Ovzduší je čistší, na dalším zlepšení se pracuje
Do ovzduší vypouštíme méně škodlivin než loni, ale jeho kvalita zůstává přesto neuspokojivá. Ovzduší znečišťuje zejména silniční doprava ve městech a vytápění domácností, situace je nadále neuspokojivá i v místech koncentrace průmyslových podniků. Situaci by měla v budoucnu pomoci výměna neekologických kotlů díky kotlíkovým dotacím a také zákaz provozu nevyhovujících kotlů v září 2022.
Klimatické změny se projevují rok od roku znatelněji. Vyšší teploty a nedostatek srážek se podepsaly na rozvoji sucha. Ekonomický růst a konzumní chování společnosti se odrazily na odpadovém hospodářství, produkce komunálních odpadů meziročně stoupla. Míra skládkování komunálních odpadů je stále alarmující, vloni dosahovala 45 procent. Díky technologiím se ale mění struktura nakládání s odpady, a to především s obaly, u nichž roste míra materiálového využití. Zprávu zpracovává pro Ministerstvo životního prostředí CENIA, česká informační agentrua
životního prostředí.
Komentář ministra Richarda Brabce ke zprávě o životním prostředí
„Když se ohlédneme za minulým rokem, zůstávají nám z pohledu životního prostředí priority, kterým se systematicky a dlouhodobě MŽP věnuje. Do zlepšení kvality ovzduší každoročně investujeme vysoké finanční částky jak z národních zdrojů, tak z evropských fondů, stejně jako průběžně reagujeme na aktuální potřeby změnami zákonů. V posledních několika letech nabývají účinnosti legislativní změny jako například zavedení pravidelných revizí kotlů v domácnostech či změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která urychlí například výstavbu obchvatů v obcích. Nově platí přísnější emisní limity pro všechny menší teplárny a elektrárny na tuhá paliva a přísnější povinná opatření pro omezení emisí prachu ze sléváren, kovů, kamenolomů a povrchových dolů paliv.
V oblasti sucha jsem letos stálé aktivity MŽP rozšířil i o činnost expertní Národní koalice pro boj se suchem. Do budoucna potřebujeme nepochybně realizovat jak technická opatření v podobě vodárenských nádrží na zajištění pitné vody pro obyvatelstvo a rozvoj vodohospodářské infrastruktury, tak i přírodě blízká opatření v podobě nových vodních prvků v krajině. Musíme také chránit půdu proti erozi nebo lépe využívat vodu jak v průmyslu, ve městech a obcích, tak v zemědělství.
Ve světle plnění evropských recyklačních cílů a prozatímní naprosté dominance skládkování komunálních odpadů v Česku je zřejmé, že klíč k posunu je v moderní prorecyklační odpadové legislativě. Připravujeme proto nové zákony: zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností, které spolu s novelou zákona o obalech zapracují do naší legislativy tzv. evropský oběhový balíček, jenž výrazně mění celoevropské nakládání s odpady. V roce 2035 bychom podle nových evropských cílů měli 10 procent komunálních odpadů skládkovat a 65 procent recyklovat.
Připravovanou legislativou podpoříme třídění díky novému zpoplatňování odpadů skrze PAYT – „Zaplatíš tolik, kolik vyhodíš“ – který účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle frekvence, hmotnosti nebo objemu. Tento systém zvýhodňuje občany, kteří více třídí odpad. Jisté je, a to ministerstvo dlouhodobě předesílá, že musíme zvýšit poplatky obcí za skládkování odpadů. Ty jsou v Česku dlouhá léta nízké a stále stejné, zvýhodňují tím tento neekologický a nemoderní způsob nakládání s odpady a nedávají prostor ke zvýšení recyklace a využívání odpadů jako druhotných zdrojů.“
