Hvězdárna je úspornější
Centrem činnosti Hvězdárny Valašské Meziříčí je její hlavní budova s rozsáhlou vstupní halou s obrazovou výzdobou, přednáškovým sálem vybaveným audiovizuální technikou a kopulí s dalekohledem Zeiss-coudé 150/2250 mm.
Hvězdárna se pyšní dlouhou tradicí vlastní pozorovatelské činnosti, v roce 1964 jí byl přidělen celostátní odborný úkol v oboru pozorování Slunce. Při svých pozorováních se tu mohli opírat o dlouhodobé zkušenosti členů astronomického kroužku, který ve Valašském Meziříčí existoval již od roku 1919, a navázat na pozorování Slunce v malé dřevěné hvězdárničce Antonína Ballnera. Určovali zde Wolfovo relativní číslo sluneční činnosti a již ve třicátých letech jej zasílali do světového centra ve švýcarském Curychu.
Rekonstrukce hlavní budovy
Hlavní budova byla po své mnoho let trvající výstavbě předána veřejnosti v říjnu 1955 a od té doby prošla jen dílčími úpravami a rekonstrukcemi. Největší z nich, zaměřená na kompletní výměnu elektroinstalace, proběhla v roce 2006.
Další a první rozsáhlejší následovala v roce 2012. „Budova je památkově chráněná, takže veškeré předpokládané práce jsme museli ve fázi přípravy konzultovat a projednávat mimo jiné s Národním památkovým ústavem, územním pracovištěm Kroměříž,“ popisuje ředitel hvězdárny Libor Lenža.
Tato rekonstrukce, uskutečněná díky finanční podpoře Zlínského kraje, se týkala výměny prosklených ploch ve vstupní hale hvězdárny, výměny vstupních dveří včetně doplnění dveří a vzniku zádveří tak, jak to v původní budově již kdysi bylo. Ostění velkých prosklených ploch v prvním nadzemním podlaží bylo zatepleno, aby se zamezilo nežádoucímu promrzání. Na výměnu byla použita speciální tepelněizolační skla, která při relativně malé tloušťce poskytují nadstandardní tepelný odpor. Významné rekonstrukční práce se týkaly i střešního pláště budovy a také její nástavby s přednáškovým sálem, které byly z pohledu hydroizolačních netěsností i z pohledu tepelně-technického v havarijním stavu. Významnou změnou k lepšímu bylo zateplení nástavby přednáškového sálu speciálními vakuovými izolačními deskami a kompletně nové omítky na nástavbě.
Novou tepelněizolační i hydroizolační vrstvu dostala „zelená střecha“ hlavní budovy, která je porostlá rostlinami tak, aby stavební konstrukce co nejméně ovlivňovaly astronomická pozorování. Bylo kompletně překotveno zábradlí střechy a zcela předělány klempířské prvky. „Tyto úpravy však byly provedeny ve stejném stylu jako předchozí konstrukce, takže vizuálně to nelze ani postřehnout,“ připomíná Libor Lenža.
Chybějící tepelněizolační vrstvu dostala i střecha nástavby nad přednáškovým sálem, nová je i skladba střešního pláště a krytina. Dále byly na mnoha konstrukcích pečlivě řešeny detaily, místa dotyku několika konstrukcí i kritická místa, aby byly problémy a vady odstraněny. To se týkalo také vpustí dešťové vody a jejich svodů. Významnou vizuální změnou byla oprava omítek jižní fasády objektu a malých kopulí. Tyto omítky byly provedeny stejně jako stávající brizolitem a barevně sjednoceny s omítkami původními.
O čtyři roky později, v roce 2016, byla pak realizována druhá etapa havarijní rekonstrukce objektů hvězdárny, která se týkala zejména budovy odborného pracoviště, a také byly dokončeny nezbytné rekonstrukce na hlavní budově a vybudována nová kanalizační přípojka z odborného pracoviště.
Rekonstrukce provozně-technického objektu
Rekonstrukci vyžadoval i provozně-technický objekt v areálu hvězdárny. Tento projekt byl částečně financován z fondů EU z Operačního programu Životní prostředí. Příprava byla zahájena už v roce 2016, k realizaci došlo o rok později. „Záměrem projektu bylo odstranění havarijního stavu obvodových konstrukcí provozně-technického objektu Hvězdárny Valašské Meziříčí spojené s energeticky úspornými opatřeními na objektu v oblasti spotřeby a výroby tepla, odstranění nevyhovujícího stavu kotelny a nefunkční regulace v provozně-technickém objektu hvězdárny, zvýšení standardu a potřeba rozvoje organizace,“ popisuje Libor Lenža.
Provozně-technický objekt pochází z přelomu padesátých a šedesátých let a tato rekonstrukce byla vůbec první, které se mu kdy dostalo. Šlo proto o komplexní řešení. „Byla navržena zlepšení tepelně-technických parametrů obvodových konstrukcí kvůli zajištění potřebných podmínek pro skladování knihovního fondu, zlepšení pohledových a estetických vlastností v souvislosti s okolním vzdělávacím areálem a celkové zlepšení mikroklimatických poměrů v interiérech objektu,“ vypočítává ředitel hvězdárny. Jednalo se o komplexní revitalizaci objektu, která zahrnovala zateplení fasády, zateplení stěny mezi vytápěným a nevytápěným prostorem, zateplení stropu nad suterénem, zateplení podlahy půdy, výměnu výplní otvorů ve fasádě a také nové žlaby, svody a podbití.
Došlo také na rekonstrukci kotelny v provozně-technickém objektu formou výměny jednoho zastaralého klasického atmosférického kotle s malou účinností za kotel kondenzační a také k výměně systému ekvitermní regulace vytápění. Zdroje tepla byly vyměněny v roce 1998, v době rekonstrukce za sebou měly již téměř devatenáct let provozu. Navíc se jednalo o nepříliš úsporné klasické stacionární kotle s naddimenzovaným výkonem. Jako záložní zdroj byl ponechán stávající záložní kotel.
„V roce 2016 se podařilo za klíčové spolupráce a pomoci Energetické agentury ZK připravit žádost o dotaci pro plánovaná opatření, která spadají pod prioritní osu 5, Energetické úspory, specifický cíl 1 – Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie. Výše uznatelných nákladů na snižování energetické náročnosti byla stanovena na základě maximálních částek uvedených v dosud zveřejněných podmínkách programu. Celková částka na energeticky úsporná opatření byla stanovena z Energetického auditu,“ přibližuje Libor Lenža.
Realizace navrhovaných prací podle jeho slov zajistila prodloužení životnosti a technicky zhodnotí téměř šedesát let starou budovu, která je po celou dobu aktivně využívána. Realizací došlo nejen ke zlepšení parametrů vnitřního prostředí objektu a dosažení doporučených hodnot tepelně-technických parametrů obvodových konstrukcí, ale byl tím také podpořen rozvoj činností a možností organizace, včetně rozšíření možností využívání prostor.
Vzdělávací činnost
Kromě vlastní pozorovatelské činnosti vešla Hvězdárna Valašské Meziříčí ve známost také pořádáním pravidelných víkendových seminářů zaměřených na novinky v oblasti stelární astronomie, výzkumu Sluneční soustavy a kosmonautiky a raketové techniky. Do programu bývají zařazovány i nepravidelné semináře zaměřené například na astronomickou techniku, využití netradičních zdrojů energie a podobně. Seminářů se zúčastňují nejen zájemci z Valašska, ale i z celého Česka a také ze Slovenska či Polska. Za zmínku stojí i každoroční činnost astronomických kroužků pro mládež, letní astronomický tábor i nejrůznější kurzy a výstavy.
V areálu hvězdárny navíc vzniklo Kulturní a kreativní centrum, které se veřejnosti slavnostně otevřelo 8. listopadu 2025. V nové budově vznikly pracovny, laboratoře a dílny s přístroji pro výzkum, CNC stroji, 3D tiskárnami a dalším vybavením. Konají se tu semináře a workshopy pro odbornou i širokou veřejnost. Součástí centra je i ubytování a sociální zařízení.
Kraj k tomu nechal modernizovat a robotizovat tři kopule s observační technikou, pořídil také tři nové dvoumetrové kopule pro odborná pozorování. Všechny budou napojeny na centrální observační systém a ovladatelné budou vzdáleným přístupem.
Součástí projektu je i modernizace astronomické techniky, dalekohledů či detekčních kamer. „Pořídili jsme i nový velký astronomický dalekohled pro pozorování změn jasnosti hvězd, planetek, komet, ale také satelitů nejen na nízké oběžné dráze. Ten je už nainstalován a poprvé jsme jej veřejnosti představili 7. března během Dne hvězdáren a planetárií,“ uvedl ředitel hvězdárny Libor Lenža.
Ve hvězdárně vznikne také Vzdělávací a demonstrační centrum pokročilých technologií a aplikací 5G sítí. „Jedná se o pilotní projekt, který je zaměřen na demonstrační aplikace využití 5G sítí a infrastruktury pro atraktivní a efektivní vzdělávací, popularizační i kreativní aktivity. Jeho součástí je také tvorba programů virtuální a rozšířené reality či propojení s observačními stanicemi, senzorovými jednotkami a drony. Kromě pracovníků hvězdárny na něm spolupracuje také řada specialistů mimo náš region,“ uvedla mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková.
Další projekt hvězdárny se týká rozvoje vzdělávání v oblasti nanosatelitů a kosmických technologií. Nanosatelity jsou malé družice. Projekt se zaměřuje na vzdělávání v kosmických technologiích, zejména na návrh, konstrukci, stavbu a operování nanosatelitů nejen na oběžných drahách kolem Země. Vzdělávací akce budou ve Zlínském kraji i dalších příhraničních regionech Česka a Slovenska.
Hvězdárna chystá i obnovu areálu včetně oplocení, další projekt se týká obnovy střechy provozně-technického objektu hvězdárny, vybudování podkrovních prostor i malé demonstrační fotovoltaické elektrárny, která doplní velký systém umístěný na Kulturně-kreativním centru.
Nabídka Hvězdárny Valašské Meziříčí je vskutku pestrá a uspokojí každého návštěvníka. Kromě vzdělávacích programů je pro veřejnost přístupná ve večerních hodinách, vždy ve středu až pátek. Za příznivého počasí je odtud možno pozorovat zajímavé objekty, jako jsou Měsíc, planety, hvězdy, dvojhvězdy, mlhoviny nebo třeba hvězdokupy. Stačí se sem jen vypravit.
