NEA: Sdílení zkušeností je důležité

Náš program se věnuje hned několika závažným problémům životního prostředí České republiky. Jaké environmentální problémy jsou v současnosti nejaktuálnější v Norsku?

To je velmi široká otázka! Pravděpodobně nejaktuálnějšími problémy jsou pro nás odpadky v mořích a znečištění plastovými odpady a mikroplasty. Norské pobřeží je druhé nejdelší na světě (hned po Kanadě), není proto divu, že se toto téma stalo pro norské občany i naše politické zástupce velmi významným. Obecně platí, že mikropolutanty – a zvláště pak znečištění nebezpečnými látkami – jsou v Norsku jedním z vysoce prioritních témat.

Pokud se na otázku podíváme ze širšího úhlu pohledu: Norsko definovalo 23 národních cílů pro životní prostředí, které jsou zahrnuty do oblastí biodiverzita, ochrana kulturního dědictví, rekreace pod širým nebem, znečištění, klima a problematika polárních oblastí. Norsko také významně přispělo k nedávno zveřejněné zprávě o stavu světových ekosystémů IPBES, mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby. Zároveň usilujeme o splnění všech příslušných cílů udržitelného rozvoje OSN. V rámci těchto závazků pracujeme na managementu druhů, ekosystémů a vytváření pevninských, mokřadních i mořských chráněných oblastí a pokračujeme v boji proti invazivním druhům. Podle našeho červeného seznamu je v Norsku ohroženo vyhynutím asi 2 400 druhů. Je naším národním zájmem, aby tyto druhy a jejich stanoviště z naší přírody nevymizely.

Jedním z hlavních témat v České republice je změna klimatu. Jak to vypadá v Norsku? Vnímáte změnu klimatu jako důležité téma? Jaké projevy této změny u vás pozorujete? Zavedli jste nějaká opatření?

Změna klimatu je v Norsku již několik let prioritou. Myslíme si, že u nás v Norsku se obecně potýkáme s podobnými problémy jako u vás: extrémnější projevy počasí, jakými jsou silné vichřice, přívalové deště a povodně, dlouhá období extrémního sucha a změny v biologické rozmanitosti na pevnině, v mokřadech i v prostředí moří. Zejména však pozorujeme velmi vážně negativní dopady v arktické oblasti v důsledku všeobecného nárůstu teplot, nepravidelného počasí a tání polárního ledu.

Norsko si dalo za cíl dosáhnout stejných cílů v oblasti snižování emisí, jaké si stanovila Evropská unie. V tuto chvíli také jednáme s EU o možnosti připojení se k Rámci v oblasti klimatu a energetiky. To by pro nás znamenalo, že budeme provádět stejná opatření a splňovat stejné požadavky jako všechny členské státy EU. Norsko samozřejmě také ratifikovalo Kjótský protokol, stanovilo si cíle pro snížení emisí skleníkových plynů pro období 2013–2020 a ratifikovali jsme též Pařížskou dohodu. Nyní je naším národním cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent oproti roku 1990. Do roku 2050 bychom chtěli být klimaticky neutrální. K dosažení tohoto ambiciózního cíle máme připravenu národní politiku, která usiluje o zelenou konverzi v naší společnosti, a to s velkým důrazem na oběhové hospodářství a ekosystémové služby. Norsko zavedlo několik grantových programů na podporu zvýšení počtu elektromobilů, zejména ve velkých městech. Tato opatření byla poměrně úspěšná, protože Norsko má dnes v přepočtu na obyvatele na svých silnicích více elektromobilů než kterákoliv jiná země. Podíl prodaných elektromobilů na všech prodaných automobilech přesáhl loni 30 procent a stále roste.

Norská environmentální agentura není programovým partnerem jen pro Českou republiku. Je český program něčím odlišný? Má nějaká svá specifika v podporovaných oblastech, přípravě programu apod.?

V tomto grantovém období jsme partnerskou organizací i pro dalších osm zemí (Polsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Estonsko). Programy jsou si velmi podobné, co se týče zaměření na klimatické změny a oblast ochrany ekosystémů. Některé země kladou také velký důraz na energetiku. Česká republika se velmi odlišuje zaměřením na mikropolutanty v podobě léčiv ve vodách. Jedná se o velmi zajímavý a náročný problém, které je velmi významný jak pro Norsko, tak pro všechny státy Evropské unie. Evropská komise navíc nedávno zveřejnila Strategický přístup k léčivým přípravkům v životním prostředí.

Jaké jsou z vašeho pohledu přínosy bilaterální spolupráce?

Ochrana a zlepšování našeho prostředí je samozřejmě důležitým přínosem bilaterální spolupráce. Kvůli umístění Norska na severu se pomocí větru a oceánských proudů přesouvá znečištění vznikající v celé Evropě právě do naší země. Navazování dvoustranné spolupráce navíc umožňuje sdílení našich vědomostí a zkušeností v oblasti životního prostředí. Tento aspekt vidíme jako velmi přínosný jak na úrovni projektů, tak pro celý program. Velmi si také vážíme možnosti budovat kontakty pro mezinárodní spolupráci a vytvářet sítě mezi organizacemi z Norska a České republiky.