V Dubu revitalizovali vodní toky

16. 7. 2026 / Reportáže

V Dubu nad Moravou vědí, že i menším zásahem do krajiny se dá dosáhnout velkých změn. Když jde o návrat vody do krajiny, platí to v dobách dnešních, čím dál sušších let mnohonásobně. Revitalizovali tu historické koryto Ostřičné a z výsledků se těší celý městys.

Přírodní procesy, které se odehrávají v krajině, mají klíčový význam pro udržování ekologické rovnováhy a zdraví našich ekosystémů a nakonec se odráží i v kvalitě našich každodenních životů. Každá kapka vody, která se odpařuje, sráží nebo infiltruje, hraje v tomto procesu nezastupitelnou roli. Voda nejen živí rostliny a živočichy, ale zároveň ovlivňuje klimatické podmínky, kvalitu půdy a biodiverzitu. Když se vody nedostává, krajina se stává náchylnou k erozi a degradaci a to pak pociťuje nejprve příroda a hned poté i lidé.

Kde to s vodou v krajině příliš dobře nefunguje, dá se to většinou alespoň do nějaké míry napravit. Je ale nutné porozumět tomu, jak přírodní procesy fungují a podle toho je podpořit.

Prostorové úpravy k zadržování vody jako například budování přírodních jezírek, biotopů a tůní může představovat velmi efektivní cestu, jak vrátit vodu do krajiny.

Další možností je implementace trvalého travního porostu, který pomáhá udržovat vláhu v půdě a chrání ji před erozí. Zelené střechy ve městech přitom mohou sloužit jako příklad toho, jak se k podpoře zadržování vody účinně využívá prostor.

Dlouholetá praxe revitalizací mokřadů mluví svými výsledky sama za sebe, stejně tak i nově zaváděné agronomické praktiky, jako je střídání plodin a použití mulčování, které přispívají ke zdraví půdy. Výzkum ukazuje, že správně implementované metody ochrany vody mohou výrazně zvýšit celkovou ekologickou stabilitu oblasti. A to, co se zdá jako drobnosti, může mít ohromné důsledky. Podle dat z posledních let například vedly poslední obnovy extrémně poškozených oblastí vody k nárůstu biodiverzity o více než 40 %, což je úžasné.

Jedno přísloví říká, že když se spojí více kapek, vytvoří se moře. A tak se v Dubu nad Moravou zhostili revitalizace historického koryta Ostřičné, aby zvelebili vlastní městys a přispěli svým dílem k návratu vody do hanácké krajiny.

Na počátku projektu

Prvotním impulzem bylo veřejné projednávání studie proveditelnosti revitalizace řeky Moravy a její nivy v části od Olomouce po Tovačov. Veřejná projednávání probíhala v létě roku 2015. Za Koalici pro řeky zpracovával návrhy jednotlivých opatření Atelier Fontes z Brna. „Jeden z prezentovaných revitalizačních návrhů byl právě námi realizovaný projekt revitalizace Ostřičné na km 0,00–1,25 a Bolelouckého Mlýnského náhonu na km 0,00–0,30 v katastru obce Dub nad Moravou. Samotná realizace nakonec proběhla pouze v podobě revitalizace Ostřičné. Již tehdy jsme byli vyzváni, zda bychom se nechtěli na některém z navržených opatření podílet, a to se nám jevilo jako zajímavé z hlediska jak ochrany přírody, tak potřeb občanů našeho městyse,“ vypráví dnešní starosta Dubu nad Moravou Ivo Čečman.

Projekt si v první fázi příprav osvojil tehdejší místostarosta Lubomír Vaňák, který se spojil s pracovníky spolku Koalice pro řeky a společně začali připravovat výběr projektanta.

Při přípravě projektu se vycházelo ze studie proveditelnosti, kterou zadávala právě Koalice pro řeky. Původně mělo být součástí projektu i odbahnění části Bolelouckého Mlýnského náhonu, které bylo po konzultacích s pracovníky Povodí Moravy vypuštěno a zůstalo jen u záměru revitalizace Ostřičné.

Hloubení tůní

Konkrétním záměrem projektu bylo vyhloubení tůní a kácení hybridních topolů. „Ostřičná není evidována jako vodní tok a za běžného stavu je prostor koryta suchý, případně mírně zavodněný. Proudící voda se zde vyskytuje pouze za vysokých průtoků v Morávce,“ popisuje Ivo Čečman.

Základním prvkem revitalizace bylo vybudování čtrnácti hloubených tůní. Délka řešeného úseku historického koryta Ostřičné je 1 256 m a tůně byly navrženy na parcelách ve vlastnictví městyse Dub nad Moravou. Začátek úseku je situován do soutoku Ostřičné s Moravou, konec do místa odpojení Ostřičné od Morávky. Umístění tůní vychází z terénní konfigurace. Tůně jsou neprůtočné, předpokládá se, že časem se naplní deštěm a podzemní vodou. Předpokládaná hloubka v tůních by měla být v rozsahu 0,5 až 1,2 m, tůně mají nepravidelný tvar a velikost. Sklony břehů jsou navrženy v rozmezí 1 : 3 až 1 : 10 v závislosti na umístění. Sklony svahů a tvar tůní jsou lokálně omezeny parcelami ve vlastnictví městyse Dub nad Moravou, přičemž plošné opevnění tůní nebylo navrhováno. „V každé tůni byly vytvořeny takzvané zimovací kapsy, jedna či dvě na tůň, o hloubce zhruba 0,5 m a šířce ve dně minimálně 1 m. Kapsy byly provedeny bez úpravy, pouze prohrábnutím lžící bagru,“ dodává Ivo Čečman. Celková kubatura zeminy získaná hloubením tůní činila 4 500 m3 a tato zemina byla z lokality odvezena.

Kácení topolů

Součástí projektu bylo i kácení, které zahrnovalo odstranění většího množství vzrostlých nepůvodních hybridních topolů. „Část topolů byla ořezána a zůstala zachována jako torza pro hnízdění ptactva a vývoj xylofágního hmyzu. Část stromů byla po pokácení přemístěna podél navržených tůní či přímo do vody, kde plní funkci mrtvého dřeva,“ vysvětluje Ivo Čečman.

Kmeny stromů, které byly umístěny do svahů tůní, byly ukotveny dřevěnými kůly o průměru 2 cm a minimální délce 3 m. Pařezy po pokácených topolech zůstaly v zemi a část z nich byla použita také jako úkrytový biotop v prostoru tůní. Za vykácené hybridní topoly bude provedena náhradní výsadba, která bude provedena mimo obvod staveniště na parcelách investora a v katastru Dub nad Moravou.

Čas realizace

Vlastní realizace projektu probíhala od začátku listopadu 2024 do dubna 2025. „Během výstavby probíhaly pravidelně kontrolní dny, včetně biodozoru lokality, a dá se říci, že samotná výstavba probíhala hladce a bez komplikací,“ vzpomíná Ivo Čečman. Hlavní přínos projektu vidí v návratu vody do hanácké krajiny. „Taktéž vytěžení již přestárlých stromů, které ohrožovaly uživatele přilehlé polní cesty, vedoucí k přírodní rezervaci Království, bylo z hlediska bezpečnosti nutné. Na tomto projektu je též pěkně vidět, jak může vegetace, která dostane vykácením přestárlých stromů šanci na růst, i z náletů vytvořit kvalitní stromový porost,“ hodnotí spokojeně.

Lokalita je důležitým biokoridorem pro drobnou zvěř, která má mezi rozlehlými hanáckými lány málo možností ke svému životu. Je to také důležitý přírodní koridor mezi rezervací Království a lesními pozemky okolo řeky Moravy a Bolelouckého Mlýnského náhonu. V současné době se stává důležitým stanovištěm velkého množství obojživelníků a dalších druhů ohrožené fauny.

„Na konci tohoto biokoridoru je zbudována, ne z dotace, ale z prostředků městyse, dřevěná lávka přes říčku Morávku, a tak je umožněn vstup do rozlehlého lužního lesa Království. Říčka zároveň tvoří východní hranici katastru našeho městyse. Je třeba podotknout, že polní cesta podél revitalizované lokality Ostřičná je oblíbená pro procházky do přírody, a to nejen pro obyvatele městyse Dubu nad Moravou,“ uzavírá prozatím příběh revitalizací vodních toků v Dubu nad Moravou jeho starosta Ivo Čečman.