Velvyslanec: Spolupráce je pro životního prostředí důležitá
V Praze a v České republice jste strávil několik let studia a také let pracovních. Co se vám jako první vybaví, když se řekne „česká krajina?“ Jaký na vás udělala dojem? Měl jste například příležitost navštívit některý z našich národních parků?
Když se řekne „česká krajina“, vybaví se mi kopce, lesy, louky, pole, rybníky. V únoru tohoto roku jsem navštívil Jizerské hory. Okouzlila mě nejen krásná krajina, ale také velmi kvalitní podmínky pro běžkování. Pokud jde o národní parky, mám rád Krkonoše. Krkonošský národní park mi nejvíc připomíná norskou krajinu, jelikož se zde nachází tundra velmi podobná tundře ve Skandinávii. Žije zde třeba v Norsku stále ještě hojný tetřívek, který v Česku patří k silně ohroženým druhům. Proto jsme se jako velvyslanectví připojili ke kampani za jeho záchranu. Jsem také velmi rád, že KRNAP úzce spolupracuje s národním parkem Jotunheimen, se kterým realizoval v minulosti několik úspěšných projektů financovaných z Fondů EHP a Norska.
Význam ochrany životního prostředí nabývá v současnosti stále více na významu. Co vy osobně vnímáte jako aktuální nejzávažnější problémy?
Nedávnou jsem četl knihu norského autora Mortena Strøksnese „O moři“, která vyšla i v češtině, a udělala na mě velký dojem. Je to krásné napínavé vyprávění o dvojici mužů, kteří se kdesi na severu Norska chystají ulovit žraloka grónského. Příběh je ale jen záminkou pro osvětlování role moře v dějinách Země i upozorňování na hříchy, kterých se dnešní civilizace vůči mořím dopouští. Tato kniha nám pomáhá pochopit, jak významná je role moře pro zachování klimatu na Zemi i jaké fatální důsledky může současné narušování rovnováhy celého mořského ekosystému mít.
Díky podpoře z Fondů EHP a Norska se v Česku podařilo zrealizovat řadu zajímavých projektů. Máte v oblasti životního prostředí nějaké své oblíbené projekty?
Měl jsem možnost zhlédnout film Planeta Česko, který z blízka ukazuje příběhy více než čtyřiceti druhů zvířat žijících na českém území. Promítal se v kinech i v televizi a hodně lidí ho zná. Málokdo ale ví, že film vznikl právě díky podpoře Norských fondů. Velmi mě zaujaly také projekty na ochranu a obnovu českých mokřadů, na kterých se podíleli i odborníci z Norska. Mokřady mají nezastupitelnou roli pro zadržování vody v krajině i pro přežití mnohých živočišných a rostlinných druhů. V dnešní době, kdy se potýkáme s narůstajícím problémem sucha, je ochrana a obnova mokřadů velmi důležitá.
Aktuálně je v běhu třetí programové období Fondů EHP a Norska. Jak byste zhodnotil jeho dosavadní průběh?
Norské velvyslanectví se na přípravě programu aktivně nepodílí, ale z pozice pozorovatele jsme s dosavadním průběhem spokojeni. Máme také informace od norského partnera programu – Norské agentury životního prostředí – který si spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR velmi pochvaluje. Výborná je podle nás i stránka informovanosti a propagace programu. Oblasti podpory jsou dobře zvoleny a reflektují aktuální environmentální výzvy, ať už jde o ztrátu biodiverzity, o znečištění vody a ovzduší, nebo o klimatickou změnu. Brzy bude možné předkládat žádosti o podporu a já už se velmi těším na nové projekty, které nám pomohou těmto výzvám čelit.
