Starosta Chmela: Posouváme Slavičín

Představte prosím město Slavičín našim čtenářům.

Jeden můj kamarád říká, že jako město ležící 333 kilometrů východně od Prahy nejsme místem na konci světa, ale na jeho začátku. Tak by se dal Slavičín charakterizovat. Je to město, které má kvůli své velice vzdálené poloze poměrně složitý život, se kterým se ale zdárně pereme. Myslím si, že důkazem je i mnoho skvělých osobností, které jsme vyslali do světa, včetně bývalého primátora Prahy, ředitele Masarykova onkologického ústavu nebo viceguvernéra České národní banky a řady dalších.

Starostou jste druhé volební období. S jako vizí jste nastupoval do úřadu?

Já jsem kandidoval za lokální uskupení Probudíme Slavičín a ten název vypovídá o všem. Chtěli jsme rozhýbat dění ve městě a znovu jej zařadit do čela pelotonu měst na Zlínsku. Myslím, že se nám to daří, navazujeme na bohatou, zejména poválečnou minulost našeho města, kdy bylo centrem inovací, průmyslu a řekněme moderního způsobu života. Byla tu řada moderních podniků a do dnešních dnů nám například zůstal zachován výzkumný ústav výzbroje a munice. Jinak město Slavičín v dobách minulých navštívil Jaroslav Dietl, který se tady nechal inspirovat při psaní scénáře televizního seriálu Inženýrská odysea. To také vystihuje identitu města, které je více zaměřeno na oblast inovací a technologií.

Vaše město využívá dotační programy a dělá řadu projektů. Nás zajímají především ty z oblasti životního prostředí a energetiky. Který z projektů se podle vás nejvíce vydařil či který má největší dopad na občany města?

Já mám nejraději Cirkulu, energeticko-odpadové centrum. Nebyl to ani největší, ani nejdražší projekt, ale potom, co se nám podařilo vyřešit velmi složité majetkové vztahy, vzniklo vlastně jednoduché zařízení, které má obrovsky pozitivní dopad pro obyvatele v podobě re-use centra.

Můžete prosím Cirkulu více popsat a říci, jak funguje?

Je umístěna v bývalém skladu uhlí někdejší velké uhelné kotelny, kterou město Slavičín s pomocí dotací dvacet let transformuje na centrum vytápějící velkou část města. Cirkulu postupně vylepšujeme, spalujeme biomasu, kogeneračně vyrábíme elektřinu, využíváme sluneční energii, srážkovou vodu ze střech posíláme do nádrží zahrádkářům a tak dále. Koncentrujeme tam řadu novinek a vychytávek. Jednou z posledních je zprovoznění velkého re-use centra propojeného se sběrným dvorem. Re-use centrum shromažďuje vysloužilé předměty z domácností, které se nabízejí dalším spoluobčanům, kteří si je mohou odebrat za dobrovolný příspěvek, který potom dáváme na provoz městské nemocnice. Je to poměrně velký prostor, přirovnal bych to k malému supermarketu, kde lidé chodí mezi regály a prohlížejí si věci, které by se jim ještě mohly hodit. Celé centrum má obrovský efekt v odpadovém hospodářství, kdy se nám dost razantně snížila produkce objemného odpadu a také díky tomu držíme nákladovost odpadového hospodářství na přiměřeně nízké úrovni.

Co dalšího v oblasti energetiky ve Slavičíně děláte?

Aktuálně rozšiřujeme síť teplovodu do dalších lokalit a doufám, že i na to se nám podaří získat dotaci na rozšíření soustav zásobování teplem. Snažíme se o to, abychom ještě více zužitkovali vyrobené teplo. Naše výtopna je dimenzována na nějaké odběry, které byly počítány v dobách, než se začalo masivně zateplovat. Po zateplení bytových domů a dalších budov nám odběry klesly o desítky procent, takže máme pořád volnou kapacitu, abychom posílali horkou vodu do topení a vodovodních kohoutků do dalších částí města. Takto bychom chtěli síť rozšířit o domy pro bydlení seniorů, sportovní halu, radnici a orlovnu. To je významný energetický projekt, který bude realizován v následujících dvou letech. Dále běží transformace soustav vytápění u veřejných budov, kde přecházíme z plynu na tepelná čerpadla. To jsou místa, která jsou daleko od výtopny a nedává ekonomický smysl je připojovat na teplovod.

Říkal jste, že mnoho budov máte zateplených. Využíváte i fotovoltaiku?

Fotovoltaiky máme na budově bytového domu, který vznikl přestavbou bývalého hotelu. Ve zmíněné Cirkule máme panely na střeše výtopny, elektřinu spotřebováváme při výrobě tepla pro domácnosti. Cenu tepla tím dále snižujeme a jsme i více uhlíkově neutrální.

Kromě toho střechy využíváte pro záchyt dešťové vody.

Záchyt dešťovky jsme dělali hlavně tam, kde se to dá smysluplně využít pro zalévání zeleně či zahrádek. Celkově se jedná o čtyři budovy v různých částech města.

Při využívání dotací jste velmi úspěšní. Je to podle vás šance pro obce, který nemají tak vysoký vlastní rozpočet?

Vnímám dotaci jako pobídku. Například u dotací v oblasti životního prostředí to procentuálně v nákladech často nevypadá až tak zajímavě. Když započítáte nezpůsobilé výdaje a práci s projektem, tak se ve výsledku dostaneme třeba na 30 procent. Ale i takto je pobídka, aby starosta a zastupitelstvo namířili směrem ke konkrétním opatřením. Zejména se tak dostane na projekty, které jsou smysluplné a potřebné. Tak by měly dotace fungovat. Ne jako neodolatelný dárek z nebes, ale jako pobídka, aby země směřovala tam, kam má. Abychom naše místo pro život, naši planetu dělali udržitelnější. Tak to cítím já.

Žádosti o dotace si vyřizujete sami, nebo využíváte externí služby?

Vždycky využíváme služeb externích odborníků a firem, které mají dílčí specializaci. Při tom množství dotačních titulů to ani jinak nejde. Není možné si myslet, že by jeden projektový manažer za půl úvazku zvládl zpracovat dotační žádost na fotovoltaiku, pak na podporu aktivit seniorů a následně třeba na opravu památky. Společnost jde cestou dalších a dalších specializací. Když si představíte, jenom kolik povinných dokumentů, studií, hodnocení dopadů a dalšího musíte nechat vytvořit, tak je toho papírování opravdu hodně.

Viděl jsem, že máte zpracován akční plán pro udržitelnou energii a klima. Je dobré mít takový strategický dokument?

Dělali jsme jej proto, abychom věděli, jak plánovat ve městě rozvoj s ohledem na oblast Bílých Karpat, kde žijeme. Jsou tam například velmi zajímavé výpočty toho, jak si náš region stojí v oblasti produkce emisí. Na jedné straně se snažíme například o snižování nákladů na energie, což je vlastně také snižování emisí, ale do toho jde proti proudu neustálý nárůst rozsahu motorové dopravy. Takže to, co někde snížíme, nám „vynuluje“ nárůst automobilové dopravy, která nám ovzduší zase znečisťuje. Takže jsme dvacet let neudělali žádný krok vpřed.

Co plánujete ve Slavičíně dál? Viděl jsem plány na projekt Mladotického nábřeží.

Ano, je to projekt zavádění modro-zelené infrastruktury, kde obnovujeme plochu místního vodního toku a blízkého nábřeží. Budeme kultivovat veřejný prostor a aplikovat moderní přístupy včetně nakládání s dešťovou vodou, zasakování vod a dalšího. Chceme vybudovat novou lávku, která bude v netradičním architektonickém pojetí. Chceme vytvořit příjemné a důstojné oddechové prostředí pro naše občany.

A jsou nějaké další projekty, které chystáte nebo máte připravené?

Teď běží rekonstrukce obchodního domu a nástavba zhruba sedmi bytů, čeká nás přístavba domů dětí a mládeže, revitalizace sídliště, obnova zámečku v Hrádku, dostavbu pavilonu školní družiny. Chtěli bychom dotáhnout výstavbu cyklostezek a mnoho dalšího. V neposlední řadě chystáme dopravní řešení při soutoku Říky a Lukšínky, to je můj oblíbený projekt, protože je dost složitý (smích).