Železné hory odkrývají historii naší planety i života na ní

Národní geopark Železné hory se rozkládá na ploše 777 kilometrů čtverečních a zahrnuje Železné hory a jejich okrajové části. Největším sídlem je tu věnné město Chrudim, odkud se můžeme vypravit za nejedním dobrodružstvím. O to, aby byl park přístupnější a naučnější, se postaral projekt Železné hory – geologicky významná oblast, na jehož základě byla získána dotace z OPŽP. Za vznikem projektu stála společnost Vodní zdroje Chrudim, zřizovatel a současný koordinátor národního geoparku Železné hory. „Prvotní myšlenka projektu na vybudování geoparku se zrodila již v roce 2008 v hlavách tehdejšího vedoucího chráněné krajinné oblasti Železné hory Františka Bárty a ředitele budoucího národního geoparku Železné hory Daniela Smutka,“ vypráví Jan Doucek, manažer geoparku. „Tato myšlenka vycházela z desítek let starých přání o pozvednutí geologie Železných hor na vyšší úroveň. Právě tento projekt, nazvaný Železné hory – geologicky významná oblast a financovaný z dotace OPŽP, měl být startovním výstřelem na cestě za realizací dalších aktivit.“

 Projekt se uskutečnil ve dvou etapách

Kolem projektu, který se zrodil v hlavách pana Bárty a pana Smutka, se postupně vytvořil tým osob, které se následně podílely na jeho úspěšné realizaci. „Projekt byl řádně vysoutěžen ve dvou výběrových řízeních. První část projektu byla zaměřena na stavební úpravy naučné stezky v údolí Doubravy. Druhá, rozsáhlejší část na tvorbu naučných tabulí, čištění starých lomů, tvorbu tematických geologických expozic, leštění skalních ploch a tvorbu doprovodných elektronických a tištěných materiálů. O tuto část se realizačně postarala společnost Vodní zdroje Chrudim,“ popisuje Jan Doucek. „Jedním z čištěných prostorů byl i lom v Brlohu, kde se nacházelo 160 železobetonových panelů, s čímž rozpočet projektu nepočítal,“ vypráví o zajímavosti, na kterou se při realizaci projektu narazilo. Do celé věci se tehdy vložila obec, která významnou měrou finančně přispěla, a tak se letos ve vyčištěném lomu bude konat již 4. ročník Brložského trilobita, tradiční akce pro veřejnost.

Při přípravě se vycházelo ze znalosti místní geologie

Při přípravě projektu se podle slov Jana Doucka vycházelo především ze znalosti místní geologie. „Prvotní výběr lokalit byl v rámci přípravy projektu podroben průzkumu z hlediska majetkoprávních vztahů, ale také například z pohledu možného parkování návštěvníků a z pohledu obecného přístupu k lokalitě,“ přibližuje. „U lokalit s potenciálem ochrany byl samozřejmě vyhodnocen i vliv prací na jejich živou složku,“ dodává. Vzhledem k rozsahu projektu byla jeho realizace rozdělena do dvou let. „Na prvním místě došlo k vytipování a sesbírání horninových bloků a souběžně s tímto procesem probíhala tvorba obsahů naučných tabulí, přípravy na rekonstrukci naučné stezky a čisticí práce na vybraných lokalitách. V závěrečné fázi probíhalo osazování naučných tabulí a tvorba tištěných a elektronických materiálů,“ vypočítává pan Doucek jednotlivé fáze projektu.

Geopark nabízí mnohá dobrodružství

Na území nově vzniklého geoparku se návštěvníci mohou vypravit třeba za poutavými příběhy o zkamenělinách, minerálech a sopkách, za příběhy o osidlování krajiny i za tragickou historií ležáckých kameníků. Vedle první geovědní cyklotrasy na území České republiky, nesoucí jméno MAGMA, stojí za pozornost i kamenické expozice v Muzeu obuvi a kamene ve Skutči a geologická část Muzea vápenictví v Berlově vápence v Závratci u Třemošnice. „Výjimečný pohled na okolní krajinu si můžete dopřát ze zříceniny hradu Lichnice, a pokud vás zajímá keltská kultura, vydejte se do Nasavrk, můžete si tam užít procházku Keltskou stezkou, která vás provede krásnou přírodou Železných hor,“ doporučuje Jan Doucek. Za návštěvu stojí i expozice „Po stopách Keltů“ na zámku v Nasavrkách.

V centrální části geoparku se nachází přehrada Seč, vodní srdce Železných hor, nabízející řadu sportovních a rekreačních aktivit a zároveň sloužící jako ideální výchozí bod pro výlety do širokého okolí. „Uprostřed přehrady navíc vyčnívá ostrov, který má skutečně tvar srdce. Nejlepší výhled na něj si užijete ze zříceniny hradu Oheb, která se tyčí nad přehradní hrází,“ radí Jan Doucek. Pro milovníky koupání v přírodních nádržích je geopark díky velkému množství zatopených lomů naprosto perfektním místem.

Jižně od Chrudimi na úpatí Železných hor láká turisty k návštěvě rozhledna Bára. „Je to moderně pojatá dřevostavba stojící na zalesněném kopci Podhůra, jehož rozsáhlé lesy jsou ideálním místem pro cykloturistiku i pro pěší výlety do severní části geoparku,“ říká pan Doucek. I milovníci výhledů a rozhleden si v parku přijdou na své, park nabízí pestrou škálu míst, odkud je možné rozhlédnout se po krajině.

V geoparku Železných hor najdeme dokonce i dinosaury. Ve východní části parku nedaleko pískovcových skalních měst zvaných Toulovcovy Maštale stojí Brána do pravěku. Ať už sem přijedeme na kole, nebo přijdeme pěšky, brána nám otevře dveře, kterými se můžeme vydat po stopách historického vývoje života. „Můžete se tu dotknout trilobita i mamuta a vykopat si prvního českého dinosaura,“ říká Jan Doucek. Areál Brány do pravěku se nachází hned vedle Záchranné stanice Pasíčka, kde si můžeme prohlédnout celou řadu chráněných zvířecích druhů: orly, sovy, vydry či rysy. Geopark nám prostě má opravdu co nabídnout, a to od učení přes zábavu a sportovní i kulturní vyžití až po gastronomické zážitky na gurmánské a formanské stezce.

Geologické rarity geoparku Železné hory

Za zvláštní zmínku stojí některá místa, na nichž v rámci projektu proběhly revitalizační práce. Prvním z nich je již zmíněný lom Brloh. Je to zaniklý lom, který se nachází jižně od obce Brloh a má relativně krátkou, ale zato zajímavou historii. Lom byl poprvé otevřen v padesátých letech minulého století v době, kdy se začal stavět Wonkův most v Pardubicích. Právě křemenec z tohoto lomu je jedním z hlavních stavebních materiálů tohoto významného mostu. Již mnoho let před stavbou byl však místní materiál používán pro stavbu převážně okolních domů. A právě při dobývání kamene bylo odhaleno velké množství v této oblasti vzácných zkamenělin trilobitů a ramenonožců. Z archivních fotografií je lom znám ve zcela odkryté podobě. V průběhu následujících šedesáti let však nebyl udržován, došlo k jeho zarůstání a logicky i k zasypání různým odpadem. V rámci úprav byl lom vykácen a kompletně revitalizován do podoby, která umožní jeho další, převážně občanské (ať už kulturní, společenské, či turistické) využití. Nad lomem byla zřízena vyhlídka a zábradlí. V poslední fázi projektu byla u lomu osazena naučná tabule, která popisuje pestrou geologii „lomu u dvou moří“.

Dalším zajímavým místem je nápadný zarostlý remíz uprostřed pastvin u obce Sovolusky, který skrývá geologickou raritu. V bývalém lůmku byl těžbou odkryt jev, který dokazuje přítomnost podmořských sopek v této oblasti před více než 600 miliony lety. Jedná se o tzv. polštářové lávy, skutečné polštáře, které vznikaly při postupném vylévání lávy do vodního prostředí a jejím následném tuhnutí. Lokalita je dnes chráněna jako přírodní památka i díky výskytu vzácných rostlin, které jsou na tyto horniny vázány.

Stejně jako nedaleký Brloh jsou i skály v okolí Lipoltic vyhlášeny nálezy trilobitů a ramenonožců prvohorního stáří. Bohužel jako v mnoha jiných případech byly místní lomy zavezeny komunálním odpadem. V rámci projektu se naštěstí podařilo část této oblasti znovu oživit, kácením prosvětlit a zpřístupnit návštěvníkům. Byly zde provedeny zemní práce a v poslední fázi došlo i k očištění skalního výchozu a umístění informační tabule.

Projekt se stal základem pro geoturistickou infrastrukturu geoparku

Projekt Železné hory – geologicky významná oblast se podle slov Jana Doucka stal základem pro geoturistickou infrastrukturu národního geoparku Železné hory a zároveň přispěl k rozšíření povědomí o geoparku. Byl podle něj i výbornou zkušeností spolupráce s AOPK a jejími zaměstnanci. „Jak už to bývá, z dnešního pohledu by se věci daly udělat jinak, ale dobu člověk nezastaví,“ uzavírá s nezbytným nadhledem příběh projektu Železných hor coby geologicky významné oblasti.