FN v Motole revitalizuje plicní kliniku

/ Aktuality
Budova motolské pneumologické kliniky je v provozu od roku 1992. Konstrukce už je zastaralá, do objektu někdy zatéká, což si vynucuje časté opravy a způsobuje odstávky provozu

„Stavební úpravy zlepší prostředí pro pacienty i personál zdravotnického zřízení. Bude provedeno zateplení obvodového pláště budovy včetně střešní konstrukce, výměna otvorových výplni včetně stínicích prvků a rekonstrukce osvětlovací soustavy,“ uvádí Miroslava Mikasová z odboru komunikace Fakultní nemocnice v Motole.

Vliv těchto opatření na budoucí úspory energií na provoz nemocnice bude průběžně vyhodnocován zavedeným energetickým managementem.

Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol je zařízením oboru pneumologie a ftizeologie, který se zabývá prevencí, diagnostikou, léčením, posuzováním a výzkumem všech onemocnění respiračního ústrojí včetně tuberkulózy. Tento obor se zaměřuje i na omezování přechodu akutní fáze nemoci v chronickou a racionalizaci péče o osoby s chronickými nemocemi dýchacího ústrojí.

Realizaci stavebních úprav zpozdila pandemie. „Situace vyvolaná pandemií covidu-19 si vynutila přednostně řešit péči o pacienty i vzhledem ke zvýšenému nárůstu hospitalizací. Kapacitně žadatel pracoval na hranici svých možností, proto dosud nebylo možné uskutečnit realizaci stavebních projektů, která by znamenala snížení kapacity zdravotnického zařízení,“ říká Miroslava Mikasová z odboru komunikace.

Finanční podpora z Národního plánu obnovy nyní umožnila mimo jiné zahájit realizaci dlouho připravovaného projektu Snížení energetické náročnosti objektu Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze.

Fakultní nemocnice v Motole v současné době zajišťuje logisticky náročnou koordinaci probíhajících a připravovaných stavebních projektů v areálu FN Motol v období do 31. prosince 2025 při snaze minimalizovat snížení finančních příjmů ze zdravotního pojištění během stavebních prací a současně nesnížit dostupnost lékařské péče pro pacienty. Problémem jsou rostoucí náklady stavebních prací a materiálů.

Po realizaci se očekává snížení energetické náročnosti budovy. Za rok by mělo ubýt emisí CO2 o 88 tun, dojít ke snížení energetické potřeby o 1 140 GJ za rok a uspořit 1306 GJ primární energie z neobnovitelných zdrojů.

Projekt splňuje podmínku, že dojde k minimální úspoře 30 % primární energie z neobnovitelných zdrojů oproti původnímu stavu nebo emisí CO2. U projektu bude také zajištěno splnění podmínky, aby při zlepšování energetické náročnosti státních a veřejných budov bylo nejméně 70 % stavebního a demoličního odpadu připraveno k opětovnému použití nebo recyklaci.