Správce ptačího parku: Z výsypky vytváříme pestrou mozaiku biotopů

15. 9. 2025 / Rozhovory

Po Střimické výsypce se procházíme se správcem nově vzniklého ptačího parku Šimonem Kronusem. Ptačí park vznikl v Ústeckém kraji nedaleko města Most v místech, kde dříve stála obec Střimice. Ta byla kvůli těžbě hnědého uhlí zničena. Prostor zasypali těžaři hlušinou z lomu. Nedaleko výsypky je jezero Most, které vzniklo zatopením bývalého hnědouhelného lomu, kde ještě předtím stálo historické město Most, na nějž kromě názvu upomíná i známý přesunutý kostel.

Co je to Střimická výsypka?

Střimická výsypka vznikla navršením hlušiny z nedalekého hnědouhelného dolu Ležáky. Od devadesátých let zde probíhala lesnická a zemědělská rekultivace, takže tu dnes máme lesy, louky i ornou půdu. V letošním roce Česká společnost ornitologická (ČSO) vykoupila pozemky o rozloze 251 ha a vyhlásila tady ptačí park Střimická výsypka.

Kde se vzal nápad právě na toto místo?

Měli jsme zájem o území, které bylo lidmi radikálně pozměněno, a chtěli jsme ukázat, že i v takovém prostředí můžeme vytvořit útočiště pro ohrožené druhy ptáků. Prostor spravoval státní podnik Diamo, se kterým jsme se na prodeji dohodli. Využili jsme peníze z Operační programu Spravedlivá transformace, který se zaměřuje na obnovu a budoucnost bývalých uhelných krajů. Tak vznikl již sedmý ptačí park, který ČSO provozuje.

Jaké kroky jste museli udělat nebo ještě budete muset udělat, aby vznikl ptačí park?

My se musíme postarat o to, aby tu byly co nejvhodnější podmínky nejen pro ptáky, ale i pro další živočišné a rostlinné druhy. Máme štěstí, že tady rekultivace probíhala z našeho pohledu relativně dobře. Najdete tu lesy, louky, ornou půdu i vodní plochy, což je příznivé. Lesy jsou sice stejnověké, ale druhově celkem pestré. My je budeme dělat ještě pestřejší, vysadíme další stromy, jiné budeme prořezávat, abychom zdejší lesy prosvětlili. Staráme se o louky a další biotopy, které tu jsou, abychom je co nejlépe připravili pro hnízdění a život různých druhů ptáků.

Jaké druhy to jsou?

Vybrali jsme pět druhů, na které se zaměřujeme. Pokud pro tyto takzvané deštníkové druhy připravíme vhodné podmínky, tak z toho bude profitovat celá řada dalších organismů.

Vlajkovým druhem ptačího parku jsme zvolili dudka chocholatého, který má rád světlé lesy a pastviny. V okolí parku hnízdí a věříme, že časem zahnízdí i v parku. Připravili jsme pro něj zatím čtyři budky, po úpravách by tady měl dudek najít ideální prostředí.

Dalším druhem je bramborníček hnědý, několik párů již přímo v parku hnízdí. To je druh luk a pastvin, který potřebuje otevřenou krajinu s minimem stromů.

Bělořit šedý pro změnu vyžaduje rozsáhlé, řídce zarostlé plochy s obnaženou půdou a kamenitými místy. Dnes hnízdí převážně na aktivních výsypkách, ale s útlumem těžby a postupující sukcesí bude ztrácet své přirozené prostředí. V ptačím parku bychom pro něj chtěli vytvořit vhodné podmínky, aby zde mohl vytvořit novou populaci.

Ptačí park by měl být také vhodný pro pěnici vlašskou, které vyhovuje křovinatá krajina.

Z lesních druhů jsme vybrali strakapouda prostředního, který má rád staré dubohabřiny. Jelikož jsou lesy v parku zatím příliš mladé, budeme si na něj muset ještě nějakou dobu počkat.

Kolik práce péče o ptačí park obnáší?

Je toho poměrně hodně. V současné době hlavně kancelářské práce, připravujeme projekt a zajištění financování na delší období. Když si odmyslíme práci u počítače, staráme se o území, které má rozlohu 251 hektarů a je největším ptačím parkem u nás. Na výsypce vytváříme pestrou mozaiku biotopů, abychom posílili biodiverzitu. To obnáší odstraňování nepůvodních a invazivních dřevin, péči o ornou půdu, kterou chceme nahradit pestrými loukami. Jsou tady ovocné sady, které potřebují zmladit a doplnit dalšími stromy. Plánujeme zavedení pastvy velkým kopytníky. Rádi bychom vytvořili vodní biotopy, ale to nebude nic velkého, protože se nacházíme ve svahu a zadržování vody tady z několika důvodů není vhodné. Připravujeme návštěvnickou infrastrukturu, časem přibudou i pozorovatelny. Budeme také pořádat akce pro veřejnost. Určitě jsem nevyjmenoval všechno, ale nudit se tady rozhodně nebudeme.

Jakým druhům kromě ptačích se u vás daří?

To je tak trochu neznámá, protože území nebylo dosud důkladně monitorováno. Například sousední jezero Most je známou a prozkoumanou ptačí lokalitou, na výsypce tomu tak není. Takže součástí naší práce je i monitoring. Z hmyzu jsme tu zaznamenali několik ohrožených druhů vážek, z motýlů tady žije například okáč metlicový, silně ohrožený druh. Při úpravě území vždy dbáme na to, aby ptačí park byl útočištěm i pro další rostlinné i živočišné druhy.

Jaké jsou v parku prvky návštěvnické infrastruktury a jak je přístupný?

Pro vstup nejsou žádná omezení, dá se do něho chodit jako do běžného lesa. Do budoucna některá menší omezení nelze vyloučit, například v době hnízdění. Připravili jsme také první návštěvnický okruh, jehož hlavním tématem je obnova přírody v těžbou postižené krajině – obnova bezlesí, mokřadů, pastvin a lesů Střimické výsypky. Vede tudy asfaltová cesta, takže často tady můžete potkat cyklisty.

Co by si podle vás měli příchozí na Střimickou výsypku z návštěvy odnést?

Pokud člověk některé území výrazně promění, může také přispět k tomu, aby znovu fungovalo jako pestrá mozaika biotopů. Změnou přístupu ke krajině můžeme vytvořit prostor, kde lidé a příroda mohou fungovat vedle sebe.