Krkonošské květeně se dostalo zasloužené databáze
Krkonoše jsou nejvyšším pohořím Česka, ale také rozsáhlejšího, geologicky vymezeného Českého masivu, který přesahuje i do sousedního Polska, Německa a Rakouska. Představují zároveň nejvyšší pohoří celé střední Evropy severně od Alp. Tvoří geopolitickou hranici mezi Českem a Polskem. Geografové je společně s Hrubým Jeseníkem a Králickým Sněžníkem označují termínem Vysoké Sudety. Ty jsou výrazným horským masívem, který dosahuje nejvyšších nadmořských výšek z celé soustavy geologicky starých, prvohorních nevápencových evropských středohor, takzvaných Hercynidů neboli hercynských pohoří. Ty tvoří soustava pohoří, která se rozkládají od francouzského Centrálního masivu, Jury a Vogéz, přes německý Schwarzwald a Harz až po Krušné hory, Šumavu a Sudety, tedy naše hraniční pohoří s Německem a Polskem od Lužických hor po Jeseníky.
Krkonoše jsou také velmi starým pohořím, jehož prapočátky spadají do období starohor. Prošly několika horotvornými procesy za vzniku složité geologické stavby, která je svědectvím většiny geologických událostí, jež se v této části Evropy odehrály od starohor do současnosti. Podobně jako ostatní hercynská pohoří jsou i Krkonoše poměrně jednotvárné z hlediska horninové skladby, což ruku v ruce s jejím zvětráváním vytvořilo minerálně velmi chudé půdy. Navíc zde panuje mimořádně drsné klima, neboť Krkonoše představují svou výškou a polohou přirozený horský val, na který již od třetihor nepřetržitě naráží vlhké a studené západní až severozápadní větrné proudění od Atlantského oceánu. To se projevuje vysokým množstvím dešťových a sněhových srážek a nízkými teplotami. Podnebí Krkonoš je proto vlhčí, chladnější a drsnější než v Tatrách nebo na Šumavě a má výrazně oceánický charakter.
Takové přírodní podmínky neumožňují rozvoj druhově tak pestré květeny, jako je tomu například v jižněji položených vápencových nebo dolomitických pohořích Alp a Karpat.
Obecně je květena všech hercynských pohoří výrazně chudší ve srovnání s květenou alpských a karpatských pohoří. Krkonoše však představují v tomto směru výjimku. Jejich květena totiž patří k druhově nejbohatším ze všech výše zmíněných evropských středohor hercynské oblasti. Vděčí za to zvláštní poloze Krkonoš a jejich nadmořské výšce, neboť toto malé středoevropské pohoří o rozloze přibližně 640 km2 se stalo v dávných geologických obdobích důležitou biogeografickou křižovatku. Zejména během opakovaného čtvrtohorního zalednění severní polokoule a následné doby poledové, holocénu, probíhaly v prostoru Krkonoš přírodní události, které zásadně ovlivnily bohatství těchto evropských středohor. Několikrát zde došlo k přirozenému migračnímu prolínání severské, alpské a středoevropské květeny. „To je však jen jeden z mnoha důvodů, proč je druhová rozmanitost květeny a rostlinstva Krkonoš nejvyšší ze všech okolních středoevropských pohoří. Přírodní rozmanitost Krkonoš a zároveň jejich snadná dostupnost sem odedávna přitahovaly pozornost badatelů z věhlasných evropských univerzit a vědeckých ústavů. Krkonoše se tak řadí mezi nejlépe probádaná evropská pohoří a mnohokrát posloužily pro formulování řady vědeckých teorií a syntéz a vedly sem trasy početných exkurzí mezinárodně uznávaných odborníků,“ říká Jan Štursa, geobotanik, bývalý ředitel a dlouholetý spolupracovník Správy Krkonošského národního parku, který byl i hlavním iniciátorem projektu Monitoring současného rozšíření květeny cévnatých rostlin Krkonoš. Velmi dobře si totiž uvědomoval mimořádnou druhovou diverzitu rostlinstva Krkonoš a zároveň i zásadní význam kvalitních a dostupných dat pro její efektivní ochranu.
Databáze bylo zapotřebí
Prvotním impulsem pro přípravu projektu bylo vědomí, že Správa KRNAP disponuje velkým množstvím dat o cévnatých rostlinách Krkonoš, která jsou však obtížně dostupná, a tedy i využitelná. „Například jen ve 3. etapě botanického inventarizačního průzkumu Správy KRNAP z let 2006–2014 bylo získáno více než 300 tisíc záznamů, které byly v dnes již nevyhovující databázi, nebo dokonce byly pouze v papírové podobě. Podobná situace byla i s využitelností dat ze zápisníků dřívějších i současných botaniků Správy KRNAP nebo dat z regionální literatury a nepublikovaných dokumentů Správy KRNAP. Zároveň však chyběly údaje o aktuálním stavu populací řady vzácných a ohrožených druhů Krkonoš, včetně druhů endemických nebo reliktních,“ vysvětluje situaci, která vzniku projektu předcházela, Radek Drahný, tiskový mluvčí Správy KRNAP.
Do projektu pak bylo v průběhu realizace každoročně zapojeno přibližně dvacet lidí. „Částečně se jednalo o botaniky a další specialisty Správy KRNAP, částečně o externí odborníky z vědeckých a univerzitních pracovišť, kteří v Krkonoších působí. Část rutinních aktivit, například digitalizaci dat, prováděli smluvně vybraní externisté. Rozsah konkrétních činností vycházel z hlavních cílů projektu, kterými bylo zhodnocení nejnovějších poznatků z monitoringu rozšíření, stavu a populační dynamiky význačných zástupců cévnatých rostlin Krkonoš a vytvoření uživatelsky příjemné databáze a GIS aplikace jako rychle dostupného podkladu pro každodenní rozhodování Správy KRNAP i přípravu a realizaci veškerých opatření z koncepčních dokumentů Správy KRNAP ve vztahu k fytogenofondu Krkonoš,“ přibližuje.
Základními výchozími datovými sadami určenými ke zpracování byly podle jeho slov floristické údaje ze tří etap botanických inventarizačních průzkumů, které Správa KRNAP postupně prováděla v období od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století do roku 2014, údaje z mapování biotopů soustavy Natura 2000, výstupy z projektu monitoringu krkonošské tundry, ale i z menších mapovacích a monitoračních projektů, jako bylo například mapování bledule jarní. „Jednou ze zásadních datových sad se rovněž staly výstupy z podrobného monitoringu vybraných druhů rostlin, který byl součástí popisovaného projektu – bylo vybráno více než 120 taxonů, u kterých proběhla revize všech známých krkonošských lokalit, a u nich byl dle jednotné metodiky popsán aktuální stav populací jak z hlediska jejich velikosti a stavu, tak z hlediska pozorovaných negativních vlivů, například poškození rostlin nebo jejich biotopu přírodními činiteli nebo prováděním nevhodného managementu a podobně,“ doplňuje. Velmi důležitými zdroji dat se staly také zmíněné zápisníky dřívějších i současných botaniků Správy KRNAP a další nepublikované materiály, stejně jako floristické, geobotanické a další články uveřejněné ve sborníku Opera Corcontica, a v neposlední řadě se pro zpracování krkonošských dat použily také údaje z excerpovaných herbářů a data z národní databáze PLADIAS.
Co se vlastní realizace projektu týče, byla pro potřeby terénního monitoringu vybraných ohrožených druhů vytvořena aplikace Collector for ArcGIS, do které se přímo v terénu mohly zapisovat veškeré požadované údaje. „Podobná aplikace byla vytvořena také pro excerpci údajů z literatury, zápisníků a dalších materiálů,“ připomíná Radek Drahný. Veškerá data z těchto sběrových aplikací byla následně exportována do hlavní floristické databáze jakožto výsledného produktu projektových aktivit. Ta bude následně provázána s Nálezovou databází AOPK ČR a národní databází PLADIAS.
Jednoznačným přínosem projektu je podle jeho tvůrců vytvoření jedné funkční databáze floristických dat, která umožňuje efektivní práci s informacemi při každodenní práci odborných pracovníků Správy KRNAP, a to jak při posuzování kolize stavebních a jiných záměrů s výskytem předmětů ochrany, tak při tvorbě managementových plánů a různých koncepčních a strategických dokumentů. „V neposlední řadě se podařilo vytvořit i webové stránky floracorcontica.krnap.cz, kde se ve veřejně přístupné části může kdokoliv seznámit se základními výstupy projektu, včetně věřím že zajímavých, informací o chráněných a ohrožených druzích rostlin Krkonoš,“ upozorňuje Radek Drahný na další z výstupů projektu.
