U Vodáka v Písku jsou žáby v bezpečí

/ Reportáže
Na počátku jara obojživelníci opouštějí svá zimoviště a míří k vodním plochám, kde se rozmnožují. V cestě jim často stojí více či méně frekventované silnice, kde pod koly automobilů každý rok skončí tisíce z nich. V Písku U Vodáka situaci vyřešili trvalými zábranami a několika podchody, financovanými z dotace OPŽP.

Hlavním důvodem k uskutečnění projektu byla podle Davida Schwedta, vedoucího oddělení zemědělství a ekologie Městského úřadu Písek, který ho měl na starosti, znalost lokality. „Dlouhodobě tu docházelo k úhynům obojživelníků při jarní migraci,“ vysvětluje. V některých letech tu podle jeho slov končilo pod koly aut velké množství žab a čolků, kteří se ze svého zimoviště v lesním komplexu zjara při vhodném počasí vydali na námluvy do přilehlých vodních ploch. V kombinaci s celkem silnou dopravní zátěží tu pak docházelo k velkým úhynům. „A proto se zrodila myšlenka vybudovat v této lokalitě v první fázi dočasná opatření k ochraně obojživelníků a následně i trvalá ochranná opatření.“ S nápadem přišel odbor životního prostředí, ale podněty přicházely i od občanů města.

S žádostí o dotaci nebyl problém

Žádání o dotaci bylo podle slov Davida Schwedta vcelku standardní. „Byly stanoveny jasné podmínky pro úspěšné podání žádosti s důrazem na ochranu obojživelníků a zvýšení jejich populace v lokalitě,“ vysvětluje.

K podání žádosti pak bylo nutné doložit běžné náležitosti jako souhlas vlastníka pozemku, finanční krytí ze strany žadatele, neboť v případě tohoto projektu bylo požadavkem předfinancování ze strany města, stanovisko AOPK, zkušenosti s dočasnými zábranami vyjádřené grafy a monitoringem z tříletého pozorování a schválení záměru Radou města.

Příprava žádosti o dotaci na první etapu probíhala již v průběhu roku 2015. Dotace byla přiznána v roce 2016 s tím, že následovala druhá etapa v podobném časovém rozmezí. Zkušenosti s podáváním žádostí na SFŽP má město Písek, zastoupené odborem životního prostředí, letité, a to hned v několika oblastech. „Neměli jsme tedy s úspěšným vypracováním žádosti o dotaci na tento záměr žádný významnější problém,“ říká David Schwedt. Také spolupráci se SFŽP, AOPK a dalšími subjekty hodnotí jako profesionální a efektivní.

Tři zkušební roky potvrdily potřebu trvalého řešení

Na realizaci projektu se v první fázi dočasných opatření podíleli pracovníci odboru životního prostředí, studenti Lesnických škol Písek a částečně také pracovníci Lesů města Písku a Městských služeb Písek. V této fázi se po dobu tří let, vždy na jaře před migračním tahem, budovaly dočasné zábrany v podobě speciální fólie v kombinaci se sběrnými nádobami a částečnou jednostrannou uzavírkou komunikace.

Tři roky dočasných zábran jasně prokázaly, že ochranná opatření jsou v této lokalitě trvale nutná. „Při jejich aplikaci docházelo po celou dobu ke každoročnímu nárůstu populace obojživelníků, a to v řádech stovek kusů,“ říká David Schwedt. Data z monitoringu byla podle jeho slov velmi přesná, neboť vycházela z faktického ručního sběru z nádob, který byl prováděn po dobu migrace vždy třikrát denně – ráno, kolem poledne a večer. Údaje byly zapisovány do záznamových karet s určením druhu a počtu a zaznamenáním teploty a aktuálního počasí. Následně byl proveden bezpečný přenos obojživelníků do vodních ploch. „Z těchto sběrů vzešly jasné podklady k tomu, jak a kde vybudovat v lokalitě trvalá ochranná opatření v kombinaci s podchody pod komunikací,“ říká David Schwedt o tom, co přinesl cílený monitoring migrujících obojživelníků v písecké lokalitě U Vodáka.

S podklady bylo následně seznámeno vedení radnice a na základě toho město odsouhlasilo záměr s možností získání dotace na ochranná opatření. „Velkou výhodou bylo, že veškerá opatření byla realizována na pozemcích v majetku města Písek,“ podotýká David Schwedt.

Samotná realizace projektu pak probíhala na dvakrát. „Rozdělení do dvou etap bylo provedeno z důvodů provozních, zejména kvůli velké frekvenci aut, abychom zajistili možnost lokalitu objíždět,“ dodává.

V cílové lokalitě byly nainstalovány bariéry o celkové délce 480 metrů vyrobené z plechových dílců. Ty mají speciální profilování, díky kterému není možné směrem do cesty zábranu přelézt nebo podhrabat a drobní živočichové jsou naváděni k podchodům pod povrchem komunikace. Z opačné strany je ale překonání bariéry možné, takže nebrání návratu z rybníků do zimovišť. Mezi migrujícími obojživelníky se v lokalitě U Vodáka nejčastěji vyskytují ropucha obecná, skokan hnědý a zelený, ale také vzácnější blatnice skvrnitá, v menším množství se objevuje rosnička a také některé druhy čolků, jako je čolek obecný, ale i čolek horský.

Již díky dočasným ochranným opatřením se tu podle monitoringu podařilo v posledních letech zvýšit populaci obojživelníků o celých 72 procent. „A to je moc dobře,“ shodují se na městě. Ochranná opatření jako naváděcí zábrany v kombinaci s podchody však nejsou jedinými prvky pro podporu obojživelníků v této lokalitě. Celý záměr jsme se snažili pojmout jako komplexní řešení celé lokality, nevyjímaje právě přilehlé rybníky, které slouží jako hlavní rozmnožovací biotop pro více než deset druhů obojživelníků. Ve spolupráci s pracovníky Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byla zároveň přijata ještě doplňková opatření na všech rybnících v této lokalitě. Konkrétně se jednalo o úpravu rybí obsádky na takové druhové složení, které zaručí bezpečné rozmnožování všech druhů zde se vyskytujících obojživelníků, tedy zejména zabrání predaci na pulcích a poškozování vajíček rybami. Jedná se celkem o čtyři menší rybníky, a to Beran, Tichávek, Bašta a Trubka, všechny v majetku města, na kterých byla tato doplňková opatření přijata. Každý rybník tak má svou kartu, kde je přesně definováno složení jak rybí obsádky co do druhů a maximálního počtu, tak specifika hospodaření na daném rybníce. Cílem byla nejen ochrana nové generace obojživelníků, ale také zlepšení kvality vody ve všech těchto vodních plochách. Toto nastavení plánu péče o jednotlivé rybníky by mělo do budoucna zajistit jejich převážně přírodní funkci s vyloučením intenzivního chovu ryb při zachování vysokého stupně biodiverzity a kvality vody.

Ochranná opatření zvýšila biodiverzitu lokality

Hlavním přínosem projektu je podle jeho tvůrců trvalá ochrana obojživelníků v dané lokalitě. „Také jsme získali cenné údaje týkající se druhů a počtu obojživelníků, kteří se U Vodáka vyskytují,“ připomíná David Schwedt a má na mysli údaje získané v době dočasných zábran, které byly podkladem pro podání žádosti o dotaci na trvalé zábrany. „Celý projekt hodnotíme rozhodně velice kladně také pro jeho přínos ochraně přírody v dané lokalitě, která je součástí přírodního parku Písecké hory a zároveň se jedná o vysoce navštěvovanou lokalitu. Rádi sem zavítají občané města včetně školní mládeže. Uskutečněná opatření navíc jednoznačně zvyšují biodiverzitu lokality,“ hodnotí výstupy projektu David Schwedt.

Vlastní realizace projektu, včetně terénních úprav a dalších opatření, přirozeně a citlivě zapadla a nijak nenarušuje vzhled ani atmosféru přírodního parku.

Přesto ale ne každý s provedenými opatřeními souhlasí. Podle Davida Schwedta se někteří občané domnívají, že opatření naopak migraci obojživelníků brání. „Neuvědomují si, že účelem zábran nebylo, aby se zde obojživelníci dali hromadně pozorovat,“ vysvětluje. „Migrace často probíhá v nočních hodinách a v závislosti na klimatických podmínkách – po dešti a při vhodné teplotě,“ říká. Při slunečném počasí během dne, kdy je v parku velký pohyb lidí, není migrace nijak zvlášť intenzivní a běžný návštěvník obojživelníky zahlédne jen výjimečně. Druhou zvláštností je, jak obojživelníci, kteří se vracejí zpět do svých zimovišť, najdou správný podchod. „Část občanů se domnívá, že při zpětné migraci by měli být obojživelníci navedeni do podchodů i ze strany od vodních ploch,“ rozebírá David Schwedt a vysvětluje, proč tomu tak není. „Ze strany od vody je celá trvalá bariéra přisypána a povrch zpřírodněn tak, aby obojživelníci mohli kdykoliv a v jakékoliv části těchto zábran přejít zpět. Navíc navracení obojživelníků zpět do zimoviště v lesním komplexu je podstatně časově delší než krátký a masivní jarní migrační tah a nedochází tak k úhynům jako na jaře,“ přibližuje a uzavírá tím příběh píseckého projektu ochranných opatřeních migrace obojživelníků.

Město Písek bude žádat o dotace z OPŽP i nadále

Město Písek získalo z OPŽP celou řadu dotací, ať již v oblasti revitalizace vodních ploch, protipovodňových opatření, nebo odpadového hospodářství, kdy financovalo sběrné dvory, kompostárnu, podzemní kontejnery, hygienizaci, dotřiďovací linku odpadů a podobně. A mají v plánu žádat o další dotace. „Například na protipovodňová opatření v podobě polosuchých poldrů, na opatření pro zvyšování kvality ovzduší, ale také na ochranu přírody a krajiny,“ vypočítává David Schwedt. Jako příklad lze uvést úspěšné získání dotace na aktualizaci plánu územního systému ekologické stability pro celý správní obvod OPR Písek, který bude podkladem pro další rozvoj jednotlivých obcí v rámci jejich územních plánů s citlivým zakomponováním prvků ochrany přírody – biokoridorů a biocenter – a jejich zachování pro další generace.