Ochrana přírody na Vysočině

/ Reportáže
Pod názvem Návštěvnická infrastruktura v Kraji Vysočina se neskrývá jediný projekt, ale celá série projektů. Některé z nich byly již realizovány, další je v přípravě a některé se teprve rodí.

„Kraj Vysočina spravuje na svém území 77 přírodních rezervací, 117 přírodních památek a 85 evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a může se pochlubit různými zajímavostmi ve floře i fauně,“ říká radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Hájek.

V rámci několika projektů zaměřených na návštěvnickou infrastrukturu se Kraj Vysočina rozhodl mimo jiné usměrnit návštěvníky při pohybu ve zvláště chráněných územích. „Úplně prvním podnětem, který se nám podařilo dohledat, je dopis návštěvníků, a to manželů z Brna, s podnětem na doplnění stávající infrastruktury v Údolí Chlébského potoka,“ vzpomíná Pavel Hájek na počátky projektu.

Návštěvnickou infrastrukturu řeší státní správa od nepaměti

Mezi standardní podněty pro vznik projektů patří také zkušenosti a návrhy odborníků Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří zajišťují péči o zvláště chráněná území (přírodní památky a rezervace) a evropsky významné lokality a navrhují řešit problémy s živelnou návštěvností, a to mimo jiné formou návštěvnické infrastruktury. „Řada zvláště chráněných území v péči Kraje Vysočina a obzvláště těch přírodních památek a přírodních rezervací, které zajišťují zároveň územní ochranu evropsky významným lokalitám Natury 2000, je například v jarním období kvetení konikleců, bledulí, sněženek, orchidejí a dalších hodně ohrožována, byť nezáměrně, vysokou návštěvností – například sešlapem, když v území nejsou povalové chodníčky a turisté – s ohledem na podmáčení půdy a zamokření vegetace – živelně vyšlapávají cesty a ničí tím vegetaci,“ vysvětluje Pavel Hájek. Naopak mnoho jiných přírodních památek a rezervací má potenciál pro návštěvu turistů a výletníků a tento potenciál je zatím velmi málo využíván a je poměrně nedoceněn. Podle Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina je návštěvnická infrastruktura přírodních památek a rezervací jednou z aktivit k naplňování cílů a priorit kraje.

Kraj proto umístil v přírodních památkách, přírodních rezervacích a evropsky významných lokalitách napříč celým krajem informační panely. Ty slouží k interpretaci přírodních hodnot na těchto lokalitách.

„V neposlední řadě jsou tu také podněty spolků se zájmem o ochranu přírody jako třeba podnět na ptačí pozorovatelnu od ornitologů,“ připomíná Pavel Hájek. Řešení návštěvnické infrastruktury není podle jeho slov žádný nový nápad: „Státní správa ji řeší od nepaměti.“

Kraj realizuje jeden projekt za druhým

Díky dotaci z OPŽP zajistil Kraj Vysočina realizaci projektu Návštěvnická infrastruktura v Kraji Vysočina – informační panely v PR a PP a Značení evropsky významných lokalit v Kraji Vysočina.

„Díky těmto projektům bylo na území 10 přírodních rezervací, 23 přírodních památek a 22 evropsky významných lokalit v péči Kraje Vysočina instalováno celkem 83 informačních panelů. Ty slouží k propagaci a informování veřejnosti o chráněných lokalitách na území kraje. Obsahem panelů je především interpretace předmětů jejich ochrany a dalších přírodních hodnot s uvedením ochranných podmínek,“ uvádí Pavel Hájek.

Z projektu Značení evropsky významných lokalit v Kraji Vysočina bylo dále instalováno celkem 189 prvků značení na území 22 evropsky významných lokalit. Prvky značení nesou informaci o kategorii zvláště chráněného území, to znamená označení Evropsky významná lokalita, případně kombinace Přírodní rezervace či Přírodní památka nebo Smluvně chráněné území a Evropsky významná lokalita s malým státním znakem České republiky, pokud je evropsky významná lokalita zároveň přírodní rezervací, přírodní památkou nebo smluvně chráněným územím. Prvky značení jsou standardně umisťovány na přístupové komunikace a jiná vhodná místa při hranicích těchto území.

„Kvalitním značením zákonem chráněných přírodních lokalit plní Kraj Vysočina svou zákonnou povinnost a upozorňujeme občany a návštěvníky kraje na výjimečné lokality v jejich okolí a zároveň je informujeme o tom, čím jsou tyto lokality výjimečné,“ upozorňuje Pavel Hájek s tím, že popularizaci lokalit zajišťuje Kraj Vysočina mimo jiné i cestovatelskou a fotografickou soutěží s hodnotnými odměnami s názvem Vysočinou za přírodou. Informace o soutěži jsou dostupné na webu kraje.

V dalším projektu s názvem Návštěvnická infrastruktura v Kraji Vysočina – umístění interaktivních prvků a lávky na území vybraných přírodních památek vyřešil kraj umístění interaktivních prvků ve formě hry pro děti v přírodních památkách v jižní části kraje, které zároveň patří k evropsky významným lokalitám soustavy Natura 2000. Díky projektu jsou nově osazeny interaktivními informačními tabulemi, což ocení zejména mladší návštěvníci. Zhotovitelem díla je v tomto případě výrobní družstvo EKOS z Brtnice.

„Informační panely seznamují návštěvníky hravou formou s přírodními hodnotami území, jsou zde uvedeny základní informace o vybraných chráněných druzích rostlin a živočichů, kteří se v této lokalitě vyskytují,“ vysvětluje Pavel Hájek.

Interaktivní prvky jsou umístěny v lokalitách Horní Mrzatec mezi obcemi Mrákotín a Lhotka, kde je předmětem ochrany společenstvo stojatých vod s nízkým obsahem živin s výskytem zejména pobřežnice jednokvěté, což je velmi vzácná vodní rostlina, skokana ostronosého a blatnice skvrnité.

Další lokalitou je Koupaliště u Bohuslavic, jehož předmětem ochrany je čolek velký. Své panely získalo i Rašelinné jezírko Rosička, kde je potřeba chránit malou vodní plochu s nízkým obsahem živin a s výskytem čolka velkého. Nakonec jde o Rybníky V Pouštích, kde je předmětem ochrany společenstvo stojatých vod s nízkým obsahem živin s výskytem zejména kuňky ohnivé a puchýřky útlé, opět velmi vzácné vodní rostliny.

Cílem jiného projektu, Ptačí pozorovatelna v přírodní památce Starý Přísecký rybník, bylo vybudování ptačí pozorovatelny v blízkosti rybníka Starý Přísecký na Jihlavsku.

Na konci roku 2022 tu Kraj Vysočina nechal vybudovat dřevěnou ptačí pozorovatelnu sloužící k environmentální výchově, vzdělávání a osvětě široké veřejnosti. „Ptačí pozorovatelna se nachází na jihozápadním okraji rybníka a je přístupná veřejnosti bez omezení po celý rok. Může tak být zajímavým cílem výletů po okolních pěších a cyklotrasách. Ptáky tady může pozorovat kdokoliv kdykoliv a zároveň se můžete zaposlouchat do zvuků místní bohaté fauny. Doporučuji vzít si s sebou dalekohled,“ říká krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Pavel Hájek.

„Ptačí pozorovatelna má masivní dřevěnou konstrukci s nízkými uzavíratelnými průhledy v různé výšce, aby nebyl vidět pohyb lidí uvnitř, což přispěje k nerušenému pozorování ptáků. K rušení ptáků docházelo zejména přibližováním pozorovatelů až k okraji Starého rybníka,“ doplňuje Pavel Hájek.

Přírodní památka Starý Přísecký rybník je šestihektarovou ornitologicky významnou lokalitou, na které se pravidelně vyskytují a rozmnožují zvláště chráněné a ohrožené druhy ptáků. Hnízdí zde moták lužní a moták pochop, potápka malá a chřástal vodní, daří se tu také obojživelníkům, jako jsou rosnička zelená, blatnice skvrnitá, skokan krátkonohý a skokan skřehotavý, a cenný je také výskyt měkkýše s názvem lištovka lesklá.

Ptačí pozorovatelna soustřeďuje návštěvníky pouze do jednoho místa, ze kterého lze ptáky pohodlně sledovat při hnízdění, krmení vylíhlých mláďat a stanovení jejich početnosti. Konstrukce umožňuje pozorování do tří stran pro sedící i stojící pozorovatele.

Z ještě dalšího projektu na Bystřicku s názvem Návštěvnická infrastruktura v Kraji Vysočina – lávka a chodníky na území přírodní rezervace Údolí Chlébského potoka už byly v roce 2021 vybudovány dva povalové chodníky v místech výskytu zvláště chráněné bledule jarní a poté následovala oprava jedné z lávek.

V současné době pokračuje příprava projektu na návštěvnickou infrastrukturu ve formě umístění lávek a chodníku v blízkosti evropsky významné lokality Šlapanka a Zlatý potok. Součástí přípravy tohoto projektu je zpracování projektových dokumentací, vyjednávání s vlastníky dotčených pozemků, neboť se nejedná o pozemky ve vlastnictví kraje, a získávání stanovisek, vyjádření a rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, což je časově náročné. „Realizace projektu přispěje k usměrnění pohybu návštěvníků tak, aby nedošlo k narušení předmětů ochrany a zároveň přispělo k ochraně životního prostředí formou ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty široké veřejnosti,“ říká Pavel Hájek. Dosud zrealizované projekty hodnotí velice kladně, a to jak z hlediska přínosu pro ochranu přírody, tak kvalitou zhotovitelů. „Projekty, alespoň dle našich poznatků v terénu, plní svoji funkci. Nejzřetelněji je to vidět na územích s instalovanými lávkami a chodníky, kde návštěvníci přestávají vyšlapávat cestičky, například mezi bledulemi, a drží se na cestě po povalovém chodníku,“ uzavírá prozatím příběh projektů v Kraji Vysočina. „Všechny turisty i příznivce přírodních krás zvu na prohlídku uvedených chráněných území,“ dodává.