleli se na tom, aby prezentace odpovídala současnému poznání krkonošské přírody a historie.

Vlastní projekt zahrnoval dvě hlavní části: stavební rekonstrukci a úpravy bývalého augustiniánského kláštera a vytvoření nové stálé expozice. Součástí stavebních prací bylo také vybudování nového vstupního objektu. „Umožnilo nám to umístit do budovy výtah, otočit vchod směrem k parkovišti a centru města, vybudovat přednáškový sál a prostornější muzejní obchod. Historická budova se tak stala přístupnější návštěvníkům, aniž by přitom přišla o svou památkovou hodnotu,“ vysvětluje Radek Drahný.

Dlouhá a komplikovaná příprava nakonec přinesla své plody

Při přípravě projektu se vycházelo ze samotného základu toho, čím muzeum po celou dobu svého fungování bylo a je, z jeho 140leté tradice a z poslání Správy KRNAP – chránit přírodu, odborně ji poznávat a předávat toto poznání veřejnosti.

Příprava byla dlouhá a komplikovaná. Původní koncepce vznikala od roku 2008 a muzeum se pro veřejnost uzavřelo na podzim roku 2017. Následovaly stavební úpravy historického kláštera a realizace nové expozice. Do harmonogramu zasáhl nedostatek pracovníků ve stavebnictví, růst cen, komplikace spojené s vysokou hladinou spodní vody i pandemie covidu, během níž se práce na určitou dobu zastavily.

Vlastní realizace musela propojit náročnou rekonstrukci historické budovy s instalací moderních technologií. Zásadní bylo například vytvořit ideální návštěvnickou trasu, zajistit provozní zázemí a současně zachovat charakter klášterního areálu. Výsledkem je expozice o ploše přibližně 2 500 m², která využívá historické prostory i nové architektonické prvky.

Od začátku bylo důležité, aby nové muzeum nebylo jen souborem exponátů o jednotlivých přírodních zajímavostech. „Chtěli jsme představit Krkonoše jako propojený celek, v němž se přírodní procesy, historie, kultura a lidská činnost navzájem ovlivňují,“ říká Radek Drahný. Expozice proto zachycuje vývoj hor od dávné geologické minulosti až po současnost, jedinečnost arkto-alpínské tundry, vodní režim hor, osídlování, tradiční hospodaření i důsledky lidských zásahů.

Důležitým východiskem byla také samotná budova bývalého augustiniánského kláštera. Architektonické řešení mělo respektovat historický objekt, ale současně umožnit moderní a srozumitelnou prezentaci. Namísto tradičního muzea, založeného především na vitrínách, tak vznikl prostor, v němž návštěvník prochází příběhem hor prostřednictvím architektury, audiovizuálních prvků, modelů a interaktivních instalací.

Muzeum Krkonoš bylo slavnostně otevřeno v říjnu 2023 a pro veřejnost se otevřelo 1. listopadu téhož roku. Tím ovšem začala další etapa: každodenní provoz, sledování reakcí návštěvníků, údržba a průběžné doplňování nabídky.

„Po prvním roce provozu jsme měli více než 46 tisíc návštěvníků a za první dva roky už 84 tisíc. Vedle stálé expozice proto rozvíjíme také vzdělávací činnost, dočasné výstavy a mezinárodní spolupráci,“ ohlíží se Radek Drahný na první roky provozu muzea a zároveň se dívá do bližší i vzdálené budoucnosti.

V muzeu se tak každoročně uskutečňuje téměř tisíc vzdělávacích programů pro školy a další skupiny, díky čemuž se stalo významným místem environmentálního vzdělávání a setkávání lidí, kterým záleží na Krkonoších.

Expozici Kámen a život, otevřenou v roce 1984, navštívil během přibližně čtyřiceti let více než milion lidí. Nové Muzeum Krkonoš tak navazuje na velmi úspěšnou kapitolu muzejní prezentace hor.

Za největší přínos považuje Radek Drahný to, že se v Muzeu Krkonoš ve Vrchlabí podařilo do jednoho smysluplného celku propojit ochranu přírody, vzdělávání, kulturní dědictví a cestovní ruch. „Muzeum Krkonoš dnes není jen místem, kam si lidé přijdou prohlédnout exponáty. Ale je to platforma, která pomáhá pochopit, proč jsou Krkonoše tak výjimečné a proč si zaslouží naši pozornost a ochranu, a tím vlastně pomáháme budovat vztah návštěvníků k tomuto regionu. Chceme, aby návštěvníci odcházeli nejen s hezkým zážitkem, ale také s lepším pochopením toho, že Krkonoše nejsou jen krásné hory pro výlety. Jsou mimořádně cenným a citlivým územím, o které musíme společně pečovat.“

„Velmi důležité je, že se nám daří oslovovat i lidi, kteří běžně do muzeí nechodí. Moderní, zážitková a interaktivní forma prezentace jim umožňuje poznávat přírodu a historii jiným způsobem. To je pro instituci, jejímž posláním je také vzdělávání veřejnosti, zásadní,“ připomíná.

Muzeum Krkonoš je součástí příběhu, který se ve Vrchlabí píše už od roku 1883. Tehdy vzniklo muzeum, jehož zakladatelé chtěli Krkonoše nejen zpřístupňovat turistům, ale také chránit a odborně poznávat. Tato myšlenka je podle Radka Drahného aktuální i dnes: „Nová expozice je proto nejen moderním návštěvnickým centrem, ale také pokračováním dlouhé tradice odborné práce, péče o sbírky a poznávání našeho regionu. Podařilo se nám dát historické instituci novou podobu a nabídnout jí další perspektivu. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že za úspěchem muzea nestojí pouze samotná budova nebo atraktivní expozice. Důležitý je tým lidí, kteří se starají o odborný obsah, návštěvníky, vzdělávací programy, technický provoz i každodenní chod. Bez jejich práce by muzeum nemohlo fungovat tak, jak funguje dnes.“

Samotný provoz muzea je nejlepším potvrzením toho, že takto rozsáhlý a technologicky náročný projekt vyžaduje soustavnou péči a že vysoká návštěvnost přináší nároky na údržbu, technické zázemí i organizaci provozu. „To ale považuji za přirozenou součást fungování úspěšného muzea. Celý projekt je třeba vnímat jako významnou investici do poznání Krkonoš, do vzdělávání i do budoucnosti regionu,“ uzavírá Radek Drahný příběh vzniku dalšího krásného projektu pod taktovkou Správy KRNAP.

Financování projektu

Financování bylo zajištěno z evropských fondů prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a Integrovaného regionálního operačního programu, přičemž se na něm podílela také Správa KRNAP ze svého rozpočtu. Náklady přesáhly 300 milionů korun.