Velká přeměna nábřeží Svratky pokračuje

Proměna více než tří kilometrů obou břehů Svratky je připravena podle návrhu zpracovaného týmem uznávaného architekta Ivana Rullera, který zvítězil v mezinárodní architektonicko-krajinářské soutěži. Hlavním cílem navržených úprav je ochránit město a jeho obyvatele před stoletou vodou. Snížením vysokých břehů a rozšířením koryta bude dosaženo dalšího zvýšení kapacity řeky. Investice je podpořena stovkami milionů korun z Národního plánu obnovy.

Práce na nábřeží jsou v plném proudu. Právě realizovaný prioritní úsek s označením „etapa VII a VIII“ je prvním z plánovaného komplexního systému protipovodňové ochrany města Brna.

V počátcích se sdružení zhotovitelů vybraného úseku zabývalo především nutnými přeložkami inženýrských sítí, jako jsou plynovody, horkovody nebo kabeláže. Následně se začalo s úpravami jak v podzemí, tak na povrchu. „Na řadu přišly rekonstrukce kanalizací a přeměna samotného nábřeží. V současné době se pracuje téměř po celé délce dotčeného tříkilometrového úseku. Mezi Heršpickou a Renneskou a směrem k ulici Vídeňské pokračují práce na rekonstrukci kanalizace a buduje se zde nová jímka v korytě řeky, aby bylo možné provádět jeho úpravy. Totéž se děje na Táborského nábřeží, kde probíhá i ražba štoly. V těchto místech už byl osazen nový produktovod,“ popisuje tiskový mluvčí města Brna Filip Poňuchálek.

V úseku na Poříčí u Bauerovy ulice jsou zajištěny dotčené komunikace, sdružení zhotovitelů za pomocí speciálních technologií tvaruje a opevňuje koryto řeky, dokončují se tam protipovodňové stěny a začínají se budovat i cyklostezky a pěšiny na nových bermách. V poslední části za koupalištěm Riviéra se již staví stezky pro pěší a započala zde stavba lávky, vypočítal právě probíhající práce mluvčí Poňuchálek.

Velký projekt současně cílí na ochranu před povodněmi a také na adaptaci města na dopady klimatických změn, tedy využívá přírodě blízkých opatření v boji se suchem a povodněmi.

Dojde k rozvolnění koryta Svratky prostřednictvím odsazených zemních hrází a nezbytných technických opatření, jako jsou například nábřežní zdi. „Jako unikátní je možné vnímat především zvýšení biodiverzity v centru zastavěné části města vytvořením bohatého příbřežního pásma podél vodního toku a vybudováním rozsáhlého mokřadu,“ vysvětluje mluvčí města Filip Poňuchálek.

„Kromě výše uvedeného tento projekt dále přináší velkou přidanou společenskou hodnotu spočívající ve vytvoření vhodně koncipovaných veřejných prostranství určených pro rekreaci obyvatel v blízkosti vodního toku prostřednictvím důmyslné sítě pěšin a cest. Vyvážený podíl veřejných prostranství a zelených ploch je protiváhou přilehlého zastavěného území a má tendenci eliminovat tepelné ostrovy v intravilánu města. Takto zvolené řešení dále umožňuje doplnění a rozšíření páteřní sítě cyklostezek, které významně přispívají k udržitelné městské mobilitě,“ popisuje mluvčí. Protipovodňová opatření jsou navržena jako funkčně propojený celek, jehož nedílnou součástí jsou i nezbytné vyvolané investice do související technické infrastruktury, například svislé opěrné konstrukce, rekonstrukce a přeložky inženýrských sítí či vybudování komunikační sítě.

Rozsáhlý a komplexní projekt je realizován v městské zástavbě, což přináší některá úskalí. „Při tak velkém objemu prací se vždy musí počítat s komplikacemi. Naším cílem je společně se sdružením zhotovitelů a dalších zainteresovaných subjektů reagovat na nastalé situace tak, aby se zdárně vyřešily a stavba mohla pokračovat. Příkladem mohou být relikty z minulosti, kdy zjišťujeme, že jsou některé inženýrské sítě zakresleny nepřesně, což stavbu komplikuje. Vypořádat se musíme i s aktuálním stavem mostních konstrukcí v řešeném úseku a z toho vyplývajícími omezeními. Pro nápravu je poté potřeba aktualizovat projektovou dokumentaci a přizpůsobit tomu harmonogram prací. V současné době je dle dodatku ke smlouvě se sdružením zhotovitelů stanoven termín dokončení na rok 2024,“ popisuje mluvčí Brna.

Rekonstrukce se dotýká mnohých Brňanů. Velký zájem široké veřejnosti vzbudily již výsledky architektonicko-krajinářské soutěže o podobu budoucí brněnské náplavky. Porota nejvíce ocenila návrh týmu pana profesora Rullera, který se mimochodem v Brně narodil a celý život v moravské metropoli i působil. Vítěznému týmu se dle porotců podařilo najít řešení, které je velmi atraktivní a využívá všech možností, jak dostat lidi co nejblíž k hladině řeky.

„Následná stavba pak probíhá v blízkosti centra města a přináší Brňanům komplikace. Nicméně snahou města, sdružení zhotovitelů a dalších zainteresovaných stran je tyto obtíže co nejvíce minimalizovat. Ohlasů různého druhu i zabarvení tak bylo nepočitatelně, i v souvislosti s tím, že dochází k zásadní proměně výškového profilu břehů. Vítány jsou především nové plochy pro rekreaci, mobilitu i sport, tedy možnost dostat se k hladině řeky, nové možnosti k procházkám i zlepšení průchodnosti územím. Kladně hodnocen je také vznik první brněnské náplavky přímo u haly Rondo a dále fakt, že protipovodňová opatření jsou přírodě blízká, kdy je proměna nábřeží orientována na návrat přírody k centru města, nikoli pouze ,šedýmiʻ technickými řešeními. Jde tedy o to, že Brno konečně bude ,mít řekuʻ. V další fázi se plánuje úplně nový rozlehlý povodňový park,“ popsal tiskový mluvčí města ohlasy.

Projekt samozřejmě zajímá i odbornou veřejnost. „Mezi odborníky je pozitivně přijímána i samotná skutečnost výstavby protipovodňových opatření, která budou chránit jak stávající zástavbu, tak zástavbu připravovanou, a to i ve spojitosti s dlouhodobým nedostatkem dostupného bydlení ve městě Brně. Dále je důležitá související rekonstrukce i více než sto let staré kanalizace nebo dalších technických sítí. Zvláštní kapitolou byla také otázka stromů, kdy došlo právě kvůli výše zmíněné úpravě výškového profilu břehů ke kácení. Tam převažovalo především překvapení, proč k podobnému kroku muselo dojít. Ze strany naší i poučené veřejnosti tak opakovaně zaznívalo, že stromy vyrostly na uměle vybudovaných zvýšených březích a kamenných stěnách, takže ve chvíli, kdy byly břehy snižovány, byly odváženy tuny zeminy a byl výrazně měněn profil řeky, nebylo možné všechny zachránit,“ uvádí Filip Poňuchálek.

Na rekonstrukci nábřeží by měly navázat další etapy, celkem by proměnou mělo projít na 23 kilometrů území kolem Svitavy a Svratky.