Revitalizace bývalé těžebny rašeliny v Hrdlořezech

V roce 2019 došlo k definitivnímu ukončení těžby rašeliny na ložisku Hrdlořezy na území CHKO Třeboňsko. „Již v době před ukončením těžby a předáním pozemků zpět Lesům ČR existovala předběžná dohoda Správy CHKO Třeboňsko a Lesní správy Nové Hrady o vyčlenění části území pro přirozenou obnovu. V roce 2019 proběhla pilotní schůzka zástupců CHKO a zaměstnanců Správy toků LČR. V tomto roce byl následně zadán projekt na revitalizaci vodního režimu těžebny a už na podzim téhož roku proběhla první etapa revitalizace spočívající v zaslepení pěti odvodňovacích kanálů a vytvoření pěti velkých tůní,“ popisuje Eva Jouklová, tisková mluvčí společnosti Lesy ČR. Rok 2019 byl podle jejích slov důležitým milníkem pro revitalizační akce v lesích, neboť Lesy ČR v tomto roce zahájily vnitropodnikový program Vracíme vodu lesu.

Projekt byl společným nápadem správy CHKO Třeboňsko a Lesů ČR. Již v roce 2000 došlo na části vytěžené plochy k vytvoření tůní a k ponechání plochy přirozené sukcesi. V dalších letech ale bohužel došlo k zalesnění části ploch konvenčním způsobem. Při realizaci se pak čerpalo ze zkušeností vycházejících z obdobných projektů realizovaných po celé Evropě včetně naší země. „Těžba rašeliny představuje zásadní ohrožení existence samotného rašeliniště, proto je při těžbě nutné respektovat nedotěžení rašeliny až na minerální podklad. Po skončení těžby a ještě lépe již v jejím průběhu je nutné obnovit vodní režim lokality. To se provádí osvědčenými postupy eliminace povrchového odvodnění. Tyto postupy jsou poměrně jednoduché a levné a byly mnohokrát odzkoušeny při revitalizacích například na Šumavě,“ popisuje Eva Jouklová. „Samotná realizace projektu probíhala běžně, dodavatelským způsobem. V tomto případě došlo k bezproblémové spolupráci mezi investorem, dodavatelem i projektantem, takže projekt neprovázely žádné větší problémy ani změny technického řešení,“ říká. Projektová příprava i samotná realizace byla od začátku konzultována se zástupci CHKO Třeboňsko a Botanického ústavu Akademie věd, což se pozitivně odráží na konečné podobě revitalizace. „V současné době je projekt ukončen, avšak do budoucna se počítá s dalšími, spíše drobnými zásahy a činnostmi managementového typu,“ dodává.

Průběh revitalizace

„Revitalizace rašelinišť spočívá zejména v zaslepování melioračních kanálů. To je možné provádět několika způsoby, nejčastější je instalace příčných dřevěných hradítek, která jsou zasypána rašelinou. Tím je zrušena odvodňovací funkce kanálů a může dojít k sycení půdního horizontu vodou. Dalším častým typem opatření je tvorba mělkých tůní, které na rašeliništích představují unikátní typ biotopu pro specializované organismy. V dalších letech je nutná kontrola a korekce provedených opatření. Pro nastartování a urychlení rašelinotvorného procesu je vhodné do lokality přenášet rašeliníky a další žádoucí vegetaci,“ přibližuje Eva Jouklová, jak obnova rašelinišť a míst zasažených těžbou detailně probíhá.

I v případě bývalé těžebny rašeliny v Hrdlořezech šlo o soubor opatření, která pomáhají obnovit přirozený hydrologický režim, s cílem podpořit rozvoj přirozených rašelinných biotopů a celkové biodiverzity území, jehož hlavním recipientem je Borská stoka.

Realizací projektu tu došlo ke změně vodního režimu na ploše téměř 160 hektarů, ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody na zrašelinělých a rašelinných půdách. Hladina podzemní vody byla navrácena na přirozenější historickou úroveň tak, že na části území došlo právě k jejímu navýšení stavbou přehrážek na stávajících odvodňovacích vodotečích, a jejich vymělčením či zasypáním. Na části území, zejména na plochách po průmyslové těžbě rašeliny, byly vytvořeny zmíněné zemní průlehy a tůně a k propojení tohoto území manipulovatelným zavodňovacím potrubím, které bude dle potřeby dotovat dotčenou plochu vodou z Borské stoky.

Projekt byl rozdělen na tři etapy. První se zaměřila na čerstvě opuštěné plochy po těžbě rašeliny o rozloze 5 hektarů, které se v létě přehřívají a jejichž povrch dosahuje až 60° C. Opatření zahrnovala zahrazení šesti odvodňovacích kanálů s pomocí přepážek a vybudování čtyř tůní.

Druhá etapa směřovala do navazujícího rašelinného lesa, v němž docházelo kvůli odvodnění k degradaci. Zde se zahradilo celkem šestnáct odvodňovacích kanálů o délce 6,06 km, ovlivňujících cca 73 hektarů lesních porostů.

V roce 2021 pak proběhla třetí etapa, v jejímž rámci se revitalizované území rozšířilo o dalších 85 hektarů. Byly vybudovány drobné vodní plochy, které v budoucnu umožní řízené zavodňování.

Revitalizovaná lokalita je botanicky i zoologicky významná

„Hlavní přínos projektu spatřujeme v jeho rozsahu: 160 hektarů revitalizovaných pozemků je již velký komplex lesa. Úspěšnost projektu je možné hodnotit ze dvou pohledů. První je vodohospodářský. V rámci vybudovaného monitorovacího systému je možné konstatovat, že hladina podzemní vody se ustálila na tzv. cílové hladině, to je na hladině, kdy je možná regenerace a vznik rašelinného lesa. Hladina podzemní vody příliš nekolísá ani v období dlouhotrvajícího letního sucha,“ shrnuje Eva Jouklová přínosy zrealizovaného projektu.

Druhý přínos se podle ní projevuje osídlováním lokality vzácnými druhy rostlin a živočichů. „Už od prvního roku po realizaci přibývá pozorování vzácných na rašeliniště vázaných organismů. Je možné jmenovat například vzácné druhy vážek, jako jsou vážka jasnoskvrnná a lesklice skvrnitá, které osídlily rašelinné tůně a mokřady, nebo nález kriticky ohrožené saranče slaništní, která má na revitalizované ploše první zaznamenaný výskyt na území Čech,“ vypočítává.

Lokalita je velmi atraktivní také pro ptactvo. Často je tu k vidění orel mořský a hned v prvním roce po realizaci zde zahnízdil jeřáb popelavý. Na komunikacích je možné běžně pozorovat dudka chocholatého, který zde nachází dostatek hmyzu pro svá mláďata.

Lokalita je významná i z botanického hlediska. „Díky přenosu rašeliníku z nedaleko ležících tůní se na lokalitu přenesla i bublinatka menší, silně ohrožená masožravá vodní rostlina, která zde má v současné době zřejmě nejsilnější populaci v Česku.“ Na obnažených zaplavovaných plochách roste obrovská populace kriticky ohrožené rostliny, nehtovce přeslenitého. „Důležité je také zmínit spontánní vznik nové generace rašelinného lesa, který úspěšně odrůstá navzdory tlaku jelení zvěře. Projekt je tedy možné hodnotit jako úspěšný s tím, že do budoucna bude nutné revitalizační efekt sledovat, vyhodnocovat a provádět drobné korekční zásahy,“ uzavírá Eva Jouklová příběh revitalizace bývalé hrdlořezské těžebny rašeliny na Jindřichohradecku.