Kuňka ohnivá dostala další prostor k životu

/ Reportáže
Liberecký kraj se už několik let věnuje budování vhodných habitatů pro vzácnou žabku kuňku ohnivou. Po lokalitách na Manušických, Cihelenských a Stružnických rybnících tu z dotace Operačního programu Životní prostředí vybudovali soustavu tůní i v EVL Dolní Ploučnice. Podmínky pro život kuněk i dalších obojživelníků jsou tu díky tomu zase o něco lepší.

Kuňka obecná je ohrožený druh obojživelníka, který potřebuje naši ochranu. Existuje několik možností, jak jí pomoci. Jednou z nich je vytvoření vhodného prostředí pro její život. To obnáší udržování kvality vody, budování a ochranu jejích přirozených stanovišť, jako jsou mokřady a rybníky. A právě tomu se v Libereckém kraji věnují.

Prvním projektem na zlepšení životních podmínek pro kuňky, který Liberecký kraj uskutečnil, bylo budování tůní, kácení náletových dřevin a kosení rákosin kolem rybníků a budoucích tůní v přírodních památkách Cihelenské a Manušické rybníky. Projekt tehdy získal stoprocentní podporu z Operačního programu Životní prostředí a na podzim roku 2018 se začalo budovat. Kromě skácení desítek stromů a keřů vzniklo zhruba čtyřicet různě velkých a hlubokých tůní, ve kterých byly hned následující jaro k zastižení nejen samci kuňky ohnivé, ale i další druhy obojživelníků, například blatnice skvrnitá, ropucha obecná, skokan štíhlý i hnědý a také evropsky chráněný čolek velký.

Úspěch prvního projektu byl významným povzbuzením do další práce. Liberecký kraj se poté pustil do přípravy stejného projektu pro další místo na Českolipsku, kde kuňky žijí – pro Stružnické rybníky, kde stále se měnící koryto řeky Ploučnice odjakživa vytvářelo mokřady a různé vodní plochy, což pro obojživelníky představuje dobré zázemí. Hlavní část tohoto projektu, taktéž hrazeného z dotace OPŽP a zahrnující další téměř tři desítky tůní, byla hotova na konci roku 2020. Bagry a křovinořezy přetvořily krajinu tak, aby se v ní žábám a obojživelníkům dařilo. „Největší z tamních tůní, která už je tak mělká, že před lety úplně vyschla, nyní částečně obnovíme na ploše zhruba 3500 metrů čtverečních. Podobnou rozlohu pak bude mít dalších více než sedm desítek tůní, které nově vybudujeme. Stejně jako na jiných místech i zde bude okolí tůní prosvětleno a plochy s tůněmi koseny,“ uvedl před uskutečněním tohoto projektu člen Rady Libereckého kraje pro resort životního prostředí a zemědělství Václav Židek. Tak se také stalo a populace nejrůznějších druhů obojživelníků na nových lokalitách rok od roku vzkvétají.

S odstupem několika let se dá s jistotou říci, že opatření v místech realizace prvotních projektů na podporu populace kuňky ohnivé v evropsky významných lokalitách Stružnické, Cihelenské a Manušické rybníky, které jsou zároveň přírodními památkami, fungují. „Má proto smysl dělat je i v dalších vhodných lokalitách, mezi které patří právě Dolní Ploučnice,“ říká Václav Žídek.

Projekt je vždy týmovou prací

S opatřeními na podporu populace kuňky ohnivé v EVL s využitím finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí přišlo prvně oddělení ochrany přírody krajského odboru životního prostředí a zemědělství. „Konkrétně se jednalo o Irenu Waldhauserovou, která v době vzniku těchto projektů o zmíněné území pečovala. Bez její iniciativy by projekt v lokalitě Dolní Ploučnice nikdy nevznikl,“ dodává Václav Židek.

I tento projekt je výsledkem týmové práce zaměstnanců z různých odborů a oddělení krajského úřadu, především pracovníků oddělení ochrany přírody, oddělení projektů financovaných ze strukturálních fondů odboru regionální rozvoje a evropských projektů, oddělení veřejných zakázek a dalších, jako je například Agentura regionálního rozvoje.

„V rámci projektu vniklo 75 tůní. Jeho součástí bylo také vytvoření zimovišť, pokosení rákosí, kácení dřevin a následný tříletý monitoring stavu lokality. Ten v roce 2023 skončil a nyní pokračuje desetiletá udržitelnost projektu, kdy bude péče o lokalitu financována jen z rozpočtu Libereckého kraje. Půjde o likvidaci rákosu, péči o tůně, monitoring stavu populace kuňky ohnivé a celé lokality,“ přibližuje ještě Václav Židek.

Vycházelo se ze zkušeností z předchozích projektů

„Zásadní pro vznik a přípravu projektu v EVL Dolní Ploučnice byly aktuální zoologické průzkumy, které tu ukázaly nepříliš uspokojivý stav populace kuňky ohnivé, kdy tu jedinci byli zastoupeni v opravdu nízkých počtech. A také to byla nutnost podpořit tuto populaci právě tvorbou vhodných biotopů pro jejich rozmnožování i terestrickou část života,“ vysvětluje Radomír Studený, odborný pracovník ochrany přírody Krajského úřadu Libereckého kraje. „Konečná podoba projektu, především umístění a velikost tůní, vycházela z předchozích zkušeností a ze znalosti potřeb kuňky ohnivé, která například preferuje mělké osluněné tůně. Byla však do jisté míry ovlivněna i vlastnickými vztahy v území, neboť nutným předpokladem projektu byl souhlas vlastníků pozemků,“ doplňuje.

Nejdříve bylo nutné provést přípravu území: vykácet dřeviny či odstranit porosty rákosů v místech budoucích tůní. Tato hmota z větší části posloužila k vytvoření zimovišť pro kuňky i další obojživelníky či plazy. Následně se pomocí těžké techniky vyhloubily tůně a provedly další zemní práce. „Zásadní byl trvalý stavební dozor, který dohlížel na jednotlivé etapy prací, a také svědomitý a zodpovědný přístup zhotovitele, v tomto případě stavební firmy z Hrádku nad Nisou,“ připomíná Radomír Studený.

Kuněk díky projektům přibývá

Dokončené projekty na podporu populace kuňky ohnivé v Libereckém kraji považují všichni zúčastnění za úspěch. „Vytvořili jsme struktury, které v dnešní krajině chybí. Následný tříletý monitoring předchozích projektů nám potvrdil, že jsme pro jejich realizaci zvolili vhodné místo i technologii. Odměnou nám je výrazně posílená a rostoucí populace nejen kuňky ohnivé, ale i dalších druhů obojživelníků, jako jsou rosnička zelená, skokan štíhlý, čolek velký či čolek obecný,“ říká Václav Židek. „Kromě přínosu pro přírodu je tam, s ohledem na blízkost města Česká Lípa, i významný edukativní rozměr projektu. Lokalita je dobře dostupná, lze jí částečně projít a vidět tůně, upravené okolí, slyšet kuňky, výrazný hlas rosničky i skřehotání skokanů,“ doplňuje.

O okolí části tůní se nyní stará stádo exmoorských koní, které tam chová Česká společnost ornitologická (ČSO), jež tam založila ptačí park Mnišské louky. K pěti klisnám se letos na jaře přidalo jedno hříbě. „Předpokládáme, že kromě obojživelníků se dočkáme i výrazného nárůstu vzácných a chráněných druhů ptáků, které sem bude lákat krásná krajina nivy Ploučnice. Oba projekty – projekt na podporu kuňky ohnivé a projekt ČSO ptačího parku – se pak skvěle doplňují. Tůně slouží nejen kuňkám, ale i ptákům a sečené či spásané okolí umožňuje hnízdění a poskytuje dostatek potravní nabídky pro rozmanité druhy ptáků,“ uzavírá dosavadní příběh projektů na podporu populace kuňky ohnivé Radomír Studený.