Petr Hladík: Resort životního prostředí je ministerstvem budoucnosti

Ministrem životního prostředí jste od 10. března 2023. Co bude první věc, kterou od vás lidé uvidí?

Na pozici náměstka ministra životního prostředí jsem nastoupil už na začátku ledna a od té doby se nám už mnoho věcí podařilo. Nejlepším příkladem je spuštění Nové zelené úsporám Light, která je určena pro domácnosti s nižšími příjmy. V podobných věcech chceme pokračovat. Na jaře bychom chtěli oznámit změny jak ve standardní Nové zelené úsporám, tak v Nové zelené úsporám Light. Našim cílem je například rozšířit možnost pořízení fotovoltaiky i pro domácnosti s nižšími příjmy.

Co dalšího chcete upravit?

Součástí bude výzva, které pracovně říkáme Oprav dům po babičce. Bude určena pro mladé rodiny, které si chtějí opravit starý dům. Nebude podstatné, zda mladá rodina dům zdědí, nebo koupí, měla by mít možnost půjčky a dotace na jeho rekonstrukci. Dotační podpora by měla jít především na zateplení objektu, výměnu kotle nebo tepelné soustavy a také instalaci fotovoltaiky. Na zbylé stavební úpravy, jako je například výměna kachliček v koupelně, by stát poskytl půjčku. Čeká nás ale i spousta dalších věcí, například další vlna klasických kotlíkových dotací nebo podpora výměny starých plynových kotlů za tepelná čerpadla. Ministerstvo spolu se Státním fondem životního prostředí ČR má opravdu celou paletu dotačních programů, a to jak pro občany, tak pro obce. Mým úkolem je lidem tyto programy přiblížit a co nejlépe je upravit jejich potřebám. Proto také všude říkám, že lidovci jsou sociálním a zeleným svědomím této vlády.

O Ministerstvu životního prostředí často hovoříte jako o ministerstvu budoucnosti. Jak má taková budoucnost podle nového ministra životního prostředí vypadat?

Chci, aby ministerstvo prostřednictvím dotací zcela změnilo českou energetiku. Aby odchod od uhlí nebyl strašákem, ale využitou příležitostí. Abychom se už neptali, jestli náhodou nejsme moc progresivističtí, ale aby byl tento přístup standardem. Nesmíme zapomínat na to, že země nám byla svěřena do péče a jinou nemáme. Budu usilovat o to, abychom ji jednou mohli v pořádku předat budoucím generacím. Současná vláda na klima klade mnohem větší důraz než vlády předchozí. Prožíváme opravdu velkou změnu, a abychom byli schopni se na ni připravit, tak vláda podporuje nejen domácnosti, ale i průmysl a firmy. I díky tomu, co se děje na Ukrajině, jsou teď lidé a firmy více ochotni řešit, jakou energii budou v budoucnu používat.

Jaké jsou na Ministerstvu životního prostředí další priority?

Tento rok nás čeká opravdu hodně výzev. Je to například krizová novela vodního zákona, která má mimo jiné zajistit, aby se neopakovaly události jako v roce 2020 na Bečvě. Chceme zavést online monitoring vody vypouštěné z průmyslových provozů do řek u výustí významných znečišťovatelů, kde hrozí havárie velkého rozsahu. To je věc, kterou jsme vepsali i do aktualizovaného programového prohlášení vlády. Další velkou výzvou bude zálohování, které bychom chtěli představit na jaře. Nejbližší možný termín, kdy bychom i v Česku mohli zálohovat plechovky a PET láhve, je rok 2025. Nejlepší odpad je totiž ten, který nevznikne. Pokud už ale vznikne, je důležité ho znovu použít ve výrobě nebo jako zdroj elektřiny či tepla. Podpora cirkulární ekonomiky je klíčová pro nastavení udržitelného rozvoje Česka. Chci, aby se Ministerstvo životního prostředí stalo silným a sebevědomým resortem, který dá lidem příležitost žít zdravěji a ve větším souladu s přírodou.

Programové prohlášení vlády o oblasti životního prostředí nabralo poměrně dost změn. Například v něm zmiňujete, že rozšíříte plochu zvláště chráněných území. Jakých území se to má týkat?

Už v původní verzi prohlášení jsme měli dvě oblasti. Národní park Křivoklátsko a národní park Soutok. Nyní jsme přidali vyhlášení chráněné krajinné oblasti Krušné hory, myslím, že minimálně část jejich území by si ochranu zasloužila. NP Křivoklátsko bychom rádi vyhlásili do konce volebního období. Na Soutoku by nyní měla vzniknout chráněná krajinná oblast a zřízení národního parku je v dalším výhledu. Na tom jsme se v minulých dnech domluvili s Jihomoravským krajem a místními starosty. Nemůžeme využívat krajinu pouze k ekonomickým účelům, ale musíme rovněž chránit její ekosystémy a biologické funkce. Má-li být divoká příroda zachráněna, musíme jí poskytnout nějaký prostor. Naším dlouhodobým cílem je chránit třicet procent našeho území, z toho deset procent území má pak být přenecháno či znovu vráceno přírodě.

Co spolupráce s ostatními resorty? Podobné pole působnosti máte například s Ministerstvem zemědělství, i když pohledy resortů se mohou v určitých oblastech rozcházet. Čeká vás nějaký společný projekt?

Chci na ministerstvo přinést zodpovědný přístup k péči o naši krajinu a půdu. To znamená konec obřích logistických a nákupních center na nejhodnotnější zemědělské půdě. Proto aktuálně připravujeme novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by měla dát pravidla i takzvané agrovoltaice, což je používání solárních panelů jako doplňku při zemědělské výrobě. Ve spolupráci s resortem zemědělství jsme vyhodnotili, že nejperspektivnější plochy pro realizaci představují například vinice, chmelnice, pěstování zeleniny či ovocné sady. V zahraničí tak například fungují panely, které jsou postaveny kolmo nad plodinami nebo stojí na nějaké konstrukci, aby pod nimi mohl projet třeba traktor. Novela má přinést i další změny, například to, že krajinné prvky, jako jsou například skupiny dřevin, stromořadí či mokřady, budou nově považovány za součást zemědělské půdy. Pokud vše půjde podle plánu, novela by mohla platit od příštího roku.

Mezi prioritami jste zmiňoval obnovitelné zdroje, Česko už dlouho čeká na rozvoj komunitní energetiky. Kdy se jí dočkáme?

První posun energetického zákona už nastal. Takzvaný lex OZE I už vyšel ve Sbírce zákonů. Teď se projednává druhá novela, která se týká právě komunitní energetiky. Předpokládám, že dojde k vypořádání připomínek a postupnému procesu směrem k vládě a parlamentu. Následovat bude třetí legislativní změna, která by měla do Česka přinést ukládání energií, flexibilitu a agregaci. Tato témata dohromady přinesou do české energetiky naprosto zásadní revoluci, i proto jsme je zmínili v revidovaném programovém prohlášení. Ministerstvo životního prostředí vznik komunitní energie podporuje, to asi nikoho nepřekvapí. Máme tu ale také obrovské množství starostů a místostarostů, kteří chtějí, aby se jejich města a obce staly komunitními, aby si mohly vzájemně vyrábět, sdílet a ukládat energii. Jako ministerstvo k tomu máme dotační tituly, takže teď už nám chybí opravdu jen legislativa. Mimo to máme i další cíl, a to mít do dvou let celkem 200 tisíc fotovoltaických zařízení na střechách, dvojnásobek oproti původnímu programovému prohlášení.