Krajinářský park Mošnice v Kladrubském Polabí – krajina slepých říčních ramen a kočárových koní

Původní dřeviny tu byly doplněny řadou vzácných introdukovaných taxonů, vysázených v působivých scenériích, avšak ty zcela vymizely v důsledku využívání parku k intenzivnímu chovu a lovu bažantí zvěře, pro kterou byly výsadby zahuštěny smrkem ztepilým.

Živelné výsadby smrku nejenže zničily malířsko-krajinářskou kompozici parku, ale hlavně škodily staletým dubům a dalším dřevinám. Tento stav nebyl nadále udržitelný, a proto se za přispění dotace z OPŽP přistoupilo k revitalizaci celé lokality s významnou podporou biodiverzity v souladu s vyhlášeními evropsky významné lokality Kladruby nad Labem.

Krajina Kladrubského Polabí je pro své detailně promyšlené uspořádání polí, luk, pastvin, lesních porostů, parkových krajinných prvků a řeky Labe nezaměnitelnou scenérií. Nejde tu ale jen o krajinu samotnou, již výrazně definuje právě řeka, která ji harmonicky doplňuje a vytvořila v ní půvabná zákoutí, ale také její propojení s působením člověka v posledních několika stoletích.

V samotném srdci krajinné památkové zóny se nachází Národní hřebčín Kladruby nad Labem: díky svým jedinečným vlastnostem je zdejší krajina již přes čtyři sta let domovem unikátního plemene starokladrubského koně.

Ferme Ornée a zápis do UNESCO

Krajina národního hřebčína je kombinací dvou kategorií kulturní krajiny, a sice živé, organicky se vyvíjející krajiny s dominantním funkčním určením a krajiny záměrně komponované člověkem, představující výjimečně dokonalý typ specializovaného okrasného statku, ferme ornée, zabývajícího se chovem ceremoniálních kočárových koní.

Takto zaměřená krajina obsahuje prvky krajinné kompozice v souladu se zásadami francouzské zahrady v podobě nejrůznějších os, cest, alejí, stromořadí, vodotečí a symetrických staveb. Respekt a úcta ke zdejší krajině jsou viditelné i v začlenění střídmé klasicistní architektury do krajiny – svým uspořádáním ji nenarušuje, ale naopak ji doplňuje a nechává vyniknout její krásy, které se proměňují s každým ročním obdobím.

Výrazné jsou také prvky anglické krajinářské tvorby, které byly uplatněny právě při tvorbě krajinářského parku Mošnice, v němž je krajinářská scenérie inspirována principy malířské perspektivy. Pracuje s barevností bohatého sortimentu dřevin pro vytváření prostorových iluzí a efektů, které se zrcadlí na hladině jezer vzniklých ze slepých ramen Labe.

V roce 1995 byl národní hřebčín vyhlášen kulturní památkou a v roce 2002 národní kulturní památkou. V roce 2007 byly hřebčín a kulturní krajina zapsány na indikativní seznam České republiky pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.

V lednu 2018 Česko předložilo oficiální nominační dokumentaci Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO s cílem uchovat mimořádnou hodnotu krajiny pro budoucí generace a udržet v Kladrubském Polabí tradici chovu starokladrubského koně.

Po rozhodnutí Výboru pro světové dědictví na jeho zasedání v ázerbájdžánském Baku je krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem od 10. července 2019 zapsána na Seznam památek světového dědictví.

„Právě myšlenka zapsání hřebčína na Seznam světového dědictví kvůli jeho jedinečnosti byla prvotním popudem pro vznik projektu Revitalizace krajinářského parku Mošnice,“ říká Kristina Chaloupková, vedoucí střediska Služby pro veřejnost a komunikace z Národního hřebčína Kladruby nad Labem. S celým nápadem tehdy přišel tým specialistů, kteří připravovali nominační dokumentaci k zápisu do UNESCO. „Byli to především zaměstnanci národního hřebčína, krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík, Národní památkový ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a další odborníci na dendrologii, botaniku, entomologii a další,“ vypočítává.

Dlouhý příběh jedinečného projektu

Z hlediska přípravy projektu se jednalo o velmi dlouhodobý proces. „Vycházelo se ze studie proveditelnosti obnovy přírodně krajinářského parku Mošnice od kolektivu Ivany Trpákové z roku 2006 a z návrhů Management Plánu národního hřebčína z roku 2012, který zpracovala firma New Visit pod vedením Tomáše Jiránka,“ přibližuje pozadí projektu Kristina Chaloupková. Podkladem pro projekt byly archivní materiály Národního památkového ústavu, historické letecké snímky a dendrologické a entomologické výzkumy.

„Projekt byl připravován již od roku 2016 a v roce 2017 byla podána žádost o dotaci na projekt Revitalizace zeleně a vybraných historických objektů NKP Hřebčín Kladruby nad Labem z Integrovaného regionálního operačního programu,“ vzpomíná. Projekt ale tehdy nebylo možné realizovat kvůli nedostatku alokovaných finančních prostředků. Dále se hledaly finanční zdroje a projekt byl rozdělen na více částí

Národní hřebčín Kladruby nad Labem pak podal v rámci Operačního programu Životní prostřední žádost na revitalizaci krajinářského parku Mošnice a v roce 2020 bylo vydáno rozhodnutí o přidělení dotace. V témže roce následoval výběr dodavatele realizačních prací a ještě téhož roku byl projekt kompletně proveden.

Z dotace byla financována projektová příprava, činnost autorského a technického dozoru, biologické průzkumy a samozřejmě samotná realizace akce jako přípravné práce, kácení, drcení klestu a pařezů, výsadby vzrostlých stromů, výsev lučních trávníků i tříletá následná péče. Ta byla ukončena na podzim roku 2023 a v současné době je projekt předložen k závěrečnému vyhodnocení.

„Zásadním přínosem projektu byla rehabilitace původní kompozice krajinářského parku, obnovené průhledy, podpořené solitéry dřevin a stabilizace stromových veteránů. Zajásala přítomná fauna i flora, jejíž biodiverzita je viditelně obnovena. Z Mošnice se opět stal příjemný prostor pro volně žijící zvěř, četné návštěvníky a především pro starokladrubské koně, kteří se v parku pravidelně každý den pohybují,“ shrnuje Kristina Chaloupková povedený projekt, který je kromě jiného také prezentován Evropskou komisí coby projekt referenční.

Stačí Kladrubské Polabí navštívit a hned je jasné, že zdejší krajina nese všechny významné atributy svého účelu – chovu a výcviku kočárových koní – a postupně se vyvinula do nejvyšší estetické podoby odrážející její císařský význam a funkci, jež postupem času dala vzniknout jedinečnému typu okrasného statku. Právě díky svému účelu byla krajina Kladrubského Polabí po čtyři století dějin evropské civilizace spojena s nejvyššími stupni společenské hierarchie a jako taková ilustruje důležité období v moderních evropských dějinách, kdy společenské elity obdivovaly a podporovaly jedinečný chov starokladrubských koní. Z tohoto pohledu představuje naprosto ojedinělý a souhrnný příklad jezdecké kultury v Evropě.