Zajištění skalního masivu Šeptouchov v Ledči nad Sázavou

Problematická skála se klene nad krajskou komunikací, která vede k areálům místních firem. Skály, které se opodál strmí nad rodinnými domy, nechala radnice zpevnit už v minulosti. Horolezci k tomu tehdy použili kotvy, ocelové trámy a sítě. Stejným způsobem jsou zpevněny i skály pod ledečským hradem. Později už se nedalo otálet ani se zajištěním skal nad krajskou silnicí.

Skály byly v havarijním stavu

Sanaci bortícího se skalního masivu řešili vlastníci pozemků – město a Kraj Vysočina. Město Ledeč nad Sázavou si nejprve objednalo odborný průzkum skal u Akademie věd ČR, na jehož základě bylo posléze rozhodnuto o detailech zpevnění celého masivu. Podle Tomáše Mátla, technicko-správního náměstka krajských silničářů, bylo i před průzkumem jasné, že skalní bloky jsou ve velmi špatném stavu. Již od března 2022 sledovala proto pohyb hornin v masivu čidla, která v terénu umístili pracovníci Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd. Cílem detailního stabilního průzkumu včetně monitoringu bylo také stanovení dalšího postupu tak, aby bylo umožněno co nejrychlejší zprovoznění alespoň jednoho jízdního pruhu komunikace.

Po ukončení průzkumu bylo v květnu téhož roku zadáno vyhotovení znaleckého posudku, který jednoznačně potvrdil havarijní stav skal. „Svahová nestabilita v té době spadala do nejvyšší kategorie. Riziko pádu kamení i celých skalních bloků navíc zvyšovalo předjarní rychlé střídání mrazů a teplot nad nulou,“ popisuje Tomáš Mátl.

Pro město představovala sanace skalního masivu nemalou investici

„Jen pro představu, vynaložené náklady na částečné vyčištění, geologický průzkum a znalecký posudek stály město Ledeč nad Sázavou téměř 2 miliony korun,“ připomíná starostka města, Hana Horáková.

Na odborném zajištění uvolněného skalního masivu se v nemalé míře podílel také Kraj Vysočina. „Celkové náklady na sanaci byly vyčísleny na 20 milionů korun. Kraj se na pracích bude podílet podle domluvy s městem podílem na nákladech a pracemi zajišťovanými prostřednictvím krajských silničářů. Celkem jde o částku 5,2 milionu korun,“ uvedla v počátcích projektu mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Byl nejvyšší čas masiv zajistit

Většina pozemků se skálou patří právě městu Ledeč nad Sázavou, kraj je vlastníkem pruhu kolem silnice. Kvůli havarijnímu stavu byla silnice, která vede do průmyslové zóny a k vesnicím Bohumilice a Sechov, obousměrně uzavřena. Při pokračujících erozních účincích by totiž mohlo dojít k dalšímu zhoršení stavu a následné další aktivaci opadu, případně k masivnějšímu skalnímu řícení do ohroženého prostoru. „Musí být provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, stromů nebo jejich částí do vozovky. Musíme zabránit případnému většímu zřícení skalních bloků, ke kterému by mohlo dojít kdykoliv,“ potvrdil tehdejší hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek.

Práce na půlkilometrovém úseku pak byly na pokyn vedení města Ledeč nad Sázavou zahájeny začátkem srpna 2022.

V rámci samotné realizace projektu byla odstraněna vegetace, očištěny skalní stěny, odstraněny oddělené bloky, bylo provedeno kotvení nestabilních skalních bloků, plošné zajištění pomocí ocelových ochranných sítí, byl vybudován lehký ochranný plot a dynamická bariéra. Veškeré zajišťovací práce prováděla firma z Chomutova. „Právě kvůli charakteru těchto prací byla silnice včetně přilehlého chodníku uzavřena jak pro vozidla, tak pro pěší,“ vysvětluje Hana Horáková. „Dodržování zákazu vstupu a vjezdu bylo kontrolováno Policií ČR. Objízdné trasy byly řádně vyznačeny a pro přístup pěších bylo možné využít lávku u zimního stadionu,“ uvedla tehdy na svém webu ledečská radnice. Na zajištění skály se přitom pracovalo rychle, dělníci byli v terénu sedm dní v týdnu.

Cílem projektu tedy byla stabilizace a sanace svahových nestabilit vzniklých v důsledku přírodních jevů a zajištění bezpečí pro zdraví a majetek osob, které se pohybují pod skalní stěnou a toho bylo plně dosaženo.

Podle Hany Horákové by skály měly být nyní zajištěny na další desítky let. Zamýšlí se ale nad tím, že vlastnictví skalních masivů je pro město přítěží, Ledči nad Sázavou jich podle ní patří 15 kilometrů. Má za to, že by to měla být spíše záležitost státu. „Já jsem přesvědčena o tom, že Ministerstvo životního prostředí by se o to mělo začít zajímat,“ říká.