Jak přestěhovat vesnici?

/ Zahraničí a technologie
Jak přestěhovat vesnici? Nezvyklou a pro mnohé nepříjemnou otázku řeší obyvatelé Miquelonu, poslední francouzské vesnice na severoamerickém kontinentě. Hladina světového oceánu stoupá a horní hranice přílivu je i tady, na souostroví Saint-Pierre a Miquelon, rok od roku vyšší. Avšak s plánem na přestěhování historické osady o kus dál do vyšších poloh ne všichni její obyvatelé souhlasí.

„Není odtud špatný výhled,“ říká starosta Miquelonu Frank Detcheverry o vyvýšenině, která se zvedá z ostrova do výšky 40 metrů nad mořem. Měla by se stát novým domovem obyvatel původní osady, které hrozí kvůli klimatickým změnám postupné zaplavení. Leží sice jen pár set metrů odsud, ale pouhé dva metry nad současnou mořskou hladinou.

Přestěhovat tuhle vesnici není vůbec jednoduchý úkol. Svůj domov všichni milují. Domy ani auta se tu nezamykají, na ulici se zdraví každý s každým.

V roce 2014 dopadla na tohle idylické místo k životu realita jako krutá rána osudu. Souostroví vůbec poprvé navštívila francouzská hlava státu François Hollande. A rovnou se stal poslem nemilosrdných zpráv. Zhruba 600 obyvatel osady si tehdy v šoku vyslechlo, že do konce století se očekává vzestup hladiny oceánu o celý jeden metr, a všichni věděli, co to znamená: nebude trvat dlouho a Miquelon zmizí pod vodou.

V důsledku toho se vesnice okamžitě ocitla v preventivním programu na předcházení rizik. Kromě jiného to obnáší bezvýhradný zákaz veškeré nové výstavby.

Nejprve to byl šok

Pro všechny ve vesnici to byl šok. „Pro vesnici takovéto velikosti to znamená nemít žádnou budoucnost,“ říká Xénia Philippenková, geografka z Université du Litoral Côte d’Opale, která se relokací Miquelonu začala zabývat bezprostředně po Hollandovu oznámení.

Všimla si, jak se postoj místních k přestěhování vesnice změnil po dvou velkých bouřích, které tu během několika měsíců krátce po sobě udeřily. Před nimi byl postoj lidí takový, že když nemohou stavět, budou se muset přestěhovat, ale že se stěhovat nechtějí. Když ale po bouřích přijela Xénia Philippenková zpět, všechno bylo jinak. Bouře vesnici nešetřily. Zaplavily domy a poničily majetek. Vypadalo to, že lidé začínají přijímat, že se budou muset přestěhovat, a začali po svých zastupitelích požadovat, aby přišli s konkrétním plánem.

Trvalo to ale až do roku 2022, kdy místní vláda v čele s Frankem Detcheverrym začala skutečně řešit, jak vesnici přestěhovat. „Vyjednali jsme s vládou, že nám dají tři roky na to, abychom si postavili nové domovy. A tak na tom pracujeme, krůček po krůčku,“ popisuje Frank Detcheverry.

Jakmile se přesun uskuteční, získá Miquelon nezáviděníhodný titul „první francouzská vesnice přestěhovaná kvůli klimatické krizi“. Francouzská vláda prostřednictvím bezprecedentního využití Barnierova fondu do projektu investuje veřejné finance, za něž od francouzských obyvatel Miquelonu vykupuje domy, jež jsou bezprostředně ohroženy klimatickou krizí. „Když vláda koupí váš dům, musíte se obvykle okamžitě vystěhovat. My jsme ale, protože jsme se s vládou domluvili na té tříleté lhůtě, dostali více času. Zvládáme tak přestěhovat sedm osm domů každý rok.“

Stěhování je prozatím dobrovolné, s první padesátkou lidí, kteří na dohodu přistoupili. Na začátku letošního roku prvních devět z nich obdrželo stavební povolení na novém, vyvýšeném pozemku. V tu dobu se začalo pracovat na protažení obecních vodovodních a elektrických přípojek na budoucí stavební pozemky.

Cílem Miquelonu je, aby obě místa, původní i nové, zůstala propojena, a to nejen mostem, který je spojuje. Protože většina obyvatel zůstane na původním místě obce, zůstane tam i radnice, škola a další veřejné budovy. V nové vesnici naopak vznikne úkryt sloužící jako útočiště před bouří.

Jedním z pionýrů, stěhujících se na nové místo, je i Phillippe Detcheverry, státní úředník na penzi. Jako většina lidí v Miquelonu i on svůj domov postavil vlastníma rukama před čtyřiceti lety. Vzdát se ho bylo přesto jednodušší, než se domníval. S manželkou dům už několikrát opravovali po ničivých záplavách, a tak přestěhování vnímali spíše jako příležitost. Teď se zabývá plány na stavbu nového domu. „Se zákazem nové výstavby a s tím, že jsme ztratili jistotu, že jsme dostatečně ochráněni před mořem i před bouřemi, které jsou čím dál tím ničivější a častější, jsme si museli přiznat, že náš dům tady na tom místě už nemá příliš velkou hodnotu,“ říká. Přiznává ale, že se některými přáteli na tohle téma mluvit nemůže. „Když přijedete do Miquelonu, cítíte tu jeho historii, jeho duši. Jak tu duši chcete přestěhovat?“ zaznívá ze strany skeptiků. Debaty s nimi většinou končí hádkou. Jeho slova potvrzuje starosta Frank Detcheverry. „Miquelon je malé místo, všichni jsme tu víceméně bratranci a sestřenice, známe se. O to těžší je tu pak takový projekt realizovat.“

Jiní ale vnímají přestěhování, stejně jako Phillipe Detcheverry, také jako investici. „Je to něco, co tu – na rozdíl od domů, které za nějakou dobu zatopí voda – zanecháme pro své děti,“ uzavírá.

Ať tak či tak, obyvatelům pobřežní linie v Miquelonu nakonec nic jiného než přestěhovat se na vyšší místo nezbyde, neboť jejich původní domy časem zaplaví vzdouvající se oceán. Během pár let se tak Miquelon nejspíš opravdu stane první vesnicí na světě, která se přestěhovala kvůli prohlubující se klimatické krizi.